Dětřich Míšeňský: Porovnání verzí
založení{{Pracuje se}} |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
}} |
}} |
||
'''Dětřich Míšeňský''', ({{vjazyce|de}} ''Dietrich der Bedrängte '', |
'''Dětřich Míšeňský''', ({{vjazyce|de}} ''Dietrich der Bedrängte '', [[1162]] – [[18. únor|18. února]] [[1221]]) byl [[seznam míšeňských markrabat|míšeňský markrabě]] z rodu [[Wettinové|Wettinů]]. |
||
{{Pracuje se}} |
|||
== Život == |
== Život == |
||
Narodil se v roce [[1162]] jako mladší syn syn míšeňského markraběte [[Ota II. Míšeňský|Oty Bohatého]] a jeho manželky [[Hedvika Braniborská|Hedviky]]. Část svého života strávil spory s bratrem [[Albrecht I. Míšeňský|Albrechtem]]. Není úplně zřejmé, |
Narodil se v roce [[1162]] jako mladší syn syn míšeňského markraběte [[Ota II. Míšeňský|Oty Bohatého]] a jeho manželky [[Hedvika Braniborská|Hedviky]]. Část svého života strávil spory s bratrem [[Albrecht I. Míšeňský|Albrechtem]]. Není úplně zřejmé, kdy přesně tyto spory začaly; v každém případě zřejmě matka obou bratrů [[Hedvika Braniborská|Hedvika]] protěžovala právě Dětřicha a chtěla, aby se dědicem Míšeňska stal on navzdory tomu, že [[Albrecht I. Míšeňský|Albrecht]] byl prvorozený. [[Ota II. Míšeňský|Ota Bohatý]] změnil závěť a Míšeňsko odkázal mladšímu synovi. Na to reagoval [[Albrecht I. Míšeňský|Albrecht]] tím, že svého otce roku 1189 zajal a propustil jej až na zásah císaře [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha Barbarossy]]; trestnou výpravu vedl český kníže Konrád Ota. Na sněmu ve Würzburku 10. srpna 1189 se bratři okázale smířili, takže když v únoru následujícího roku [[Ota II. Míšeňský|Ota]]zemřel, stal se míšeńským markrabětem vcelku bez problémů Dětřichův bratr [[Albrecht I. Míšeňský|Albrecht]]. |
||
V roce [[1186]] se v [[Ústí nad Labem]] oženil s [[Žofie Přemyslovna|Žofií]], dcerou českého knížete [[Bedřich (kníže)|Bedřicha]]. Dostal se do sporu se svým otcem, který prosazoval nástupnictví mladšího syna [[Dětřich Míšeňský|Dětřicha]]. Albrecht ve snaze zamezit ve změně dědice svého otce dokonce načas uvěznil a propustil jej až na zásah císaře [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha Barbarossy]]. Spory o moc a majetek mezi bratry pokračovaly i po otcově smrti roku 1190. |
|||
V letech 1193-1194 byl Albrecht součástí proticísařské koalice v čele s [[seznam brabantských vévodů|brabantským vévodou]] [[Jindřich I. Brabantský|Jindřichem]], hlavou welfské opozice [[Jindřich Lev|Jindřichem Lvem]], [[seznam anglických králů|anglickým králem]] [[Richard Lví srdce|Richardem Lví srdce]] a Albrechtovým příbuzným [[Přemysl Otakar I.|Přemyslem Otakarem I.]] Spiknutí bylo prozrazeno a v letech 1194-1195 se Albrecht zúčastnil výpravy císaře [[Jindřich VI. Štaufský|Jindřicha VI.]] do Itálie. Zemřel při návratu bez mužského dědice zřejmě v důsledku choroby či jedu 24. června 1195.<ref>[http://www.genealogie-mittelalter.de/wettiner/albrecht_1_der_stolze_markgraf_1195/albrecht_1_der_stolze_markgraf_von_meissen_+_1195.html www.genealogie-mittelalter.d]</ref> Pohřben byl v [[cisterciácký řád|cisterciáckém]] [[klášter Altzella|klášteře Altzella]] po boku svých předků. Novým míšeňským markrabětem se stal bratr Dětřich. |
