Triforium: Porovnání verzí
→Literatura: + nav. šabl. Kostelní arch. |
osamostatněno Triforium pražské katedrály, -pahýl |
||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
Přesto existují případy, kdy je triforium paradoxně částečně, nebo po celé výšce prosvětleno okny, neboť jeho původní praktická funkce v daném místě z nějakého důvodu odpadla. Například použitím velmi nízké střechy kaplí atp. Tak je to i v případě pražské katedrály svatého Víta. v [[klášter]]ním [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele|kostele Nanebevzetí Panny Marie]] v [[Sedlec (Kutná Hora)|Sedleci]] u [[Kutná Hora|Kutné Hory]], který používá katedrální schéma, ale vzhledem k požadavkům [[cisterciácký řád|cisterciáckého řádu]] na skromnost zde není ani triforium, ani viditelný [[opěrný systém]], ani [[věž]]e v [[průčelí]]. Proto je zde v zóně triforia použito pouze slepé panelování. |
Přesto existují případy, kdy je triforium paradoxně částečně, nebo po celé výšce prosvětleno okny, neboť jeho původní praktická funkce v daném místě z nějakého důvodu odpadla. Například použitím velmi nízké střechy kaplí atp. Tak je to i v případě pražské katedrály svatého Víta. v [[klášter]]ním [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele|kostele Nanebevzetí Panny Marie]] v [[Sedlec (Kutná Hora)|Sedleci]] u [[Kutná Hora|Kutné Hory]], který používá katedrální schéma, ale vzhledem k požadavkům [[cisterciácký řád|cisterciáckého řádu]] na skromnost zde není ani triforium, ani viditelný [[opěrný systém]], ani [[věž]]e v [[průčelí]]. Proto je zde v zóně triforia použito pouze slepé panelování. |
||
== V České republice == |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | V [[Česko|Česku]] se triforium vyskytuje pouze v [[katedrála sv. Víta|katedrále sv. Víta]] v [[Praha|Praze]] a v [[chrám svaté Barbory|chrámu sv. Barbory]] v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]]. V pražském triforiu se nachází zcela výjimečný soubor středověkých sochařských portrétů doby [[Karel IV.|Karla IV.]] |
||
<br style="clear: both;" /> |
<br style="clear: both;" /> |
||
== Galerie == |
== Galerie == |
||
<gallery> |
<gallery> |
||
| Řádek 20: | Řádek 23: | ||
Soubor:Malmesbury.abbey.interior.2.arp.jpg|Triforium v Opatství Malmesbury, Velká Británie |
Soubor:Malmesbury.abbey.interior.2.arp.jpg|Triforium v Opatství Malmesbury, Velká Británie |
||
</gallery> |
</gallery> |
||
| ⚫ | |||
[[Soubor:Praha, Katedrála, Interiér 09.jpg|thumb|left|Pohled na triforium v katedrále sv. Víta]] |
|||
V triforiu [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrály svatého Víta]] se nachází 21 unikátních polychromovaných portrétních bust, které byly realizovány v několika fázích. Pracovalo na nich 5-7 mistrů kameníků, z nichž hlavním byl Petr Parléř vedoucí tzv. parléřovskou [[stavební huť|kamenickou huť]]. |
|||
Rozlišují se většinou tři skupiny bust: |
|||
1) Starší část ve střední části triforia pochází nejspíše z let 1375-1378. Jsou to: moravský markrabí [[Jan Jindřich]], [[Blanka z Valois]], [[Anna Falcká]], [[Anna Svídnická]], [[Alžběta Pomořanská]], [[Karel IV.]], [[Jan Lucemburský]], [[Eliška Přemyslovna]], [[Václav IV.]], [[Johanna Bavorská]]. |
|||
2) Další část je z doby od 2. pol. roku 1380 do pol. roku 1382. Jsou to na severní straně: lucemburský vévoda [[Václav Český]], ředitelé stavby kanovníci [[Beneš Krabice z Veitmile|Beneš Krabice z Weitmile]] a [[Ondřej Kotlík]], stavitelé [[Petr Parléř]] a [[Matyáš z Arrasu]]; a na jižní straně: pražští arcibiskupové [[Arnošt z Pardubic]], [[Jan Očko z Vlašimi]] a [[Jan z Jenštejna]] a ředitelé stavby [[Mikuláš Holubec]] a [[Leonard Bušek]]. |
|||
3) Nejmladší je busta kanovníka [[Václav z Radče|Václava z Radče]], který byl pátým ředitel stavby (po 1. říjnu 1385). |
