Koněspřežná dráha: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 21. 12. 2013, 21:20

Vůz koněspřežné dráhy v Berlíně (typ Metropol)

Koněspřežná dráha (koňka) byla předchůdcem dnešních železnic a elektrických tramvají. Jednalo se o vozy tažené po lehkém železničním svršku koňským potahem. Byly budovány počátkem 19. století po celém světě. Na českém a rakouském území byla takto vybudována v roce 1825 dráha České Budějovice–Linec, první veřejná železnice na evropském kontinentě. Na území tehdejší rakouské monarchie v té době existovalo již několik soukromých koněspřežek – ve Štýrském Hradci byla koněspřežná dráha pro dopravu rudy postavena už v roce 1810. Další významnou koněspřežní železnicí na českém území byla pražsko–lánská dráha, zprovozněná v úseku Dejvice–Kladno roku 1830.

Hlavní myšlenkou bylo snížení dopravních nákladů. Kůň byl po kolejích díky snížení jízdních odporů schopen utáhnout mnohanásobně těžší náklad, než na formanském voze.

Éra koněspřežných drah ale trvala jen krátce a ještě v první polovině 19. století byly vytlačeny parostrojní železnicí.

V městské dopravě se koněspřežné tramvaje uplatnily v druhé polovině 19. století, nahrazeny byly parními a později (na přelomu 19. a 20. století) tramvajemi elektrickými.

Železniční koněspřežné dráhy

Česko

Koněspřežná dráha České Budějovice – Linec (provoz: 1825–1872)
Koněspřežná dráha Praha – Lány (provoz: 1830–1873)

Tramvajové koněspřežky

Česko

koněspřežná tramvaj v Brně (provoz: 1869–1874, 1876–1880)
koněspřežná tramvaj v Praze (provoz: 1875–1905; poslední trať vedla přes Karlův most)
koněspřežná tramvaj v Bohumíně (provoz: 1902–1903)

Slovensko

koněspřežná tramvaj v Košicích (provoz: 1891–1914)

Literatura

BRUNNER, Johann; HAJN, Ivo. Lexikon koněspřežních železnic. Redakce Marta Zavřelová, Ivo Hajn, Helmut Knogler; překlad Eliška Boková. České Budějovice: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 12. 2007. 183 s. ISBN 978-80-86260-78-5. (česky, německy)

Související články

CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“. Obrázky, zvuky či videa k tématu koněspřežná dráha na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 [[Soubor:Strassenbahn-Metropol.jpg|thumb|[[Osobní vůz (železnice)|Vůz]] koněspřežné dráhy v Berlíně (typ Metropol)]]
 [[Soubor:Bochum Rauendahler Schiebeweg Fahrzeug.jpg|thumb|[[Nákladní vůz (železnice)|Vůz]] pro transport [[uhlí]] ]]
-'''Koněspřežná dráha''' ('''koňka''') byla předchůdcem dnešních [[železnice|železnic]] a [[elektrická tramvaj|elektrických tramvají]]. Jednalo se o vozy tažené po lehkém [[železniční svršek|železničním svršku]] [[kůň|koňským potahem]]. Byly budovány počátkem [[19. století]] po celém světě. Na českém a rakouském území byla takto vybudována v roce [[1825]] dráha [[Koněspřežná dráha České Budějovice - Linec|České Budějovice–Linec]], první veřejná železnice na evropském kontinentě. Na území tehdejší [[Habsburská monarchie|rakouské monarchie]] v té době existovalo již několik soukromých koněspřežek – ve [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]] byla koněspřežná dráha pro dopravu [[Ruda (geologie)|rudy]] postavena už v roce [[1810]]. Další významnou koněspřežní železnicí na českém území byla [[lánská koněspřežka|pražsko–lánská dráha]], zprovozněná v úseku [[Dejvice]]–[[Kladno]] roku [[1830]].
+'''Koněspřežná dráha''' ('''koňka''') byla předchůdcem dnešních [[železnice|železnic]] a [[elektrická tramvaj|elektrických tramvají]]. Jednalo se o vozy tažené po lehkém [[železniční svršek|železničním svršku]] [[kůň|koňským potahem]]. Byly budovány počátkem [[19. století]] po celém světě. Na českém a rakouském území byla takto vybudována v roce [[1825]] dráha [[Koněspřežná dráha České Budějovice - Linec|České Budějovice–Linec]], první veřejná železnice na evropském kontinentě. Na území tehdejší [[Habsburská monarchie|rakouské monarchie]] v té době existovalo již několik soukromých koněspřežek – ve [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]] byla koněspřežná dráha pro dopravu [[ruda|rudy]] postavena už v roce [[1810]]. Další významnou koněspřežní železnicí na českém území byla [[lánská koněspřežka|pražsko–lánská dráha]], zprovozněná v úseku [[Dejvice]]–[[Kladno]] roku [[1830]].
 Hlavní myšlenkou bylo snížení dopravních nákladů. Kůň byl po kolejích díky snížení [[jízdní odpor|jízdních odporů]] schopen utáhnout mnohanásobně těžší náklad, než na [[forman]]ském voze.
 Éra koněspřežných drah ale trvala jen krátce a ještě v první polovině [[19. století]] byly vytlačeny [[parní lokomotiva|parostrojní]] železnicí.
 V [[městská hromadná doprava|městské dopravě]] se koněspřežné [[tramvaj]]e uplatnily v druhé polovině [[19. století]], nahrazeny byly [[parní tramvaj|parními]] a později (na přelomu 19. a 20. století) [[elektrická tramvaj|tramvajemi elektrickými]].
@@ Řádek 47: / Řádek 47: @@
  | počet stran = 183
  | jazyk = česky, německy
  | strany =
 }}
 == Související články ==
 {{Wikislovník|koňka}}