White Light/White Heat: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Radiosaltbird (diskuse | příspěvky)
111 476 editací
doplnění a úpravy
Rafus (diskuse | příspěvky)
3 423 editací
mBez shrnutí editace
Řádek 53: Řádek 53:
|Singl 1 datum = listopad 1967<ref name="unterberger169">Unterberger 2011, s. 169</ref>
|Singl 1 datum = listopad 1967<ref name="unterberger169">Unterberger 2011, s. 169</ref>
}}}}
}}}}
'''''White Light/White Heat''''' je druhé [[studiové album]] americké [[rock]]ové skupiny [[The Velvet Underground]]. Album vyšlo v lednu 1968, deset měsíců po vydání první desky nazvané ''[[The Velvet Underground & Nico]]''. Několik měsíců po vydání alba ze skupiny odešel John Cale a nahradil ho [[Doug Yule]].
'''''White Light/White Heat''''' je druhé [[studiové album]] americké [[rock]]ové skupiny [[The Velvet Underground]]. Album vyšlo v lednu 1968, deset měsíců po vydání první desky, nazvané ''[[The Velvet Underground & Nico]]''. Několik měsíců po vydání alba ze skupiny odešel John Cale a nahradil ho [[Doug Yule]].


Když se na roku 1967 objevilo první album ''The Velvet Underground & Nico'', byl na něj svět pop music jen stěží připraven. Ale zatímco tato deska zněla jako otevřená výzva konvencím v tehdejší rockové hudbě, její nástupnice ''White Light/White Heat'' byla učiněným útokem na kulturní a estetické normy. Autorem většiny skladeb je Lou Reed, jsou však tři výjimky. Dvě z nich složil spolu s [[John Cale|Johnem Calem]], [[Sterling Morrison|Sterlingem Morrisonem]] a [[Maureen Tuckerová|Maureen Tucker]] a jednu pouze s Calem a Morrisonem. Všechny texty napsal Reed.<ref>{{Citace elektronické monografie
Když se na roku 1967 objevilo první album ''The Velvet Underground & Nico'', byl na něj svět pop music jen stěží připraven. Ale zatímco tato deska zněla jako otevřená výzva konvencím v tehdejší rockové hudbě, její nástupnice ''White Light/White Heat'' byla učiněným útokem na kulturní a estetické normy. Autorem většiny skladeb je Lou Reed, jsou však tři výjimky. Dvě z nich složil spolu s [[John Cale|Johnem Calem]], [[Sterling Morrison|Sterlingem Morrisonem]] a [[Maureen Tuckerová|Maureen Tucker]] a jednu pouze s Calem a Morrisonem. Všechny texty napsal Reed.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 66: Řádek 66:


== Nahrávání a období před vydáním ==
== Nahrávání a období před vydáním ==
Nahrávání alba ''White Light/White Heat'' probíhalo v září 1967 v [[Mayfair Sound Studios]] v New Yorku.<ref name="unterberger160">Unterberger 2011, s. 160</ref> Není přesně jisté, jak dlouho skupina album nahzrávala. Jeho nahrávání trvalo jen několik dní, ale celé vzniklo v září.<ref name="unterberger161">Unterberger 2011, s. 161</ref>{{#tag:ref|Každý člen později uváděl jiné období; [[Steve Sesnick]] mluví o třech dnech, John Cale o dvou až pěti dnech a Maureen Tucker o sedmi dnech ve dvou týdnech.<ref name="unterberger161" />|group=p}} Produkce se ujal Tom Wilson a nahrávacími techniky byli [[Gerry Kellgren]] a [[Val Valentin]].<ref name="unterberger160" />
Nahrávání alba ''White Light/White Heat'' probíhalo v září 1967 v [[Mayfair Sound Studios]] v New Yorku.<ref name="unterberger160">Unterberger 2011, s. 160</ref> Není přesně jisté, jak dlouho skupina album nahrávala. Jeho nahrávání trvalo jen několik dní, ale celé vzniklo v září.<ref name="unterberger161">Unterberger 2011, s. 161</ref>{{#tag:ref|Každý člen později uváděl jiné období; [[Steve Sesnick]] mluví o třech dnech, John Cale o dvou až pěti dnech a Maureen Tucker o sedmi dnech ve dvou týdnech.<ref name="unterberger161" />|group=p}} Produkce se ujal Tom Wilson a nahrávacími techniky byli [[Gerry Kellgren]] a [[Val Valentin]].<ref name="unterberger160" />


