Palau: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m + odkaz na Ottův slovník naučný
napřímení wikiodkazů
Řádek 46: Řádek 46:
| čas = +9
| čas = +9
}}
}}
'''Palauská republika''' je [[Ostrovní stát|ostrovní]] prezidentská [[federace|federativní]] [[republika]] ležící v [[Tichý oceán|Tichém oceáně]] asi 500 [[kilometr|km]] východně od [[Filipíny|Filipín]]. Tvoří nejzápadnější součást [[Karolíny|souostroví Karolíny]].

'''Palauská republika''' je ostrovní prezidentská [[federace|federativní]] [[republika]] ležící v [[Tichý oceán|Tichém oceáně]] asi 500 [[kilometr|km]] východně od [[Filipíny|Filipín]]. Tvoří nejzápadnější součást [[Karolíny|souostroví Karolíny]].
Do roku [[1994]] bylo Palau poručenským územím [[Organizace spojených národů|OSN]] pod správou [[Spojené státy americké|USA]]. Palauská republika je tedy jedním z nejmladších států světa. Metropolí je město [[Koror]], hlavním městem je však sídlo [[Ngerulmud]] ve státě [[Melekeok]] na ostrově [[Babelthuab]].
Do roku [[1994]] bylo Palau poručenským územím [[Organizace spojených národů|OSN]] pod správou [[Spojené státy americké|USA]]. Palauská republika je tedy jedním z nejmladších států světa. Metropolí je město [[Koror]], hlavním městem je však sídlo [[Ngerulmud]] ve státě [[Melekeok]] na ostrově [[Babelthuab]].


== Historie ==
== Historie ==
Počátky palauské historie jsou zahaleny tajemstvím. První obyvatelé Palau přišli na ostrovy okolo roku [[1. tisíciletí př. n. l.|1000 př. n. l.]] pravděpodobně z&nbsp;[[Filipíny|Filipín]], [[Indonésie]], [[Nová Guinea|Nové Guineje]] a [[Polynésie]] <ref>[http://micronesia.hawaii.com/palau/history/index.php Historie (1)]</ref> Před obdobím [[kolonialismus|kolonialismu]] měli Palauané komplexní [[matriarchát|matriarchální]] společenské zřízení, ve kterém majetek ve vlastnictví [[klan]]u dědily ženy <ref>[http://sg.travel.yahoo.com/guide/australasia_and_pacific/palau/history.html Historie (2)]</ref>.

Počátky palauské historie jsou zahaleny tajemstvím. První obyvatelé Palau přišli na ostrovy okolo roku [[1000 př. n. l.]] pravděpodobně z&nbsp;[[Filipíny|Filipín]], [[Indonésie]], [[Nová Guinea|Nové Guineje]] a [[Polynésie]] <ref>[http://micronesia.hawaii.com/palau/history/index.php Historie (1)]</ref> Před obdobím [[kolonialismus|kolonialismu]] měli Palauané komplexní [[matriarchát|matriarchální]] společenské zřízení, ve kterém majetek ve vlastnictví [[klan]]u dědily ženy <ref>[http://sg.travel.yahoo.com/guide/australasia_and_pacific/palau/history.html Historie (2)]</ref>.


