Satu Mare (župa): Porovnání verzí

Județul Satu Mare
Geografie
Hlavní město	Satu Mare
Souřadnice	47°41′24″ s. š., 22°53′24″ v. d.
Rozloha	4 418 km²
Časové pásmo	+2
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	330 668 (2021)
Hustota zalidnění	83 obyv./km²
Jazyk	rumunština, maďarština
Národnostní složení	Rumuni (59 %), Maďaři (35 %), Romové
Náboženství	Pravoslaví, Reformovaná církev, Římskokatolická církev
Správa regionu
Stát	Rumunsko
Nadřazený celek	Rumunsko
Druh celku	župa (județ)
Podřízené celky	2 okresy, 2 města a 57 komun
Vznik	1925
prefekt	Radu Bud
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	SM (RO-SM)
Telefonní předvolba	(+40) x61
Označení vozidel	SM
Oficiální web	www.prefecturasatumare.ro
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 3. 3. 2014, 15:16

Satu Mare (maďarsky Szatmár) je župa v severozápadní části Rumunska, v Sedmihradsku. Jejím hlavním městem je Satu Mare. Je součástí karpatského euroregionu.

Charakter župy

Župa hraničí na západě s Maďarskem, na severu s Ukrajinou, na jihu s župami Bihor a Sălaj a na východě s župou Maramureș. Její území je většinou nížinné a zemědělsky využívané, jen na východě a jihu vystupuje mírná pahorkatina. Největší a nejvýznamnější řekou tu je Someș, vytkékající ze Sedmihradska do Tisy v Maďarsku. V průmyslu převažuje textilní, potravinářský (zpracovávání plodin z Pannonské nížiny) a dřevařský. Oblast má vzhledem k svému pohraničnímu postavení velký význam, a zažívá příliv zahraničních investic. Do roku 1938 hraničila na severu i s Československem.

Města

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{Infobox - region
- | úřední název = Judeţul Satu Mare
+ | úřední název = Județul Satu Mare
  | vlajka =
  | znak =
  | umístění mapy = Satu Mare.png
  | součást státu = [[Rumunsko]]
- | forma administrativní jednotky = [[župa]] (judeţ)
+ | forma administrativní jednotky = [[župa]] (județ)
  | dělení jednotky = 2 okresy, 2 města a 57 komun
  | rozloha = 4 418
@@ Řádek 25: / Řádek 25: @@
 == Charakter župy ==
-Župa hraničí na západě s [[Maďarsko|Maďarskem]], na severu s [[Ukrajina|Ukrajinou]], na jihu s župami [[Bihor]] a [[Sălaj]] a na východě s župou [[Maramureş]]. Její území je většinou nížinné a zemědělsky využívané, jen na východě a jihu vystupuje mírná [[pahorkatina]]. Největší a nejvýznamnější řekou tu je [[Someş]], vytkékající ze [[Sedmihradsko|Sedmihradska]] do [[Tisa|Tisy]] v [[Maďarsko|Maďarsku]]. V [[průmysl]]u převažuje textilní, potravinářský (zpracovávání plodin z [[Pannonská nížina|Pannonské nížiny]]) a dřevařský. Oblast má vzhledem k svému pohraničnímu postavení velký význam, a zažívá příliv zahraničních investic. Do roku [[1938]] hraničila na severu i s [[Československo|Československem]].
+Župa hraničí na západě s [[Maďarsko|Maďarskem]], na severu s [[Ukrajina|Ukrajinou]], na jihu s župami [[Bihor]] a [[Sălaj]] a na východě s župou [[Maramureș]]. Její území je většinou nížinné a zemědělsky využívané, jen na východě a jihu vystupuje mírná [[pahorkatina]]. Největší a nejvýznamnější řekou tu je [[Someș]], vytkékající ze [[Sedmihradsko|Sedmihradska]] do [[Tisa|Tisy]] v [[Maďarsko|Maďarsku]]. V [[průmysl]]u převažuje textilní, potravinářský (zpracovávání plodin z [[Pannonská nížina|Pannonské nížiny]]) a dřevařský. Oblast má vzhledem k svému pohraničnímu postavení velký význam, a zažívá příliv zahraničních investic. Do roku [[1938]] hraničila na severu i s [[Československo|Československem]].
 == Města ==
@@ Řádek 31: / Řádek 31: @@
 * [[Satu Mare]] (hlavní město)
 * [[Carei]]
-* [[Negreşti-Oaş]]
+* [[Negrești-Oaș]]
-* [[Tăşnad]]
+* [[Tășnad]]
 {{Pahýl}}

Města a obce župy Satu Mare

města	Ardud • Carei • Livada • Negrești-Oaș • Satu Mare (hlavní město) • Tășnad

obce	Acâș • Agriș • Andrid • Apa • Bătarci • Beltiug • Berveni • Bixad • Bârsău • Bogdand • Botiz • Călinești-Oaș • Cămărzana • Cămin • Căpleni • Căuaș • Cehal • Certeze • Ciumești • Craidorolț • Crucișor • Culciu • Doba • Dorolț • Foieni • Gherța Mică • Halmeu • Hodod • Homoroade • Lazuri • Medieșu Aurit • Micula • Moftin • Odoreu • Orașu Nou • Păulești • Petrești • Pir • Pișcolt • Pomi • Porumbești • Racșa • Sanislău • Santău • Săcășeni • Săuca • Socond • Supur • Tarna Mare • Terebești • Tiream • Târșolț • Turț • Turulung • Urziceni • Valea Vinului • Vetiș • Viile Satu Mare • Vama

Rumunsko – România – (RO)

Rumunské župy a jejich správní centra

Hlavní město Bukurešť • Alba (Alba Iulia) • Arad (Arad) • Argeș (Pitești) • Bacău (Bacău) • Bihor (Oradea) • Bistrița-Năsăud (Bistrița) • Botoșani (Botoșani) • Brašov – Brașov (Brašov – Brașov) • Brăila (Brăila) • Buzău (Buzău) • Caraș-Severin (Rešice) – Reșița • Călărași (Călărași) • Constanța (Constanța) • Covasna (Sfântu Gheorghe) • Dâmbovița (Târgoviște) • Dolj (Craiova) • Galați (Galați) • Gorj (Târgu Jiu) • Giurgiu (Giurgiu) • Harghita (Miercurea Ciuc) • Hunedoara (Deva) • Ialomița (Slobozia) • Iași (Jasy) – Iași • Ilfov (částečně Buftea, částečně Bukurešť) • Kluž – Cluj (Kluž – Cluj-Napoca) • Maramureš – Maramureș (Baia Mare) • Mehedinți (župa) (Drobeta-Turnu Severin) • Mureș (Târgu Mureș) • Neamț (Piatra Neamț) • Olt (Slatina) • Prahova (Ploješť – Ploiești) • Satu Mare (Satu Mare) • Sălaj (Zalău) • Sibiu (Sibiu) • Sučava (Sučava) • Teleorman (Alexandria) • Timiș (Temešvár – Timișoara) • Tulcea (Tulcea) • Vaslui (Vaslui) • Vâlcea (Râmnicu Vâlcea) • Vrancea (Focșani)