Rastafariánství: Porovnání verzí
→Vznik a šíření: Smazání nesmyslných tvrzení a pomluv. značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Dreadlocked rasta.jpg|right|thumb|200px|Rastafarián s typickou úpravou vlasů]] |
[[Soubor:Dreadlocked rasta.jpg|right|thumb|200px|Rastafarián s typickou úpravou vlasů]] |
||
'''Rastafariánství''' či '''rastafari''' je náboženské hnutí pocházející z [[Jamajka|Jamajky]], kde vzniklo ve 30. letech 20. století. Toto [[náboženství]] kombinuje především prvky [[Judaismus|židovství]] a [[křesťanství]], částečně [[islám]]u a dalších (např. animistických) věr. Jeho vyznavač (''rasta'', ''rastaman'' nebo ''rastafarián'') například |
'''Rastafariánství''' či '''rastafari''' je náboženské hnutí pocházející z [[Jamajka|Jamajky]], kde vzniklo ve 30. letech 20. století. Toto [[náboženství]] kombinuje především prvky [[Judaismus|židovství]] a [[křesťanství]], částečně [[islám]]u a dalších (např. animistických) věr. Jeho vyznavač (''rasta'', ''rastaman'' nebo ''rastafarián'') by například neměl požívat [[alkoholický nápoj|alkohol]] či maso; při uctívání se používají především symboly převzaté z judaismu ([[židovská hvězda]], lev z [[Juda (patriarcha)|kmene Juda]] atp.). I některé hojně používané výrazy jsou převzaty z [[Bible]]: [[Sijón|Zion]], [[Babylón]] aj. |
||
== Vznik a šíření == |
== Vznik a šíření == |
Verze z 24. 1. 2014, 09:11
Rastafariánství či rastafari je náboženské hnutí pocházející z Jamajky, kde vzniklo ve 30. letech 20. století. Toto náboženství kombinuje především prvky židovství a křesťanství, částečně islámu a dalších (např. animistických) věr. Jeho vyznavač (rasta, rastaman nebo rastafarián) by například neměl požívat alkohol či maso; při uctívání se používají především symboly převzaté z judaismu (židovská hvězda, lev z kmene Juda atp.). I některé hojně používané výrazy jsou převzaty z Bible: Zion, Babylón aj.
Vznik a šíření
Pro počátky hnutí byl důležitý jamajský černošský aktivista Marcus Mosiah Garvey, jenž v roce 1920 prorokoval nástup černého krále – mesiáše. Když byl pak roku 1930 v Habeši (současná Etiopie) korunován černošský císař Haile Selassie, znamenalo to pro mnohé jasné naplnění Garveyho proroctví. Podle císařova předkorunovačního titulu a jména – rás Tafari Makonnen – také rastafariáni odvodili své jméno: rastafari.
Rastafariánská filozofie vychází zejména z předpokladu, že černošští obyvatelé Ameriky a přilehlých karibských ostrovů, kteří sem byli zavlečeni jako otroci, jsou přímí potomci krále Šalamouna a královny ze Sáby. Považují se za jeden ze ztracených izraelských kmenů, proto mají ve znaku Judského lva (dredy mají připomínat jeho hřívu – viz analogie s pejzy).
Etiopský císař Haile Selassie I. zastává v rastafariánské víře důležité postavení, je považován za inkarnaci boha Jaha, a černého mesiáše, který v soudný den vyvede všechen africký lid ze zkaženého světa hříchu Babylónu, do vysněné zaslíbené země, označované v rastafaránské terminologii jako „Zion“ (viz sionismus). Tou zaslíbenou zemí je Etiopie.[1]
Důležitou součástí hnutí a formou jeho šíření je hudební styl reggae,[1] spojený zejména se jménem Boba Marleyho a kouření Kay (marihuany), s jejíž pomocí rastafariáni mohou komunikovat s Jahem. Celkově rastafariánská filozofie nabádá k všeobecnému míru, harmonii, lásce a sjednocení.[1]
V poslední době se rastafariánství rozšiřuje do světa a získává více a více příznivců. Většina z nich se zaměřuje na praktickou stránku věci a rastafariánství berou spíš jako životní styl než jako duchovní cestu.
Významné postavy
- rás Tafari Makonnen (císař Haile Selassie I.) – spasitel, ztělesnění boha Jaha/Jahveho, druhé ztělesnění Krista
- Marcus Mosiah Garvey – zakladatel, prorok, který dal svými předpověďmi základ k víře v císaře Selassieho; má důležité místo v rastafariánské hierarchii
- Bob Marley – známý zpěvák reggae a prorok; zasloužil se o rozšíření rastafariánství po celém světě
Symboly
Literatura
- HALAMA, Ota. Rastafari. Pozadí vzniku hnutí, vznik a vývoj hnutí, styl života. Praha: Volvox Globator, 2008. ISBN 80-7207-669-8.
- FOEHR, Stephen. Probuzení na Jamajce. Brno: Vaněk Jiří, 2008. S. 285.
- KAPUSCINSKI, Ryszard. Na dvoře krále králů. Praha: Panorama, 1980. S. 160.