Měšín: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
úpravy dle recenzí (zdroj k obyvatelstvo 2013, poznámka k láníkům, odsun, rozvoj po r. 89, vztah k Němcům, turistická trasa, železnice, úprava formulace o kapličce)
Řádek 9: Řádek 9:
| výměra = 7,08
| výměra = 7,08
| obyvatelé = 237
| obyvatelé = 237
| obyv.datum = 1.&nbsp;1.&nbsp;2013<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2013 | url = http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/engt/50002DF52B/$File/13011303.pdf | datum vydání = | datum přístupu = 2013-09-01 | vydavatel = Český statistický úřad}}</ref>
| obyv.datum = 1.&nbsp;1.&nbsp;2013
| zeměpisná šířka = 49.4394444
| zeměpisná šířka = 49.4394444
| zeměpisná délka = 15.6611111
| zeměpisná délka = 15.6611111
Řádek 52: Řádek 52:
| typ svazku = svazek
| typ svazku = svazek
| isbn =
| isbn =
}}</ref> je obec v&nbsp;[[Okres Jihlava|okrese Jihlava]] v&nbsp;[[Kraj Vysočina|Kraji Vysočina]]. Leží 7&nbsp;kilometrů severozápadně od [[Jihlava|Jihlavy]]. K&nbsp;1.&nbsp;lednu 2013 zde žilo 237&nbsp;obyvatel. První zmínka pochází z&nbsp;roku [[1368]]. Obec pravděpodobně založili němečtí horníci. Prvními doloženými majiteli se stali [[Lichtenburkové]], od nichž obec v&nbsp;roce 1385 koupili [[Sezimové z Rochova]]. V&nbsp;letech 1402 až [[1848]] Měšín patřil městu Jihlava. Žilo zde převážně německé obyvatelstvo, které bylo v&nbsp;roce 1945 [[Vysídlení Němců z Československa|vysídleno]], a jejich domy převzali čeští občané.
}}</ref> je obec v&nbsp;[[Okres Jihlava|okrese Jihlava]] v&nbsp;[[Kraj Vysočina|Kraji Vysočina]]. Leží 7&nbsp;kilometrů severozápadně od [[Jihlava|Jihlavy]]. V&nbsp;roce 2013 zde žilo 237&nbsp;obyvatel. První zmínka pochází z&nbsp;roku [[1368]]. Obec pravděpodobně založili němečtí horníci. Prvními doloženými majiteli se stali [[Lichtenburkové]], od nichž obec v&nbsp;roce 1385 koupili [[Sezimové z Rochova]]. V&nbsp;letech 1402 až [[1848]] Měšín patřil městu Jihlava. Do roku 1945 tu žilo obyvatelstvo převážně německé národnosti. Po druhé světové válce byli němečtí občané [[Vysídlení Němců z Československa|odsunuti]] a Měšín osídlili čeští obyvatelé.


Nachází se na náhorní plošině na toku [[Měšínský potok|Měšínského potoka]]. Na území obce se rozkládá jedenáct rybníků, z&nbsp;nichž je největší Prostřední rybník. Měšínem prochází silnice druhé třídy [[Silnice II/352|č.&nbsp;352]]. Jižní částí katastru zasahuje [[dálnice D1]]. V&nbsp;obci sídlí veřejná knihovna, hostinec a několik soukromých firem. V&nbsp;centru stojí [[Kaple svatého Cyrila a Metoděje (Měšín)|kaple svatého Cyrila a Metoděje]]. Kulturními památkami byly prohlášeny výklenková kaplička, která stojí u&nbsp;plotu zahrady na soukromém pozemku u&nbsp;silnice na [[Ždírec (okres Jihlava)|Ždírec]], a kříž u&nbsp;výjezdu z&nbsp;obce směrem na Jihlavu.
Nachází se na náhorní plošině na toku [[Měšínský potok|Měšínského potoka]]. Na území obce se rozkládá jedenáct rybníků, z&nbsp;nichž je největší Prostřední rybník. Měšínem prochází silnice druhé třídy [[Silnice II/352|č.&nbsp;352]]. Jižní částí katastru zasahuje [[dálnice D1]]. V&nbsp;obci sídlí veřejná knihovna, hostinec a několik soukromých firem. V&nbsp;centru stojí [[Kaple svatého Cyrila a Metoděje (Měšín)|kaple svatého Cyrila a Metoděje]]. Kulturními památkami byly prohlášeny výklenková kaplička, která stojí u&nbsp;plotu zahrady na soukromém pozemku u&nbsp;silnice na [[Ždírec (okres Jihlava)|Ždírec]], a kříž u&nbsp;výjezdu z&nbsp;obce směrem na Jihlavu.
Řádek 95: Řádek 95:


[[File:Měšín 1764.png|thumb|left|Mapa Měšína z&nbsp;[[První vojenské mapování|Prvního vojenského mapování]] (1764)]]
[[File:Měšín 1764.png|thumb|left|Mapa Měšína z&nbsp;[[První vojenské mapování|Prvního vojenského mapování]] (1764)]]
V&nbsp;roce 1425 tu stálo patnáct usedlostí.<ref name="vilimek"/> Spolu s&nbsp;[[Hruškové Dvory|Hruškovými Dvory]] a [[Henčov]]em patřila obec do [[Čechy|Čech]], od [[13. září]] [[1509]] podle nařízení [[Vladislav II.|Vladislava II.]] odváděla dávky na [[Morava|Moravu]]<ref name="Polensko"/> a po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] náležela k&nbsp;Moravě trvale. Oficiálně byl tento stav potvrzen po úpravě hranic v&nbsp;roce [[1750]].<ref name="Prchal"/> Roku 1616 tu stálo 15&nbsp;usedlostí, podle [[Lánový rejstřík|lánových rejstříků]] z&nbsp;22.&nbsp;října 1678 zde žilo 14&nbsp;starousedlíků, z&nbsp;nichž bylo 13&nbsp;láníků a jeden půlláník.<ref name="vilimek"/> V&nbsp;roce [[1772]] zde místní založili německou<ref name="rfr1">{{Citace monografie | příjmení = Prchal | jméno = Jan | odkaz na autora = | titul = Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl II.) | vydavatel = Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou | místo = Polná | rok = 2010 | isbn = | kapitola = Měšín| strany = 37| jazyk =}}</ref> školu. Zpočátku se vyučovalo po domech, od roku [[1793]] sloužil k&nbsp;výuce obecní dům čp.&nbsp;20. Podle gruntovní knihy z&nbsp;roku 1779 se tu nacházelo 20&nbsp;domů a 3&nbsp;rybníky.<ref name="vilimek"/> V&nbsp;roce [[1823]] vybudovali novou budovu pro německou školu. V&nbsp;letech 1850–1870 pod správu Měšína spadaly [[Hruškové Dvory]].
V&nbsp;roce 1425 tu stálo patnáct usedlostí.<ref name="vilimek"/> Spolu s&nbsp;[[Hruškové Dvory|Hruškovými Dvory]] a [[Henčov]]em patřila obec do [[Čechy|Čech]], od [[13. září]] [[1509]] podle nařízení [[Vladislav II.|Vladislava II.]] odváděla dávky na [[Morava|Moravu]]<ref name="Polensko"/> a po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] náležela k&nbsp;Moravě trvale. Oficiálně byl tento stav potvrzen po úpravě hranic v&nbsp;roce [[1750]].<ref name="Prchal"/> Roku 1616 tu stálo 15&nbsp;usedlostí, podle [[Lánový rejstřík|lánových rejstříků]] z&nbsp;22.&nbsp;října 1678 zde žilo 14&nbsp;starousedlíků, z&nbsp;nichž bylo 13&nbsp;láníků a jeden půlláník<ref group="pozn.">Název láník označoval držitele zemědělské půdy o ploše jednoho [[lán]]u (cca 18 ha). Podle velikosti polí se sedláci dělili na celoláníky, půlláníky a čtvrtláníky.</ref>.<ref name="vilimek"/> V&nbsp;roce [[1772]] zde místní založili německou<ref name="rfr1">{{Citace monografie | příjmení = Prchal | jméno = Jan | odkaz na autora = | titul = Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl II.) | vydavatel = Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou | místo = Polná | rok = 2010 | isbn = | kapitola = Měšín| strany = 37| jazyk =}}</ref> školu. Zpočátku se vyučovalo po domech, od roku [[1793]] sloužil k&nbsp;výuce obecní dům čp.&nbsp;20. Podle gruntovní knihy z&nbsp;roku 1779 se tu nacházelo 20&nbsp;domů a 3&nbsp;rybníky.<ref name="vilimek"/> V&nbsp;roce [[1823]] vybudovali novou budovu pro německou školu. V&nbsp;letech 1850–1870 pod správu Měšína spadaly [[Hruškové Dvory]].


