Aneurysma

Aneurysma je medicínský výraz pro rozšíření neboli výduť dutého orgánu. Řecky aneurynein = otvírat. Nejčastěji se vztahuje k tepnám, nebo stěně srdeční komory.

Aneurysma srdce může vzniknout po rozsáhlejším infarktu myokardu. Poškozená svalovina srdce se zhojí jizvou, která se vyklene tlakem krve v pracujícím srdci. Zhoršuje vypuzovací funkci srdce – stěna vyklenutí se nestahuje. Může se vyplnit krevní sraženinou, která ohrožuje nemocného embolizací.

Aneurysma tepny je důsledkem vrozené poruchy nebo následek získaného onemocnění.

Aneurysma aorty dnes nejčastěji vzniká poškozením stěny břišní aorty ukládáním tuků – aterosklerosou. V minulosti někdy vznikalo ve třetím stadiu onemocnění syfilis.

Disekující aneurysma aorty se týká pouze stěny aorty. Skrz trhlinu ve vnitřní výstelce tepny proniká krev, šíří se v ní podélně s průběhem aorty a odlučuje její jednotlivé vrstvy.

Aneurysma mozkových tepen je obvykle vrozené a někdy mnohočetné, jeho prasknutí může způsobit závažné mozkové (subarachnoidální) krvácení.

Život ohrožující je postižení břišní aorty nebo mozkové tepny. Prasknutí (ruptura) končí asi v 90 % i přes vyspělou lékařskou péči smrtí.

Na rupturu zemřeli např. Karel Hála, Klement Gottwald či Radoslav Brzobohatý.