Dějiny Univerzity Karlovy (1347–1740): Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
m
WPCleaner v1.30 - Opraveno pomocí WP:WCW - Opravy pravopisu a typografie
m (WPCleaner v1.30 - Opraveno pomocí WP:WCW - Opravy pravopisu a typografie)
 
'''Dějiny Univerzity Karlovy''' tvoří důležitou část českých dějin a české kultury. Odrážejí se v nich osudy českého státu i vývoj myšlenky univerzity napříč staletími. Pro velký rozsah je téma rozděleno do několika částí podle historických období:
* Dějiny Univerzity Karlovy (1347-17401347–1740) – středověká, utrakvistická a barokní univerzita.
* [[Dějiny Univerzity Karlovy (1740-19181740–1918)]] – rakouská státní univerzita.
* [[Dějiny Univerzity Karlovy (1918-19451918–1945)]] – československá státní univerzita.
* [[Dějiny Univerzity Karlovy (od 1945)]]
 
== Středověká universita 1347-14191347–1419 ==
=== Založení ===
O založení univerzity v Praze uvažoval už král [[Václav II.]] v roce [[1294]], ale narazil na odpor šlechty. V roce [[1346]], kdy se [[Karel IV.]] stal králem římským a českým, vyslal poselstvo do Říma se žádostí o papežské povolení. Také díky podpoře arcibiskupa [[Arnošt z Pardubic|Arnošta z Pardubic]] vydal papež [[Klement VI.|Kliment VI.]] 26. ledna [[1347]] v [[Avignon]]u listinu, která „ustanovuje, aby ve městě Praze na věčné budoucí časy kvetlo obecné učení v kterémkoli povoleném oboru“ a zaručuje obecné uznávání licenciátu i magisterské hodnosti v celém křesťanském světě. Od tohoto roku už také začalo vyučování při několika klášterech a při katedrále.<ref> M. Svatoš (red.), ''Dějiny Univerzity Karlovy'' I. Str. 34. </ref>
 
Po schválení na zemském sněmu koncem března byla univerzita slavnostně založena Karlovou listinou ze dne [[7. duben|7. dubna]] [[1348]]. Vzorem pro organizaci univerzity do čtyř fakult (artistické, teologické, právnické a lékařské) byla [[pařížská univerzita|univerzita v Paříži]], pro rozdělení na čtyři národy univerzita v [[Bologna|Bologni]], vzorem univerzity založené císařem byla univerzita v [[Neapol]]i. Císařským diplomem ze 14. ledna [[1349]] (tzv. Eisenašský diplom) dostala univerzita důležitá privilegia, zejména právo vydávat vlastní statut a osvobození od daní. Z této doby kolem roku 1350 pochází stříbrné pečetidlo se sv. Václavem a s nápisem ''Sigillum universitatis scholarium studii Pragensis''. První statut byl schválen kancléřem univerzity, pražským arcibiskupem 10. dubna [[1360]], s připomenutím, že má být jedna univerzita a jeden rektor.
 
[[Soubor:Praha, Staré Město, Univerzita Karlova II EX.JPG|thumb|left|Historické jádro Karolina s Velkou aulou]]
Přes odpor arcibiskupa se roku [[1372]] oddělila právnická fakulta a do husitských válek měla vlastního rektora nebo zástupce. Roku 1373 získala vlastní kolej, někde poblíž dnešní Templové ulice. První kolej nejmenší, lékařské fakulty se dvěma mistry byla v dnešní Kaprově ulici. Roku [[1383]] věnoval císař a král [[Václav IV.]] univerzitě velký palác patricijské rodiny Rotlevů, dnešní [[Karolinum]], který se po úpravách roku [[1386]] stal sídlem rektora i koleje. Další koleje – například kolej Nazaretská, spojená s Betlémskou kaplí - vznikaly na Starém městě, první studentskou kolej založila na dnešním Ovocném trhu svou nadací roku [[1397]] polská královna Hedvika pro chudé studenty z Litvy. Kromě toho zde byla řada studentských domů (burs), například Černá růže na Příkopě.
 
