Bradavice: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Iiic (diskuse | příspěvky)
m slovíčkaření
Řádek 11: Řádek 11:
Odstraňování bradavic je možné různými způsoby:
Odstraňování bradavic je možné různými způsoby:


* Lokálním [[zmrazení]]m – provádí se pomocí kapalného [[dusík]]u, jedná se o nejúčinnější metodu. Nejbezpečnější metoda je aplikace dusíku pomocí bezkontaktního mražení kryosprejem, aby se zabránilo přenosu viru na jiné části těla. Naopak velké nebezpečí přenosu viru hrozí v případě použití vatových štětiček, neboť virus odolá i velmi hlubokým teplotám a skrz tyto štětičky se může rozšířit do okolí (nádoba s dusíkem, do které se namáčí štětičky v sobě hromadí viry od předchozích pacientů, čili štětička může přenášet i tyto viry!). Bradavice od velikosti 2 mm lze ničit pouze kapalným dusíkem, neboť ostatní kryogenní plyny neposkytují dostatečně hlubokou teplotu, aby bezpečně zničily větší novotvary (při nedostatečné destrukci hrozí [[recidiva]]).
* Lokálním [[zmrazení]]m – provádí se pomocí kapalného [[dusík]]u, jedná se o nejúčinnější metodu. Nejbezpečnější metoda je aplikace dusíku pomocí bezkontaktního mražení kryosprejem, aby se zabránilo přenosu viru na jiné části těla. Naopak velké nebezpečí přenosu viru hrozí v případě použití vatových štětiček, neboť virus odolá i velmi hlubokým teplotám a skrz tyto štětičky se může rozšířit do okolí (nádoba s dusíkem, do které se namáčí štětičky v sobě hromadí viry od předchozích pacientů, čili štětička může přenášet i tyto viry!). Bradavice od velikosti 2 mm lze ničit pouze kapalným dusíkem, neboť ostatní kryogenní plyny neposkytují dostatečně nízkou teplotu, aby bezpečně zničily větší novotvary (při nedostatečné destrukci hrozí [[recidiva]]).
* Pomocí léčiv obsahujících aktivní látky, např. [[cytostatikum|cytostatika]] ničící chorobně se množící buňky či [[kyselina mléčná]] a [[kyselina salicylová]].
* Pomocí léčiv obsahujících aktivní látky, např. [[cytostatikum|cytostatika]] ničící chorobně se množící buňky či [[kyselina mléčná]] a [[kyselina salicylová]].
* Lokální destrukcí prostřednictvím potírání tyčinkou z kompaktní masy [[Dusičnan stříbrný|dusičnanu stříbrného]] (tzv. ''Lapis infernalis'') po dobu kolem 9 dní. Účinnost: 43 % ve srovnání s 14 % při použití placeba.{{doplňte zdroj}}
* Lokální destrukcí prostřednictvím potírání tyčinkou z kompaktní masy [[Dusičnan stříbrný|dusičnanu stříbrného]] (tzv. ''Lapis infernalis'') po dobu kolem 9 dní. Účinnost: 43 % ve srovnání s 14 % při použití placeba.{{doplňte zdroj}}

Verze z 14. 11. 2013, 21:47

Možná hledáte: bradavka.
O škole z knih o Harry Potterovi pojednává článek Škola čar a kouzel v Bradavicích.
Bradavice na palci u nohy

Bradavice (lat. verruca, počeštěně veruka[1][2]) je nezhoubný výrůstek na kůži nebo na sliznici.

