Vitráž: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Wikislovník}} do odkazů a s parametrem; kosmetické úpravy
styl obr
Řádek 7: Řádek 7:


Jestliže se dříve technika vitráže používala převážně pro chrámy, kláštery a kostely, v pozdější době pronikla i do světských prostor a domácností - zdobí se jí okna a dveře nebo jejich části. Práce s menšími díly a rozvoj jemnějších, přesnějších technik vedlo mj. k výrobě různých dekorativních předmětů a šperků.
Jestliže se dříve technika vitráže používala převážně pro chrámy, kláštery a kostely, v pozdější době pronikla i do světských prostor a domácností - zdobí se jí okna a dveře nebo jejich části. Práce s menšími díly a rozvoj jemnějších, přesnějších technik vedlo mj. k výrobě různých dekorativních předmětů a šperků.
[[Soubor:Vitraj v Katedrale sv. Vita v Praze.jpg|thumb|left|Muchova vitráž v Katedrále sv. Víta v Praze]]
[[Soubor:Vitraj v Katedrale sv. Vita v Praze.jpg|thumb|upright|Muchova vitráž v Katedrále sv. Víta v Praze]]
[[Soubor:Tesla Radio vitrage.jpg|thumb|upright|Moderní vitráž s logem firmy [[Tesla (podnik)|Tesla]] v pasáži [[Světozor (pasáž)|Světozor]] v [[Praha|Praze]]]]

== Klasická technologie ==
== Klasická technologie ==
U klasické vitráže se jednotlivé díly řežou z různých druhů [[Ploché sklo|skel]] podle výtvarného návrhu (kartónu) a sesazují do [[Olovo|olověných]] pásků s [[Profil|průřezem]] tvaru H, které se ve spojích [[Pájení|pájí]] [[cín]]em. U novějších vitráží se kvůli trvanlivosti povrch olověných pásků cínuje, případně se používá profilů z [[měď|mědi]], [[mosaz]]i nebo [[Zinek|zinku]]. Osazované otvory musí být přizpůsobeny větší tloušťce a váze vitráží.
U klasické vitráže se jednotlivé díly řežou z různých druhů [[Ploché sklo|skel]] podle výtvarného návrhu (kartónu) a sesazují do [[Olovo|olověných]] pásků s [[Profil|průřezem]] tvaru H, které se ve spojích [[Pájení|pájí]] [[cín]]em. U novějších vitráží se kvůli trvanlivosti povrch olověných pásků cínuje, případně se používá profilů z [[měď|mědi]], [[mosaz]]i nebo [[Zinek|zinku]]. Osazované otvory musí být přizpůsobeny větší tloušťce a váze vitráží.

[[Soubor:Tesla Radio vitrage.jpg|thumb|Moderní vitráž s logem firmy [[Tesla (podnik)|Tesla]] v pasáži [[Světozor (pasáž)|Světozor]] v [[Praha|Praze]]]]


== Tiffany ==
== Tiffany ==

Verze z 3. 3. 2014, 16:49

Jedna z vitráží na zámku Sułkowských v polském městě Bielsko-Biała

Vitraj[1] (z franc. vitrail stejného významu) nebo nepřesné[2] (hovorové[3]), ale mnohem běžnější vitráž[1] (fr. psáné vitrage znamená zasklení, prosklená plocha) je výtvarně pojednaná skleněná mozaiková výplň skládaná do olova z obvykle barevných, často i malovaných malých skel. Používá se jako dekorativní alternativa skleněných tabulí, např. v kostelních oknech. V přeneseném slova smyslu jde také o název techniky, která se používá k jejich výrobě.

Historie

Barevné mozaikové výplně oken se objevují již od antiky. Největší rozvoj klasické vitráže však souvisí zejména se stavbou středověkých katedrál. Tehdejší technologie neumožňovala výrobu velkých skleněných tabulí, rozměrné otvory bylo nutné vyplňovat tabulemi ze spojovaných skel. Rozvoj však nebyl jen vynucen technickou nevyspělostí, velký význam vitráží je vidět např. u středověkého ideologa katedrální architektury, opata Sugera, který přikládal světlu a barvě z velkých oken mimořádný teologický a liturgický význam. Spojování barevných skel se vyprofilovalo jako samostatné umělecké řemeslo.

Jestliže se dříve technika vitráže používala převážně pro chrámy, kláštery a kostely, v pozdější době pronikla i do světských prostor a domácností - zdobí se jí okna a dveře nebo jejich části. Práce s menšími díly a rozvoj jemnějších, přesnějších technik vedlo mj. k výrobě různých dekorativních předmětů a šperků.

Muchova vitráž v Katedrále sv. Víta v Praze
Moderní vitráž s logem firmy Tesla v pasáži Světozor v Praze

Klasická technologie

U klasické vitráže se jednotlivé díly řežou z různých druhů skel podle výtvarného návrhu (kartónu) a sesazují do olověných pásků s průřezem tvaru H, které se ve spojích pájí cínem. U novějších vitráží se kvůli trvanlivosti povrch olověných pásků cínuje, případně se používá profilů z mědi, mosazi nebo zinku. Osazované otvory musí být přizpůsobeny větší tloušťce a váze vitráží.

Tiffany

Technika Tiffany není vitráž v pravém slova smyslu, i když výsledek je podobný.

Poprvé s tímto způsobem výroby přišel Louis Comfort Tiffany. Místo olověného profilu se používá měděná fólie - páska různých šířek, z jedné strany je opatřena silným lepidlem (páska může být pod lepidlem i barvená, černá nebo postříbřená). Spojování jednotlivých opáskovaných dílků se provádí pomocí cínu. Je možné použít i menší kousky skla, výsledný předmět má jemnější - tenčí spoje. Barevná skla musí být pro tuto techniku přesně zabroušená (speciální bruskou na sklo s hlavou s diamantovým prachem). Skla mohou být čirá, opálová, poloopálová, nebo s různým povrchem.

Pomocí techniky Tiffany lze vytvořit i prostorové objekty (např. lampy nebo menší závěsné předměty).

Nepravá vitráž

Na povrchu běžného skla lze různým způsobem aplikovat imitaci, která zdánlivě vytvoří efekt klasické vitráže. Nepravá (falešná) vitráž se vytvoří pouze pomocí barev na sklo a nalepovací olověné kontury nebo kontury z barvy. Základní princip vitráže (skládání jednotlivých kousků skla) se zde tedy neuplatňuje.

Odkazy

Externí odkazy


Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu vitráž na Wikimedia Commons

Reference

  1. a b Internetová jazyková příručka [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i, 2008–2024. Heslo vitraj. 
  2. http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6849
  3. Akademický slovník cizích slov, Academia, 2001 (ISBN 80-200-0607-9)

Literatura

  • KRAJSOVÁ, Hanka; ŘEŘÁBKOVÁ, Helena. Vitráže technikou Tiffany. Redakce Leona Fousková. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. 102 s. ISBN 80-251-0191-6. Prodejní kód: KH0053. 

Šablona:Link FA