Nepřítel lidu: Porovnání verzí
m napřímení odkazu |
typo |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
Spojení se užívalo již v [[římská říše|starověkém Římě]], kde jím [[senát]] označil [[císař]]e [[Nero]]na, aby umožnil jeho zatčení; Nero ovšem namísto toho spáchal [[sebevražda|sebevraždu]]. Dále pojmu užívalo mnoho dalších skupin, např. jej užívali [[jakobíni]] během [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]]. Zákon z roku [[1794]] zjednodušil [[soudní řízení]] při pronásledování nepřátel [[revoluce]] a pojmu nepřítel lidu dával velmi široký výklad. Zákon přitom uděloval revolučnímu [[tribunál]]u neomezenou moc. Bylo upuštěno od předběžného výslechu a rušila se instituce právních zástupců. |
Spojení se užívalo již v [[římská říše|starověkém Římě]], kde jím [[senát]] označil [[císař]]e [[Nero]]na, aby umožnil jeho zatčení; Nero ovšem namísto toho spáchal [[sebevražda|sebevraždu]]. Dále pojmu užívalo mnoho dalších skupin, např. jej užívali [[jakobíni]] během [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]]. Zákon z roku [[1794]] zjednodušil [[soudní řízení]] při pronásledování nepřátel [[revoluce]] a pojmu nepřítel lidu dával velmi široký výklad. Zákon přitom uděloval revolučnímu [[tribunál]]u neomezenou moc. Bylo upuštěno od předběžného výslechu a rušila se instituce právních zástupců. |
||
Do povědomí však nejvíce vešlo užití tohoto spojení v [[Sovětský svaz|SSSR]] a [[východní blok|východním bloku]]. Podle [[Nikita Chruščov|Nikity Chruščova]] jej začal užívat [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]], který |
Do povědomí však nejvíce vešlo užití tohoto spojení v [[Sovětský svaz|SSSR]] a [[východní blok|východním bloku]]. Podle [[Nikita Chruščov|Nikity Chruščova]] jej začal užívat [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]], který tímto termínem označoval každého, kdo s ním nesouhlasil. Označení „nepřítel lidu“ ([[ruština|rusky]] враг народа ''vrag naroda'') umožňovalo dotyčného vystavit těm nejtvrdším represím bez nutnosti předkládání jakýchkoliv důkazů a v praxi tak vylučovalo možnost jakéhokoliv projevu vlastního názoru. Tímto spojením byli také v [[komunismus|komunistickém]] [[Československo|Československu]] označována poměrně široká vrstva obyvatelstva nesouhlasící s politikou [[Komunistická strana Československa|KSČ]]. K nim byli řazeni kromě [[disident]]ů i [[emigrace|emigranti]] a exulanti. |
||
== Související články == |
== Související články == |
||
Verze z 11. 12. 2013, 02:06
Nepřítel lidu je velmi vágní označení pro politické nebo třídní odpůrce skupiny, která spojení užívá, a to v některých případech i pro bývalé spojence. Použití výrazu je utrhačné a implikuje přesvědčení, že domnělí nepřátelé strojili spiknutí proti společnosti jako celku.
Spojení se užívalo již v starověkém Římě, kde jím senát označil císaře Nerona, aby umožnil jeho zatčení; Nero ovšem namísto toho spáchal sebevraždu. Dále pojmu užívalo mnoho dalších skupin, např. jej užívali jakobíni během Velké francouzské revoluce. Zákon z roku 1794 zjednodušil soudní řízení při pronásledování nepřátel revoluce a pojmu nepřítel lidu dával velmi široký výklad. Zákon přitom uděloval revolučnímu tribunálu neomezenou moc. Bylo upuštěno od předběžného výslechu a rušila se instituce právních zástupců.
Do povědomí však nejvíce vešlo užití tohoto spojení v SSSR a východním bloku. Podle Nikity Chruščova jej začal užívat Stalin, který tímto termínem označoval každého, kdo s ním nesouhlasil. Označení „nepřítel lidu“ (rusky враг народа vrag naroda) umožňovalo dotyčného vystavit těm nejtvrdším represím bez nutnosti předkládání jakýchkoliv důkazů a v praxi tak vylučovalo možnost jakéhokoliv projevu vlastního názoru. Tímto spojením byli také v komunistickém Československu označována poměrně široká vrstva obyvatelstva nesouhlasící s politikou KSČ. K nim byli řazeni kromě disidentů i emigranti a exulanti.