Předžaludek: Porovnání verzí
| Řádek 34: | Řádek 34: | ||
Po průchodu předžaludky se potrava dostává do vlastního [[žaludek|žaludku]] přežvýkavců, slezu. Stavbou se výrazně neliší od žaludku jiných druhů s jednoduchým žaludkem. U skotu má objem 10-20 litrů, o ovce a kozy 2-3 litry. Sliznice je žláznatá a produkuje [[pepsin]] a [[HCl]], tvoří spirální řasy. |
Po průchodu předžaludky se potrava dostává do vlastního [[žaludek|žaludku]] přežvýkavců, slezu. Stavbou se výrazně neliší od žaludku jiných druhů s jednoduchým žaludkem. U skotu má objem 10-20 litrů, o ovce a kozy 2-3 litry. Sliznice je žláznatá a produkuje [[pepsin]] a [[HCl]], tvoří spirální řasy. |
||
Má hruškovitý tvar. [[Sliznice]] produkuje žaludeční šťávy, keré obsahujou trávící [[enzymy]] [[pepsin]] [[chymosin]] žaludeční [[lipázu]] [[diastázu]] a [[HCl]]. |
|||
==Odkazy== |
==Odkazy== |
||
Verze z 1. 1. 2007, 12:52
Soustava předžaludků (proventriculi) je typickým znakem podřádu přežvýkavců (Ruminantia). Je to evoluční přizpůsobení k trávení velkého množství málo stravitelné potravy.
Stěna předžaludků je tvořena svalovinou, vnitřní sliznice je odolná a neobsahuje žádné žlázy.
Předžaludek je rozdělen na tři oddělené dutiny.
Bachor (rumen)
Bachor je u dospělého přežvýkavce největším předžaludkem. Navazuje na jícen a na čepec. Objem bachoru u skotu je 100-120 litrů, u ovce a kozy 15-20 litrů. Vyplňuje tedy velkou část břišní dutiny, téměř celou levou polovinu a naplněný zasahuje i napravo.
Má podobu dvou na sebe postavených vaků, které jsou spojeny širokým otvorem. Je srostlý s bránicí a se stropem břišní dutiny, vpředu na něj naléhá čepec, se kterým je bachor spojen neuzavíratelným otvorem (ostium ruminoreticulare). Oba dva předžaludky mají některé části stěny společné a fungují jako jeden celek.
Stěnu bachoru tvoří svalovina, vnitřní sliznice je tvořena až 1 cm vysokými papilami.
V bachoru žijí symbiotické mikroorganismy, prvoci bachořci, bakterie a houby, které rozkládají celulózu. Pro přežvýkavce strávení bachořci představují hlavní zdroj vitamínu B12
Čepec (reticulum)
Čepec je vak kulovitého tvaru, bezprostředně navazující na bachor. V uvolněném stavu má objem 5-8 litrů u skotu, 1-2 litry u ovce a kozy, ale při stahu svaloviny stěny se dokáže smrštit na velikost pěsti.
Vnitřní sliznice čepce tvoří asi 1 cm vysoké nevyhladitelné hřebeny, které tvoří čtyř- až šestiboké sklípky. Na dně čepce je vytvořen čepcový žlab, který spojuje bachor a knihu. Ten se může stahem svaloviny uzavřít a vytvořit pak jakousi trubici pro průchod vody.
Je uložen kraniálně od bachorua leží přímo na bránic. Je to nejníže položená část "žaludka", v keré se zachycují těžké a nestravitelné předměty.
Kniha (omasum)
Je třetí oddíl předžaludku. U skotu má tvar koule o průměru asi 30 cm, objem 10-15 litrů. U ovce a kozy je menší než čepec.
Sliznice knihy tvoří různě vysoké listy knihy, ploché slizniční výrůstky. Z čepce pokračuje uzavíratelná žlab pro průchod vody.
Probíhá zde mechanické trávení.
Vlastní žaludek - slez (abomasum)
Po průchodu předžaludky se potrava dostává do vlastního žaludku přežvýkavců, slezu. Stavbou se výrazně neliší od žaludku jiných druhů s jednoduchým žaludkem. U skotu má objem 10-20 litrů, o ovce a kozy 2-3 litry. Sliznice je žláznatá a produkuje pepsin a HCl, tvoří spirální řasy.
Má hruškovitý tvar. Sliznice produkuje žaludeční šťávy, keré obsahujou trávící enzymy pepsin chymosin žaludeční lipázu diastázu a HCl.
Odkazy
Zdroje
Veterinární anatomie - splanchnologia, Prof.MVDr Čeněk Červený, FLV 1998