Skladba „Here She Comes Now“ byla na prvních výliscích desky uvedena chybně jako „There She Comes Now“.<ref>{{Citace elektronické monografie
Skladba „Here She Comes Now“ byla na prvních výliscích desky uvedena chybně jako „There She Comes Now“.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 83: Řádek 83:


== Vydání ==
== Vydání ==
Před vydáním alba samotného vyšel v listopadu 1967 singl obsahující skladby „[[White Light/White Heat (píseň)|White Light/White Heat]]“ a „[[Here She Comes Now]]“.<ref name="unterberger169" /><ref>{{Citace elektronické monografie
Před vydáním alba samotného vyšel v listopadu 1967 singl, obsahující skladby „[[White Light/White Heat (píseň)|White Light/White Heat]]“ a „[[Here She Comes Now]]“.<ref name="unterberger169" /><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Velvet Underground, The − White Light/White Heat / Here She Comes Now
| titul = Velvet Underground, The − White Light/White Heat / Here She Comes Now
| url = http://www.discogs.com/Velvet-Underground-White-LightWhite-Heat-Here-She-Comes-Now/release/1900649
| url = http://www.discogs.com/Velvet-Underground-White-LightWhite-Heat-Here-She-Comes-Now/release/1900649
Řádek 125: Řádek 125:
Album otevírá skladba o [[amfetamin]]ech, která dala název celému albu − „[[White Light/White Heat (píseň)|White Light/White Heat]]“. V této verzi má stopáž kratší než tři minuty, na koncertním albu ''[[1969: The Velvet Underground Live]]'' je o poznání delší, má osm a půl minuty.<ref name="unterberger161" /> Následuje „[[The Gift (píseň, The Velvet Underground)|The Gift]]“. Text ke druhé skladbě napsal Reed ještě na univerzitě; jako hudba k ní byl použit základ skladby „Booker T.“.<ref name="unterberger162">Unterberger 2011, s. 162</ref> Koncertní nahrávky skladby „Booker T.“ vyšla v roce 1995 jako součást box setu ''[[Peel Slowly and See]]''. Nahrávka je velmi zvláštní, protože hudba je nahrána do jednoho kanálu a slova do druhého,<ref name="unterberger162" /> takže i při výstupu zní každé z jednoho reproduktoru a buď jednu nebo druhou část lze vypustit.<ref name="Nadoraz141">Nadoraz, s. 141</ref> Hlavní postavou ve skladbě „The Gift“ je jistý Wald Jeffers;<ref name="unterberger162" /> student, který se snaží poslat sebe sama poštou.<ref name="unterberger161" /> Její text Cale recituje s [[velština|velšským]] akcentem a zajímavostí je, že celý osmiminutový text namluvil na první pokus.<ref name="unterberger162" /> Jde o první skladbu skupiny, ve které se Cale představil jako hlavní zpěvák.
Album otevírá skladba o [[amfetamin]]ech, která dala název celému albu − „[[White Light/White Heat (píseň)|White Light/White Heat]]“. V této verzi má stopáž kratší než tři minuty, na koncertním albu ''[[1969: The Velvet Underground Live]]'' je o poznání delší, má osm a půl minuty.<ref name="unterberger161" /> Následuje „[[The Gift (píseň, The Velvet Underground)|The Gift]]“. Text ke druhé skladbě napsal Reed ještě na univerzitě; jako hudba k ní byl použit základ skladby „Booker T.“.<ref name="unterberger162">Unterberger 2011, s. 162</ref> Koncertní nahrávky skladby „Booker T.“ vyšla v roce 1995 jako součást box setu ''[[Peel Slowly and See]]''. Nahrávka je velmi zvláštní, protože hudba je nahrána do jednoho kanálu a slova do druhého,<ref name="unterberger162" /> takže i při výstupu zní každé z jednoho reproduktoru a buď jednu nebo druhou část lze vypustit.<ref name="Nadoraz141">Nadoraz, s. 141</ref> Hlavní postavou ve skladbě „The Gift“ je jistý Wald Jeffers;<ref name="unterberger162" /> student, který se snaží poslat sebe sama poštou.<ref name="unterberger161" /> Její text Cale recituje s [[velština|velšským]] akcentem a zajímavostí je, že celý osmiminutový text namluvil na první pokus.<ref name="unterberger162" /> Jde o první skladbu skupiny, ve které se Cale představil jako hlavní zpěvák.


