Josef Florian: Porovnání verzí

Josef Florian
Josef Florian
	Fotografie z rodinného alba z roku 1930
Narození	9. února 1873 ; Stará Říše
Úmrtí	29. prosince 1941 (ve věku 68 let) ; Stará Říše
Místo pohřbení	hřbitov ve Staré Říši; hrob Josefa Floriana
Povolání	literát, vydavatel, překladatel
Děti	Metoděj (1904-1996), Michael (1911-1984), Jan (1921-2007)
Příbuzní	Otto Maria Stritzko (zeť)
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 14. 1. 2014, 14:32

Josef Florian (9. února 1873, Stará Říše – 29. prosince 1941, Stará Říše) byl katolicky orientovaný myslitel, literát, vydavatel, překladatel z francouzštiny a angličtiny.

Život

Pocházel z rodiny venkovského tesaře z vesničky Hladov u Jihlavy. Maturitu složil na reálce v Telči. Krátce působil na obecní škole v Kostelní Myslové a potom odešel na vysokoškolská studia. Nejprve na techniku a odtud přešel na filozofickou fakultu. Po studiích nastoupil jako středoškolský profesor přírodopisu do Náchoda, kde se seznámil s radikální filosofií francouzského myslitele Léona Bloye. Pod jeho vlivem opustil pedagogickou dráhu a po patnácti letech se vrátil do rodného kraje. Usadil se ve Staré Říši, kde se projevila naplno jeho svéráznost. Oženil se a svých dvanáct dětí neposílal do školy, ale vzdělával je podle svých metod doma sám.

Dílo

Vydával díla středověkých i novodobých myslitelů, teologickou, nábožensko-esejistickou, filosofickou i vědeckou literaturu, ale též českou beletrii (K.J. Erben, J. Zeyer, J. Deml, J. Durych, K. Schulz) i beletrii překladovou (G.K. Chesterton, F. Jammes, W.B. Yeats, R.M. Rilke, F. Kafka, G. Trakl, S. Anderson, A. Remizov, V. Rozanov). S ohromnou zarputilostí se pustil do překladů a vydávání krásných knih. Sám přeložil více než 60 děl, především z francouzštiny (L. Bloy, J.A. Barbey d´Aurevilly, M. Schwob, A. Villiers de l´Isle Adam, A.Maurois, G. Marcel a M. Blondel), úzce spolupracoval s překladatelem a editorem A. L. Střížem.

Kolem jeho vydavatelství se soustředil okruh našich předních autorů. Jeho vydavatelské dílo dosáhlo úctyhodných rozměrů. Bývá udávaná přes čtyři sta titulů, z toho 140 samostatných knih, 131 sborníků a 27 výborů poezie. Mezi ilustrátory jeho knih patřili Josef Váchal, Bohuslav Reynek, Josef Čapek, Florianův syn Michael a mnoho dalších. Florianovy knihy byly zařazeny do edic Studium (1904 – 1912), Nova et vetera (1912 – 1921), Kursy (1912 – 1946), Nejmenší revue (1930), Archy (1926 – 1948), Dobré dílo (1912 – 1948). Poslední edice Dobré dílo, tvořila vrchol práce nakladatelství nejen počtem 150 svazků, ale také zaměřením na vrcholná díla naší i světové beletrie. Výbor jeho vzpomínek byl vydán posmrtně v tisku Okolo našich (1945).

Zemřel po návratu z třebíčské nemocnice doma 29. prosince 1941. Zajímavé jsou i osudy jeho dětí, které šly většinou v otcových stopách a zájem o umění přešel i na některá z jeho vnoučat. Vynikl grafik Michael, s dcerou Marií, také grafičkou, se oženil malíř Otto Stritzko.

Literatura

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Florian

HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.
KOSATÍK, Pavel. Česká inteligence : od Jaroslava Golla po Magora. Praha: Mladá fronta, 2011. 392 s. ISBN 978-80-204-2373-3.
PUTNA, Matin C. Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848-1918. Praha: Torst, 1998. 801 s. ISBN 80-7215-059-6.
Oldřich Sirovátka, heslo Josef Florian, in: Lexikon české literatury, díl. 1 (A-G), Praha, Academia 2000, str. 721-723;