Prvním [[Evropa]]nem, jenž ostrovy spatřil, byl pravděpodobně [[Španělsko|španělský]] objevitel [[Ruy López de Villalobos]] roku [[1543]]. [[Španělsko]] si ostrovy oficiálně nárokovalo už od roku [[1686]], avšak neučinilo žádný pokus o jejich průzkum či kolonizaci, Palauské ostrovy byly součástí [[Španělská východní Indie|Španělské východní Indie]]. První evropský pokus ostrovy kolonizovat nebo s&nbsp;nimi obchodovat byl učiněn až roku [[1783]], kdy na útesu u palauského ostrova [[Ulong]]u (skalnatý ostrov ležící mezi [[Koror (ostrov)|Kororem]] a [[Peleliu]]) ztroskotal se svojí lodí Antelope [[Spojené království|britský]] [[Kapitán lodi|kapitán]] [[Henry Wilson]] <ref>[http://sg.travel.yahoo.com/guide/australasia_and_pacific/palau/history.html Historie (3)]</ref>. S&nbsp;pomocí kororského nejvyššího náčelníka Ibedula dokázal během 3 měsíců Wilson se svojí posádkou opravit loď. Wilson pak vzal na oplátku náčelníkova syna, prince Lebuu, na studium do [[Anglie]]. Ačkoliv Lebua zemřel krátce po příjezdu do [[Londýn]]a na [[pravé neštovice]], jeho přítomnost podnítila u mnoha [[Spojené království|Britů]] zájem o Palau. Britové se brzy stali na dalších 100 let hlavním palauským obchodním partnerem, než byli roku [[1885]] vyhnáni [[Španělsko|Španěly]].
Prvním [[Evropa]]nem, jenž ostrovy spatřil, byl pravděpodobně [[Španělsko|španělský]] objevitel [[Ruy López de Villalobos]] roku [[1543]]. [[Španělsko]] si ostrovy oficiálně nárokovalo už od roku [[1686]], avšak neučinilo žádný pokus o jejich průzkum či kolonizaci, Palauské ostrovy byly součástí [[Španělská východní Indie|Španělské východní Indie]]. První evropský pokus ostrovy kolonizovat nebo s&nbsp;nimi obchodovat byl učiněn až roku [[1783]], kdy na útesu u palauského ostrova [[Ulong]]u (skalnatý ostrov ležící mezi [[Koror (ostrov)|Kororem]] a [[Peleliu]]) ztroskotal se svojí lodí Antelope [[Spojené království|britský]] [[Kapitán lodi|kapitán]] [[Henry Wilson]] <ref>[http://sg.travel.yahoo.com/guide/australasia_and_pacific/palau/history.html Historie (3)]</ref>. S&nbsp;pomocí kororského nejvyššího náčelníka Ibedula dokázal během 3 měsíců Wilson se svojí posádkou opravit loď. Wilson pak vzal na oplátku náčelníkova syna, prince Lebuu, na studium do [[Anglie]]. Ačkoliv Lebua zemřel krátce po příjezdu do [[Londýn]]a na [[pravé neštovice]], jeho přítomnost podnítila u mnoha [[Spojené království|Britů]] zájem o Palau. Britové se brzy stali na dalších 100 let hlavním palauským obchodním partnerem, než byli roku [[1885]] vyhnáni [[Španělsko|Španěly]].
Řádek 60: Řádek 58:
Španělé se však na ostrovech setkali s&nbsp;odporem, a tak po svojí porážce ve [[Španělsko-americká válka|Španělsko-americké válce]] prodali Palau s&nbsp;většinou Karolín v&nbsp;červnu [[1899]] Německu. Poslední španělští vojáci opustili ostrovy v&nbsp;prosinci [[1899]].<ref>[http://www.sandafayre.com/atlas/carois.htm Historie (4)]</ref><ref>[http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/1840.htm Historie (5)]</ref>
Španělé se však na ostrovech setkali s&nbsp;odporem, a tak po svojí porážce ve [[Španělsko-americká válka|Španělsko-americké válce]] prodali Palau s&nbsp;většinou Karolín v&nbsp;červnu [[1899]] Německu. Poslední španělští vojáci opustili ostrovy v&nbsp;prosinci [[1899]].<ref>[http://www.sandafayre.com/atlas/carois.htm Historie (4)]</ref><ref>[http://www.state.gov/r/pa/ei/bgn/1840.htm Historie (5)]</ref>


