Princ z Walesu: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
→následníci Anglického nebo Britského trůnu: zbytečné (knížetem z Walesu může být jen jeden, netřeba tabulka) |
||
| Řádek 12: | Řádek 12: | ||
== Odznak == |
== Odznak == |
||
Knížata velšská užívají jako svůj odznak tři pštrosí pera protknutá korunou a motto ''Sloužím'' (ve středohornoněmčině ''Ich dien''). Podle pozdní tradice vznikl odznak po [[bitva u Kresčaku|bitvě u Kresčaku]], kdy [[Eduard (černý princ)|tehdejší kníže velšský Eduard]] z úcty k chrabrosti padlého českého krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]], přes svou slepotu vyrazivšího do bitvy a bojujícího až do svého konce, převzal královo osobní heslo a tři pera z [[Znak (heraldika)#Klenot|klenotu]] na jeho helmě. Podle střízlivější teorie odkazují pštrosí pera na hrabství Ostrevant, patřící rodu Eduardovy matky Filipy Henegavské. |
Knížata velšská užívají jako svůj odznak tři pštrosí pera protknutá korunou a motto ''Sloužím'' (ve středohornoněmčině ''Ich dien''). Podle pozdní tradice vznikl odznak po [[bitva u Kresčaku|bitvě u Kresčaku]], kdy [[Eduard (černý princ)|tehdejší kníže velšský Eduard]] z úcty k chrabrosti padlého českého krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]], přes svou slepotu vyrazivšího do bitvy a bojujícího až do svého konce, převzal královo osobní heslo a tři pera z [[Znak (heraldika)#Klenot|klenotu]] na jeho helmě. Podle střízlivější teorie odkazují pštrosí pera na hrabství Ostrevant, patřící rodu Eduardovy matky Filipy Henegavské. |
||
==[[následníci Anglického nebo Britského trůnu]]== |
|||
{| width = "80%" border = 1 border="1" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin: 0.5em 1em 0.5em 0; background: #f9f9f9; border: 2px black solid; border-collapse: collapse;" |
|||
|- |
|||
!width = "20%" bgcolor = "#EE0000"|<font color="#FFFAFA">jméno</font> |
|||
!width = "20%" bgcolor = "#EE0000"|<font color="#FFFAFA">panovník</font> |
|||
!width = "20%" bgcolor = "#EE0000"|<font color="#FFFAFA">narozen</font> |
|||
!width = "20%" bgcolor = "#EE0000"|<font color="#FFFAFA">zemřel</font> |
|||
!width = "20%" bgcolor = "#EE0000"|<font color="#FFFAFA"> princem z Walesu (od – do)</font> |
|||
!width = "20%" bgcolor = "#EE0000"|<font color="#FFFAFA">ostatní tituly </font> |
|||
!width = "20%" bgcolor = "#EE0000"|<font color="#FFFAFA">princezna z Walesu</font> |
|||
|- |
|||
|align="center"|[[Charles, princ z Walesu]] |
|||
|align="center"|[Alžběta II.]] |
|||
|align="center"|[[1948]] |
|||
|align="center"|[ ]] |
|||
|align="center"|[[26.7.1958 - dosud]] |
|||
|align="center"| Vévoda z Cornwallu, vévoda z Rothesay, Hraběz Chesteru, Hrabě z Carricku, Baron Renfrew, princ Velké Británie a Severního Irska |
|||
|align="center"|[[Lady Diana Spencer | Princezna Diana]]<br />[[Camilla Parker Bowles | Camilla, vévodkyně z Cornwallu]] |
|||
|- |
|||
|} |
|||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
Verze z 15. 11. 2013, 14:04
.jpg)
Princ, respektive kníže z Walesu, případně waleský, velšský (anglicky Prince of Wales, velšsky Tywysog Cymru) je titul v současnosti tradičně vyhrazený pro tzv. zjevného dědice (angl. heir apparent) britského panovníka. Nachází-li se ve Skotsku, užívá namísto velšského titulu tamní titul vévody z Rothesay. Obdobou tohoto titulu v jiných zemích byl např. titul Dauphin používaný ve Francii. Současným waleským princem je princ Charles, nejstarší syn královny Alžběty II.
Historický vývoj
Původně byl velšský titul Tywysog Cymru (Tywysog odpovídá nejlépe českému kníže) používán samostatnými keltskými vládci Walesu od 12. do 13. století.
Vilém Dobyvatel donutil waleská knížata podrobit se anglickým králům, Velšané si nicméně stále udrželi značnou míru samostatnosti, což pokračovala až do vlády knížete Llewelyna ap Grufydda, který při povstání proti anglickému králi padl v boji a jeho bratra Dafydda, který byl zajat a a roku 1283 popraven. Legenda (doložená z 16. století) tvrdí, že poté vítězný anglický král Eduard I. slíbil odbojným Velšanům, že nového knížete dosadí, ale že to bude velšský rodák, který nebude umět říci ani slovo anglicky. Roku 1301 dosadil svého syna pozdějšího krále Eduarda II., který se skutečně ve Walesu narodil a uměl jen francouzsky.
Po roce 1301 byl titul již zpravidla udělován nejstaršímu žijícímu synu krále. Je nepochybně zajímavé, že pro tato knížata waleská se v češtině vžilo označení princové waleští. Nenáleží mu automaticky a nepřechází také v případě následníkovy smrti na jeho dědice.
Odznak
Knížata velšská užívají jako svůj odznak tři pštrosí pera protknutá korunou a motto Sloužím (ve středohornoněmčině Ich dien). Podle pozdní tradice vznikl odznak po bitvě u Kresčaku, kdy tehdejší kníže velšský Eduard z úcty k chrabrosti padlého českého krále Jana Lucemburského, přes svou slepotu vyrazivšího do bitvy a bojujícího až do svého konce, převzal královo osobní heslo a tři pera z klenotu na jeho helmě. Podle střízlivější teorie odkazují pštrosí pera na hrabství Ostrevant, patřící rodu Eduardovy matky Filipy Henegavské.