V letech 1193-1194 byl Albrecht součástí proticísařské koalice v čele s [[seznam brabantských vévodů|brabantským vévodou]] [[Jindřich I. Brabantský|Jindřichem]], hlavou welfské opozice [[Jindřich Lev|Jindřichem Lvem]], [[seznam anglických králů|anglickým králem]] [[Richard Lví srdce|Richardem Lví srdce]] a Albrechtovým příbuzným [[Přemysl Otakar I.|Přemyslem Otakarem I.]] Spiknutí bylo prozrazeno a v letech 1194-1195 se Albrecht zúčastnil výpravy císaře [[Jindřich VI. Štaufský|Jindřicha VI.]] do Itálie. Zemřel při návratu bez mužského dědice zřejmě v důsledku choroby či jedu 24. června 1195.<ref>[http://www.genealogie-mittelalter.de/wettiner/albrecht_1_der_stolze_markgraf_1195/albrecht_1_der_stolze_markgraf_von_meissen_+_1195.html www.genealogie-mittelalter.d]</ref> Pohřben byl v [[cisterciácký řád|cisterciáckém]] [[klášter Altzella|klášteře Altzella]] po boku svých předků. Novým míšeňským markrabětem se stal bratr Dětřich. |
||
Verze z 1. 9. 2013, 20:21
| otec | Ota II. Míšeňský |
|---|---|
| matka | Hedvika Braniborská |
| bratr | Albrecht I. Míšeňský |
| manželka | Guta Durynská |
Dětřich Míšeňský, (německy Dietrich der Bedrängte , 1162 – 18. února 1221) byl míšeňský markrabě z rodu Wettinů.
Život
Narodil se v roce 1162 jako mladší syn syn míšeňského markraběte Oty Bohatého a jeho manželky Hedviky. Část svého života strávil spory s bratrem Albrechtem. Není úplně zřejmé, kdy přesně tyto spory začaly; v každém případě zřejmě matka obou bratrů Hedvika protěžovala právě Dětřicha a chtěla, aby se dědicem Míšeňska stal on navzdory tomu, že Albrecht byl prvorozený. Ota Bohatý změnil závěť a Míšeňsko odkázal mladšímu synovi. Na to reagoval Albrecht tím, že svého otce roku 1189 zajal a propustil jej až na zásah císaře Fridricha Barbarossy; trestnou výpravu vedl český kníže Konrád Ota. Na sněmu ve Würzburku 10. srpna 1189 se bratři okázale smířili, takže když v únoru následujícího roku Otazemřel, stal se míšeńským markrabětem vcelku bez problémů Dětřichův bratr Albrecht.
V roce 1186 se v Ústí nad Labem oženil s Žofií, dcerou českého knížete Bedřicha. Dostal se do sporu se svým otcem, který prosazoval nástupnictví mladšího syna Dětřicha. Albrecht ve snaze zamezit ve změně dědice svého otce dokonce načas uvěznil a propustil jej až na zásah císaře Fridricha Barbarossy. Spory o moc a majetek mezi bratry pokračovaly i po otcově smrti roku 1190.
V letech 1193-1194 byl Albrecht součástí proticísařské koalice v čele s brabantským vévodou Jindřichem, hlavou welfské opozice Jindřichem Lvem, anglickým králem Richardem Lví srdce a Albrechtovým příbuzným Přemyslem Otakarem I. Spiknutí bylo prozrazeno a v letech 1194-1195 se Albrecht zúčastnil výpravy císaře Jindřicha VI. do Itálie. Zemřel při návratu bez mužského dědice zřejmě v důsledku choroby či jedu 24. června 1195.[1] Pohřben byl v cisterciáckém klášteře Altzella po boku svých předků. Novým míšeňským markrabětem se stal bratr Dětřich.
