Václav Turek (umělec)

Václav Turek
Václav Turek
Narození	2. července 1924 Šahy, Československo Československo
Úmrtí	29. ledna 1988 (ve věku 63 let) Praha, Československo Československo
Národnost	česká
Vzdělání	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	malíř, grafik, Sochař
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Turek (2. července 1924 Šahy, Slovensko – 29. ledna 1988, Praha) byl český malíř, grafik a sochař.

Život

Narodil se v roce 1924 v Šahách v rodině českého stavebního inženýra. Po jeho smrti v roce 1937 se rodina vrátila zpět do Prahy. Studoval na Národní grafické škole u profesorů J. Vodrážky a K. Müllera a poté na Akademii výtvarných umění v Praze v atelieru prof. Vlastimila Rady (1945–1950). Jeho generačními druhy byli Oldřich Oplt, Josef Jíra, Ladislav Čepelák, Vladimír Tesař, Bohdan Kopecký aj.

Od roku 1951 byl členem Umělecké besedy a Svazu českých výtvarných umělců. V letech 1962–1965 absolvoval interní aspiranturu na AVU, pracoval jako asistent v atelieru prof. V. Rady a posléze v atelieru prof. Karla Součka. Od počátku 70. let až do své smrti v roce 1988 vedl na AVU samostatný kurz figurálního kreslení (tzv. „Večerní akt“). Jeho rukami prošly stovky posluchačů a jeho kurzy byly intenzivní a nápadité.

Nikdy nevstoupil do komunistické strany, což mu spolu s emigrací jeho sestry znemožnilo kariérní postup. Strávil celou svoji pedagogikou dráhu jako odborný asistent, snad jediný a nejdéle sloužící v dějinách pražské Akademie. Působil rovněž jako soudní znalec v oboru výtvarné umění. Zemřel v roce 1988.

Dílo

Jeho tvorba zahrnuje malbu, grafiku, kresby, artprotisy a sochy. Ve svém díle střídal motivy krajinářské i figurální, v názorové polarizaci mezi abstrakcí a moderním realismem.

V roce 1962 u příležitosti jeho první samostatné výstavy napsal V. Rada: „Václav Turek usiluje o vyjádření toho, co cítí a co prožil. Jsou to zážitky spíše vnitřní, než vizuální. Vidím jak jeho svět, svět jeho představ se zužuje, ale také koncentruje. Jedná se tu především o člověka, o jeho tvář, jeho osud. Vše vyjádřeno soudobými, úspornými a často i úpornými prostředky.“

V pozdějších letech městské motivy a portrétní tvorbu v jeho tvorbě zatlačila do pozadí krajinomalba. Na této proměně měl rozhodující podíl i jeho rodící se hluboký vztah k jižním Čechám. Hlavním motivem jeho obrazů se staly geometrizující linie vesnických štítů. Znovu a znovu v nekonečných variantách kladl do magického prostoru krajiny kvádry a trojúhelníky, ze kterých skládal venkovská stavení.

Vždy dlouho trvalo, než byl ochoten obraz považovat za hotový. Jeho tvorba se uzavřela předčasně ve druhé polovině 70. let, kdy kvůli zdravotním a postupně i psychickým problémům přestal aktivně tvořit.

Obrazy (výběr)

• portréty K. Sudka, A. Pelce, V. Rady, L. Radové, B. Němcové, J. Zrzavého, K. Makovského, V. Majakovského , J. Wericha, F. Hrubína, I. Šperlinga.
• autoportréty
• krajiny
• sochy
• litografie
• drobná grafika
• kresby

Výstavy

• 1962 Nová síň Praha
• 1974 tamtéž
• 2004 Malostranská beseda Praha
• 2008 Galerie Písek

Zastoupení ve sbírkách

Národní galerie, Alšova jihočeská galerie, Galerie hl. města Prahy, Ministersvo kultury, Ministerstvo zahraničí, Divadelní ústav, Krajská galerie Roudnice, Středočeská galerie Nelahozeves a další.

Galerie

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

Odkazy

Literatura

• Dreslerová, D. – Stejskal, A. – Beneš, J. 2003: Historická krajina severního Prácheňska. Písek: Prácheňské nakladatelství

Externí odkazy

• Václav Turek v dokumentech systému abART

Portály: Umění