Jako třetí je na albu píseň „[[Lady Godiva's Operation]]“ s perverzním příběhem o změně pohlaví. Skladbu opět zpívá Cale, přičemž Reed občas svým hlasem také zasáhne.<ref name="unterberger162" /> Patrně nejmelodičtější skladbou na tomto albu je „[[Here She Comes Now]]“, poslední na A&#8209;straně původní LP desce. Její demoverze rovněž vyšla na albu ''Peel Slowly and See''.
Jako třetí je na albu píseň „[[Lady Godiva's Operation]]“ s perverzním příběhem o změně pohlaví. Skladbu opět zpívá Cale, přičemž Reed občas svým hlasem také zasáhne.<ref name="unterberger162" /> Patrně nejmelodičtější skladbou na tomto albu je „[[Here She Comes Now]]“, poslední na A&#8209;straně původní LP desky. Její demoverze rovněž vyšla na albu ''Peel Slowly and See''.


Zatímco původní A-strana zní temně, podobně jako na první desce, na B-straně skupina odhodila veškeré zábrany a rozpoutala divokou [[free jazz|freejazzovou]] explozi „[[I Heard Her Call My Name]]“. Její text pojednává o dávo zesnulé přítelkyni.<ref name="Nadoraz141" /><ref name="unterberger162" /> Poslední skladbou na albu je epický [[noise|noisový]] jam v podobě sedmnáctiminutové „[[Sister Ray]]“. Při dřívějších koncertech skupiny byla skladba označována jako „Searching“ a trvala ještě déle.<ref name="unterberger163">Unterberger 2011, s. 163</ref> Například na albu ''[[Bootleg Series Volume 1: The Quine Tapes]]'' z roku 2001 má třicet osm minut. Skladba byla nahrána bez baskytary (Reed i Morrison hráli na kytary a Cale na varhany) a původně nikdo nevěděl, jak skladba bude dlouhá.<ref name="unterberger163" /> V několika místech jsou kytary slyšet slaběji než Caleovy varhany. Podle Reeda její text pojednává o homosexuálním dealerovi.<ref name="unterberger163" />
Zatímco původní A-strana zní temně, podobně jako na první desce, na B-straně skupina odhodila veškeré zábrany a rozpoutala divokou [[free jazz|freejazzovou]] explozi „[[I Heard Her Call My Name]]“. Její text pojednává o dávo zesnulé přítelkyni.<ref name="Nadoraz141" /><ref name="unterberger162" /> Poslední skladbou na albu je epický [[noise|noisový]] jam v podobě sedmnáctiminutové „[[Sister Ray]]“. Při dřívějších koncertech skupiny byla skladba označována jako „Searching“ a trvala ještě déle.<ref name="unterberger163">Unterberger 2011, s. 163</ref> Například na albu ''[[Bootleg Series Volume 1: The Quine Tapes]]'' z roku 2001 má třicet osm minut. Skladba byla nahrána bez baskytary (Reed i Morrison hráli na kytary a Cale na varhany) a původně nikdo nevěděl, jak skladba bude dlouhá.<ref name="unterberger163" /> V několika místech jsou kytary slyšet slaběji než Caleovy varhany. Podle Reeda její text pojednává o homosexuálním dealerovi.<ref name="unterberger163" />

Verze z 10. 12. 2013, 14:56

White Light/White Heat
InterpretThe Velvet Underground
Druh albastudiové album
Vydáno30. ledna 1968
Nahránozáří 1967
Mayfair Sound Studios, New York
Žánryexperimentální rock, protopunk, art rock
Délka40:13
Jazykangličtina
VydavatelstvíVerve Records
ProducentTom Wilson
Profesionální kritika
The Velvet Underground chronologicky
The Velvet Underground & Nico
(1967)		 White Light/White Heat
(1968)
Singly z alba White Light/White Heat
  1. „White Light/White Heat“ / „Here She Comes Now“
    Vydáno: listopad 1967[4]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

White Light/White Heat je druhé studiové album americké rockové skupiny The Velvet Underground. Album vyšlo v lednu 1968, deset měsíců po vydání první desky, nazvané The Velvet Underground & Nico. Několik měsíců po vydání alba ze skupiny odešel John Cale a nahradil ho Doug Yule.

