Menševici: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 17. 2. 2014, 19:54

Pavel Axelrod, Julij Martov a Alexandr Martinov v Stockholmu 16. května 1917

Menševici (menšináři) je název pro členy umírněné frakce ruské sociální demokracie (RSDDS), která se utvořila v roce 1903. Zůstali blíže klasickému marxismu, proletářskou revoluci v Rusku podmiňovali industrializací země. Jejich oponenti kolem Lenina si zformovali vlastní frakci bolševiků. Obě frakce měly po roce 1907 fakticky separátní stranické struktury, a přes občasnou snahu dosáhnout opět jednoty se už nikdy zcela nespojily. Nejvýznamnějšími představiteli menševiků byli Julij Martov a Georgij Plechanov, později i Iraklij Cereteli a Čcheidze.

Navzdory svému názvu disponovali menševici dlouho širší členskou základnou než bolševici, odmítali řadu metod svých bolševických kolegů a víceméně ctili demokratické zásady. Mnozí menševici však časem přeběhli k bolševikům (jako např. Antonov-Ovsejenko, Kollontajová, Trockij, Vyšinskij nebo Čičerin). Jejich neshody s bolševiky, které měly často podobu osobní nevraživosti mezi vůdci, vedly k tomu, že po říjnové revoluci v roce 1917 byli mnozí z nich pronásledováni a vězněni. V Gruzii během občanské války jistou dobu existovala republika kontrolovaná příslušníky této strany. Řada menševiků nakonec emigrovala.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Soubor:Mensevikii.jpg|thumb|[[Pavel Axelrod]], [[Julij Osipovič Martov|Julij Martov]] a Alexandr Martinov v Stockholmu 16. května 1917]]
-'''Menševici''' (menšináři) je název pro členy umírněné frakce [[Ruská sociálně demokratická dělnická strana|ruské sociální demokracie]] (RSDDS), která se utvořila v roce [[1903]]. Zůstali blíže klasickému [[Marxismus|marxismu]], proletářskou revoluci v [[Rusko|Rusku]] podmiňovali industrializací země. Jejich oponenti kolem [[Vladimir Iljič Lenin|Lenin]]a si zformovali vlastní frakci [[Bolševici|bolševiků]]. Obě frakce měly po roce [[1907]] fakticky separátní stranické struktury, a přes občasnou snahu dosáhnout opět jednoty se už nikdy zcela nespojily. Nejvýznamnějšími představiteli menševiků byli [[Julij Osipovič Martov|Julij Martov]] a [[Georgij Plechanov]], později i [[Iraklij Cereteli]] a [[Nikolaj Čcheidze|Čcheidze]].
+'''Menševici''' (menšináři) je název pro členy umírněné frakce [[Ruská sociálně demokratická dělnická strana|ruské sociální demokracie]] (RSDDS), která se utvořila v roce [[1903]]. Zůstali blíže klasickému [[Marxismus|marxismu]], proletářskou revoluci v [[Rusko|Rusku]] podmiňovali industrializací země. Jejich oponenti kolem [[Vladimir Iljič Lenin|Lenin]]a si zformovali vlastní frakci [[Komunistická strana Sovětského svazu|bolševiků]]. Obě frakce měly po roce [[1907]] fakticky separátní stranické struktury, a přes občasnou snahu dosáhnout opět jednoty se už nikdy zcela nespojily. Nejvýznamnějšími představiteli menševiků byli [[Julij Osipovič Martov|Julij Martov]] a [[Georgij Plechanov]], později i [[Iraklij Cereteli]] a [[Nikolaj Čcheidze|Čcheidze]].
 Navzdory svému názvu disponovali menševici dlouho širší členskou základnou než bolševici, odmítali řadu metod svých bolševických kolegů a víceméně ctili demokratické zásady. Mnozí menševici však časem přeběhli k bolševikům (jako např. [[Vladimir Antonov-Ovsejenko|Antonov-Ovsejenko]], [[Alexandra Kollontajová|Kollontajová]], [[Lev Trockij|Trockij]], [[Andrej Vyšinskij|Vyšinskij]] nebo [[Georgij Čičerin|Čičerin]]). Jejich neshody s bolševiky, které měly často podobu osobní nevraživosti mezi vůdci, vedly k tomu, že po [[Říjnová revoluce|říjnové revoluci]] v roce [[1917]] byli mnozí z nich pronásledováni a vězněni. V [[Gruzie|Gruzii]] během [[Ruská občanská válka|občanské války]] jistou dobu existovala republika kontrolovaná příslušníky této strany. Řada menševiků nakonec emigrovala.