=== Národnostní konflikt a Dekret kutnohorský ===
[[Soubor: Karolinum_ark_DSCN2206.JPG|thumb| Karolinum, bývalá kaple <br /> (kolem 1400) ]]
Národnostní a s ním spojené i názorové napětí se na pražské univerzitě začalo projevovat už od roku [[1384]], kdy si arcibiskupovi střídavě stěžovala česká i německá strana. Řada německých mistrů pak odešla do [[Heidelberg]]u, [[Kolín nad Rýnem|Kolína]] a Vídně. Roku [[1391]] byla s arcibiskupským svolením založena [[Betlémská kaple]] se dvěma místy pro české kazatele a jedním z nich ustanovil generální vikář roku [[1402]] [[Jan Hus|Jana Husa]]. Roku [[1409]] univerzitní většina nedoporučila králi, aby se zúčastnil sněmu v [[Pisa|Pise]] a Václav IV. pak přijal návrh české strany, aby se hlasovací poměry změnily v její – a tím i jeho - prospěch.
 
Tak vznikl slavný [[Dekret kutnohorský]], který král musel prosadit tím, že jmenoval nového rektora. V důsledku toho odešlo z Prahy 500 až 800 akademiků, kteří založili univerzitu v [[Lipsko|Lipsku]] a posílili univerzity ve Vídni a Heidelbergu. Změnil se však i charakter univerzity: z původně zamýšleného univerzálního učiliště se stal „zemský ústav vystavený zásahům panovníka, šlechty i měst.“<ref> M. Svatoš (red.), ''Dějiny Univerzity Karlovy'' I. Str. 93. </ref>
 
=== Významní učitelé ===
* [[Gallus Havel ze Strahova]]; dvorní lékař, matematik, (14. stol. )
* [[Jan Hus]]; teolog a reformátor (asi 1370-14151370–1415)
* [[Jan z Jesenice]]; právník († asi 1420)
* [[Jenek z Prahy]]; filosof a matematik (14. stol.)
* [[Klaret]], Bartoloměj z Chlumce; lexikograf, teolog, lékař (14. stol.)
* [[Křišťan z Prachatic]]; teolog, astronom, matematik (1370-14391370–1439)
* [[Jan Šindel]]; matematik, astronom a lékař (asi 1375-14441375–1444)
* [[Konrád von Soltau]]; teolog, nominalista (1350-14071350–1407)
 
[[Soubor:Karolinum_okno_s_nap_DSCN0396.JPG|thumb|Renesanční okno v západní stěně Karolina]]
 
== Zemská univerzita 1419-16221419–1622 ==
Po smrti Václava IV. se univerzita stala nejvyšší autoritou kališnické víry, musela však čelit tlaku radikálů (včetně M. Jakoubka), kteří světské vzdělání a latinu – po vzoru Wiklefově – zpochybňovali, odmítali nebo dokonce pokládali za hřích. Její učitelé se ještě podíleli na formulaci Pražských artikulů, ale po smrti [[Jan Želivský|Jana Želivského]] ([[1422]]) byli mistři uvězněni a vyhnáni, koleje i kostely zpustošeny. Teprve roku [[1431]] se situace uklidnila, ale k první promoci došlo až 1440 a na univerzitě tehdy nebyl ani jeden mistr teologie či práv. Oboustranná snaha o smír s papežem vedla roku 1447 k papežskému uznání a obnovení činnosti. Jenže už roku 1448, když Prahu dobyla strana [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]], vypukly nové spory a protože učitelé i studenti měli přísahat, že budou dodržovat [[Basilejská kompaktáta|kompaktáta]], všichni cizinci i řada domácích univerzitu opět opustili. Univerzita se pak omezila jen na artistickou fakultu a téměř splynula s „dolní konzistoří“, biskupskou kanceláří podobojí.
 
