Bohuslav Slánský: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 29 bajtů ,  před 5 lety
m
{{NK ČR}} jako položka seznamu; kosmetické úpravy
(Úpravy, -Wikify)
m ({{NK ČR}} jako položka seznamu; kosmetické úpravy)
'''Bohuslav Slánský''' ([[26. leden|26. ledna]] [[1900]] [[Praha]] – [[30. červenec|30. července]] [[1980]] [[Česká Kamenice]]) byl český [[malíř]] a [[Restaurování|restaurátor]]. Byl prvním, kdo v tehdejším Československu používal rentgenovou fotografii a založil restaurování jako samostatný studijní obor na [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii výtvarných umění v Praze]], kde byl profesorem. Svými znalostmi a výsledky v tomto oboru dosahoval mezinárodní úrovně.
 
== Život ==
Bohuslav Slánský se narodil do rodiny magistrátního úředníka Antonína Slánského a Anny Slánské v Praze 26. ledna 1900. Umělecké a odborné vzdělání započal v letech 1918 – 1924 na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru malby [[Maxmilián Pirner|Maxmiliána Pirnera]] a [[Max Švabinský|Maxe Švabinského]]. V roce 1924 získal stipendium na cestu do Itálie (1. cena soutěže ateliéru Maxe Švabinského), v témže roce se oženil se svoji spolužačkou Ludmilou Hopperovou, dcerou generála Hoppera. Mezi lety 1927 – 1929 podnikl studijní cesty do západní Evropy a Itálie.
 
V letech 1934-1946 byl zaměstnán v restaurátorské dílně Národní galerie (tehdy Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění). Významná byla jeho spolupráce s tehdejším ředitelem dr. [[Vincenc Kramář|Vincentem Kramářem]], předním znalcem českého středověku i avantgardního umění. V roce 1947 byl jmenován profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze, kde založil speciální ateliér restaurátorských technik a působil zde až do roku 1970. Během činnosti na Akademii prof. Slánský rozšířil svůj zájem v oblasti restaurování na polychromované gotické [[Plastika (výtvarné umění)|plastiky]] a [[nástěnné malby]]. Svůj pedagogický názor shrnul v dokumentu „O koncepci speciální školy restaurátorských a malířských technik“, kde specifikoval rozsah znalostí a dovedností absolventa - restaurátora. Své rozsáhlé vědomosti z restaurátorské praxe publikoval v obsáhlém díle "Techniky malby", které stále patří k základní literatuře v restaurátorském oboru a svědčí o jeho vědeckém a technologickém vzdělání.
 
== Restaurátorská praxe ==
Restaurátorské praxi věnoval velkou část svého života a konzervoval a restauroval velké množství uměleckých děl. Jeho prvním náročným restaurátorským úkolem byl v roce 1931 gotický deskový obraz Trůnící madony z Jindřichova Hradce, na kterém provedl jako první v českém prostředí podrobný restaurátorský průzkum s použitím přírodovědných metod. Pomocí rentgenových snímků identifikoval rozsáhlé přemalby z 19. století, které pak byly odstraněny a obraz byl prezentován ve své původní, gotické podobě. Tato práce byla publikována ve Štencově "Umění" společně s významnou statí „Zkoumání obrazů přírodovědnými metodami“. Slánský se v této stati důsledně zasazoval za přísnou konzervaci a zachování originálu v maximální možné míře. To mělo vliv i na zvyšující se nároky na použité materiály v restaurátorské praxi. Důraz kladl především na odstranitelnost doplňků, retuší i použitých laků na restaurovaném díle, ale zároveň zastával názor, že jedním z hlavních cílů restaurátora musí být obnovení výtvarně-estetického účinku díla.
Prof. Slánský byl nejen vynikajícím restaurátorem ale i tvůrčím malířem; zastával názor, že dobrý restaurátor by se měl věnovat také vlastní volné tvorbě. Z jeho prací se zachovaly krajinomalby, zátiší i portréty. Jako malíři mu byly po jeho smrti uspořádány výstavy v [[Praha|Praze]] a [[Mariánské Lázně|Mariánských Lázních]], kde byl vystaven výběr 71 obrazů.
 
== Výstavy ==
* 1946 výstava Tři obrazy v Národní galerii v Praze (restaurování)
* 1965 vystavuje s restaurátorskou skupinou R64 v Galerii V. Kramáře v Praze
* 1971 výstava restaurátorských prací z let 1930-1970 v Národní galerii v Praze
* 1988/1989 výstava v Galerii D v Praze, Bohuslav Slánský - malířské dílo
* 1989 výstava malířského a restaurátorského díla v Mariánských Lázních
 
== Publikační činnost ==
* Technika malby. I. díl - Malířský a konservační materiál, Praha 1953
* Technika malby. II. díl – Průzkum a restaurování obrazů, Praha 1956
* Technika malby. III díl – Historické techniky (nedokončen)
* Jirny/Josef Navrátil, (spoluautor V.V. Štech), Praha 1958
* Technika v malířské tvorbě, Praha 1973 a 1976
* Výsledky svých prací publikoval na stránkách Štenclova umění, Volných směrů i Zpráv památkové péče
 
== Ocenění ==
* 1954 Státní cena Klementa Gottwalda
* 1970 zasloužilý umělec
* 1980 Řád práce
* 2002 Státní cena za památkovou péči in memoriam
 
==Literatura==
* {{NK ČR|jk01111794}}
* Pechová, Oliva: Za profesorem Slánským, ''Památky a příroda'', 9/1980 str. 540–541.
* Mašín, J.: In memoriam Bohuslava Slánského, ''Umění'' 1981, str. 266–269.
* Slánský, Bohuslav: ''Technika malby: Malířský a konzervační materiál, Díl 1.'', Praha Paseka, 2003, ISBN 80-7185-610-X, str. 6-10.
* Toman, Prokop: ''Nový slovník československých výtvarných umělců'', Praha 1947-1950 (Ostrava 1993), str. 192-193.
* Hlobil, Ivo: ''Na základech konzervativní teorie české památkové péče'', Výbor z textů Praha 2008, str. 30-39.
 
{{Portály|Umění}}
1 084 921

editací

Navigační menu