Německo zde započalo s&nbsp;organizovaným využíváním zdejších přírodních zdrojů. Němci zde mimo jiné zakládali [[Palma kokosová|kokosové]] [[plantáž]]e, na nichž nutili pracovat místní [[obyvatelstvo]]. Tehdy se zde rovněž rozšířily západní nemoci, které měly na zdejší obyvatelstvo zničující vliv. Administrativně Německo Palau v&nbsp;rámci [[Západní Karolíny|Západních Karolín]] začlenilo k&nbsp;[[Německá Nová Guinea|Německé Nové Guineji]] (mapa je [http://www.deutsche-schutzgebiete.de/webpages/Deutsch-Neuguinea_Karte_1912.jpg zde]) a ovládalo je až do [[8. říjen|8. října]] [[1914]], kdy je obsadilo [[Japonsko]], které je pak po porážce Německa na konci [[První světová válka|1. světové války]] získalo roku [[1919]] na základě [[Versailleská smlouva|Versailleské mírové smlouvy]].
Německo zde započalo s&nbsp;organizovaným využíváním zdejších přírodních zdrojů. Němci zde mimo jiné zakládali [[Palma kokosová|kokosové]] [[plantáž]]e, na nichž nutili pracovat místní [[obyvatelstvo]]. Tehdy se zde rovněž rozšířily západní nemoci, které měly na zdejší obyvatelstvo zničující vliv. Administrativně Německo Palau v&nbsp;rámci [[Karolíny|Západních Karolín]] začlenilo k&nbsp;[[Německá Nová Guinea|Německé Nové Guineji]] (mapa je [http://www.deutsche-schutzgebiete.de/webpages/Deutsch-Neuguinea_Karte_1912.jpg zde]) a ovládalo je až do [[8. říjen|8. října]] [[1914]], kdy je obsadilo [[Japonsko]], které je pak po porážce Německa na konci [[První světová válka|1. světové války]] získalo roku [[1919]] na základě [[Versailleská smlouva|Versailleské mírové smlouvy]].


Od [[17. prosinec|17. prosince]] [[1920]] bylo Palau mandátním územím [[Společnost národů|Společnosti národů]] ve správě Japonska. Během následujících 30 let japonské vlády prodělala palauská kultura a společnost obrovské změny: došlo k&nbsp;založení veřejných škol, obyvatelstvu byla vnucována [[japonština]], došlo k&nbsp;zavedení tržní [[ekonomika|ekonomiky]] a soukromého (místo dosavadního kmenového) vlastnictví půdy. <ref>[http://micronesia.hawaii.com/palau/history/index.php Historie (6)]</ref> Vesničtí [[náčelník|náčelníci]] ztratili moc ve prospěch japonské koloniální [[byrokracie]]. Na Palau se tehdy přistěhovaly tisíce japonských, [[Korea|korejských]] a [[Okinawa|okinawských]] dělníků. Palauané rovněž přišli o svůj tradiční [[dědictví|dědický]] systém, protože ztratili půdu, ať už prodejem či [[konfiskace]]mi. [[1. duben|1. dubna]] [[1922]] pak Japonsko začlenilo Palau do [[Jihomořská správní oblast|Jihomořské správní oblasti]] ([[japonština|japonsky]] ''Nan'jó Čó''), zahrnující [[Marshallovy ostrovy]], Palau, Karolíny a [[Severní Mariany]]. [[Koror]] se tehdy stal správním centrem celého japonského Tichomoří, moderním stylovým městem s&nbsp;dlážděnými cestami, [[elektřina|elektrickou]] a vodovodní sítí, továrnami, obchody, lázněmi, restauracemi a lékárnami.
Od [[17. prosinec|17. prosince]] [[1920]] bylo Palau mandátním územím [[Společnost národů|Společnosti národů]] ve správě Japonska. Během následujících 30 let japonské vlády prodělala palauská kultura a společnost obrovské změny: došlo k&nbsp;založení veřejných škol, obyvatelstvu byla vnucována [[japonština]], došlo k&nbsp;zavedení tržní [[ekonomika|ekonomiky]] a soukromého (místo dosavadního kmenového) vlastnictví půdy. <ref>[http://micronesia.hawaii.com/palau/history/index.php Historie (6)]</ref> Vesničtí [[náčelník|náčelníci]] ztratili moc ve prospěch japonské koloniální [[byrokracie]]. Na Palau se tehdy přistěhovaly tisíce japonských, [[Korea|korejských]] a [[Okinawa|okinawských]] dělníků. Palauané rovněž přišli o svůj tradiční [[dědictví|dědický]] systém, protože ztratili půdu, ať už prodejem či [[konfiskace]]mi. [[1. duben|1. dubna]] [[1922]] pak Japonsko začlenilo Palau do [[Jihomořská správní oblast|Jihomořské správní oblasti]] ([[japonština|japonsky]] ''Nan'jó Čó''), zahrnující [[Marshallovy ostrovy]], Palau, Karolíny a [[Severní Mariany]]. [[Koror]] se tehdy stal správním centrem celého japonského Tichomoří, moderním stylovým městem s&nbsp;dlážděnými cestami, [[elektřina|elektrickou]] a vodovodní sítí, továrnami, obchody, lázněmi, restauracemi a lékárnami.
Řádek 69: Řádek 67:


