Štěpán V. Uherský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Úmrtí 6. srpna za použití HotCat |
m typo drobnosti a upřesnění lokalizace Zaječího o. |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
| obrázek = [[Image:V. István koronázása.jpg|200px]] |
| obrázek = [[Image:V. István koronázása.jpg|200px]] |
||
| popisek = Štěpánova korunovace ''([[Chronicum Pictum]])'' |
| popisek = Štěpánova korunovace ''([[Chronicum Pictum]])'' |
||
| vláda = [[1270]] |
| vláda = [[1270]]–[[1272]] |
||
| korunovace =1270 |
| korunovace =1270 |
||
| tituly = |
| tituly = |
||
| Řádek 26: | Řádek 26: | ||
| otec = [[Béla IV. Uherský]] |
| otec = [[Béla IV. Uherský]] |
||
| matka =[[Marie Laskarina]] |
| matka =[[Marie Laskarina]] |
||
| narozen = [[1239]] |
| narozen = [[1239]] či [[1240]] |
||
| místo narození = |
| místo narození = |
||
| úmrtí = [[6. srpen|6. srpna]] [[1272]] |
| úmrtí = [[6. srpen|6. srpna]] [[1272]] |
||
| Řádek 33: | Řádek 33: | ||
| místo pochování = |
| místo pochování = |
||
|}} |
|}} |
||
'''Štěpán V. Uherský''' ([[1239]] |
'''Štěpán V. Uherský''' ([[1239]]/[[1240]]? – [[6. srpen|6. srpna]] [[1272]]) byl uherský král z [[dynastie]] [[Arpádovci|Arpádovců]]. |
||
== Život == |
== Život == |
||
Starší ze dvou synů krále [[Béla IV.|Bély IV.]] a [[Marie Laskarina|Marie]] z rodu byzantských [[Laskaridové|Laskaridů]] byl již roku 1253 oženěn s [[Alžběta Kumánská|Alžbětou]], dcerou kumánského chána [[ |
Starší ze dvou synů krále [[Béla IV.|Bély IV.]] a [[Marie Laskarina|Marie]] z rodu byzantských [[Laskaridové|Laskaridů]] byl již roku 1253 oženěn s [[Alžběta Kumánská|Alžbětou]], dcerou kumánského chána [[Kuthena]] (Kötena). Ze srdce nenáviděl českého krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] a válčením s Přemyslem strávil většinu svého krátkého života. Společně s otcem se roku 1260 zúčastnil [[Bitva u Kressenbrunnu|bitvy u Kressenbrunnu]]. |
||
{{Citát|... [[Béla IV.|král]] soustředil léta Páně tisícdvěstěšedesát se svým synem Štěpánem a s kumánským vévodou Alprem blízko Moravy početné vojsko, které mínilo zaútočit proti českému králi Otakarovi. Ale třináctého července utrpěl porážku a utekl k Hainburgu|''[[Dubnická kronika]]''<ref name="Dub92">{{Citace monografie | titul = Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická | editoři = Július Sopko | vydavatel = Vydavateľstvo Rak | místo = Budmerice | rok = 2004 | počet stran = 239 | isbn = 80-85501-13-9 | strany = 92}}</ref>}} |
{{Citát|... [[Béla IV.|král]] soustředil léta Páně tisícdvěstěšedesát se svým synem Štěpánem a s kumánským vévodou Alprem blízko Moravy početné vojsko, které mínilo zaútočit proti českému králi Otakarovi. Ale třináctého července utrpěl porážku a utekl k Hainburgu|''[[Dubnická kronika]]''<ref name="Dub92">{{Citace monografie | titul = Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická | editoři = Július Sopko | vydavatel = Vydavateľstvo Rak | místo = Budmerice | rok = 2004 | počet stran = 239 | isbn = 80-85501-13-9 | strany = 92}}</ref>}} |
||
| Řádek 44: | Řádek 44: | ||
Od roku 1262 byl mladším králem, provozoval svou vlastní politiku a fakticky si oddělil východní část Uherska, kde razil i vlastní mince.<ref name="Vaníček95">{{Citace monografie | jméno=Vratislav| příjmení=Vaníček| titul=Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310| vydavatel=Paseka | místo= Praha | rok=2002| stránky = 95| isbn=80-7185-433-6}}</ref> Na jaře 1266 uzavřel s otcem mírovou smlouvou, kdy na otcově straně byl jako spojenec jmenován Štěpánův mladší bratr [[Béla Uherský|Béla]] a také synovec [[Béla Mačevský]].<ref name="Vaníček110">''Velké dějiny'', str. 110</ref> |
Od roku 1262 byl mladším králem, provozoval svou vlastní politiku a fakticky si oddělil východní část Uherska, kde razil i vlastní mince.<ref name="Vaníček95">{{Citace monografie | jméno=Vratislav| příjmení=Vaníček| titul=Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310| vydavatel=Paseka | místo= Praha | rok=2002| stránky = 95| isbn=80-7185-433-6}}</ref> Na jaře 1266 uzavřel s otcem mírovou smlouvou, kdy na otcově straně byl jako spojenec jmenován Štěpánův mladší bratr [[Béla Uherský|Béla]] a také synovec [[Béla Mačevský]].<ref name="Vaníček110">''Velké dějiny'', str. 110</ref> |
