Jagellonci: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Radiosaltbird (diskuse | příspěvky)
Verze 10978818 uživatele 217.29.8.56 (diskuse) zrušena − takhle ne
mBez shrnutí editace
Řádek 15: Řádek 15:
|}}
|}}
[[Soubor:Europa_Jagellonica.svg|thumb|right|Jagellonská Evropa na konci 15. století]]
[[Soubor:Europa_Jagellonica.svg|thumb|right|Jagellonská Evropa na konci 15. století]]
'''Jagellonci''' byli panovnická dynastie, pocházející z [[Litevské velkoknížectví|Litevského velkonížectví]]. Krom Litvy dále vládli v [[Koruna polského království|Polské koruně]] (1385–1572), v [[Země Koruny české|České koruně]] (1471–1526) a v [[Země Koruny svatoštěpánské|Uherské koruně]] (1490–1526). Prvním doloženým vládnoucím členem [[dynastie]] byl litevský velkokníže [[Gediminas]]. Česko-uherská větev rodu vymřela po meči roku [[1526]] [[Ludvík Jagellonský|Ludvíkem Jagellonským]], polsko-litevská v roce [[1572]] [[Zikmund II. August|Zikmundem II. Augustem]].
'''Jagellonci''' byli panovnická dynastie, pocházející z [[Litevské velkoknížectví|Litevského velkoknížectví]]. Krom Litvy dále vládli v [[Koruna polského království|Polské koruně]] (1385–1572), v [[Země Koruny české|České koruně]] (1471–1526) a v [[Země Koruny svatoštěpánské|Uherské koruně]] (1490–1526). Prvním doloženým vládnoucím členem [[dynastie]] byl litevský velkokníže [[Gediminas]]. Česko-uherská větev rodu vymřela po meči roku [[1526]] [[Ludvík Jagellonský|Ludvíkem Jagellonským]], polsko-litevská v roce [[1572]] [[Zikmund II. August|Zikmundem II. Augustem]].


Pro historii rodu je ustálený termín Jagellonci poněkud zavádějící, neboť se odvozuje až od [[Vladislav II. Jagello|Vladislava II. Jagella]], který však nebyl zakladatelem rodu, pouze prvním členem, který dosedl na polský trůn. Proto se takto často označují jen jeho potomci, nikoliv příslušníci dalších linií, pocházejících od starších členů rodu.
Pro historii rodu je ustálený termín Jagellonci poněkud zavádějící, neboť se odvozuje až od [[Vladislav II. Jagello|Vladislava II. Jagella]], který však nebyl zakladatelem rodu, pouze prvním členem, který dosedl na polský trůn. Proto se takto často označují jen jeho potomci, nikoliv příslušníci dalších linií, pocházejících od starších členů rodu.
Řádek 71: Řádek 71:
* [[Jan I. Olbracht]], polský král (1492–1501)
* [[Jan I. Olbracht]], polský král (1492–1501)
* [[Alexandr Jagellonský]], litevský velkokníže (1492–1506), polský král (1501–1506)
* [[Alexandr Jagellonský]], litevský velkokníže (1492–1506), polský král (1501–1506)
* [[Zikmund I. Starý]], polský král (1506–1548), litevský velkoníže (1506–1529)
* [[Zikmund I. Starý]], polský král (1506–1548), litevský velkokníže (1506–1529)
* [[Zikmund II. August]], polský král (1548–1572), litevský velkokníže (1529–1569)
* [[Zikmund II. August]], polský král (1548–1572), litevský velkokníže (1529–1569)



Verze z 7. 12. 2013, 21:29

Šablona:Infobox dynastie

Jagellonská Evropa na konci 15. století

Jagellonci byli panovnická dynastie, pocházející z Litevského velkoknížectví. Krom Litvy dále vládli v Polské koruně (1385–1572), v České koruně (1471–1526) a v Uherské koruně (1490–1526). Prvním doloženým vládnoucím členem dynastie byl litevský velkokníže Gediminas. Česko-uherská větev rodu vymřela po meči roku 1526 Ludvíkem Jagellonským, polsko-litevská v roce 1572 Zikmundem II. Augustem.

Pro historii rodu je ustálený termín Jagellonci poněkud zavádějící, neboť se odvozuje až od Vladislava II. Jagella, který však nebyl zakladatelem rodu, pouze prvním členem, který dosedl na polský trůn. Proto se takto často označují jen jeho potomci, nikoliv příslušníci dalších linií, pocházejících od starších členů rodu.

Původ rodu je nejasný, někdy se odvozuje od ruského knížete z rodu Rurikovců Rostislava z 12. století.

Jagellonci mívali děti v pozdním věku, což oslabovalo jejich dynastický potenciál ve srovnání s jinými rody té doby. Sám Vladislav Jagello se narodil zřejmě až po otcově šedesátce. Dynastie v mužské linii vymřela během čtyř generací od svého zakladatele Jagella. Tyto čtyři generace ovšem vydržely vládnout po dvě staletí. Nová generace se objevovala asi po padesáti letech:

  • Algirdas (1291–1377), Vladislav Jagello (1351–1434), Kazimír IV. (1427–92), Zikmund I. (1467–1548) a Zikmund II. (1520–72).
  • Algirdas (1291–1377), Vladislav Jagello (1351–1434), Kazimír IV. (1427–92), Vladislav Jagellonský (1456–1516) a Ludvík Jagellonský (1506–26)
Panovník Narození – úmrtí Narození prvního
přeživšího dítěte
Narození prvního dítěte
Jagello 1351–1434 57 48
Kazimír IV. 1427–1492 29 29
Zikmund I. 1467–1548 46 46
Vladislav Jagellonský 1456–1516 47 47

Také ženy jagellonského rodu se někdy vdávaly relativně staré. Kateřina Jagellonská, manželka Jana III. Švédského, byla o 11 let starší než její manžel a nevdala se před svou třicítkou. Své děti porodila ve věku 38, 40 a 42 let. Tím byli Jagellonci netradiční dynastií.

Dodnes žije několik knížecích rodin, pocházejících od starších členů rodu, předcházejících krále Vladislava Jagella. Patří mezi například Czartoryští, Golycinové a další.

Seznam vládnoucích Jagellonců

Literatura

  • MACEK, Josef, Jagellonský věk v českých zemích (1471–1526). 1.-2. díl. Praha : Academia, 1992. 342 s. ISBN 80-200-0300-2.
  • MACEK, Josef. Víra a zbožnost jagellonského věku. Praha : Argo, 2001. 490 s. ISBN 80-7203-265-8.

Externí odkazy