Osmanské interregnum: Porovnání verzí
Nová stránka: '''Osmanské interregnum''' (1402 – 1413) bylo období kritického bezvládí v Osmanské říši, kdy se synové a potenciální nástupci sultán… |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Osmanské interregnum''' ([[1402]] – [[1413]]) bylo období kritického bezvládí v [[Osmanská říše|Osmanské říši]], kdy se synové a potenciální nástupci sultána [[Bajezid I.|Bajezida I.]] nebyli schopni a ochotni se podřídit jednomu sultánovi. |
'''Osmanské interregnum''' ([[1402]] – [[1413]]) bylo období kritického bezvládí v [[Osmanská říše|Osmanské říši]], kdy se synové a potenciální nástupci sultána [[Bajezid I.|Bajezida I.]] nebyli schopni a ochotni se podřídit jednomu sultánovi. |
||
Toto bezvládí začalo v roce [[1402]] porážkou Osmanů od krutého uzbeckého bojovníka [[Tamerlán|Tamerlána]] v bitvě u Ankary. Samotný sultán Bajezid byl v této bitvě zajat a zemřel za záhadných okolností v roce [[1403]], spekuluje se o možné sebevraždě. Nástupcem Bajezida se měl stát jeho syn Mehmed, uznal ho dokonce i Tamerlán, který však v roce [[1405]] zemřel. Čtyři Mehmedovi bratři Sulejman, Mustafa |
Toto bezvládí začalo v roce [[1402]] porážkou Osmanů od krutého uzbeckého bojovníka [[Tamerlán|Tamerlána]] v bitvě u Ankary. Samotný sultán Bajezid byl v této bitvě zajat a zemřel za záhadných okolností v roce [[1403]], spekuluje se o možné sebevraždě. Nástupcem Bajezida se měl stát jeho syn Mehmed, uznal ho dokonce i Tamerlán, který však v roce [[1405]] zemřel. Čtyři Mehmedovi bratři Isa, Sulejman, Mustafa a Musa odmítli uznat Mehmeda jako sultána a obsadili některá území Osmanské říše. Například Sulejman obsadil evropské državy v [[Thrákie|Thrákii]]. |
||
Nastala série vzájemných občanských válek, kdy se uzavírali mezi bratry rozdílné koalice. Křesťané v Evropě však nebyli schopni této situace využít pro svůj prospěch vzhledem k obdobným vzájemným konfliktům. Teprve po jedenácti letech a zabití většiny těchto vzbouřených bratrů se mohl Mehmed stát nezpochybnitelným sultánem [[Mehmed I.|Mehmedem I.]] |
Nastala série vzájemných občanských válek, kdy se uzavírali mezi bratry rozdílné koalice. Křesťané v Evropě však nebyli schopni této situace využít pro svůj prospěch vzhledem k obdobným vzájemným konfliktům. Teprve po jedenácti letech a zabití většiny těchto vzbouřených bratrů se mohl Mehmed stát nezpochybnitelným sultánem [[Mehmed I.|Mehmedem I.]] |
Verze z 13. 2. 2014, 23:17
Osmanské interregnum (1402 – 1413) bylo období kritického bezvládí v Osmanské říši, kdy se synové a potenciální nástupci sultána Bajezida I. nebyli schopni a ochotni se podřídit jednomu sultánovi.
Toto bezvládí začalo v roce 1402 porážkou Osmanů od krutého uzbeckého bojovníka Tamerlána v bitvě u Ankary. Samotný sultán Bajezid byl v této bitvě zajat a zemřel za záhadných okolností v roce 1403, spekuluje se o možné sebevraždě. Nástupcem Bajezida se měl stát jeho syn Mehmed, uznal ho dokonce i Tamerlán, který však v roce 1405 zemřel. Čtyři Mehmedovi bratři Isa, Sulejman, Mustafa a Musa odmítli uznat Mehmeda jako sultána a obsadili některá území Osmanské říše. Například Sulejman obsadil evropské državy v Thrákii.
Nastala série vzájemných občanských válek, kdy se uzavírali mezi bratry rozdílné koalice. Křesťané v Evropě však nebyli schopni této situace využít pro svůj prospěch vzhledem k obdobným vzájemným konfliktům. Teprve po jedenácti letech a zabití většiny těchto vzbouřených bratrů se mohl Mehmed stát nezpochybnitelným sultánem Mehmedem I.