V&nbsp;letech [[1869]]–[[1950]] patřil pod [[okres Jihlava]]. Domy po [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu německých obyvatel]] v&nbsp;roce 1945 byly přiděleny českým osídlencům.<ref name="vte">{{Citace monografie
V&nbsp;letech [[1869]]–[[1950]] patřil pod [[okres Jihlava]]. Domy po [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu německých obyvatel]] po druhé světové válce v&nbsp;roce 1945 byly přiděleny českým osídlencům.<ref name="vte">{{Citace monografie
| příjmení = David
| příjmení = David
| jméno = Petr
| jméno = Petr
Řádek 123: Řádek 123:
| svazek = 2
| svazek = 2
| isbn = 80-250-1311-1
| isbn = 80-250-1311-1
}}</ref> V&nbsp;roce [[2001]] byla obec [[plynofikace|plynofikována]]. Nová výstavba z&nbsp;počátku 21.&nbsp;století vzniká především okolo Měšínského potoka směrem k&nbsp;dálnici D1 a západně od obce za původní zástavbou.
}}</ref> V 90.&nbsp;letech obec nechala vyměnit vodovodní trubky a postavila dětské a sportovní hřiště.<ref name="starosti"/> V&nbsp;roce [[2001]] byla obec [[plynofikace|plynofikována]]. Nová výstavba z&nbsp;počátku 21.&nbsp;století vzniká především okolo Měšínského potoka směrem k&nbsp;dálnici D1 a západně od obce za původní zástavbou.