== Politika ==
== Politika ==

{{Hlavní článek|Palauská politika}}
{{Hlavní článek|Palauská politika}}
Státní zřízení Palauské republiky do značné míry kopíruje politický systém [[Spojené státy americké|USA]]. Stejně jako v&nbsp;USA existuje i zde prezidentský systém a [[federace|federativní]] uspořádání. Hlavou státu a zároveň i předsedou vlády je obyvatelstvem volený prezident, s&nbsp;funkčním obdobím 4 let. Palauského prezidenta, který je hlavou státu a zároveň i předsedou vlády, volí každé 4 roky palauské obyvatelstvo. Současným prezidentem [[Tommy Esang Remengesau, Jr.]], který se funkce ujal 17. ledna 2013 (ve funkci byl již mezi roky 2001 a 2009).

Státní zřízení Palauské republiky do značné míry kopíruje politický systém [[Spojené státy americké|USA]]. Stejně jako v&nbsp;USA existuje i zde prezidentský systém a [[federace|federativní]] uspořádání. Hlavou státu a zároveň i předsedou vlády je obyvatelstvem volený prezident, s&nbsp;funkčním obdobím 4 let. Palauského prezidenta, který je hlavou státu a zároveň i předsedou vlády, volí každé 4 roky palauské obyvatelstvo. Současným prezidentem poprvé zvoleným roku [[2000]], je [[Tommy Esang Remengesau, Jr.]]. Ve funkci je od [[1. leden|1. ledna]] [[2001]] a roku [[2004]] byl znovuzvolen.


Palau má dvoukomorový parlament zvaný ''Olbiil Era Kelulau''. Skládá se ze sněmovny delegátů, která má 16 členů (1 z&nbsp;každého palauského spolkového státu) a senátu, který má 9 členů. Členové obou komor jsou voleni na období 4 let. Každý ze 16 palauských spolkových států má vlastní [[parlament]], [[ústava|ústavu]], vládu a volené představitele.
Palau má dvoukomorový parlament zvaný ''Olbiil Era Kelulau''. Skládá se ze sněmovny delegátů, která má 16 členů (1 z&nbsp;každého palauského spolkového státu) a senátu, který má 9 členů. Členové obou komor jsou voleni na období 4 let. Každý ze 16 palauských spolkových států má vlastní [[parlament]], [[ústava|ústavu]], vládu a volené představitele.


=== Spolkové státy ===
=== Spolkové státy ===

[[Soubor:States of Palau.jpg|thumb|16 států Palauské republiky]]
[[Soubor:States of Palau.jpg|thumb|16 států Palauské republiky]]
Palau se skládá ze 16 miniaturních spolkových států:
Palau se skládá ze 16 miniaturních spolkových států:
Řádek 98: Řádek 93:


== Geografie ==
== Geografie ==
Palau je skupinou 26 ostrovů a asi 300 ostrůvků, z&nbsp;nichž všechny kromě 6 leží uvnitř rozsáhlé [[laguna|laguny]] uzavřené bariérovým útesem. Jsou nejzápadnější ze šesti hlavních ostrovních skupin, tvořících [[souostroví Karolíny]]. Z&nbsp;celé skupiny je obydleno pouze 11 ostrovů, z&nbsp;nichž největší je [[Babelthuap]]. K&nbsp;dalším důležitým ostrovům náleží [[Angaur]], [[Koror (ostrov)|Koror]], na němž žijí dvě třetiny palauského obyvatelstva, a [[Peleliu]]. Severně od Babelthuapu leží korálový [[atol]] [[Kayangel]]. Jihozápadně od ostrova Kororu se ve [[Koror (stát)|stejnojmenném státě]] rozkládá skupina asi 300 neobydlených ostrůvků zvaná [[Rock Islands]] ([[Světové dědictví|světové přírodní dědictví]] [[UNESCO]]). Asi 600&nbsp;km jižně od ostrova Angaur se rozkládá izolovaná skupina [[Jihozápadní ostrovy|Jihozápadních ostrovů]], které jsou také součástí Palauské republiky.

