Giovanni Battista Aostalli de Sala: Porovnání verzí
m typo |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor: Litomysl3.jpg|thumb|upright=1.2|Zámek v Litomyšli (1568–1581)]] |
[[Soubor: Litomysl3.jpg|thumb|upright=1.2|Zámek v Litomyšli (1568–1581)]] |
||
'''Giovanni Battista Aostalli''', také ''Avostalli, Avostalo, Aostalli de Sala, Vostalis'' (kolem [[1510]] [[Savosa]] v dnešním [[Ticino (kanton)|Ticinu]] ve Švýcarsku – [[30. červenec|30. července]] [[1575]] [[Poděbrady]]) byl italský architekt a stavitel vrcholné renesance, který působil převážně v Čechách. |
'''Giovanni Battista Aostalli''', také ''Avostalli, Avostalo, Aostalli de Sala, Vostalis'' (kolem [[1510]] [[Savosa]] v dnešním [[Ticino (kanton)|Ticinu]] ve Švýcarsku – [[30. červenec|30. července]] [[1575]] [[Poděbrady]]), byl italský architekt a stavitel vrcholné renesance, který působil převážně v Čechách. |
||
== Život a působení == |
== Život a působení == |
Verze z 26. 12. 2013, 21:25
Giovanni Battista Aostalli, také Avostalli, Avostalo, Aostalli de Sala, Vostalis (kolem 1510 Savosa v dnešním Ticinu ve Švýcarsku – 30. července 1575 Poděbrady), byl italský architekt a stavitel vrcholné renesance, který působil převážně v Čechách.
Život a působení
Pocházel z rozvětvené rodiny stavitelů Aostalli z oblasti, která je dnes pod názvem Ticino italskojazyčným kantonem Švýcarska. Ve službách krále a císaře Ferdinanda I. přišel do Prahy už jeho otec, Giovanni Maria Aostalli. Roku 1539 sem přivedl své syny a příbuzné, mezi nimi také Giovanni Battistu, a společně pracovali na stavbě Letohrádku královny Anny, dostavbě katedrály sv. Víta a dalších hradních staveb.
Od roku 1549 měl Giovanni Battista na starosti královské stavby ve východních Čechách. Pracoval hlavně na přestavbě zámku v Poděbradech, kde se usadil, měl několik domů a na vlastní náklady rozšířil tamní kostel. V letech 1551–1555 přestavoval zámek v Chlumci nad Cidlinou a v letech 1567–1575 vedl rozšíření zámku v Litomyšli. Roku 1572 postavil v Poděbradech novou bránu a pivovar. Připisuje se mu také účast na renesanční přestavbě zámků Pardubice, Brandýs nad Labem a Lysá nad Labem.
Je pohřben v kostele v Poděbradech, kde je zachován jeho náhrobek.
Literatura
- J. Krčalová, in: Allgemeines Künstlerlexikon. Sv. 6, str. 4–5
- Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku německé Wikipedie.