Philippe Pétain: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 55 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q5721)
G3robot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení infoboxů
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox Osoba|
{{Infobox - osoba
jméno=Philippe Benoni Omer Joseph|
| jméno = Philippe Benoni Omer Joseph
příjmení=Pétain|
| příjmení = Pétain
obrázek=Philippe Pétain (before 1918).jpg|
| obrázek = Philippe Pétain (before 1918).jpg
bublina=Maršál Pétain|
| bublina = Maršál Pétain
popisek=Philippe Pétain, maršál|
| popisek = Philippe Pétain, maršál
motto=Jen mne samotného budou dějiny soudit.|
| motto = Jen mne samotného budou dějiny soudit.
datum_narození=[[24. duben|24. dubna]] | rok_narození=1856|
| datum narození = [[24. duben|24. dubna]]
| rok narození = 1856
místo_narození=[[Cauchy-à-la-Tour]], [[Pas-de-Calais]]|
| místo narození = [[Cauchy-à-la-Tour]], [[Pas-de-Calais]]
datum_úmrtí=[[23. červenec|23. července]] | rok_úmrtí=1951|
| datum úmrtí = [[23. červenec|23. července]]
místo_úmrtí=[[Port-Joinville]], [[Vendée]]
| rok úmrtí = 1951
| místo úmrtí = [[Port-Joinville]], [[Vendée]]
}}
}}


Řádek 28: Řádek 30:


== Literatura ==
== Literatura ==
* {{Citace monografie | příjmení = Borovička | jméno = Michael | odkaz na autora = | titul = Kolaboranti : 1939-1945 | vydavatel = Paseka | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 2007 | počet stran = 399 | isbn = 978-80-7185-846-1}}
* {{Citace monografie | příjmení = Borovička | jméno = Michael | odkaz na autora =
| titul = Kolaboranti : 1939-1945 | vydavatel = Paseka | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 2007 | počet stran = 399 | isbn = 978-80-7185-846-1}}


== Související články ==
== Související články ==

Verze z 19. 9. 2013, 11:51

Philippe Benoni Omer Joseph
Philippe Pétain, maršál
Philippe Pétain, maršál
Rodné jménoHenri Philippe Bénoni Omer Joseph Pétain
Narození24. dubna
Cauchy-à-la-Tour, Pas-de-Calais
Úmrtí23. července
Port-Joinville, Vendée
Místo pohřbenítomb of Philippe Pétain
Alma materÉcole spéciale militaire
Povolánípolitik, diplomat, důstojník a voják
Oceněnímaršál Francie (1918)
velkokříž s řetězem Řádu Karla III. (1919)
Kříž svobody
velkokříž Řádu čestné legie
Kříž za chrabrost
… více na Wikidatech
Nábož. vyznáníkatolická církev
ChoťAnnie Pétain
RodičeOmer-Venant Pétain a Clotilde Legrand
Funkceviceprezident (Nejvyšší válečná rada; 1920–1931)
18. křeslo Francouzské akademie (1929–1945)
ministr války Francie (1934)
státní ministr (1935)
velvyslanec Francie ve Španělsku (1939–1940)
… více na Wikidatech
PodpisPhilippe Benoni Omer Joseph – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henri Philippe Benoni Omer Joseph Pétain (24. dubna 185623. července 1951) byl francouzský důstojník povýšený na maršála v roce 1918.

Život

Jako veliteli ozbrojených sil je maršálu Pétainovi udělována zásluha v bitvě na Marně a za vítězství v bitvě u Verdunu. Díky svým vojenským schopnostem a velké popularitě se v roce 1917 stal vrchním velitelem armády. V roce 1934 byl ministrem obrany a v následujícím roce státním sekretářem. Už tehdy prosazoval smířlivou politiku vůči nacistickému Německu. Jako hlava státu bývá spojován s příměřím z června 1940 a vichystickým režimem, který započal tzv. Národní revoluci a aktivně spolupracoval s nacistickým Německem.

Na začátku 2. světové války ho ministerský předseda Paul Reynaud spolu s generálem Maximem Weygandom a plukovníkem de Gaullem prosadili do funkce ve válečné radě. Ta měla za úlohu mimo jiné vnést do francouzské armády novou sílu a patriotismus, avšak sociální a politické roztříštění ve Francii bylo příliš velké než ochota obyvatelstva postavit se Německu na odpor. Mocné útoky německé armády nakonec zmařily všechny snahy o účinnou obranu. Právě tehdy prezident Albert Lebrun vyzval Pétaina, aby po rezignaci Maxima Weyganda vytvořil novou vládu. Pétain pak 22. června 1940 podepsal s Německem ponižující příměří, které předalo nacistům přímou kontrolu na strategickém severu a západě Francie včetně Paříže a celého pobřeží s Atlantikem. Zbytek (asi 2/5 země) zůstal neokupovaný s administrativním centrem v lázeňském městě Vichy (de jure byla hlavním městem stále Paříž). Samostatnost byla formální, prakticky se jednalo o kolaborantský režim.

Po válce byl Pétain odsouzen k smrti za velezradu. Generál de Gaulle (který nastoupil na Pétainovo místo po konci 2. světové války) mu trest zmírnil na doživotní vězení.

Pétain zemřel 23. července 1951 ve věku devadesáti pěti let během internace na ostrově Yeu, kde je také pohřben.

Kontroverze

Pétain byl za své zásluhy v 1. světové válce oslavován jako hrdina. Po kolaboraci s nacisty (spojené s mnoha nevynucenými činy, nezřídka odporujícími lidským právům) však byl zatracen jako velezrádce. Dodnes je nařčení z pétainismu vážnou politickou urážkou.

Literatura

  • BOROVIČKA, Michael. Kolaboranti : 1939-1945. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2007. 399 s. ISBN 978-80-7185-846-1. 

Související články

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Philippe Pétain na Wikimedia Commons

18. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce:
19291945
Philippe Pétain
Nástupce:

Šablona:Link FA