[[Soubor:Johnson Toribiong.jpg|thumb|Současný prezident, Johnson Toribiong]]
Palau je skupinou 26 ostrovů a asi 300 ostrůvků, z&nbsp;nichž všechny kromě 6 leží uvnitř rozsáhlé [[laguna|laguny]] uzavřené bariérovým útesem. Jsou nejzápadnější ze šesti hlavních ostrovních skupin, tvořících [[souostroví Karolíny]]. Z&nbsp;celé skupiny je obydleno pouze 11 ostrovů, z&nbsp;nichž největší je [[Babelthuap]]. K&nbsp;dalším důležitým ostrovům náleží [[Angaur]], [[Koror (ostrov)|Koror]], na němž žijí dvě třetiny palauského obyvatelstva, a [[Peleliu]]. Severně od Babelthuapu leží korálový [[atol]] [[Kayangel]]. Jihozápadně od ostrova Kororu se ve [[Koror (stát)|stejnojmenném státě]] rozkládá skupina asi 300 neobydlených ostrůvků zvaná [[Rock islands]]. Asi 600&nbsp;km jižně od ostrova Angaur se rozkládá izolovaná skupina [[Jihozápadní ostrovy|Jihozápadních ostrovů]], které jsou také součástí Palauské republiky.


== Hospodářství ==
== Hospodářství ==
Palau je rozvojový [[zemědělství|zemědělský]] stát. Ze zemědělských plodin se sklízí [[Kokosový ořech|kokosové]] [[Oříšek (plod)|ořechy]] ([[kopra]]), [[maniok]] a [[Ovoce#Tropické a subtropické ovoce|tropické ovoce]]. Pro živočišnou výrobu je nejdůležitější [[rybolov]].

Palau je rozvojový [[zemědělství|zemědělský]] stát. Ze zemědělských plodin se sklízí [[Kokosový ořech|kokosové]] [[Oříšek (plod)|ořechy]] ([[kopra]]), [[maniok]] a [[tropické ovoce]]. Pro živočišnou výrobu je nejdůležitější [[rybolov]].


== Zajímavosti ==
== Zajímavosti ==
* Ostrovy na podmořském hřbetě jsou na jihovýchodě lemovány hlubokokomořským příkopem, hlubokým 8138&nbsp;m.

* Ostrovy na [[podmořský hřbet|podmořském hřbetě]] jsou na jihovýchodě lemovány hlubokokomořským příkopem, hlubokým 8138 [[m]].
* Jedna ze tří zemí (kromě Lichtenštejnska a Bruneje), která má nulový [[státní dluh]].
* Jedna ze tří zemí (kromě Lichtenštejnska a Bruneje), která má nulový [[státní dluh]].
* Palau se přidala ke koalici zemí ve Válce proti teroru, a to i přesto, že nemá armádu.
* Palau se přidala ke koalici zemí ve Válce proti teroru, a to i přesto, že nemá armádu.

Verze z 18. 1. 2014, 13:54

Šablona:Infobox stát Palauská republika je ostrovní prezidentská federativní republika ležící v Tichém oceáně asi 500 km východně od Filipín. Tvoří nejzápadnější součást souostroví Karolíny. Do roku 1994 bylo Palau poručenským územím OSN pod správou USA. Palauská republika je tedy jedním z nejmladších států světa. Metropolí je město Koror, hlavním městem je však sídlo Ngerulmud ve státě Melekeok na ostrově Babelthuab.

Historie

Počátky palauské historie jsou zahaleny tajemstvím. První obyvatelé Palau přišli na ostrovy okolo roku 1000 př. n. l. pravděpodobně z Filipín, Indonésie, Nové Guineje a Polynésie [1] Před obdobím kolonialismu měli Palauané komplexní matriarchální společenské zřízení, ve kterém majetek ve vlastnictví klanu dědily ženy [2].

Prvním Evropanem, jenž ostrovy spatřil, byl pravděpodobně španělský objevitel Ruy López de Villalobos roku 1543. Španělsko si ostrovy oficiálně nárokovalo už od roku 1686, avšak neučinilo žádný pokus o jejich průzkum či kolonizaci, Palauské ostrovy byly součástí Španělské východní Indie. První evropský pokus ostrovy kolonizovat nebo s nimi obchodovat byl učiněn až roku 1783, kdy na útesu u palauského ostrova Ulongu (skalnatý ostrov ležící mezi Kororem a Peleliu) ztroskotal se svojí lodí Antelope britský kapitán Henry Wilson [3]. S pomocí kororského nejvyššího náčelníka Ibedula dokázal během 3 měsíců Wilson se svojí posádkou opravit loď. Wilson pak vzal na oplátku náčelníkova syna, prince Lebuu, na studium do Anglie. Ačkoliv Lebua zemřel krátce po příjezdu do Londýna na pravé neštovice, jeho přítomnost podnítila u mnoha Britů zájem o Palau. Britové se brzy stali na dalších 100 let hlavním palauským obchodním partnerem, než byli roku 1885 vyhnáni Španěly.