== Obecní správa a politika ==
== Obecní správa a politika ==
Řádek 137: Řádek 137:
| strany = 23
| strany = 23
| datum_přístupu = 2013-06-22
| datum_přístupu = 2013-06-22
}}</ref> Ve volebním období 2006–2010 kandidovalo pouze jedno sdružení Nezávislí.<ref>{{Citace elektronické monografie
}}</ref> Ve volebním období 2006–2010 kandidovalo pouze jedno sdružení Nezávislí. [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2006|voleb]] se účastnilo 98 (tj. 64,90&nbsp;%) voličů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Volby do zastupitelstev obcí 20. 10. – 21. 10. 2006
| titul = Volby do zastupitelstev obcí 20. 10. – 21. 10. 2006
| url =http://www.volby.cz/pls/kv2006/kv21111?xjazyk=CZ&xid=0&xv=23&xdz=1&xnumnuts=6102&xobec=587508&xstrana=0&xodkaz=1
| url =http://www.volby.cz/pls/kv2006/kv21111?xjazyk=CZ&xid=0&xv=23&xdz=1&xnumnuts=6102&xobec=587508&xstrana=0&xodkaz=1
| datum přístupu = 2013-06-29
| datum přístupu = 2013-06-29
| vydavatel = Volby.cz
| vydavatel = Volby.cz
}}</ref> Ve volebním období 2010–2014 do zastupitelstva opět kandidovalo pouze jedno sdružení Sdružení nezávislých kandidátů.<ref>{{Citace elektronické monografie
}}</ref> Ve volebním období 2010–2014 do zastupitelstva opět kandidovalo pouze jedno sdružení Sdružení nezávislých kandidátů. [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2010|voleb]] se účastnilo 89 (tj. 58,55&nbsp;%) voličů.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Volby do zastupitelstev obcí 15. 10. – 16. 10. 2010
| titul = Volby do zastupitelstev obcí 15. 10. – 16. 10. 2010
| url = http://www.volby.cz/pls/kv2010/kv21111?xjazyk=CZ&xid=0&xv=23&xdz=1&xnumnuts=6102&xobec=587508&xstrana=0&xodkaz=1
| url = http://www.volby.cz/pls/kv2010/kv21111?xjazyk=CZ&xid=0&xv=23&xdz=1&xnumnuts=6102&xobec=587508&xstrana=0&xodkaz=1
Řádek 284: Řádek 284:
| datum_přístupu = 2013-06-29
| datum_přístupu = 2013-06-29
| url = http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=vse-o-uzemi&tu=30628&th=&v=&vo=H4sIAAAAAAAAAHWPv07DMBDGry2hf4WAgY1HaMWCBBO42CVWk7hK0iAyYWjUgkIbErdkQmKBgRV2Bsa-BOIJWJkQOzMjXIoEA-IkW3fy_b7v8_QdtCSGpRM5kY2xOg4bukwGpoy04svj08rBcwHyLaiEI9lrySM1ijmU1SAOksEo7KXR1jZkVTsv4b2Ip6qg3HWY3SE2MZMzuAD4s5P7MQzlsN_gQxX0g3j57f7h4_J6Iw85DtpEhuMgjWHxd88anx4G8dX0brV6-3qTB0gjFCv8Z6Igt6tA6yXra5tpirEcXezNYuGLpaCoC2oJl0QK5tuC7nAHuwolrvCIQyhRUEAy41ziibYwOHICZ3e_44umTfzMuIS0RXSD0WzC32ses302CzX3iaWghkDLNr8Z9HVJs2u0Ub_EKbPcjoeiC45Bm3XPYfWuz0yefgEL3Kc5lwEAAA..