Univerzita i její koleje ztratily v husitských válkách většinu svého majetku a i když během 15. století získala několik domů a vesnic, v letech 1471-15261471–1526 pocházeli všichni studenti z utrakvistické části Čech; nikdo z jiných zemí, nikdo z Moravy.<ref> M. Svatoš (red.), ''Dějiny Univerzity Karlovy'' I. Str. 213. </ref> Po roce 1500 sílily také hlasy, které kritizovaly žalostný stav univerzitní výuky: podle týnského faráře Jakuba je to „rezavý klenot“ a tak řada nadaných lidí odcházela studovat jinam. Konzervativní univerzita se proti katolickému panovníkovi opírala nakonec jen o města, tím však zcela závisela na politických převratech na radnicích, zejména staroměstské. Spolu s odbojnými městy byla pak také potrestána [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandem I.]] po roce [[1547]].
 
[[Soubor: Karolinum_Kolinus_DSCN3065.JPG|thumb| Pamětní deska M. Collina, 1566 <br /> (Velká aula Karolina) ]]
Roku 1537 dostala univerzita velký dar na zřízení stolice řečtiny. Protože jiní kandidáti nabídku odmítli, přijala univerzita roku 1541 [[Philipp Melanchthon|Melanchthonova]]ova žáka [[Matouš Collinus z Chotěřiny|Matouše Collina z Chotěřiny]], který četl a překládal [[Homér]]a, [[Publius Vergilius Maro|Vergilia]] a Plauta, ale také [[Erasmus Rotterdamský|Erasma Rotterdamského]]. Pro spory s kolegy, kteří ho obviňovali z luteránství, musel 1558 univerzitu opět opustit; jeho pamětní deska z roku 1566 je dnes umístěna v aule Karolina. Izolovaná a oslabená univerzita nebyla schopna změny, jak ji nové podmínky vyžadovaly; nicméně zejména ke konci 16. století spravovala mimořádně rozsáhlou síť městských latinských škol, jejichž žáci se formálně na univerzitu zapisovali.<ref> M. Svatoš (red.), ''Dějiny Univerzity Karlovy'' I. Str. 221n. </ref>
 
=== Významní učitelé ===
* [[Zigmund Antoch z Helfenberka]]; filosof a matematik (1508-15521508–1552)
* [[Martin Bacháček z Nouměřic]]; Matematik, astronom, geograf (1541 - 16121541–1612)
* [[Daniel Basilius z Deutschenberka]]; Astronom (1585 - 16261585–1626)
* [[Vavřinec Benedikt z Nudožer]]; jazykovědec a matematik (1555-16151555–1615)
* [[Marek Bydžovský z Florentina]]; Matematik, historik (1540 - 16121540–1612)
* [[Petrus Codicillus z Tulechova]]; Matematik, astronom (1533 - 15891533–1589)
* [[Matouš Collinus z Chotěřiny]]; Humanista, teolog (1516 - 15661516–1566)
* [[Václav Fabri z Budějovic]]; Astronom, matematik, teolog, (1460 - 15801460–1580)
* [[Tadeáš Hájek z Hájku]]; astronom, lékař, botanik, (1525 -16001525–1600)
* [[Hanuš (astronom)]]; Matematik, mechanik (kolem 1490)
* [[Ján Jesenský]]; lékař (1566 - 16211566–1621)
* [[Viktorin Kornel ze Všehrd]]; právník (1460–1520)
 
 
[[Soubor:Klement_rev_dvur_kasna_ DSCN1351.JPG|thumb|”Révový dvůr” Klementinské koleje (dnes Národní knihovna ČR)]]
 
== Jezuitská univerzita 1622-16381622–1638 ==
Roku [[1556]] se v Praze, na místě dnešního Klementina, usadili [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]] a zřídili zde nejprve střední a pak i vysoké učení. Král [[Ferdinand I. Habsburský]] jim k tomu 1562 udělil značná privilegia, jež potvrdil i [[Rudolf II.]] 1581 a roku [[1616]] povýšil císař [[Matyáš Habsburský|Matyáš]] jezuitskou akademii na univerzitu. Ročně se na ni zapisovalo jen něco kolem 50 studentů,<ref> M. Svatoš (red.), ''Dějiny Univerzity Karlovy'' I. Str. 260. </ref> měla však stále větší prestiž a studenti pocházeli z těch nejvlivnějších rodin, často protestantských.
 