Během 19. století se španělští kněží neúspěšně pokoušeli šířit mezi obyvateli římskokatolickou víru a Španělé si činili na ostrovy nárok až do roku 1875, kdy je po britských protestech stáhli. Poté co roku 1885 Německo obsadilo některé ostrovy, byl vyřešením sporu pověřen papež Lev XIII., který potvrdil nárok Španělska na Karolíny, ale s výhradou zachování obchodních koncesí pro Brity a Němce. Španělští kapucínští kněží zde poté vybudovali dva kostely, zavedli mezi obyvatelstvem používání latinské abecedy a vymýtili zdejší války mezi vesnicemi.

Španělé se však na ostrovech setkali s odporem, a tak po svojí porážce ve Španělsko-americké válce prodali Palau s většinou Karolín v červnu 1899 Německu. Poslední španělští vojáci opustili ostrovy v prosinci 1899.[4][5]

Německo zde započalo s organizovaným využíváním zdejších přírodních zdrojů. Němci zde mimo jiné zakládali kokosové plantáže, na nichž nutili pracovat místní obyvatelstvo. Tehdy se zde rovněž rozšířily západní nemoci, které měly na zdejší obyvatelstvo zničující vliv. Administrativně Německo Palau v rámci Západních Karolín začlenilo k Německé Nové Guineji (mapa je zde) a ovládalo je až do 8. října 1914, kdy je obsadilo Japonsko, které je pak po porážce Německa na konci 1. světové války získalo roku 1919 na základě Versailleské mírové smlouvy.

Od 17. prosince 1920 bylo Palau mandátním územím Společnosti národů ve správě Japonska. Během následujících 30 let japonské vlády prodělala palauská kultura a společnost obrovské změny: došlo k založení veřejných škol, obyvatelstvu byla vnucována japonština, došlo k zavedení tržní ekonomiky a soukromého (místo dosavadního kmenového) vlastnictví půdy. [6] Vesničtí náčelníci ztratili moc ve prospěch japonské koloniální byrokracie. Na Palau se tehdy přistěhovaly tisíce japonských, korejských a okinawských dělníků. Palauané rovněž přišli o svůj tradiční dědický systém, protože ztratili půdu, ať už prodejem či konfiskacemi. 1. dubna 1922 pak Japonsko začlenilo Palau do Jihomořské správní oblasti (japonsky Nan'jó Čó), zahrnující Marshallovy ostrovy, Palau, Karolíny a Severní Mariany. Koror se tehdy stal správním centrem celého japonského Tichomoří, moderním stylovým městem s dlážděnými cestami, elektrickou a vodovodní sítí, továrnami, obchody, lázněmi, restauracemi a lékárnami.

Roku 1935 Japonsko celé mandátní území anektovalo. Koncem 30. let 20. století Japonsko izolovalo Palau od okolního světa a započalo zde se soustředěným budováním řady opevnění. Koncem roku 1941 se na Palau soustředily japonské síly určené k útoku na jižní Filipíny. Během posledních fází druhé světové války se zdejší japonská opevnění stala terčem spojeneckých útoků. Spojenci se vylodili na zdejších ostrovech Peleliu (Bitva o Peleliu) a Angaur (Bitva o Angaur); zatímco na podstatně lidnatějších ostrovech Kororu a Babelthuabu (kam Japonci přemístili většinu Palauanů) nikdy nedošlo k invazi a japonské jednotky na těchto ostrovech byly izolovány. V období od 15. září do 27. listopadu 1944 pak USA dobyly a obsadily Peleliu a Angaur. Izolované jednotky na ostatních ostrovech se vzdaly na konci války.

