Menševici: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 38 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q191515)
m narovnání přesměrování
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Mensevikii.jpg|thumb|[[Pavel Axelrod]], [[Julij Osipovič Martov|Julij Martov]] a Alexandr Martinov v Stockholmu 16. května 1917]]
[[Soubor:Mensevikii.jpg|thumb|[[Pavel Axelrod]], [[Julij Osipovič Martov|Julij Martov]] a Alexandr Martinov v Stockholmu 16. května 1917]]
'''Menševici''' (menšináři) je název pro členy umírněné frakce [[Ruská sociálně demokratická dělnická strana|ruské sociální demokracie]] (RSDDS), která se utvořila v roce [[1903]]. Zůstali blíže klasickému [[Marxismus|marxismu]], proletářskou revoluci v [[Rusko|Rusku]] podmiňovali industrializací země. Jejich oponenti kolem [[Vladimir Iljič Lenin|Lenin]]a si zformovali vlastní frakci [[Bolševici|bolševiků]]. Obě frakce měly po roce [[1907]] fakticky separátní stranické struktury, a přes občasnou snahu dosáhnout opět jednoty se už nikdy zcela nespojily. Nejvýznamnějšími představiteli menševiků byli [[Julij Osipovič Martov|Julij Martov]] a [[Georgij Plechanov]], později i [[Iraklij Cereteli]] a [[Nikolaj Čcheidze|Čcheidze]].
'''Menševici''' (menšináři) je název pro členy umírněné frakce [[Ruská sociálně demokratická dělnická strana|ruské sociální demokracie]] (RSDDS), která se utvořila v roce [[1903]]. Zůstali blíže klasickému [[Marxismus|marxismu]], proletářskou revoluci v [[Rusko|Rusku]] podmiňovali industrializací země. Jejich oponenti kolem [[Vladimir Iljič Lenin|Lenin]]a si zformovali vlastní frakci [[Komunistická strana Sovětského svazu|bolševiků]]. Obě frakce měly po roce [[1907]] fakticky separátní stranické struktury, a přes občasnou snahu dosáhnout opět jednoty se už nikdy zcela nespojily. Nejvýznamnějšími představiteli menševiků byli [[Julij Osipovič Martov|Julij Martov]] a [[Georgij Plechanov]], později i [[Iraklij Cereteli]] a [[Nikolaj Čcheidze|Čcheidze]].


Navzdory svému názvu disponovali menševici dlouho širší členskou základnou než bolševici, odmítali řadu metod svých bolševických kolegů a víceméně ctili demokratické zásady. Mnozí menševici však časem přeběhli k bolševikům (jako např. [[Vladimir Antonov-Ovsejenko|Antonov-Ovsejenko]], [[Alexandra Kollontajová|Kollontajová]], [[Lev Trockij|Trockij]], [[Andrej Vyšinskij|Vyšinskij]] nebo [[Georgij Čičerin|Čičerin]]). Jejich neshody s bolševiky, které měly často podobu osobní nevraživosti mezi vůdci, vedly k tomu, že po [[Říjnová revoluce|říjnové revoluci]] v roce [[1917]] byli mnozí z nich pronásledováni a vězněni. V [[Gruzie|Gruzii]] během [[Ruská občanská válka|občanské války]] jistou dobu existovala republika kontrolovaná příslušníky této strany. Řada menševiků nakonec emigrovala.
Navzdory svému názvu disponovali menševici dlouho širší členskou základnou než bolševici, odmítali řadu metod svých bolševických kolegů a víceméně ctili demokratické zásady. Mnozí menševici však časem přeběhli k bolševikům (jako např. [[Vladimir Antonov-Ovsejenko|Antonov-Ovsejenko]], [[Alexandra Kollontajová|Kollontajová]], [[Lev Trockij|Trockij]], [[Andrej Vyšinskij|Vyšinskij]] nebo [[Georgij Čičerin|Čičerin]]). Jejich neshody s bolševiky, které měly často podobu osobní nevraživosti mezi vůdci, vedly k tomu, že po [[Říjnová revoluce|říjnové revoluci]] v roce [[1917]] byli mnozí z nich pronásledováni a vězněni. V [[Gruzie|Gruzii]] během [[Ruská občanská válka|občanské války]] jistou dobu existovala republika kontrolovaná příslušníky této strany. Řada menševiků nakonec emigrovala.

Verze z 17. 2. 2014, 19:54

Pavel Axelrod, Julij Martov a Alexandr Martinov v Stockholmu 16. května 1917

Menševici (menšináři) je název pro členy umírněné frakce ruské sociální demokracie (RSDDS), která se utvořila v roce 1903. Zůstali blíže klasickému marxismu, proletářskou revoluci v Rusku podmiňovali industrializací země. Jejich oponenti kolem Lenina si zformovali vlastní frakci bolševiků. Obě frakce měly po roce 1907 fakticky separátní stranické struktury, a přes občasnou snahu dosáhnout opět jednoty se už nikdy zcela nespojily. Nejvýznamnějšími představiteli menševiků byli Julij Martov a Georgij Plechanov, později i Iraklij Cereteli a Čcheidze.

Navzdory svému názvu disponovali menševici dlouho širší členskou základnou než bolševici, odmítali řadu metod svých bolševických kolegů a víceméně ctili demokratické zásady. Mnozí menševici však časem přeběhli k bolševikům (jako např. Antonov-Ovsejenko, Kollontajová, Trockij, Vyšinskij nebo Čičerin). Jejich neshody s bolševiky, které měly často podobu osobní nevraživosti mezi vůdci, vedly k tomu, že po říjnové revoluci v roce 1917 byli mnozí z nich pronásledováni a vězněni. V Gruzii během občanské války jistou dobu existovala republika kontrolovaná příslušníky této strany. Řada menševiků nakonec emigrovala.