Rastislav Váhala: Porovnání verzí
m narovnání přesměrování |
Doplnil jsem údaje o otci s upřesněním data popravy
http://www.vets.estranky.cz/clanky/seznamy-osob---brno-mesto/brno-kounicovy-koleje.html značky: možný spam editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 21: | Řádek 21: | ||
Rastislav Váhala se narodil 8.dubna ve Vídni, studoval však ve [[Valašské Meziříčí|Valašském Meziříčí]] [[Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí|gymnázium]]. Vysokoškolský diplom získal na [[Právnická fakulta Univerzity Karlovy|Právnické fakultě UK]] v Praze. Během [[Základní vojenská služba|povinného vojenského výcviku]] absolvoval důstojnickou školu v [[Opava|Opavě]], ze které byl vyřazen jako [[poručík]] [[dělostřelectvo|dělostřelectva]] v záloze. V roce [[1939]] byl zapsán do seznamu [[advokát]]ů, kancelář spolu s otcem měl na [[Národní (Praha)|Národní třídě]], žil v Praze na [[Spořilov]]ě.<ref name="glezlova">Helena Glezgová: [http://ctyrka-noviny.cz/archiv/Ctyrka06_08.pdf ''S nejvyšším trestem nikdo nepočítal''], in Čtyřka, 2. roč., červen 2008, formát [[Portable Document Format|PDF]]</ref> |
Rastislav Váhala se narodil 8.dubna ve Vídni, studoval však ve [[Valašské Meziříčí|Valašském Meziříčí]] [[Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí|gymnázium]]. Vysokoškolský diplom získal na [[Právnická fakulta Univerzity Karlovy|Právnické fakultě UK]] v Praze. Během [[Základní vojenská služba|povinného vojenského výcviku]] absolvoval důstojnickou školu v [[Opava|Opavě]], ze které byl vyřazen jako [[poručík]] [[dělostřelectvo|dělostřelectva]] v záloze. V roce [[1939]] byl zapsán do seznamu [[advokát]]ů, kancelář spolu s otcem měl na [[Národní (Praha)|Národní třídě]], žil v Praze na [[Spořilov]]ě.<ref name="glezlova">Helena Glezgová: [http://ctyrka-noviny.cz/archiv/Ctyrka06_08.pdf ''S nejvyšším trestem nikdo nepočítal''], in Čtyřka, 2. roč., červen 2008, formát [[Portable Document Format|PDF]]</ref> |
||
Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se zapojil do odbojové činnosti. |
Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] se zapojil do odbojové činnosti. Jeho otec JUDr. František Váhala byl popraven 3.7.1942 v [[Kounicovy koleje|Kounicových kolejích]] v [[Brno|Brně]]-[http://www.vets.estranky.cz/clanky/seznamy-osob---brno-mesto/brno-kounicovy-koleje.html Žabovřeskách]. Od léta roku [[1944]] byl styčným důstojníkem [[Vojtěch Luža|Vojtěcha Luži]], vojenského velitele [[Rada tří|Rady tří]], pro styk s komunistickým odbojem a ilegálním odborovým hnutím, na které měl kontakty. V Radě tří používal krycí jméno ''Kozák''. Luža však po zatýkání klíčových pražských osobností [[Gestapo|gestapem]] odešel v říjnu [[1944]] zpět na [[Morava|Moravu]]. Váhala díky statečnosti zatčeného [[František Jiříkovský|Františka Jiříkovského]] nebyl prozrazen a stal se posledním velitelem odbojové skupiny [[Avala-Modrý kruh]], která sdružovala odbojové pracovníky z hasičských sborů na území [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]]. Avala-Modrý kruh byl do prosince [[1944]] začleněn do [[Rada tří|Radí tří]], když došlo z důvodu dalšího zatýkání gestapem ke ztrátě kontaktů.<ref>Valašské Athény o.s.: [http://www.divadloschod.cz/val.atheny/?id=osobnosti&what=V#null Slovník osobností východní Moravy: „V“] cit. 2009-05-24</ref><ref name="luza">{{Citace monografie | příjmení = Luža | jméno = Radomír |
||
| titul = V Hitlerově objetí: Kapitoly z českého odboje | vydání = 1. | vydavatel = Torst | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 536 (viz 218, 368, 378, 410) | isbn = 80-7215-286-6 }}</ref> |
| titul = V Hitlerově objetí: Kapitoly z českého odboje | vydání = 1. | vydavatel = Torst | místo = Praha | rok = 2006 | počet stran = 536 (viz 218, 368, 378, 410) | isbn = 80-7215-286-6 }}</ref> |
||
Verze z 25. 2. 2014, 13:42
Rastislav | |
---|---|
Narození | 9. června Vídeň |
Úmrtí | 2. prosince Praha |
Alma mater | Univerzita Karlova Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | advokát |
Ocenění | Cena ÚSTR za svobodu, demokracii a lidská práva (2010) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
JUDr. Rastislav Váhala (9. června 1910, Vídeň – 2. prosince 1988, Praha) byl český právník, účastník československého protinacistického odboje.