&vseuzemi=H4sIAAAAAAAAAIWRv08bMRTHHwcHIU0hBKkbS2m7VPLBgAhigBCCkub4oQRQt8PJWcmhO9vYvuOUIRJLGVjp3qEj_wTqX9COTFV31LFr7TRKmIol_3jy1-_z3td3j2BLAQvnOMEoVkGIqlh29zG3Zx7uv706-z4J1h5kQ4b9PdxWTNRgVnUFkV0W-inf2gYzcpcZveb1tPsClts91AqYRDL0WyhhqEtCToREJ4IlhNZ8QhUMRwEgFTA3wIeYdlCFxtHTS65gqt4ofeD9C-iDpSB7UGpWjo5Lp6WyLvz1_1m7WGH8o4o-_n63YcG0C7nIC4-YL4IeoURB3jVkxzTuuIFUmy7MRh6tM7-sI1j8d20Kc2pUkQ4RWpGJPI6FbkLBG7fdcwzfMXwnYc6Q74z5-kU28mSV-ZQprKDwJGlTiYB2tGJGK45JqkyTORdeRl48NkvB22c4A9lmyvnoLwdmDmsu_Pry9c_VddGCiRrYCQ5jok3Pj3UHcdQi4tPd56UXtz9vLGO7tv-99n56rbi-tlLkI_vtw3qj0hyFU4c7lfIossoNaY4ZPtjmdRKsk1irG5ynfwHfWG75awIAAA..&void=
| url = http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=vse-o-uzemi&tu=30628&th=&v=&vo=H4sIAAAAAAAAAHWPv07DMBDGry2hf4WAgY1HaMWCBBO42CVWk7hK0iAyYWjUgkIbErdkQmKBgRV2Bsa-BOIJWJkQOzMjXIoEA-IkW3fy_b7v8_QdtCSGpRM5kY2xOg4bukwGpoy04svj08rBcwHyLaiEI9lrySM1ijmU1SAOksEo7KXR1jZkVTsv4b2Ip6qg3HWY3SE2MZMzuAD4s5P7MQzlsN_gQxX0g3j57f7h4_J6Iw85DtpEhuMgjWHxd88anx4G8dX0brV6-3qTB0gjFCv8Z6Igt6tA6yXra5tpirEcXezNYuGLpaCoC2oJl0QK5tuC7nAHuwolrvCIQyhRUEAy41ziibYwOHICZ3e_44umTfzMuIS0RXSD0WzC32ses302CzX3iaWghkDLNr8Z9HVJs2u0Ub_EKbPcjoeiC45Bm3XPYfWuz0yefgEL3Kc5lwEAAA..&vseuzemi=H4sIAAAAAAAAAIWRv08bMRTHHwcHIU0hBKkbS2m7VPLBgAhigBCCkub4oQRQt8PJWcmhO9vYvuOUIRJLGVjp3qEj_wTqX9COTFV31LFr7TRKmIol_3jy1-_z3td3j2BLAQvnOMEoVkGIqlh29zG3Zx7uv706-z4J1h5kQ4b9PdxWTNRgVnUFkV0W-inf2gYzcpcZveb1tPsClts91AqYRDL0WyhhqEtCToREJ4IlhNZ8QhUMRwEgFTA3wIeYdlCFxtHTS65gqt4ofeD9C-iDpSB7UGpWjo5Lp6WyLvz1_1m7WGH8o4o-_n63YcG0C7nIC4-YL4IeoURB3jVkxzTuuIFUmy7MRh6tM7-sI1j8d20Kc2pUkQ4RWpGJPI6FbkLBG7fdcwzfMXwnYc6Q74z5-kU28mSV-ZQprKDwJGlTiYB2tGJGK45JqkyTORdeRl48NkvB22c4A9lmyvnoLwdmDmsu_Pry9c_VddGCiRrYCQ5jok3Pj3UHcdQi4tPd56UXtz9vLGO7tv-99n56rbi-tlLkI_vtw3qj0hyFU4c7lfIossoNaY4ZPtjmdRKsk1irG5ynfwHfWG75awIAAA..&void=
}}</ref> V&nbsp;minulosti v&nbsp;Měšíně převažovalo obyvatelstvo hlásící se k&nbsp;německé národnosti. Roku 1880 zde žilo 212&nbsp;Němců oproti 59&nbsp;Čechům,<ref name="mistopis"/> v&nbsp;roce [[1900]] šlo o&nbsp;265&nbsp;obyvatel, z&nbsp;nichž se 224 hlásilo k&nbsp;německé národnosti, a v&nbsp;roce 1930 tu bydlelo celkem 246&nbsp;osob, z&nbsp;nichž bylo 218&nbsp;Němců a 28&nbsp;Čechů.<ref name="vilimek"/>
}}</ref> V&nbsp;minulosti v&nbsp;Měšíně převažovalo obyvatelstvo hlásící se k&nbsp;německé národnosti. Roku 1880 zde žilo 212&nbsp;Němců oproti 59&nbsp;Čechům,<ref name="mistopis"/> v&nbsp;roce [[1900]] šlo o&nbsp;265&nbsp;obyvatel, z&nbsp;nichž se 224 hlásilo k&nbsp;německé národnosti, a v&nbsp;roce 1930 tu bydlelo celkem 246&nbsp;osob, z&nbsp;nichž bylo 218&nbsp;Němců a 28&nbsp;Čechů.<ref name="vilimek"/>
Původní němečtí obyvatelé a jejich potomci se do obce vracejí, místní je zprvu přijímali s&nbsp;nedůvěrou. Společně uspořádali mši před návesní kaplí, organizují výměnné pobyty mládeže a přispěli například na opravu kaple.<ref name="denik2009"/>