Když se na roku 1967 objevilo první album The Velvet Underground & Nico, byl na něj svět pop music jen stěží připraven. Ale zatímco tato deska zněla jako otevřená výzva konvencím v tehdejší rockové hudbě, její nástupnice White Light/White Heat byla učiněným útokem na kulturní a estetické normy. Autorem většiny skladeb je Lou Reed, jsou však tři výjimky. Dvě z nich složil spolu s Johnem Calem, Sterlingem Morrisonem a Maureen Tucker a jednu pouze s Calem a Morrisonem. Všechny texty napsal Reed.[5]

Jde o první a jediné album, na kterém hraje pouze základní sestava skupiny − John Cale, Lou Reed, Sterling Morrison a Maureen Tucker.[6] Na albu se již nijak nepodílí ani Andy Warhol ani Nico.

Nahrávání a období před vydáním

Nahrávání alba White Light/White Heat probíhalo v září 1967 v Mayfair Sound Studios v New Yorku.[7] Není přesně jisté, jak dlouho skupina album nahrávala. Jeho nahrávání trvalo jen několik dní, ale celé vzniklo v září.[8][p 1] Produkce se ujal Tom Wilson a nahrávacími techniky byli Gerry Kellgren a Val Valentin.[7]

Skladba „Here She Comes Now“ byla na prvních výliscích desky uvedena chybně jako „There She Comes Now“.[9] V roce 1976 album vyšlo ve Spojeném království se zcela odlišným obalem.[10] V roce 1986 bylo album remasterováno a vydáno s upraveným obalem, na kterém již tetování není znázorněno vůbec.

Vydání

Před vydáním alba samotného vyšel v listopadu 1967 singl, obsahující skladby „White Light/White Heat“ a „Here She Comes Now“.[4][11]

Album White Light/White Heat vyšlo 30. ledna 1968 u vydavatelství Verve Records.[12] Na jeho předním obalu je fotografie tetování od Billyho Namea; ta ale není skoro vůbec vidět, protože je černá stejně jako podklad, jen má trochu jiný odstín.[12] Na zadní části obalu je pak fotografie všech členů skupiny.[12]

V prosinci 2013 vyšlo album u příležitosti pětačtyřicátého výročí v reedici doplněné o řadu alternativních či koncertních verzí různých skladeb.[13] Různé raritní nahrávky pro reedici dodali Lou Reed i John Cale;[14] první z nich několik týdnů před vydáním reedice zemřel.[15]

Skladby

Album otevírá skladba o amfetaminech, která dala název celému albu − „White Light/White Heat“. V této verzi má stopáž kratší než tři minuty, na koncertním albu 1969: The Velvet Underground Live je o poznání delší, má osm a půl minuty.[8] Následuje „The Gift“. Text ke druhé skladbě napsal Reed ještě na univerzitě; jako hudba k ní byl použit základ skladby „Booker T.“.[16] Koncertní nahrávky skladby „Booker T.“ vyšla v roce 1995 jako součást box setu Peel Slowly and See. Nahrávka je velmi zvláštní, protože hudba je nahrána do jednoho kanálu a slova do druhého,[16] takže i při výstupu zní každé z jednoho reproduktoru a buď jednu nebo druhou část lze vypustit.[17] Hlavní postavou ve skladbě „The Gift“ je jistý Wald Jeffers;[16] student, který se snaží poslat sebe sama poštou.[8] Její text Cale recituje s velšským akcentem a zajímavostí je, že celý osmiminutový text namluvil na první pokus.[16] Jde o první skladbu skupiny, ve které se Cale představil jako hlavní zpěvák.

Jako třetí je na albu píseň „Lady Godiva's Operation“ s perverzním příběhem o změně pohlaví. Skladbu opět zpívá Cale, přičemž Reed občas svým hlasem také zasáhne.[16] Patrně nejmelodičtější skladbou na tomto albu je „Here She Comes Now“, poslední na A‑straně původní LP desky. Její demoverze rovněž vyšla na albu Peel Slowly and See.

