Ravenna

Ravenna
Piazza del Popolo
Ravenna – znak znak
Poloha
Souřadnice	44°25′ s. š., 12°12′ v. d.
Nadmořská výška	4 m n. m.
Stát	Itálie Itálie
oblast	Emilia-Romagna
provincie	Ravenna
Ravenna
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	652 km²
Počet obyvatel	153 338
Hustota zalidnění	235 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.comune.ravenna.it
Telefonní předvolba	+ 544
PSČ	48100
Označení vozidel	RA
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ravenna je italské město v oblasti Emilia-Romagna, hlavní město stejnojmenné provincie, sídlo arcibiskupa a jedno z historicky nejvýznamnějších míst v Itálii. Leží asi 120 km jižně od Benátek a asi 55 km SZ od Rimini. Dnes je živým turistickým i průmyslovým městem s přístavem (přestože se nachází ve vnitrozemí), s Jaderským mořem je spojeno 10 km dlouhým kanálem Candiano vedoucím do Porto Corsini. V letech 402-476 bylo sídlem posledních římských císařů a řada památek z 5. a 6. století se slavnými mozaikami je na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Historie

Město vzniklo na ostrůvcích v bažinaté deltě řeky Pád, snad v 6. století př. n. l. za gallských vpádů. Roku 88 př. n. l. dostali obyvatelé Ravenny římské občanství a roku 49 př. n. l. se odsud vypravil Caesar přes řeku Rubicon. V období raného a vrcholného císařství bylo město obklopeno lagunou a mělo až 50 tisíc obyvatel. Počátkem 2. století zde císař Hadrián vybudoval 70 km dlouhý akvadukt a přístav Classis byl druhou nejvýznamnější základnou válečného námořnictva Římské říše (po Misenu).Císař Honorius si je v roce 402 zvolil za své sídlo, protože se zde cítil bezpečněji než v Miláně. Po smrti císaře Constantia III. roku 421 zde vládla jeho nevlastní sestra Galla Placidia, která se o město velmi zasloužila.

Po sesazení posledního západního císaře Romula Augusta roku 476 vládl v Ravenně germánský král Odoaker a východořímský císař Zeno pověřil ostrogótského krále Theodoricha, aby Itálii znovu dobyl. Po dlouhém obléhání Theodorich Ravennu dobyl a velmi zvelebil. Jeho nástupci tam vládli do roku 540, kdy město dobyl východořímský vojevůdce Belisar. Ravenna se později stala centrem byzantského exarchátu. Roku 751 dobyl Ravennu lombardský král Aistulf a od roku 784 patřila Ravenna papežům. V letech 1275–1440 bylo město samostatné a po krátké vládě Benátčanů připadlo roku 1509 opět papežům. V následujících staletích město odvodnilo okolní močály, kde vznikla orná půda. V letech 1796–1814 připadla Ravenna napoleonské „Předalpské republice“ a roku 1861 se stala součástí Itálie.

Pamětihodnosti

Ježíš Kristus jako kněz a král,
Ravenna, 6. stol.

Hlavními pamětihodnostmi jsou raněkřesťanské kostely a křtitelnice s bohatou mozaikovou vzdobou.

• Chrám San Vitale je osmiboká centrální cihlová stavba s mohutnou kopulí, dokončená roku 548. V době byzantské vlády vyzdobena mozaikami, které jsou pokládány za nejlepší mozaikový soubor mimo území Byzance - dnes dochovány v presbyteriu. Chrám se stal vzorem pro stavbu kaple Karla Velikého v císařské falci v Cáchách.
• Mauzoleum Gally Placidie, kolem 430, s bohatou mozaikovou výzdobou.
• Neonovo baptisterium ortodoxních, menší osmiboká stavba z počátku 5.století s mozaikovým stropem (po 450).
• Baptisterium ariánů, menší osmiboká kaple z konce 5.století.
• Arcibiskupská kaple San Andreas v prvním patře biskupského paláce - ve tvaru kříže s mozaikovým stropem (kolem roku 500).
• San Apollinare Nuovo, typická raněkřesťanská trojlodní bazilika bez transeptu, postavená Theodorichem Velikým kolem roku 520 pro ariány. Po obou stranách hlavní lodi nad sloupořadím jsou tři pásy mozaik, zobrazujících výjevy z evangelií, procesní průvode světců a světic, směřujícím k Panně Marii a Ježíši Kristovi na trůnu, přístav a město v Classe, Theodorichův palác.
• Theodorichovo mausoleum z roku 520 je centrální desetiboká stavba s ochozem a monolitickou střechou z jediného kusu istrijského vápence o průměru 10 m, který váží přes 300 tun.
• San Apollinare in Classe za městem směrem k přístavu - typická raněkřesťanská trojlodní bazilika bez transeptu. Vysvěcena 549, zvonice z konce 10. století. Interiér apsidy je bohatě vyzdoben mozaikami, mozaiková výzdoba na bočních stěnách byla zničena patrně roku 1440.
• Theodorichův palác - stavba známá pod tímto jménem zřejmě nebyla sídlem ostrogótského krále, ale spíše úřadu byzantského exarchy, strážnicí nebo kostelem.

Doprava

Ravenna leží asi 10 km od přístavu a asi 30 km od dálnice A14 (E45) Rimini – Modena. Má železniční spojení do celé Itálie, přímé spoje do Boloňi, Ferrary, Benátek, Verony a Rimini. Nejbližší letiště jsou Forli a Boloňa.

Průmysl

Mezi četnými průmyslovými odvětvími vyniká zejména výroba cementu, zpracování ropy a zemního plynu.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel

Osobnosti města

• Marobud (* 35 př. n. l./30 př. n. l. - 37), markomanský král a první historicky doložený panovník vládnoucí na českém území
• Petr Chrysolog (kolem 380 – 451), arcibiskup, světec a učitel církve
• Valentinianus III. (* 419 - † 455), západořímský císař
• Theodorich Veliký (453–526), král Ostrogótů a vladař Itálie
• Svatý Romuald (* okolo 951 - † 1027), světec
• Petr Damián (* asi 1006 - † 1072), myslitel, mnich a světec
• Dante Alighieri (1265 – 1321), básník, prožil zde poslední léta exilu a byl zde pochován
• Francesco Ingoli (1578 - 1649), kněz, církevní právník a astronom

Partnerská města

• Dubrovnik, Chorvatsko
• Chartres, Francie
• Chichester, Spojené království
• Posadas, Argentina
• Speyer, Německo
• Szekszárd, Maďarsko
• Tønsberg, Norsko

Fotogalerie

Neonovo baptisterium

San Vitale

San Vitale, vnitřek

Sant´Apollinare nuovo, vnitřek

Mauzoleum Theodorichovo

Baptisterium Gally Placidie, strop

Sant´Apollinare in Classe

Constantin IV. dává výsady Ravenně

Odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ravenna na Wikimedia Commons

Literatura

• Ottův slovník naučný, heslo Ravenna. Sv. 21, str. 331

Související články

• Theodorich Veliký

Externí odkazy

• Turismus a kultura (italsky) (anglicky)

(anglicky)

• Dějiny a popis Ravenny na Catholic Encyclopedia:
• Fotografie A. Fletchera na Paradoxplace

• Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku anglické a německé Wikipedie.

Portály: Itálie