Život
Rastislav Váhala se narodil 8.dubna ve Vídni, studoval však ve Valašském Meziříčí gymnázium. Vysokoškolský diplom získal na Právnické fakultě UK v Praze. Během povinného vojenského výcviku absolvoval důstojnickou školu v Opavě, ze které byl vyřazen jako poručík dělostřelectva v záloze. V roce 1939 byl zapsán do seznamu advokátů, kancelář spolu s otcem měl na Národní třídě, žil v Praze na Spořilově.[1]
Za druhé světové války se zapojil do odbojové činnosti. Jeho otec JUDr. František Váhala byl popraven 3.7.1942 v Kounicových kolejích v Brně-Žabovřeskách. Od léta roku 1944 byl styčným důstojníkem Vojtěcha Luži, vojenského velitele Rady tří, pro styk s komunistickým odbojem a ilegálním odborovým hnutím, na které měl kontakty. V Radě tří používal krycí jméno Kozák. Luža však po zatýkání klíčových pražských osobností gestapem odešel v říjnu 1944 zpět na Moravu. Váhala díky statečnosti zatčeného Františka Jiříkovského nebyl prozrazen a stal se posledním velitelem odbojové skupiny Avala-Modrý kruh, která sdružovala odbojové pracovníky z hasičských sborů na území protektorátu. Avala-Modrý kruh byl do prosince 1944 začleněn do Radí tří, když došlo z důvodu dalšího zatýkání gestapem ke ztrátě kontaktů.[2][3]
Od ledna 1945 se skrýval nedaleko Mánesa v Praze, neboť ho hledalo gestapo. V dubnu 1945 se stal vojenským poradcem Zpravodajské brigády. Získal díky přesunu vysílačky Anna výsadku Platinum-Pewter přímý kontakt s londýnskou exilovou vládou[4][5]. Dne 5. května 1945 byl pověřen Českou národní radou funkcí vojenského zmocněnce v kasárnách Jiřího z Poděbrad.[5]
Po osvobození 1945
Po osvobození v roce 1945 vstoupil do komunistické strany, z níž byl zakrátko vyloučen[3]. Po komunistickém puči byl v letech 1948 až 1949 jedním z obhájců generála Heliodora Píky v prvním vykonstruovaném soudním procesu komunistického totalitního režimu, který skončil justiční vraždou. Podle vlastních slov ho gen. Píkovi doporučil spoluvězeň a bývalý odbojář Jan Pliczka. Po rozsudku smrti pro gen. Píku podal odvolání v podobě Zmatečné stížnosti a po zamítnutí pak žádost o milost u prezidenta republiky Klementa Gottwalda, taktéž zamítnutou. Po tragické popravě uzavřel svou advokátní kancelář, protože pro něj měla advokacie smysl pouze jako obhajoba obviněného a nemohl se smířit s praktikami komunistického soudnictví. Do r.1952 pracoval v administrativě, ale po prověrkách a vyloučení z KSČ byl nucen sehnat si manuální práci. Dojížděl na Vřesovou, kde se tehdy stavěl hutní kombinát a pracoval tam jako sklobetonář. Byl perzekvován a později se zapojil do protikomunistického odboje. Začal pracovat na revizi procesu a usilovat o posmrtnou rehabilitaci generála Píky, která byla umožněna až v roce 1968, kdy byl rozsudek zrušen. Napsal o procesu s gen. Píkou knihu Smrt generála, která mohla vyjít až po roce 1989. Do konce života byl monitorován StB.[1] V 70. a 80. letech získal výjezdní doložku do Jugoslávie, kde se scházel s Radomírem Lužou (v Lublani, později ve Vídni), kterému předal mimo jiné spisy o procesu s gen. Píkou pro Hooverův archiv při Stanfordově univerzitě.[3][6]
Dílo
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Rastislav Váhala
- Smrt generála, Melantrich, Praha 1992, str. 189
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ a b Helena Glezgová: S nejvyšším trestem nikdo nepočítal, in Čtyřka, 2. roč., červen 2008, formát PDF
- ↑ Valašské Athény o.s.: Slovník osobností východní Moravy: „V“ cit. 2009-05-24
- ↑ a b c LUŽA, Radomír. V Hitlerově objetí: Kapitoly z českého odboje. 1.. vyd. Praha: Torst, 2006. 536 (viz 218, 368, 378, 410) s. ISBN 80-7215-286-6.
- ↑ Magdaléna Hromková: Podíl českých skautů v 2. odboji s důrazem na činnost Zpravodajské brigády, Arcibiskupské gymnázium, Praha 2005
- ↑ a b Jidnřich Marek: Četnické rekviem, str. 3–4, příloha časopisu Policista 4/2007, formát PDF
- ↑ Život a smrt generála Heliodora Píky, Hoover Library, Stanforad University, cit. 2009-05-24