Zlatohorská vrchovina: Porovnání verzí
m Bot: Odstranění 4 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q228131) |
m odstraněn tag small (data z WP:WCW, chyba 42) |
||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
| délka = |
| délka = |
||
| nadřaz = [[Jesenická oblast]] (Východní Sudety) |
| nadřaz = [[Jesenická oblast]] (Východní Sudety) |
||
| podřaz = |
| podřaz = v Česku [[Rejvízská hornatina]], [[Hynčická hornatina]], [[Jindřichovská pahorkatina]], [[Bělská pahorkatina]] |
||
| soused = [[Žulovská pahorkatina|Przedgórze Paczkowskie / Žulovská pahorkatina]], [[Rychlebské hory|Góry Złote / Rychlebské hory]], [[Hrubý Jeseník]], [[Nízký Jeseník]], [[Opavská pahorkatina|Płaskowyż Głubczycki / Opavská pahorkatina]] |
| soused = [[Žulovská pahorkatina|Przedgórze Paczkowskie / Žulovská pahorkatina]], [[Rychlebské hory|Góry Złote / Rychlebské hory]], [[Hrubý Jeseník]], [[Nízký Jeseník]], [[Opavská pahorkatina|Płaskowyż Głubczycki / Opavská pahorkatina]] |
||
| světadíl = [[Evropa]] |
| světadíl = [[Evropa]] |
||
Verze z 12. 9. 2013, 22:48
Zlatohorská vrchovina (dříve Severní podhoří Hrubého Jeseníku, Jindřichovské podhoří nebo Opavská vrchovina; polsky Góry Opawskie; německy Zuckmanteler Bergland nebo Oppagebirge) je pohoří v Česku a v Polsku, které patří do Jesenické oblasti Krkonošsko-jesenické subprovincie. Dále se dělí na Bělskou pahorkatinu, Rejvízskou hornatinu, Hynčickou hornatinu a Jindřichovskou pahorkatinu.
Zlatohorská vrchovina na západě hraničí s Rychlebskými horami, na severozápadě se Žulovskou pahorkatinou, na severu s Vidnavskou nížinoum, na východě s Opavskou pahorkatinou a konečně na jihu s Nízkým Jeseníkem a na jihozápadě s Hrubým Jeseníkem.
Administrativně patří česká část Zlatohorské vrchoviny částečně do Moravskoslezského kraje a částečně do Olomouckého kraje. Významnými lidskými sídly jdou zde Zlaté Hory, Rejvíz a Mikulovice. Polská část je součástí Opolského vojvodství, nejvýznamnějšími sídly jsou zde Prudník a Hlucholazy. Z historického pohledu je Zlatohorská vrchovina součástí Slezska.
Pramení zde Opavice, Osoblaha a Prudník. Po západním kraji teče Bělá, která tvoří hranici mezi Zlatohorskou vrchovinou a Rychlebskými horami.
Nejvyšším vrcholem české části i celé Zlatohorské vrchoviny je Příčný vrch (975 m n.m.), současně nejvyšší vrchol Rejvízské hornatiny), nejvyšším vrcholem polské části je Biskupská kupa (889 m n.m., současně nejvyšší vrchol Hynčické hornatiny) ležící na státní hranici.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zuckmanteler Bergland na německé Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlatohorská vrchovina na Wikimedia Commons