{| class="wikitable"
{| class="wikitable"
Řádek 372: Řádek 373:


=== Doprava ===
=== Doprava ===
Obcí prochází silnice druhé třídy [[Silnice II/352|č.&nbsp;352]] z&nbsp;Polné do Jihlavy. Jižní částí katastru prochází [[dálnice D1]], okolo níž je zde vybudována protihluková stěna. Půl kilometru za obcí směrem na Jihlavu se nachází mimoúrovňová křižovatka přes [[Dálnice D1|dálnici D1]] na jejím 114.&nbsp;kilometru. Dopravní obslužnost obce je zajišťována silniční autobusovou dopravou dvou dopravců, ICOM Transport Jihlava a ZDAR. Autobusy jezdí ve směrech na Jihlavu, Polnou a Žďár nad Sázavou. Obcí prochází [[cyklistická trasa]] č.&nbsp;16 ze [[Slavonice|Slavonic]] do [[Přibyslav]]i<ref>{{Citace elektronické monografie
Obcí prochází silnice druhé třídy [[Silnice II/352|č.&nbsp;352]] z&nbsp;Polné do Jihlavy. Jižní částí katastru prochází [[dálnice D1]], okolo níž je zde vybudována protihluková stěna. Půl kilometru za obcí směrem na Jihlavu se nachází mimoúrovňová křižovatka přes [[Dálnice D1|dálnici D1]] na jejím 114.&nbsp;kilometru. Dopravní obslužnost obce je zajišťována silniční autobusovou dopravou dvou dopravců, ICOM Transport Jihlava a ZDAR. Autobusy jezdí ve směrech na Jihlavu, Polnou a Žďár nad Sázavou. Nejbližší železniční stanice se nachází v Jihlavě či šest kilometrů vzdálené [[Střítež (okres Jihlava)|Stříteži]]. Obcí prochází [[cyklistická trasa]] č.&nbsp;16 ze [[Slavonice|Slavonic]] do [[Přibyslav]]i,<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Měšín
| titul = Měšín
| datum_aktualizace = 2003-01-12
| datum_aktualizace = 2003-01-12
| datum_přístupu = 2013-06-29
| datum_přístupu = 2013-06-29
| url = http://belotin.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=11894
| url = http://belotin.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=11894
}}</ref> a stojí tu 44.&nbsp;zastávka turistické trasy Stříbrné pomezí.<ref>{{Citace elektronické monografie
}}</ref> jižní částí katastru podél Špitálského lesa vede [[Turistická značka|modře značená turistická trasa]] a stojí tu 44.&nbsp;zastávka turistické trasy Stříbrné pomezí.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Mapa Stříbrné pomezí
| titul = Mapa Stříbrné pomezí
| datum_vydání = 2012
| datum_vydání = 2012
Řádek 386: Řádek 387:
[[File:Mesin kaplicka kriz.jpg|thumb|right|Výklenková kaplička s&nbsp;krucifixem u&nbsp;silnice na Ždírec]]
[[File:Mesin kaplicka kriz.jpg|thumb|right|Výklenková kaplička s&nbsp;krucifixem u&nbsp;silnice na Ždírec]]
== Památky ==
== Památky ==
* '''[[Kaple svatého Cyrila a Metoděje (Měšín)|Kaple svatého Cyrila a Metoděje]]''' stojí na návsi pod starým [[kaštan]]em. Jednoduchá obdélníková stavba s&nbsp;bílošedou omítkou a hnědou oplechovanou střechou, v&nbsp;jejímž středu je zasazena cibulovitá věž se zvonem, pochází z&nbsp;roku [[1770]].<ref name="Polensko"/> V&nbsp;kapli stála soška světce, která byla kvůli bezpečnosti přemístěna na obecní úřad. V&nbsp;kapli je vystavována pouze při slavnostních příležitostech.<ref>{{Citace periodika
* '''Výklenková kaplička''' stojí v&nbsp;zahradě u&nbsp;plotu na soukromém pozemku u&nbsp;silnice směrem na Ždírec. Obdélníková poklona o&nbsp;výšce 2,5&nbsp;metru má bílou omítku a sedlovou oplechovanou stříšku. Před [[Kaplička|kapličkou]] stojí kamenný kříž s&nbsp;[[krucifix]]em. Poprvé je zakreslena na plánu Měšína z&nbsp;roku [[1835]], pravděpodobně je starší. Podle farní pamětní knihy stojí na místě původní kaple, na jejímž místě vystavěl v&nbsp;roce [[1795]] místní sedlák Johann Böhm novou kapli. Památka je ve špatném technickém stavu.<ref>{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Zbela
| jméno = Martin
| titul = Měšínské děti se vrací domů až po klekání
| periodikum = Jihlavské listy
| datum = 2005-12-30
| strany = 3
| datum_přístupu = 2013-08-06
}}</ref> V kapličce stojí barokní socha Ježíše Krista.<ref name="denik2009">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Jirků
| jméno = František
| titul = O víkendu se setkají čeští a němečtí rodáci v Měšíně
| vydavatel = Jihlavský deník
| datum_vydání = 2009-08-21
| datum_přístupu = 2013-09-01
| místo = Měšín
| url = http://jihlavsky.denik.cz/zpravy_region/o-vikendu-se-setkaji-cesti-a-nemecti-rodaci-v-mesi.html
}}</ref>
* '''Výklenková kaplička''' stojí v&nbsp;zahradě u&nbsp;plotu na soukromém pozemku u&nbsp;silnice směrem na Ždírec. Obdélníková poklona o&nbsp;výšce 2,5&nbsp;metru má bílou omítku a sedlovou oplechovanou stříšku. Před [[Kaplička|kapličkou]] stojí kamenný kříž s&nbsp;[[krucifix]]em. Datum výstavby není znám. Pravděpodobně se jedná o kapli, kterou podle farní kroniky v&nbsp;roce [[1795]] nechal postavit místní sedlák Johann Böhm na místě původní kaple. Památka je ve špatném technickém stavu.<ref>{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Klimentová-Repaská
| příjmení = Klimentová-Repaská
| jméno = Eva
| jméno = Eva
Řádek 399: Řádek 418:
| rok = 2012
| rok = 2012
| citace = 2013-08-10
| citace = 2013-08-10
}}</ref> [[Kulturní památka České republiky|Kulturní památkou]] se stal před rokem 1988.
}}</ref> [[Kulturní památka České republiky|Kulturní památkou]] se stala před rokem 1988.
* '''[[Kaple svatého Cyrila a Metoděje (Měšín)|Kaple svatého Cyrila a Metoděje]]''' stojí na návsi pod starým [[kaštan]]em. Jednoduchá obdélníková stavba s&nbsp;bílošedou omítkou a hnědou oplechovanou střechou, v&nbsp;jejímž středu je zasazena cibulovitá věž se zvonem, pochází z&nbsp;roku [[1770]].<ref name="Polensko"/> V&nbsp;kapli stála soška světce, která byla kvůli bezpečnosti přemístěna na obecní úřad. V&nbsp;kapli je vystavována pouze při slavnostních příležitostech.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Zbela
| jméno = Martin
| titul = Měšínské děti se vrací domů až po klekání
| periodikum = Jihlavské listy
| datum = 2005-12-30
| strany = 3
| datum_přístupu = 2013-08-06
}}</ref>
* '''Krucifix''' s&nbsp;nápisem ''Pochválen buď Ježíš Kristus'' stojí pod stromy u&nbsp;silnice směrem na Jihlavu. Kulturní památkou se stal před rokem 1988.
* '''Krucifix''' s&nbsp;nápisem ''Pochválen buď Ježíš Kristus'' stojí pod stromy u&nbsp;silnice směrem na Jihlavu. Kulturní památkou se stal před rokem 1988.
* '''Kříž''' z&nbsp;roku 1887 stojí na návsi u&nbsp;domu čp.&nbsp;8.
* '''Kříž''' z&nbsp;roku 1887 stojí na návsi u&nbsp;domu čp.&nbsp;8.


== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="pozn." />

=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />

Verze z 1. 9. 2013, 15:15

Šablona:Infobox české obce a města Měšín (německy Misching)[1] je obec v okrese JihlavaKraji Vysočina. Leží 7 kilometrů severozápadně od Jihlavy. V roce 2013 zde žilo 237 obyvatel. První zmínka pochází z roku 1368. Obec pravděpodobně založili němečtí horníci. Prvními doloženými majiteli se stali Lichtenburkové, od nichž obec v roce 1385 koupili Sezimové z Rochova. V letech 1402 až 1848 Měšín patřil městu Jihlava. Do roku 1945 tu žilo obyvatelstvo převážně německé národnosti. Po druhé světové válce byli němečtí občané odsunuti a Měšín osídlili čeští obyvatelé.

Nachází se na náhorní plošině na toku Měšínského potoka. Na území obce se rozkládá jedenáct rybníků, z nichž je největší Prostřední rybník. Měšínem prochází silnice druhé třídy č. 352. Jižní částí katastru zasahuje dálnice D1. V obci sídlí veřejná knihovna, hostinec a několik soukromých firem. V centru stojí kaple svatého Cyrila a Metoděje. Kulturními památkami byly prohlášeny výklenková kaplička, která stojí u plotu zahrady na soukromém pozemku u silnice na Ždírec, a kříž u výjezdu z obce směrem na Jihlavu.

Název

V historických písemnostech převládal původní německý název Misching, který se v průběhu staletí různě komolil. Současný český název Měšín se poprvé objevil v roce 1892. Vývoj názvu přechází od označení Mischingen, které se objevuje v první zmínce o obci roku 1368, přes Misching (1402), Misching a Myssna (1846), Misching a Myšín (1872) až po Misching a Měšín v roce 1892.[2]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1368.[3] Sídlo pravděpodobně založili němečtí horníci a obec v té době spadala pod lichtenburské panství. Podle rozložení plužin a seskupení stavení pravděpodobně Měšín vznikl jako tzv. lesní návesní ves, což je pro tuto část Českomoravské vrchoviny typické. Vlastnictví Měšína převzali od Václava Krušiny z Lichtenburka Sezimové z Rochova 14. září 1385.[2] V roce 1402 prodali tehdejší majitelé Jan z Rochova a jeho sestra Eliška ves Jihlavě,[4] která Měšín spravovala až do roku 1848.

Mapa Měšína z Prvního vojenského mapování (1764)

V roce 1425 tu stálo patnáct usedlostí.[2] Spolu s Hruškovými Dvory a Henčovem patřila obec do Čech, od 13. září 1509 podle nařízení Vladislava II. odváděla dávky na Moravu[4] a po bitvě na Bílé hoře náležela k Moravě trvale. Oficiálně byl tento stav potvrzen po úpravě hranic v roce 1750.[5] Roku 1616 tu stálo 15 usedlostí, podle lánových rejstříků z 22. října 1678 zde žilo 14 starousedlíků, z nichž bylo 13 láníků a jeden půlláník[pozn. 1].[2] V roce 1772 zde místní založili německou[6] školu. Zpočátku se vyučovalo po domech, od roku 1793 sloužil k výuce obecní dům čp. 20. Podle gruntovní knihy z roku 1779 se tu nacházelo 20 domů a 3 rybníky.[2] V roce 1823 vybudovali novou budovu pro německou školu. V letech 1850–1870 pod správu Měšína spadaly Hruškové Dvory.