Jezuitská univerzita byla v mnoha ohledech opakem univerzity podobojí. Na rozdíl od samosprávné středověké „obce scholárů“ byla pevně řízena prefektem, rektorem a provinciálem, obsah i metody výuky byly přesně stanoveny, studenti měli množství povinností, univerzita kladla velký důraz na latinu a další jazyky, měla bohaté mezinárodní styky a rostoucí podporu šlechty i panovníků. Odpovídala tedy duchu doby, která v únavě z náboženských válek v Německu, ve Francii i v Anglii většinou směřovala k absolutistickým monarchiím.
 
Za stavovského povstání [[1618]] byli jezuité z Prahy vypovězeni, roku 1620 se však vrátili a roku [[1622]] z rozhodnutí panovníka převzali i Karlovu univerzitu. Proti tomu se však postavil pražský arcibiskup [[Jan Lohelius|Jan Lohel]] a ještě ostřeji jeho nástupce [[Arnošt Vojtěch z Harrachu]], jehož stanovisko podpořila i papežská kurie. Základem arcibiskupovy argumentace bylo tvrzení, že Karlovu univerzitu nezaložil Karel IV., nýbrž už roku 1347 papež, takže císař ji nemůže ani zrušit. V následujících letech si pak arcibiskup zřídil vlastní kněžský seminář, podobně jako některé řeholní řády.<ref>I. Čornejová (red.), ''Dějiny Univerzity Karlovy'' II. (1622-18021622–1802). Praha 1995
</ref>
 
[[Soubor:Klement_vez_CIMG0086.JPG|thumb|left|Astronomická věž Klementina]]
 
== Univerzita Karlo-Ferdinandova 1638-17401638–1740 ==
Roku [[1638]] císař [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinand III.]] Karolinum odebral jezuitům a obnovil právnické a lékařské studium, ovšem pod císařským protektorem. Vleklá jednání mezi císařskou a arcibiskupovou stranou urychlila úspěšná obrana Starého města proti Švédům [[1648]], na níž se podíleli studenti obou kolejí. Ti pak také společně žádali o sjednocení pražské univerzity. Roku [[1654]] císař prosadil dohodu všech stran o vytvoření jedné univerzity Karlo-Ferdinandovy se čtyřmi fakultami, přičemž fakulta filosofická a teologická zůstala ve správě jezuitů, arcibiskup byl potvrzen ve funkci kancléře, kterou však v praxi obvykle vykonával rektor.
 
 
=== Významní učitelé ===
* [[Josephus Bergmann]]; jezuita, matematik, astronom (1723 - 18251723–1825)
* [[Jan Bedřich Breiner]]; astronom, (1583 - 16381583–1638)
* [[Alexio Leopold Čabak]]; astronom, optik (1685 - 17571685–1757)
* [[Jan Marcus Marci|Jan Marek Marci]]; lékař, matematik a fyzik (1595-16671595–1667)
 
== Odkazy ==
 
=== Literatura ===
* M. Svatoš (red.), ''Dějiny Univerzity Karlovy'' I. (1347/48 – 162248–1622). Praha 1995
* I. Čornejová (red.), ''Dějiny Univerzity Karlovy'' II. (1622-18021622–1802). Praha 1995
* ''Ottův slovník naučný''. Heslo Praha
* Nodl, Martin, ''Dekret Kutnohorský''. Praha 2010
* Stočes, Jiří, ''Pražské univerzitní národy do roku 1409''. Praha 2010.
 
=== Související články ===
* [[Dějiny Univerzity Karlovy (1740-19181740–1918)]]
* [[Dějiny Univerzity Karlovy (1918-19451918–1945)]]
* [[Dějiny Univerzity Karlovy (od 1945)]]
* [[Dekret kutnohorský]]

Navigační menu