Plyn: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
možná hledáte
m fix
Řádek 1: Řádek 1:
{{Možná hledáte|Plyn auta
{{Možná hledáte|[[Škrtící klapka|Plyn auta]]}}
|Škrtící klapka}}


'''Plyn''' neboli plynná látka je jedno ze [[skupenství]] [[látka|látek]], při kterém jsou [[částice]] relativně daleko od sebe, pohybují se v celém [[objem]]u a nepůsobí na sebe přitažlivou [[síla|silou]]. V [[Chemická rovnice|chemických rovnicích]] se označuje písmenem g (''gas'').
'''Plyn''' neboli plynná látka je jedno ze [[skupenství]] [[látka|látek]], při kterém jsou [[částice]] relativně daleko od sebe, pohybují se v celém [[objem]]u a nepůsobí na sebe přitažlivou [[síla|silou]]. V [[Chemická rovnice|chemických rovnicích]] se označuje písmenem g (''gas'').

Verze z 25. 9. 2013, 10:21

Možná hledáte: Plyn auta.

Plyn neboli plynná látka je jedno ze skupenství látek, při kterém jsou částice relativně daleko od sebe, pohybují se v celém objemu a nepůsobí na sebe přitažlivou silou. V chemických rovnicích se označuje písmenem g (gas).

Kinetická energie částic je mnohem větší než potenciální energie, která odpovídá přitažlivým silám. V důsledku toho se částice po vzájemné srážce rychle vymaní z dosahu přitažlivých sil a v objemu látky se pohybují téměř volně. Vzájemné vazby mezi částicemi lze tedy téměř zanedbat. U řídkých plynů je možné jednotlivé částice považovat za volné.

Vlastnosti plynů

Výše zmíněná pravidla platí, pokud zanedbáme gravitaci (což pro pokusy v malém měřítku lze).

Plyn může být také držen pohromadě gravitací, a tvořit tak atmosféru planety nebo planetu samou.

Objem plynu

Objem jednoho molu plynu za normálních podmínek (0 °C, 101 325 Pa) je 0,022414 m-3, tedy 22,414 litru. V tomto objemu je obsaženo 6,023×1023 částic (atomů nebo molekul) látky – tzv Avogadrova konstanta. Za podmínek podle IUPAC (0 °C, 100 000 Pa) je objem 1 molu přibližně 22,71 litru.

Ideální plyn

Podrobnější informace naleznete v článku Ideální plyn.

Pro zjednodušené zkoumání vlastností plynů se zavádí pojem ideální (dokonalý) plyn, což je dokonale stlačitelný plyn bez vnitřního tření.

Skutečný plyn

Skutečný (reálný) plyn má na rozdíl od ideálního plynu také viskozitu (neboli vnitřní tření) a nedá se dokonale stlačit.

Při zkoumání plynu jakožto souboru velkého množství částic se využívá kinetická teorie látek. Její aplikací získáme kinetickou teorii plynů.

Mez výbušnosti

Spodní mez výbušnosti je nejnižší koncentrace hořlavého plynu ve směsi se vzduchem, při které lze směs zapálit.

Horní mez výbušnosti je nejvyšší koncentrace hořlavého plynu ve směsi se vzduchem, při které směs ještě vybuchuje.

Například u zemního plynu je spodní mez výbušnosti 4,3% a horní 15%. Nejlepší koncentrace pro výbuch je tedy mezi těmito hodnotami.

Související články

CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“. Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu plyn na Wikimedia Commons