Antonín Pelc: Porovnání verzí
m sjednocení pahýlů na jednotnou šablonu {{Pahýl}} dle Wikipedie:Žádost o komentář/Šablony pahýlů |
m {{NK ČR}} jako položka seznamu |
||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
{{NK ČR|jk01092418}} |
* {{NK ČR|jk01092418}} |
||
* [http://www.rabasgallery.cz/k_v/vystava_info.php?jazyk=cz&what=3&file=xml/1995/19950219antonin_pelc.xml Antonín Pelc] na stránkách Rabasovy galerie Rakovník |
* [http://www.rabasgallery.cz/k_v/vystava_info.php?jazyk=cz&what=3&file=xml/1995/19950219antonin_pelc.xml Antonín Pelc] na stránkách Rabasovy galerie Rakovník |
||
* [http://www.vaclavchochola.cz/Osobnosti/Pelc.html Portrét A. Pelce] od [[Václav Chochola|Václava Chocholy]] |
* [http://www.vaclavchochola.cz/Osobnosti/Pelc.html Portrét A. Pelce] od [[Václav Chochola|Václava Chocholy]] |
||
Verze z 14. 3. 2014, 14:33
Prof. Antonín Pelc (16. ledna 1895 Lišany u Rakovníka – 24. března 1967 Praha) byl český karikaturista, malíř a ilustrátor.
Studoval na pražské akademii. Ve 20. letech se prosadil jako politický karikaturista, publikoval například v časopisech Šibeničky, Právo lidu, Tvorba, Rudé právo, Lidové noviny, The New York Times, Kulturní tvorba, Literární noviny atp. Na začátku války emigroval a cestoval po světě. V poválečné době se jeho dílo stalo nositelem komunistické ideologie. V pozdních letech se věnoval hlavně malbě, který byla ovlivněna pozdním kubismem. Namaloval například Duo, Atelier II, Venkovské zátiší apod. Vedle toho vyučoval na pražské akademii.
V roce 1946 se stal profesorem Uměleckoprůmyslové školy v Praze, roku 1955 profesorem Akademie výtvarných umění v Praze. V roce 1963 obdržel titul národní umělec, byl také laureátem státní ceny (1951) a nositelem Řádu práce.
V letech 1934 – 1949 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes.[1]
Reference
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Pelc
- Antonín Pelc na stránkách Rabasovy galerie Rakovník
- Portrét A. Pelce od Václava Chocholy