|||
Na jižní straně triforia se nacházejí tři masky a realistická plastika psa a kočky. |
|||
== Literatura == |
|||
* {{Citace monografie |
|||
| jméno = Vojtěch |
|||
| odkaz na autora = Vojtěch Birnbaum |
|||
| příjmení = Birnbaum |
|||
| titul = K datování portrétní galerie v triforiu chrámu svatovítského |
|||
| vydavatel = s.n. |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 1930 |
|||
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/334882 |
|||
| poznámka = Shrnutí odborných poznatků o portrétní galerii v triforiu Svatovítského chrámu, na základě kterého byla stanovena doba vzniku soch. |
|||
}} |
|||
* {{Citace monografie |
|||
| příjmení = Mikovec |
|||
| jméno = Ferdinand Břetislav |
|||
| odkaz na autora = Ferdinand Břetislav Mikovec |
|||
| ilustrátoři = Josef Vojtěch Hellich, Vilém Kandler |
|||
| rok = [1860] |
|||
| titul =Starožitnosti a Památky země České. |
|||
| vydavatel = Kober a Markgraf |
|||
| místo = Praha |
|||
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/58732 |
|||
| kapitola = Poprsí arcibiskupa Arnošta z Pardubic |
|||
| typ kapitoly = - kapitola |
|||
| url kapitoly = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=69931&mcp=1940&idpi=125936&author= |
|||
| stránky = 129-132 |
|||
}} |
|||
{{Pahýl}} |
|||
{{Kostelní architektura}} |
{{Kostelní architektura}} |
||
[[Kategorie:Architektonické prvky]] |
[[Kategorie:Architektonické prvky]] |
||
Verze z 23. 12. 2013, 00:30
Triforium je ochoz používaný u chrámů katedrálního typu, umístěný v síle zdi a otevřený do vnitřního prostoru katedrály zpravidla sloupkovými arkádami a umístěný mezi spodní zónou mezilodních arkád (vedoucích do bočních lodí a chórového ochozu) a horní zónou bazilikálních oken v chóru, transeptu či v hlavní lodi. U některých francouzských raných katedrál je mezi spodními arkádami a triforiem ještě navíc umístěna empora, takže pak katedrála nemá tři, ale čtyři horizontální zóny. Naopak katedrála v německém Magdeburgu je vybavena pouze emporou.
Triforium nemá liturgický význam, nýbrž výtvarný a technický. Vyplňuje totiž tu část katedrální stěny, která by byla nečleněná a prázdná, protože z vnějšku zde přiléhají krovy bočních lodí či chórového ochozu a kaplí. Na rozdíl od románských staveb však gotický stavitel nečleněné plochy zdiva pokud možno maximálně eliminoval. Pokud nebylo možné je přímo prolomit okny, byla taková plocha například alespoň členěna ozdobnou paneláží, nebo přímo prolomena arkádou, což není nic jiného než právě triforium.
Přesto existují případy, kdy je triforium paradoxně částečně, nebo po celé výšce prosvětleno okny, neboť jeho původní praktická funkce v daném místě z nějakého důvodu odpadla. Například použitím velmi nízké střechy kaplí atp. Tak je to i v případě pražské katedrály svatého Víta. v klášterním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Sedleci u Kutné Hory, který používá katedrální schéma, ale vzhledem k požadavkům cisterciáckého řádu na skromnost zde není ani triforium, ani viditelný opěrný systém, ani věže v průčelí. Proto je zde v zóně triforia použito pouze slepé panelování.
V České republice
V Česku se triforium vyskytuje pouze v katedrále sv. Víta v Praze a v chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře. V pražském triforiu se nachází zcela výjimečný soubor středověkých sochařských portrétů doby Karla IV.
Galerie
-
Katedrála v Kolíně nad Rýnem, SRN -
Katedrála v Yorku, Anglie -
Katedrální stěna v řezu (katedrála Notre-Dame, Amiens ve Francii) -
Amiens katedrála Notre-Dame -
Bazilika Onze-Lieve-Vrouwe, Tongeren, Belgie -
Katedrála v Burgosu, Španělsko -
Triforium v Opatství Malmesbury, Velká Británie