||
Králem Uherska se Štěpán stal roku [[1270]], po otcově smrti. Dál vedl jakousi válku s Přemyslem Otakarem, která nakonec skončila smírem, který ovšem vyzněl přece jen úspěšněji pro Štěpána. Zemřel již roku 1272 a byl pohřben v dominikánském klášteře na [[Markétin ostrov|Zaječím ostrově]].<ref name="Dub93">''Kronika uhorských kráľov'', str. 93</ref> |
Králem Uherska se Štěpán stal roku [[1270]], po otcově smrti. Dál vedl jakousi válku s Přemyslem Otakarem, která nakonec skončila smírem, který ovšem vyzněl přece jen úspěšněji pro Štěpána. Zemřel již roku 1272 a byl pohřben v dominikánském klášteře na [[Markétin ostrov|Zaječím ostrově]] (dnes uprostřed [[Budapešť|Budapešti]]).<ref name="Dub93">''Kronika uhorských kráľov'', str. 93</ref> |
||
== Potomci == |
== Potomci == |
||
* [[Alžběta Kumánka]] |
* [[Alžběta Kumánka]] – manžel [[Záviš z Falkenštejna]] |
||
* Kateřina |
* Kateřina – manžel [[Štěpán Dragutin|Štěpán Dragutin Srbský]] |
||
* [[Marie Uherská (1257-1323)|Marie Uherská]] |
* [[Marie Uherská (1257-1323)|Marie Uherská]] – manžel [[Karel II. Neapolský]] |
||
* Anna |
* Anna – manžel [[Andronikos II.|Andronikus II. Palaiologos]] |
||
* [[Ladislav IV. Kumán]] |
* [[Ladislav IV. Kumán]] – manželka [[Isabela z Anjou]] |
||
* Ondřej ( |
* Ondřej (1268–1278) |
||
== Vývod z předků == |
== Vývod z předků == |
||
| Řádek 94: | Řádek 94: | ||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
{{Panovník|co=[[Seznam uherských králů|Uherský král]]|kdy=[[1262]] |
{{Panovník|co=[[Seznam uherských králů|Uherský král]]|kdy=[[1262]]–[[1272]]|pred=[[Béla IV.]]|po=[[Ladislav IV. Kumán]]|jmeno=Štěpán V.|soubor=Coat of arms of Hungary.png|velikost=35}} |
||
{{Portály|Středověk|Maďarsko}} |
{{Portály|Středověk|Maďarsko}} |
||
Verze z 13. 10. 2013, 11:19
Šablona:Infobox panovník Štěpán V. Uherský (1239/1240? – 6. srpna 1272) byl uherský král z dynastie Arpádovců.
Život
Starší ze dvou synů krále Bély IV. a Marie z rodu byzantských Laskaridů byl již roku 1253 oženěn s Alžbětou, dcerou kumánského chána Kuthena (Kötena). Ze srdce nenáviděl českého krále Přemysla Otakara II. a válčením s Přemyslem strávil většinu svého krátkého života. Společně s otcem se roku 1260 zúčastnil bitvy u Kressenbrunnu.
| „ | ... král soustředil léta Páně tisícdvěstěšedesát se svým synem Štěpánem a s kumánským vévodou Alprem blízko Moravy početné vojsko, které mínilo zaútočit proti českému králi Otakarovi. Ale třináctého července utrpěl porážku a utekl k Hainburgu | “ |
| — Dubnická kronika[1] | ||
I po porážce Štěpán odmítal mírová ujednání a ve finále mu byl otec přinucen postoupit k vládnutí části území, které přímo nesousedily s územím Přemysla Otakara II.
Od roku 1262 byl mladším králem, provozoval svou vlastní politiku a fakticky si oddělil východní část Uherska, kde razil i vlastní mince.[2] Na jaře 1266 uzavřel s otcem mírovou smlouvou, kdy na otcově straně byl jako spojenec jmenován Štěpánův mladší bratr Béla a také synovec Béla Mačevský.[3]
Králem Uherska se Štěpán stal roku 1270, po otcově smrti. Dál vedl jakousi válku s Přemyslem Otakarem, která nakonec skončila smírem, který ovšem vyzněl přece jen úspěšněji pro Štěpána. Zemřel již roku 1272 a byl pohřben v dominikánském klášteře na Zaječím ostrově (dnes uprostřed Budapešti).[4]
Potomci
- Alžběta Kumánka – manžel Záviš z Falkenštejna
- Kateřina – manžel Štěpán Dragutin Srbský
- Marie Uherská – manžel Karel II. Neapolský
- Anna – manžel Andronikus II. Palaiologos
- Ladislav IV. Kumán – manželka Isabela z Anjou
- Ondřej (1268–1278)
Vývod z předků
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěpán V. Uherský na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ Kronika uhorských kráľov zvaná Dubnická. Příprava vydání Július Sopko. Budmerice: Vydavateľstvo Rak, 2004. 239 s. ISBN 80-85501-13-9. S. 92.
- ↑ VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250-1310. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-433-6. S. 95.
- ↑ Velké dějiny, str. 110
- ↑ Kronika uhorských kráľov, str. 93
Literatura
- KRISTÓ, Gyula. Die Arpaden-Dynastie : die Geschichte Ungarns von 895 bis 1301. Budapest: Corvina, 1993. 310 s. ISBN 9631338576. (německy)
