Vladimír Mišík: Porovnání verzí
m {{Wikicitáty}} do odkazů a s parametrem |
→Diskografie: +1 |
||
Řádek 69: | Řádek 69: | ||
** ''Síň slávy'', [[2000]] |
** ''Síň slávy'', [[2000]] |
||
** ''Archa 6. 6. 2007'', [[2008]] (2[[DVD]]) |
** ''Archa 6. 6. 2007'', [[2008]] (2[[DVD]]) |
||
** ''Balady 1972-2010'', [[2014]] |
|||
* komplety |
* komplety |
||
** ''Déja vu (1976 - 1987)'', [[2009]] |
** ''Déja vu (1976 - 1987)'', [[2009]] |
Verze z 5. 3. 2014, 18:44
Vladimír Mišík | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 8. března 1947 (77 let) Praha |
Žánry | rock, blues rock |
Nástroje | Kytara, zpěv |
Aktivní roky | 60. léta - dosud |
Příbuzná témata | Blue Effect, Etc..., Radim Hladík, Martin Mišík |
Ocenění | Cena Anděl Sólový interpret roku (2019) Čestné občanství Prahy 7 (2019) medaile Za zásluhy (2023) |
Manžel(ka) | Katarína Mišíková Eva Mišíková |
Děti | Martin Mišík Adam Mišík Barbora Mišíková |
Web | vladimirmisik.cz |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
manželka | Eva Mišíková |
---|---|
synové | Maťo Mišík, Adam Mišík |
dcera | Barbora Mišíková |
Vladimír Mišík (* 8. března 1947 Praha) je český muzikant, zpěvák, kytarista a zakladatel rockové skupiny Etc...
Život
Již na učilišti založil kapelu Uragán, ve které hrál na bicí. Po škole se skupina rozpadla a Vladimír Mišík se dostal do kapely Komety, kde se seznámil s Radimem Hladíkem, se kterým poté odešel do skupiny Fontána (později známí jako The Matadors). Na prvním singlu skupiny zní Mišíkova píseň Malej zvon, co mám. Po vojně zpíval v orchestru Karla Duby a pak založil kapelu New Force, která se ale v roce 1968 rozpadla. Krátkou dobu pak hrál na kytaru v George and Beatovens. Ještě v roce 1968 ale s Radimem Hladíkem založil kapelu The Special Blue Effect (později Blue Effect). Do svého odchodu v roce 1970 stihl s kapelou nazpívat album Meditace, EP a dva singly. Pak zpíval ve Flamengu, ale kapela se rozpadla ještě před vydáním jediné desky Kuře v hodinkách a Mišík založil kapelu Formace Nova a krátkou dobu zpíval v Energitu Luboše Andršta. V roce 1974 založil kapelu Etc..., se kterou hraje s krátkými přestávkami dodnes. Zároveň příležitostně koncertoval s Vladimírem Mertou a Janem Hrubým ve folk rockové formaci Čundrground (ČDG).
V roce 1982 bylo Vladimíru Mišíkovi zakázáno koncertování, o dva roky později směl velmi omezeně vystupovat s akustickým programem, v roce 1985 už opět hrál s novou sestavou Etc… V roce 1990 byl na dva roky zvolen do České národní rady za Občanské fórum. V roce 1999 vyšla v nakladatelství Petrov kniha Vladimír Mišík - letní rozhovory s Ondřejem Bezrem.
Po vážných zdravotních problémech se vrátil na pódia. Doprovází jej skupina Etc. a další hudební hosté.[1] V říjnu 2013 odmítl převzít státní vyznamenání od prezidenta Miloše Zemana, a to jako výraz nespokojenosti s jeho rozhodnutími z poslední doby.[2]
Největší hity
Mezi nejznámější písničky Vladimíra Mišíka patří např. Slunečný hrob (s Blue Effectem), Kuře v hodinkách (s Flamengem) a dále s Etc. pak Stříhali dohola malého chlapečka, Variace na renesanční téma (známá podle prvního verše Láska je jako večernice), Proč ta růže uvadá nebo Obelisk. K dalším známým lze zařadit i hymnu Gambrinus ligy.
Diskografie
- s Blue Effectem
- Meditace, 1970 (anglická verze Kingdom of Life, 1971)
- s Flamengem
- Kuře v hodinkách, 1972
- Paní v černém, 2003 – reedice singlů z let 1967–1972
- s Etc...
- Vladimír Mišík (také 1 nebo Stříhali dohola malého chlapečka), 1976, 1996 (anglická verze They Cut Off the Little Boy's Hair, 1978)
- 2, 1980, 1997
- 3, 1987, 1997
- 4, 1987, 2001 (+ They Cut Off the Little Boy's Hair)
- Jiří Jelínek in memoriam, 1987
- 20 deka duše, 1990, 2001
- Nechte zpívat Mišíka, 1991 – živá nahrávka
- Jen se směj, 1993
- Unplugged, 1994 – živá nahrávka
- Město z peřin, 1996
- Nůž na hrdle, 1999
- Umlkly stroje, 2004
- Archa, 2008 - záznam živého vystoupení u příležitosti Vladimírových 60. narozenin. Též na DVD.
- Ztracený podzim, 2010
- Vladimír Mišík a Miroslav Kovářík
- výběry
- komplety
- zhudebnění děl básníků
- Jaromír Pelc: Požár na obloze, 1988
- Václav Hrabě: Pár tónů, které přebývají, 1989
Reference
Externí odkazy
- Osoba Vladimír Mišík ve Wikicitátech
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vladimír Mišík na Wikimedia Commons Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vladimír Mišík