Po skončení 2. světové války od 18. července 1947 Palauské ostrovy tvořily v rámci nově zřízeného poručenského území Tichomořské ostrovy samostatný distrikt Palau, který byl jedním ze šesti ostrovních distriktů tohoto poručenského území OSN, které bylo svěřeno do správy USA. V rámci svého mandátu ve snaze připravit Palau na budoucí nezávislost vylepšily USA zdejší infrastrukturu a školství. Palauané se v referendu roku 1978 rozhodli z důvodu jazykových a kulturních rozdílů nepřipojit se k Federativním státům Mikronésie. Roku 1980 přijalo Palau vlastní ústavu a 1. ledna 1981 došlo k přeměně distriktu Palau na autonomní Palauskou republiku, která nadále až do roku 1994 zůstávala poručenským územím OSN ve správě USA. Roku 1982 podepsala Palauská republika s USA dohodu o volném přidružení. Po dlouhém přechodném období, během něhož došlo k násilné smrti dvou palauských prezidentů (Haruo Ignacia Remeliika 30. června 1985 po atentátu, a Lazaruse Eitara Salii 20. září 1988 po sebevraždě), byla nakonec po osmi referendech a dodatku k palauské ústavě, roku 1993 dohoda o volném přidružení schválena a vstoupila v platnost 1. října 1994, kdy se Palauská republika stala plně samostatným státem. Ještě předtím zrušila OSN dne 25. května 1994 poručenskou správu nad Palau.

Politika

Hlavní článek: Palauská politika

Státní zřízení Palauské republiky do značné míry kopíruje politický systém USA. Stejně jako v USA existuje i zde prezidentský systém a federativní uspořádání. Hlavou státu a zároveň i předsedou vlády je obyvatelstvem volený prezident, s funkčním obdobím 4 let. Palauského prezidenta, který je hlavou státu a zároveň i předsedou vlády, volí každé 4 roky palauské obyvatelstvo. Současným prezidentem Tommy Esang Remengesau, Jr., který se funkce ujal 17. ledna 2013 (ve funkci byl již mezi roky 2001 a 2009).

Palau má dvoukomorový parlament zvaný Olbiil Era Kelulau. Skládá se ze sněmovny delegátů, která má 16 členů (1 z každého palauského spolkového státu) a senátu, který má 9 členů. Členové obou komor jsou voleni na období 4 let. Každý ze 16 palauských spolkových států má vlastní parlament, ústavu, vládu a volené představitele.

Spolkové státy

16 států Palauské republiky

Palau se skládá ze 16 miniaturních spolkových států:

Geografie

Palau je skupinou 26 ostrovů a asi 300 ostrůvků, z nichž všechny kromě 6 leží uvnitř rozsáhlé laguny uzavřené bariérovým útesem. Jsou nejzápadnější ze šesti hlavních ostrovních skupin, tvořících souostroví Karolíny. Z celé skupiny je obydleno pouze 11 ostrovů, z nichž největší je Babelthuap. K dalším důležitým ostrovům náleží Angaur, Koror, na němž žijí dvě třetiny palauského obyvatelstva, a Peleliu. Severně od Babelthuapu leží korálový atol Kayangel. Jihozápadně od ostrova Kororu se ve stejnojmenném státě rozkládá skupina asi 300 neobydlených ostrůvků zvaná Rock Islands (světové přírodní dědictví UNESCO). Asi 600 km jižně od ostrova Angaur se rozkládá izolovaná skupina Jihozápadních ostrovů, které jsou také součástí Palauské republiky.

Hospodářství

Palau je rozvojový zemědělský stát. Ze zemědělských plodin se sklízí kokosové ořechy (kopra), maniok a tropické ovoce. Pro živočišnou výrobu je nejdůležitější rybolov.

Zajímavosti

  • Ostrovy na podmořském hřbetě jsou na jihovýchodě lemovány hlubokokomořským příkopem, hlubokým 8138 m.
  • Jedna ze tří zemí (kromě Lichtenštejnska a Bruneje), která má nulový státní dluh.
  • Palau se přidala ke koalici zemí ve Válce proti teroru, a to i přesto, že nemá armádu.

Reference

Externí odkazy

Šablona:Sisterlinks Encyklopedické heslo Palauské ostrovy v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

  • Palau (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  • CIA. The World Factbook - [online]. Rev. 2011-05-25 [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  • FOSTER, Sophie; SHUSTER, Donald Raymond. Palau [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-15]. Dostupné online. (anglicky)