Bradavice jsou nezhoubné nádorky (novotvary) způsobené lidským kožním papilomavirem HPV. Papilomaviry se v lidské populaci běžně vyskytují a většina z nich nevyvolává u člověka žádné onemocnění. Viry z této skupiny mohou ale způsobovat i závažnější onemocnění, jako je rakovina děložního čípku nebo jiné infekční kožní choroby. Virus HPV obsahuje dvouřetězcovou DNA, stejně tak jako v lidské populaci se vyskytuje i u jiných živočišných druhů. Všechny HPV viry jsou ale vysoce druhově specifické, proto se nemohou mezi druhy přenášet. Virus je přenosný dotekem a může proniknout do podkoží například malým poraněním. Bradavice mají individuální inkubační dobu od několika týdnů, přes měsíce nebo dokonce roky. Člověk tedy může přenášet bradavice, aniž by sám nějaké měl. Bradavice se nejčastěji vyskytují na rukou, na nohou nebo v obličeji, přičemž hlavním důvodem je, že se v těchto partiích nachází vysoké množství potních žláz, kterými může HPV virus proniknout do pokožky. Pokud je s již vytvořenými novotvary neodborně manipulováno, může infikovaná krev snadno nakazit své okolí a vytvořit tak další bradavice. Tento problém může nastat i v ordinaci dermatologa, kdy lékař bradavici dostatečně neodstraní, což má negativní následek v podobě diseminace bradavice do okolí a růst nových novotvarů.

Výrazná bradavice na nose je součástí stereotypního znázornění čarodějnice.

Odstraňování bradavic

Odstraňování bradavic je možné různými způsoby:

  • Lokálním zmrazením – provádí se pomocí kapalného dusíku, jedná se o nejúčinnější metodu. Nejbezpečnější metoda je aplikace dusíku pomocí bezkontaktního mražení kryosprejem, aby se zabránilo přenosu viru na jiné části těla. Naopak velké nebezpečí přenosu viru hrozí v případě použití vatových štětiček, neboť virus odolá i velmi hlubokým teplotám a skrz tyto štětičky se může rozšířit do okolí (nádoba s dusíkem, do které se namáčí štětičky v sobě hromadí viry od předchozích pacientů, čili štětička může přenášet i tyto viry!). Bradavice od velikosti 2 mm lze ničit pouze kapalným dusíkem, neboť ostatní kryogenní plyny neposkytují dostatečně nízkou teplotu, aby bezpečně zničily větší novotvary (při nedostatečné destrukci hrozí recidiva).
  • Pomocí léčiv obsahujících aktivní látky, např. cytostatika ničící chorobně se množící buňky či kyselina mléčná a kyselina salicylová.
  • Lokální destrukcí prostřednictvím potírání tyčinkou z kompaktní masy dusičnanu stříbrného (tzv. Lapis infernalis) po dobu kolem 9 dní. Účinnost: 43 % ve srovnání s 14 % při použití placeba.[zdroj?]
  • Pomocí léčivých bylin, např. šťávy vlaštovičníku.
  • Chirurgické odstranění nebo ozařování postiženého místa.
  • Česnek vkládaný na bradavici

Sugestivní léčba (zaříkávání bradavic)

„Zajímavé je, že ačkoli jde o virovou infekci, mizí bradavice i po sugestivní léčbě. Odjakživa je známé 'zaříkávání bradavic'. Pro tuto sugestivní léčbu jsou vnímavé hlavně děti. Lečbu lze provádět třeba i doma jen slabě obarvenou obyčejnou vodou, musí však dostat jakýsi magický charakter a obřad musí působit na psychický stav dítěte a zároveň je utvrzovat ve víře v úspěch. Necháváme už na fantazii rodičů vlastní provádění.“[3]

Reference

  1. http://lekarske.slovniky.cz/pojem/veruka
  2. Jan Kábrt, Vladislav Valach: Stručný lékařský slovník. Praha: Avicenum, 1979. S. 354.
  3. KRIVANIČOVÁ, Jarmila (ed.). Domácí lékař: Moderní zdravovědný rádce. 5., dopl. vyd. Praha: Avicenum, 1991. 840 s. ISBN 80-201-0193-4. S. 381.

Související články

Šablona:Sisterlinks

Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.