Šang Lu: Porovnání verzí
čínský politik 15. století značka: možné subjektivní formulace |
m linky |
||
| Řádek 34: | Řádek 34: | ||
}} |
}} |
||
'''Šang Lu''' ({{Čínsky|pchin-jin= Shāng Lù |tradiční= 商輅 |zjednodušené= 商辂 }}; [[16. březen|16. března]] [[1414]] – [[17. srpen|17. srpna]] [[1486]]),<ref name="goodrich 1161"/> zdvořilostní jméno '''Chung-caj''' ({{Čínsky|pchin-jin= Hóngzài|tradiční= 弘載|zjednodušené= 弘载}}), pseudonym '''Su-tching''' ({{Čínsky|pchin-jin= sùtíng|znaky= 素廷 }}), byl politik čínské [[říše Ming]]. Císař [[Ťing-tchaj]] ho na podzim 1449 jmenoval [[Velký sekretariát|velkým sekretářem]], roku 1457 ho nový císař [[Jing-cung]] poslal do výslužby. Po deseti letech ho císař [[Čcheng-chua]] povolal zpět do sekretariátu, přičemž od roku 1475 zastával pozici prvního velkého sekretáře. Po konfliktu s eunuchem [[Wang Č’]] |
'''Šang Lu''' ({{Čínsky|pchin-jin= Shāng Lù |tradiční= 商輅 |zjednodušené= 商辂 }}; [[16. březen|16. března]] [[1414]] – [[17. srpen|17. srpna]] [[1486]]),<ref name="goodrich 1161"/> zdvořilostní jméno '''Chung-caj''' ({{Čínsky|pchin-jin= Hóngzài|tradiční= 弘載|zjednodušené= 弘载}}), pseudonym '''Su-tching''' ({{Čínsky|pchin-jin= sùtíng|znaky= 素廷 }}), byl politik čínské [[říše Ming]]. Císař [[Ťing-tchaj]] ho na podzim 1449 jmenoval [[Velký sekretariát|velkým sekretářem]], roku 1457 ho nový císař [[Jing-cung]] poslal do výslužby. Po deseti letech ho císař [[Čcheng-chua]] povolal zpět do sekretariátu, přičemž od roku 1475 zastával pozici prvního velkého sekretáře. Po konfliktu s eunuchem [[Wang Č’ (eunuch)|Wang Č’em]] roku 1477 odešel ze státních služeb. |
||
| Řádek 42: | Řádek 42: | ||
V září 1449 upadl císař [[Jing-cung]] do mongolského zajetí, novým císařem se stal [[Ťing-tchaj]], který jmenoval i nové [[Velký sekretariát|velké sekretáře]]: Šang Lua a [[Pcheng Š’]]a (nejlepšího v palácových zkouškách 1448). Ve funkci zůstal po celou dobu vlády Ťing-tchaje.<ref name="goodrich 1161"/> Začátkem roku 1457, po převratu, kterým se k moci vrátil Jing-cung, jeden z vůdců nového režimu [[Š’ Cheng]] žádal odvolání dekretů minulého císaře za poslední rok. Šang Lu rozhodně odmítl,<ref name="goodrich 1162">Goodrich, s. 1162.</ref> načež byl jako spojenec ministra [[Jü Čchien]]a, silného muže Ťing-tchajova režimu, odsouzen k smrti. Rozsudek však císař Jing-cung zrušil a nechal ho žít v rodném okrese jako obyčejného poddaného.<ref name="goodrich 1161"/> |
V září 1449 upadl císař [[Jing-cung]] do mongolského zajetí, novým císařem se stal [[Ťing-tchaj]], který jmenoval i nové [[Velký sekretariát|velké sekretáře]]: Šang Lua a [[Pcheng Š’]]a (nejlepšího v palácových zkouškách 1448). Ve funkci zůstal po celou dobu vlády Ťing-tchaje.<ref name="goodrich 1161"/> Začátkem roku 1457, po převratu, kterým se k moci vrátil Jing-cung, jeden z vůdců nového režimu [[Š’ Cheng]] žádal odvolání dekretů minulého císaře za poslední rok. Šang Lu rozhodně odmítl,<ref name="goodrich 1162">Goodrich, s. 1162.</ref> načež byl jako spojenec ministra [[Jü Čchien]]a, silného muže Ťing-tchajova režimu, odsouzen k smrti. Rozsudek však císař Jing-cung zrušil a nechal ho žít v rodném okrese jako obyčejného poddaného.<ref name="goodrich 1161"/> |
||
Po deseti letech, roku 1467, ho císař [[Čcheng-chua]] opět povolal do úřadu velkého sekretáře a po smrti kolegy Pcheng Š’a roku 1475 postoupil na jeho místo prvního velkého sekretáře. V čele velkých sekretářů stál pouze dva roky.<ref name="goodrich 1162"/> Roku 1477 totiž společně s ministrem vojenství [[Siang Čung]]em zaútočil na eunucha [[Wang |
Po deseti letech, roku 1467, ho císař [[Čcheng-chua]] opět povolal do úřadu velkého sekretáře a po smrti kolegy Pcheng Š’a roku 1475 postoupil na jeho místo prvního velkého sekretáře. V čele velkých sekretářů stál pouze dva roky.<ref name="goodrich 1162"/> Roku 1477 totiž společně s ministrem vojenství [[Siang Čung]]em zaútočil na eunucha [[em|Wang Č’a]], stojícího v čele útvaru tajné policie zvaného Západní křídlo a viněného ze zneužívání pravomocí a zatýkání a mučení nevinných. Císař se postavil na stranu Wang Č’a a odvolal jeho kritiky, včetně Šang Lua.<ref name="goodrich 301">Goodrich, s. 301.</ref> |
