Pepřotvaré: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 34 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q27287)
→‎Přehled čeledí řádu pepřotvaré: + fylogenetický strom + ref
Řádek 60: Řádek 60:
Soubor:
Soubor:
</gallery>
</gallery>

Podle posledních fylogenetických studií se vzájemné příbuzenské vztahy dají zobrazit následujícím [[fylogenetický strom|fylogenetickým stromem]] (''Aristolochiaceae'' se ukázaly jako nepřirozené): <ref name=" Massoni_2013">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Massoni
| jméno = Julien
| příjmení2 = Forest
| jméno2 = Félix
| příjmení3 = Sauquet
| jméno3 = Hervé
| titul = Increased sampling of both genes and taxa improves resolution of phylogenetic relationships within Magnoliidae, a large and early-diverging clade of angiosperms
| periodikum = Molecular Phylogenetics and Evolution
| rok vydání = 2013
| měsíc vydání = září
| den vydání = 18
| ročník = 70
| typ ročníku = svazek
| číslo = 1
| strany = 84-93
| url = http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1055790313003643
| dostupnost2 =
| url2 =
| issn = 1055-7903
| doi = 10.1016/j.ympev.2013.09.010
| jazyk = anglicky
}}</ref>

{{klad | style=font-size:90%;line-height:90%
|popisek1='''''Piperales'''''
|1={{klad
|1={{klad
|1=''[[Asaroideae]]''
|2={{klad
|1=''[[Hydnoraceae]]''
|2={{klad
|1=''[[Lactoridaceae]]''
|2=''[[Aristolochioideae]]''
}}
}}
}}
|2={{klad
|1=''[[Saururaceae]]''
|2=''[[Piperaceae]]''
}}
}}
}}


== Rozšíření ==
== Rozšíření ==

Verze z 15. 10. 2013, 14:14

Jak číst taxoboxPepřotvaré
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídanižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řádpepřotvaré (Piperales)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pepřotvaré (Piperales) je řád nižších dvouděložných rostlin zahrnující 4 čeledi. Jsou to byliny i dřeviny, rozšířené především v tropech.

Charakteristika

Pepřotvaré jsou byliny nebo dřeviny s měkkým dřevem, s jednoduchými listy s primárně dlanitou žilnatinou. V pokožce jsou anomocytické průduchy (se sousedními buňkami identickými s ostatními buňkami epidermis). Mezi hlavní synapomorfie tohoto řádu náležejí dvouřadě uspořádané listy, pochva na bázi listu a nukleární endosperm. Charakteristické jsou také zbytnělé nody, cévy s jednoduchými perforacemi a jednotlivé cévní svazky, často vytvářející dřevo se širokými paprsky.[1]

Řád vykazuje některé znaky jednoděložných, zejména trojčetné květy a plastidy sítkovic shodného typu (jako u jednoděložných). [1] U některých čeledí je ve stonku více nepravidelných kruhů cévních svazků. Objevuje se pseudomonokotylie - vyvíjí se jen jedna děloha, druhá zakrňuje.

Přehled čeledí řádu pepřotvaré

Podle posledních fylogenetických studií se vzájemné příbuzenské vztahy dají zobrazit následujícím fylogenetickým stromem (Aristolochiaceae se ukázaly jako nepřirozené): [3]

Piperales

Asaroideae

Hydnoraceae

Lactoridaceae

Aristolochioideae

Saururaceae

Piperaceae

Rozšíření

Většina zástupců řádu pepřotvaré roste v tropech. V evropské květeně je podobně jako v ČR zastoupena pouze čeleď podražcovité (Aristolochiaceae), a to rody podražec (Aristolochia) a kopytník (Asarum).[4]

Taxonomie

V Cronquistově i Dahlgrenově systému byly podražcotvaré (Aristolochiales) a pepřotvaré (Piperales) rozlišovány jako samostatné řády.

Řád pepřotvaré je řazen do skupiny vývojových větví nižších dvouděložných rostlin nazývané 'Magnoliids'. Podle kladogramů APG je sesterskou větví pepřotvarých řád Canellales. Pozice čeledi Hydnoraceae v rámci řádu je prozatím nejednoznačná.[5] Monotypická čeleď Lactoridaceae je někdy vřazována do čeledi podražcovité (Aristolochiaceae).

Význam

Pepřovník černý je zdrojem známého koření, černého pepře. Některé druhy, zejména z čeledí podražcovité (Aristolochiaceae) a Saururaceae, se pěstují jako okrasné rostliny.

Reference

  1. a b JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034. 
  2. BREMER, B. et al. Botanical Journal of the Linnean Society: An Update of the APG Classification .... [s.l.]: [s.n.], 2009. 
  3. MASSONI, Julien; FOREST, Félix; SAUQUET, Hervé. Increased sampling of both genes and taxa improves resolution of phylogenetic relationships within Magnoliidae, a large and early-diverging clade of angiosperms. S. 84-93. Molecular Phylogenetics and Evolution [online]. 18. září 2013. Svazek 70, čís. 1, s. 84-93. Dostupné online. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2013.09.010. (anglicky) 
  4. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. 
  5. STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online. 

Externí odkazy