Tkanina: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Wikislovník}} do odkazů a s parametrem; kosmetické úpravy
Řádek 5: Řádek 5:
== Vlastnosti tkanin ==
== Vlastnosti tkanin ==
* šířka: [[stuha|stužky]] od cca 2 mm po šestimetrové [[koberec|koberce]]
* šířka: [[stuha|stužky]] od cca 2 mm po šestimetrové [[koberec|koberce]]
* hmotnost: se pohybuje od 25 g/m² (plátno ze skleněného [[filament]]u v síle 0,03 mm) do téměř 1 kg/m² (těžká plachtovina)
* hmotnost: se pohybuje od 25 g/m² (plátno ze skleněného [[filament]]u v síle 0,03 mm) do téměř 1 kg/m² (těžká plachtovina)
* Užitné vlastnosti jsou do značné míry ovlivněny finální úpravou (''zušlechtěním'') tkaniny. K zušlechťovacím procesům patří např.: [[bělení textilií|bělení]], [[mercerace|mercerování]], [[barvení textilií|barvení]], [[tisk]] (snímek <sup>(9)</sup>), [[postřihování textilií|postřihování]] (snímek <sup>(10)</sup>), [[počesávání textilií|česání]], [[plst|valchování]], [[impregnování textilií|impregnace]] atd
* Užitné vlastnosti jsou do značné míry ovlivněny finální úpravou (''zušlechtěním'') tkaniny. K zušlechťovacím procesům patří např.: [[bělení textilií|bělení]], [[mercerace|mercerování]], [[barvení textilií|barvení]], [[tisk]] (snímek <sup>(9)</sup>), [[postřihování textilií|postřihování]] (snímek <sup>(10)</sup>), [[počesávání textilií|česání]], [[plst|valchování]], [[impregnování textilií|impregnace]] atd
== Druhy tkanin ==
== Druhy tkanin ==
* Podle suroviny: [[bavlnářská tkanina|bavlnářské]] (z [[bavlna|bavlny]] a směsí s bavlnou) (snímek <sup>(1)</sup>), [[vlnařská tkanina|vlnařské]] (z [[ovčí vlna|vlny]] a směsí s vlnou) (snímek <sup>(2)</sup>), syntetické (z [[filament|filamentových přízí]]), [[aramidová vlákna|aramidové]] (snímek <sup>(3)</sup>, kovové <ref>Definice kovové tkaniny: http://www.i-ploty.cz/207-kovova-tkanina-pozinkovana-zn-.html</ref> atd
* Podle suroviny: [[bavlnářská tkanina|bavlnářské]] (z [[bavlna|bavlny]] a směsí s bavlnou) (snímek <sup>(1)</sup>), [[vlnařská tkanina|vlnařské]] (z [[ovčí vlna|vlny]] a směsí s vlnou) (snímek <sup>(2)</sup>), syntetické (z [[filament|filamentových přízí]]), [[aramidová vlákna|aramidové]] (snímek <sup>(3)</sup>, kovové <ref>Definice kovové tkaniny: http://www.i-ploty.cz/207-kovova-tkanina-pozinkovana-zn-.html</ref> atd
* Podle účelu použití: např. prádloviny, šatovky, [[záclonovina|záclonoviny]], [[stuha|stuhy]] (snímek <sup>(4)</sup>atd
* Podle účelu použití: např. prádloviny, šatovky, [[záclonovina|záclonoviny]], [[stuha|stuhy]] (snímek <sup>(4)</sup>atd
* Podle způsobu výroby: jednobarevné, pestře tkané (snímek <sup>(5)</sup>), [[smyčková tkanina|smyčkové]] (snímek <sup>(6)</sup>), [[žakárové vzorování textilií|žakárové]] , |<sup>(7)</sup> [[brožovaná tkanina|brožované]], [[3D tkanina|3D]] tkaniny atd.
* Podle způsobu výroby: jednobarevné, pestře tkané (snímek <sup>(5)</sup>), [[smyčková tkanina|smyčkové]] (snímek <sup>(6)</sup>), [[žakárové vzorování textilií|žakárové]] , |<sup>(7)</sup> [[brožovaná tkanina|brožované]], [[3D tkanina|3D]] tkaniny atd.
* Ve výrobě a obzvlášť v obchodním styku se používá několik desítek označení (tradiční výrazy s obsahem ne vždy jednoznačně definovaným), která vyjadřují určité vlastnosti tkaniny.
* Ve výrobě a obzvlášť v obchodním styku se používá několik desítek označení (tradiční výrazy s obsahem ne vždy jednoznačně definovaným), která vyjadřují určité vlastnosti tkaniny.
Například:
Například:
Řádek 28: Řádek 28:
''[[denim|Blue denim]]'' (v češtině často: tkanina na džíny) je bavlněná tkanina v keprové vazbě s osnovou obarvenou indigem a s režněbílým útkem
''[[denim|Blue denim]]'' (v češtině často: tkanina na džíny) je bavlněná tkanina v keprové vazbě s osnovou obarvenou indigem a s režněbílým útkem
== Výroba tkanin ==
== Výroba tkanin ==
Z odhadů z konce 20. století (''Talavášek'' str. 27) se dá odvodit, že světová roční výroba tkanin dosahovala (při cca 75<sup>6</sup> tun roční výroby textilií) v 1. dekádě 21. století nejméně 250<sup>9</sup> m<sup>2</sup>, tj. cca 40 m<sup>2</sup> na jednoho obyvatele zeměkoule.
Z odhadů z konce 20. století (''Talavášek'' str. 27) se dá odvodit, že světová roční výroba tkanin dosahovala (při cca 75<sup>6</sup> tun roční výroby textilií) v 1. dekádě 21. století nejméně 250<sup>9</sup> m<sup>2</sup>, tj. cca 40 m<sup>2</sup> na jednoho obyvatele zeměkoule.


