Soňa Červená: Porovnání verzí
m sjednocení infoboxů |
+medaile |
||
Řádek 88: | Řádek 88: | ||
[[Kategorie:Ženy]] |
[[Kategorie:Ženy]] |
||
[[Kategorie:Nositelé medaile Artis Bohemiae Amicis]] |
[[Kategorie:Nositelé medaile Artis Bohemiae Amicis]] |
||
[[Kategorie:Nositelé Medaile Za zásluhy (Česko)]] |
Verze z 28. 10. 2013, 22:21
Soňa Červená | |
---|---|
Soňa Červená (2012). | |
Narození | 9. září 1925 (98 let) Praha Československo |
Alma mater | Pražská konzervatoř |
Povolání | operní zpěvačka, herečka |
Rodiče | Jiří Červený |
Příbuzní | Jiří Červený, otec Václav František Červený, praděd |
Významná díla | Carmen (Bizet) Zítra se bude... |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Soňa Červená (* 9. září 1925 Praha) je česká herečka a operní pěvkyně, mezzosopranistka, dcera známého českého spisovatele a kabaretiéra Jiřího Červeného a Žofie Veselíkové; pravnučka známého královéhradeckého výrobce a vynálezce žesťových hudebních nástrojů Václava Františka Červeného.
Život
První divadelní zkušenosti získala v muzikálu Divotvorný hrnec. Hrála rovněž ve filmu, například v komedii Poslední mohykán. Poté se rozhodla věnovat opeře. Tři roky působila v Janáčkově divadle v Brně. Poté v roce 1959 přešla do Berlína, do opery Unter den Linden. Zde zpívala role v operách Claudia Monteverdiho, Georga Friedricha Händela a Christopha Willibalda Glucka. Za tyto role obdržela poprvé v roce 1961 čestný titul "komorní pěvkyně" (Kammersängerin). Famózní úspěch jí přinesla role Carmen v inscenaci dirigenta Herberta Kegela. Toto provedení bylo v roce 1960 úspěšně nahráno na gramofonové desky. Roli Carmen pak zpívala na nejpřednějších světových scénách 156 krát.
V této době se ji ke spolupráci marně a bezvýsledně snažila získat východoněmecká Stasi i česká StB, která na ni vedla osobní svazek č. 10324 již od roku 1951. Emigrovala posledním otevřeným přechodem z východního Berlína 4. ledna 1962[1].
Po emigraci zpívala v operách v Západním Berlíně, Kolíně nad Rýnem, Hamburku, Dortmundu, Mnichově, Wiesbadenu, Frankfurt nad Mohanemu, Norimberku, Stuttgartu, Vídni a San Franciscu. Druhý titul "komorní pěvkyně" jí byl udělen ve Frankfurtu nad Mohanem. Vedle legendární Carmen se proslavila i v rolích Verdiovských (Azucena v opeře Trubadúr, Ulrika v opeře Maškarní ples, Amneris v opeře Aida), Wagnerovských (Brangäne v opeře Tristan a Isolda) a Straussovských (Herodias v opeře Salome) a Klytaimnéstra v opeře Elektra). Významnou složkou byly role v operách Leoše Janáčka Její pastorkyňa, Káťa Kabanová) a cyklus písní Zápisník zmizelého. Vystoupila mi v řadě dalších rolí skladatelů 20. století, jako byli Alban Berg, Igor Stravinskij, Benjamin Britten, Hans Werner Henze, Gian Carlo Menotti, Luigi Nono a György Ligeti. Po ukončení operní kariéry působila jako herečka v divadle Thalia v Hamburku. Zde spolupracovala mimo jiné s osobnostmi jako režisér Robert Wilson nebo hudebníci Tom Waits a Lou Reed.
Po několika desítkách let strávených v emigraci se vrátila zpět do vlasti a dodnes stále aktivně vystupuje. Mimořádný ohlas měla opera Aleše Březiny a Jiřího Nekvasila Zítra se bude... (premiéra 8. dubna 2008), kde hrála postavu Milady Horákové. Filmový záznam opery byl pořízen režisérem Janem Hřebejkem.
V roce 2002 obdržela od Nadace Život umělce cenu SENIOR PRIX za uměleckou činnost [2].
V roce 2004 obdržela cenu Thálie jako zvláštní cenu kolegia, 6. ledna 2011 jí na prknech Stavovského divadla udělil ministr kultury medaili Artis Bohemiae Amicis.
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Soňa Červená na Wikimedia Commons Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Soňa Červená CHYBA: {{Wikicitáty}} — Chybí některý z parametrů „dílo“, „kategorie“, „osoba“, „téma“.
Literatura
- ČERVENÁ, Soňa. Stýskání zakázáno : kousek mého divadelního děje-spisu a země-spisu. Brno: Opus musicum, 1999. 239 s. ISBN 80-900314-4-7.
Reference
- ↑ Jiří Černý, Ani za deset let neudělala StB z altistky špiónku, Hospodářské noviny, 22.září 2009, dostupné online
- ↑ Pavel Sršeň: Soňa Červená – Nic nesmí umřít proto, abych já žila!, In: Život umělce, nadační listy, č. 15/září 2009, vyd. Stušková, str. 17
Externí odkazy
- Soňa Červená v databázi Archivu Národního divadla
- Soňa Červená v Česko-Slovenské filmové databázi
- Šablona:Čfn osoba
- Soňa Červená v Internet Movie Database (anglicky)
- rozhovor z cyklu České televize Krásný ztráty - video z on-line archivu ČT
- dokument Moje 20. století - video z on-line archivu ČT
- Rozhovor pro týdeník Rozhlas
- YouTube, W.A.Mozart: Titus - duet se St. Součkovou