Zatímco původní A-strana zní temně, podobně jako na první desce, na B-straně skupina odhodila veškeré zábrany a rozpoutala divokou freejazzovou explozi „I Heard Her Call My Name“. Její text pojednává o dávo zesnulé přítelkyni.[17][16] Poslední skladbou na albu je epický noisový jam v podobě sedmnáctiminutové „Sister Ray“. Při dřívějších koncertech skupiny byla skladba označována jako „Searching“ a trvala ještě déle.[18] Například na albu Bootleg Series Volume 1: The Quine Tapes z roku 2001 má třicet osm minut. Skladba byla nahrána bez baskytary (Reed i Morrison hráli na kytary a Cale na varhany) a původně nikdo nevěděl, jak skladba bude dlouhá.[18] V několika místech jsou kytary slyšet slaběji než Caleovy varhany. Podle Reeda její text pojednává o homosexuálním dealerovi.[18]

Seznam skladeb

Strana 1
Pořadí NázevAutor Délka
1. White Light/White Heat  Reed 2:47
2. The Gift  Reed, Morrison, Cale, Tucker 8:18
3. Lady Godiva's Operation  Reed 4:56
4. Here She Comes Now  Reed, Morrison, Cale 2:04
Strana 2
Pořadí NázevAutor Délka
1. I Heard Her Call My Name  Reed 4:38
2. Sister Ray  Reed, Morrison, Cale, Tucker 17:27

Obsazení

Hudebníci
Produkce

Kritika

V žebříčku pěti set nejlepších alb všech dob podle časopisu Rolling Stone se umístilo na 292. příčce.[19]

Hodnocení

Žebříčky

Album se sotva dostalo do žebříčku Billboard 200 – první týden bylo na 200. a druhý na 199. místě.[12][21]

Odkazy

Literatura

Poznámky

  1. ↑ Každý člen později uváděl jiné období; Steve Sesnick mluví o třech dnech, John Cale o dvou až pěti dnech a Maureen Tucker o sedmi dnech ve dvou týdnech.[8]

Reference

  1. ↑ a b DEMING, Mark. White Light/White Heat [online]. Allmusic [cit. 2012-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b FRICKE, David. The Velvet Underground: White Light/White Heat [online]. Rolling Stone, 1985-03-14 [cit. 2012-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b SCARUFFI, Piero. Velvet Underground [online]. Scaruffi.com [cit. 2012-12-30]. Dostupné online. (anglicky, francouzsky) 
  4. ↑ a b Unterberger 2011, s. 169
  5. ↑ Velvet Underground, The − White Light/White Heat (1988) [online]. Discogs [cit. 2012-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Nadoraz, s. 140
  7. ↑ a b Unterberger 2011, s. 160
  8. ↑ a b c d Unterberger 2011, s. 161
  9. ↑ Velvet Underground, The − White Light/White Heat (1968) [online]. Discogs [cit. 2012-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Velvet Underground, The − White Light/White Heat (1976) [online]. Discogs [cit. 2012-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Velvet Underground, The − White Light/White Heat / Here She Comes Now [online]. Discogs [cit. 2012-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ a b c d Unterberger 2011, s. 178
  13. ↑ BLISTEIN, Jon. The Velvet Underground to Reissue 'White Light/White Heat' [online]. Rolling Stone, 2013-10-01 [cit. 2013-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ PELLY, Jenn. The Velvet Underground Reissue White Light/White Heat as Box Set [online]. Pitchfork Media, 2013-10-01 [cit. 2013-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ FIANDER, Matthew. The Velvet Underground: White Light/White Heat: 45th Anniversary Super Deluxe Edition [online]. PopMatters, 2013-12-03 [cit. 2013-12-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ a b c d e f Unterberger 2011, s. 162
  17. ↑ a b Nadoraz, s. 141
  18. ↑ a b c Unterberger 2011, s. 163
  19. ↑ The Velvet Underground, 'White Light/White Heat' [online]. Rolling Stone [cit. 2012-07-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ CRUMB, Robert. The Velvet Underground White Light/White Heat [online]. SputnikMusic.com, 2006-02-15 [cit. 2013-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ LANDEMAINE, Olivier. USA LPs [online]. Rev. 2012-11-24 [cit. 2013-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
White Light/White Heat
Skladby
The Velvet Underground & Nico • White Light/White Heat • The Velvet Underground • Loaded • Squeeze
The Velvet Underground
John Cale • Sterling Morrison • Lou Reed • Maureen Tuckerová • Doug Yule
Willie Alexander • Angus MacLise • Walter Powers • Billy Yule
Studiová alba
Koncertní alba
Box sety a jiné verze
Kompilace
Tributní alba
Příbuzná témata
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=White_Light/White_Heat&oldid=11006858“