||
Šang Lu byl obdivován pro své znalosti, stejně jako pro prostotu života, toleranci a rozhodnost.<ref name="tsai 115"/> Respekt si získal zejména odvahou a rozhodností, které ho dvakrát stály postavení. |
Šang Lu byl obdivován pro své znalosti, stejně jako pro prostotu života, toleranci a rozhodnost.<ref name="tsai 115"/> Respekt si získal zejména odvahou a rozhodností, které ho dvakrát stály postavení. |
||
Verze z 27. 1. 2014, 18:50
Šang Lu (čínsky pchin-jinem Shāng Lù, znaky zjednodušené 商辂, tradiční 商輅; 16. března 1414 – 17. srpna 1486),[1] zdvořilostní jméno Chung-caj (čínsky pchin-jinem Hóngzài, znaky zjednodušené 弘载, tradiční 弘載), pseudonym Su-tching (čínsky pchin-jinem sùtíng, znaky 素廷), byl politik čínské říše Ming. Císař Ťing-tchaj ho na podzim 1449 jmenoval velkým sekretářem, roku 1457 ho nový císař Jing-cung poslal do výslužby. Po deseti letech ho císař Čcheng-chua povolal zpět do sekretariátu, přičemž od roku 1475 zastával pozici prvního velkého sekretáře. Po konfliktu s eunuchem Wang Č’em roku 1477 odešel ze státních služeb.
Život
Šang Lu se narodil 16. března 1414, pocházel z okresu Čchun-an z okolí města Chang-čou v provincii Če-ťiang.[1] Studoval konfucianismus, úřednickými zkouškami prošel vynikajícím způsobem – byl první v provinčních (1435), metropolitních i palácových (obojí 1445) zkouškách, jako jediný učenec za tři staletí trvání říše Ming.[pozn. 1] Po zkouškách se stal členem akademie Chan-lin.[1]
V září 1449 upadl císař Jing-cung do mongolského zajetí, novým císařem se stal Ťing-tchaj, který jmenoval i nové velké sekretáře: Šang Lua a Pcheng Š’a (nejlepšího v palácových zkouškách 1448). Ve funkci zůstal po celou dobu vlády Ťing-tchaje.[1] Začátkem roku 1457, po převratu, kterým se k moci vrátil Jing-cung, jeden z vůdců nového režimu Š’ Cheng žádal odvolání dekretů minulého císaře za poslední rok. Šang Lu rozhodně odmítl,[3] načež byl jako spojenec ministra Jü Čchiena, silného muže Ťing-tchajova režimu, odsouzen k smrti. Rozsudek však císař Jing-cung zrušil a nechal ho žít v rodném okrese jako obyčejného poddaného.[1]
Po deseti letech, roku 1467, ho císař Čcheng-chua opět povolal do úřadu velkého sekretáře a po smrti kolegy Pcheng Š’a roku 1475 postoupil na jeho místo prvního velkého sekretáře. V čele velkých sekretářů stál pouze dva roky.[3] Roku 1477 totiž společně s ministrem vojenství Siang Čungem zaútočil na eunucha Wang Č’a, stojícího v čele útvaru tajné policie zvaného Západní křídlo a viněného ze zneužívání pravomocí a zatýkání a mučení nevinných. Císař se postavil na stranu Wang Č’a a odvolal jeho kritiky, včetně Šang Lua.[4]
Šang Lu byl obdivován pro své znalosti, stejně jako pro prostotu života, toleranci a rozhodnost.[5] Respekt si získal zejména odvahou a rozhodností, které ho dvakrát stály postavení.
Zemřel 17. srpna 1486,[1] za své zásluhy obdržel posmrtné jméno Wen-i (čínsky pchin-jinem Wényì, znaky 文毅, Kultivovaný a rozhodný).[3]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b c d e f GOODRICH, L. Carington; FANG, Chaoying, a kol. Dictionary of Ming Biography, 1368-1644. New York: Columbia University Press, 1976. xxi + 1751 s. ISBN 0-231-03801-1 (sv. 1), 023103833X (sv. 2). S. 1161. (anglicky) [Dále jen Goodrich].
- ↑ ELMAN, Benjamin. A Cultural History of Civil Examinations in Late Imperial China. London: Univ. of California Pr., 2002. ISBN 0-520-21509-5. S. 385–386.
- ↑ a b c Goodrich, s. 1162.
- ↑ Goodrich, s. 301.
- ↑ TSAI, Shih-shan Henry. The eunuchs in the Ming dynasty. Albany: State University of New York Press, 1996. 290 s. ISBN 0-7914-2687-4. S. 115. (anglicky)