Externí odkazy

Osoba Josef Florian ve Wikicitátech

@@ Řádek 42: / Řádek 42: @@
 == Dílo ==
-Vydával díla středověkých i novodobých myslitelů, [[Teologie|teologickou]], nábožensko-esejistickou, filosofickou i vědeckou literaturu, ale též českou [[beletrie|beletrii]] ([[Karel Jaromír Erben|K.J. Erben]], [[Julius Zeyer|J. Zeyer]], [[Jakub Deml|J. Deml]], [[Jaroslav Durych|J. Durych]], [[Karel Schulz|K. Schulz]]) i beletrii [[Literární překlad|překladovou]] ([[Gilbert Keith Chesterton|G.K. Chesterton]], [[Francis Jammes|F. Jammes]], [[William Butler Yeats|
+Vydával díla středověkých i novodobých myslitelů, [[Teologie|teologickou]], nábožensko-esejistickou, filosofickou i vědeckou literaturu, ale též českou [[beletrie|beletrii]] ([[Karel Jaromír Erben|K.J. Erben]], [[Julius Zeyer|J. Zeyer]], [[Jakub Deml|J. Deml]], [[Jaroslav Durych|J. Durych]], [[Karel Schulz|K. Schulz]]) i beletrii [[Literární překlad|překladovou]] ([[Gilbert Keith Chesterton|G.K. Chesterton]], [[Francis Jammes|F. Jammes]], [[William Butler Yeats|W.B. Yeats]], [[Rainer Maria Rilke|R.M. Rilke]], [[Franz Kafka|F. Kafka]], [[Georg Trakl|G. Trakl]], [[Sherwood Anderson|S. Anderson]], [[Alexej Michajlovič Remizov|A. Remizov]], [[Vasilij Rozanov|V. Rozanov]]). S ohromnou zarputilostí se pustil do [[Literární překlad|překladů]] a vydávání krásných knih. Sám přeložil více než 60 děl, především z [[francouzština|francouzštiny]] ([[Léon Bloy|L. Bloy]], J.A. Barbey d´Aurevilly, M. Schwob, [[Auguste Villiers de l'Isle Adam|A. Villiers de l´Isle Adam]], A.Maurois, G. Marcel a M. Blondel), úzce spolupracoval s překladatelem a editorem [[Ludvík Antonín Stříž|A. L. Střížem]].
-W.B. Yeats]], [[Rainer Maria Rilke|R.M. Rilke]], [[Franz Kafka|F. Kafka]], [[Georg Trakl|G. Trakl]], [[Sherwood Anderson|S. Anderson]], [[Alexej Michajlovič Remizov|A. Remizov]], [[Vasilij Rozanov|V. Rozanov]]). S ohromnou zarputilostí se pustil do [[Literární překlad|překladů]] a vydávání krásných knih. Sám přeložil více než 60 děl, především z [[francouzština|francouzštiny]] ([[Léon Bloy|L. Bloy]], J.A. Barbey d´Aurevilly, M. Schwob, [[Auguste Villiers de l'Isle Adam|A. Villiers de l´Isle Adam]], A.Maurois, G. Marcel a M. Blondel), úzce spolupracoval s překladatelem a editorem [[Ludvík Antonín Stříž|A. L. Střížem]].
 Kolem jeho [[vydavatelství]] se soustředil okruh našich předních autorů. Jeho vydavatelské dílo dosáhlo úctyhodných rozměrů. Bývá udávaná přes čtyři sta titulů, z toho 140 samostatných knih, 131 sborníků a 27 výborů [[poezie]]. Mezi ilustrátory jeho knih patřili [[Josef Váchal]], [[Bohuslav Reynek]], [[Josef Čapek]], Florianův syn [[Michael Florian|Michael]] a mnoho dalších. Florianovy knihy byly zařazeny do [[edice|edic]] ''Studium'' (1904 – 1912), ''Nova et vetera'' (1912 – 1921), ''Kursy'' (1912 – 1946), ''Nejmenší revue'' (1930), ''Archy'' (1926 – 1948), ''Dobré dílo'' (1912 – 1948). Poslední edice ''Dobré dílo'', tvořila vrchol práce ''nakladatelství'' nejen počtem 150 svazků, ale také zaměřením na vrcholná díla naší i světové [[beletrie]].
@@ Řádek 52: / Řádek 51: @@
 == Literatura ==
 {{NK ČR|jk01031456}}
-{{Wikicitáty}}
 * {{Citace monografie | příjmení = Hanuš | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Hanuš (historik) | titul = Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů | vydavatel = Centrum pro studium demokracie a kultury | místo = Brno | rok = 2005 | počet stran = 308 | isbn = 80-7325-029-2}}
 * {{Citace monografie | příjmení = Kosatík | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Kosatík | titul = Česká inteligence : od Jaroslava Golla po Magora | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 2011 | počet stran = 392 | isbn = 978-80-204-2373-3}}
@@ Řádek 59: / Řádek 58: @@
 {{DEFAULTSORT:Florian, Josef}}
+=== Externí odkazy ===
+* {{Wikicitáty|osoba=Josef Florian}}
 [[Kategorie:Narození 1873]]
 [[Kategorie:Úmrtí 1941]]