{|{|align="left" border="1" class="wikitable" {{wikitabulka}}
{|{|align="left" border="1" class="wikitable" {{wikitabulka}}
Řádek 76: Řádek 76:


== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
{{wikislovník|tkanina}}
* {{Wikislovník|heslo=tkanina}}



=== Reference ===
=== Reference ===
Řádek 84: Řádek 86:
* Talavášek: ''Tkalcovská příručka'', SNTL Praha 1980, str. 15, 139-150,
* Talavášek: ''Tkalcovská příručka'', SNTL Praha 1980, str. 15, 139-150,
* Pospíšil: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981)
* Pospíšil: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981)
* ''Statistická ročenka ČSFR 1990'', SNTL Praha 1990, ISBN 80 03 00516 7, str. 412-415
* ''Statistická ročenka ČSFR 1990'', SNTL Praha 1990, ISBN 80 03 00516 7, str. 412-415


[[Kategorie:Textil]]
[[Kategorie:Textil]]

Verze z 4. 2. 2014, 14:15

Schéma struktury tkaniny. Osnova (1) a útek (2)

Tkanina je plochý útvar, který vzniká propojením dvou vzájemně kolmo probíhajících soustav nití (nebo drátů), osnovy a útku.

V některých souhrnných údajích a podle Československé státní normy (ČSN 153110) [1] jsou jako tkanina označovány také drátěné mříže, síta a podobné kovové výrobky, zhotovené tkací technikou. Následující článek však pojednává výhradně o textilních tkaninách.

Vlastnosti tkanin

Druhy tkanin

  • Podle suroviny: bavlnářské (z bavlny a směsí s bavlnou) (snímek (1)), vlnařské (z vlny a směsí s vlnou) (snímek (2)), syntetické (z filamentových přízí), aramidové (snímek (3), kovové [2] atd
  • Podle účelu použití: např. prádloviny, šatovky, záclonoviny, stuhy (snímek (4)atd
  • Podle způsobu výroby: jednobarevné, pestře tkané (snímek (5)), smyčkové (snímek (6)), žakárové , |(7) brožované, 3D tkaniny atd.
  • Ve výrobě a obzvlášť v obchodním styku se používá několik desítek označení (tradiční výrazy s obsahem ne vždy jednoznačně definovaným), která vyjadřují určité vlastnosti tkaniny.

Například:

Brokát je těžší hedvábná tkanina v atlasových vazbách

Popelín (snímek (1)) je jemná bavlněná tkanina na košile, halenky a pyžama. Obsahuje zpravidla na každý útek dvě osnovní nitě

Manšestr (snímek (2)), podélně pruhovaný samet na svrchní ošacení a k dekoračním účelům

Damašek je bavlněná nebo lněná žakárová tkanina na ložní prádlo a ubrusy.

Gabardén je jemná, velmi hustá tkanina s viditelným strmým žebrováním. Vyrábí se z bavlněných, vlněných i hedvábných přízí a používá se převážně na obleky a kostýmy.

Tvíd (snímek (8)), na který se zpracovávají hrubší melanžové (z různobarevných vláken) příze převážně z vlny. Tkanina se používá hlavně na saka, kostýmy a svrchníky.

Blue denim (v češtině často: tkanina na džíny) je bavlněná tkanina v keprové vazbě s osnovou obarvenou indigem a s režněbílým útkem

Výroba tkanin

Z odhadů z konce 20. století (Talavášek str. 27) se dá odvodit, že světová roční výroba tkanin dosahovala (při cca 756 tun roční výroby textilií) v 1. dekádě 21. století nejméně 2509 m2, tj. cca 40 m2 na jednoho obyvatele zeměkoule.

Druh
tkanin
Výroba v milionech m2
1989 2008[3]
bavlnářské 591 92
syntetické 94 289
vlnařské 128 15
lněné 106 6
koberce 32 1
celkem 951 403

  Jak ukazuje tabulka vlevo, vyrobily české tkalcovny v roce 2008 na jednoho obyvatele přibližně stejné množství jako byl světový průměr (při snížení na polovinu úrovně před 20 lety).

Galerie tkanin

Odkazy

Externí odkazy

  • Slovníkové heslo tkanina ve Wikislovníku


Reference

Literatura

  • Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 15, 139-150,
  • Pospíšil: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981)
  • Statistická ročenka ČSFR 1990, SNTL Praha 1990, ISBN 80 03 00516 7, str. 412-415