V letech 18691950 patřil pod okres Jihlava. Domy po odsunu německých obyvatel po druhé světové válce v roce 1945 byly přiděleny českým osídlencům.[7] V letech 1950–1961 patřil pod okres Jihlava-okolí, od roku 1961 náleží k okresu Jihlava. V 70. letech byla u obce postavena dálnice D1 a zrušen pionýrský tábor. Od 1. ledna 1988 do 30. června 1990 byl Měšín místní částí města Jihlava. Od 1. července 1990 je opět samostatnou obcí spadající pod okres Jihlava.[8] V 90. letech obec nechala vyměnit vodovodní trubky a postavila dětské a sportovní hřiště.[9] V roce 2001 byla obec plynofikována. Nová výstavba z počátku 21. století vzniká především okolo Měšínského potoka směrem k dálnici D1 a západně od obce za původní zástavbou.

Obecní správa a politika

Budova bývalé školy sloužící jako obecní úřad, knihovna a hostinec

Obec má pětičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta. Od roku 2006 tuto funkci vykonává nestraník Aleš Lancman.[9] Ve volebním období 2006–2010 kandidovalo pouze jedno sdružení Nezávislí. voleb se účastnilo 98 (tj. 64,90 %) voličů.[10] Ve volebním období 2010–2014 do zastupitelstva opět kandidovalo pouze jedno sdružení Sdružení nezávislých kandidátů. voleb se účastnilo 89 (tj. 58,55 %) voličů.[11]

Měšín je členem Dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Polensko[12] a Místní akční skupiny Českomoravské pomezí.[13]

Přírodní poměry

Obec Měšín leží v okresu JihlavaKraji Vysočina osm kilometrů jihozápadně od Polné a sedm kilometrů severozápadně od krajské Jihlavy. Je situována na moravské straně bývalé zemské hranice. Rozloha katastru obce činí 7,08 km2, z toho zaujímá orná půda 3,97 km2, zahrady 0,04 km2, trvalé travní porosty 1,03 km2, lesní půda 1,47 km2, vodní plochy 0,19 km2, zastavěné plochy 0,05 km2 a ostatní plochy 0,33 km2.[14] Obec má jedno katastrální území s názvem Měšín.

Geologická stavba, reliéf a půdy

Měšín leží na náhorní plošině. Z geologického hlediska je území součástí Českého masivu. Z hornin převažuje pararula, migmatit a sprašová hlína.[15] Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Hornosázavské pahorkatiny a jejího podcelku Jihlavsko-sázavské brázdy, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Jihlavská kotlina.[16] Průměrná nadmořská výška činí 510 metrů. Nejvyšší bod (552,4 m n. m.) leží na okraji Zeleného lesa východně od obce. Nejnižší bod se nachází v centru obce u hráze rybníka na návsi v nadmořské výšce 509,29 m.[17]

Na převážné části území se vyskytuje kambizemě, severozápadní okraje katastru pokrývají pseudoglejové a glejové půdy.[18]

Vodstvo a podnebí

Návesní rybník na Měšínském potoce

Měšínem protéká Měšínský potok, který pramení ve Špitálském lese jižně od obce a ve Stříteži se vlévá do Zlatého potoka. Území obce tak patří k úmoří Severního moře. Celkově se na katastru obce vyskytuje jedenáct rybníků. Měšínský potok postupně protéká rybníky U Stěny, Prostředním, Přibylovým a Návesním. Do Návesního rybníka vtéká potůček, jehož vody rozšiřují tři bezejmenné rybníky. Severně za obcí do Měšínského potoka přitéká tok z dalšího rybníka. Rozlohou největší je Prostřední rybník, který se nachází v blízkosti dálnice D1 na Měšínském potoce. Rybníky povětšinou složí k chovu ryb.

V rámci Quittovy klimatické klasifikace se řadí do mírně teplé oblasti MT3, podle Atlasu podnebí ČSR z roku 1958 do okrsku B5 a dle Köppenovy klasifikace podnebívlhkému kontinentálnímu podnebí.[19] Dle údajů z nejbližší meteorologické stanice v Přibyslavi činí průměrná roční teplota 6,8 °C a průměrné srážkový úhrn dosahuje hodnoty 692 mm/rok. Průměrný roční sluneční svit je 1613 hodin.[20]

Flora a fauna

V rámci biogeografického členění se řadí k provincii středoevropských listnatých lesů, Hercynské podprovincii, Havlíčkobrodskému bioregionu.[21] Území se nalézá ve fytogeografickém obvodu Českomoravského mezofytika, v okrese 67 Českomoravská vrchovina.[22] Lesy v katastrálním území obce Měšín náleží do přírodní lesní oblasti 16 – Českomoravská vrchovina. Obec obklopují jehličnaté, místy také smíšené lesy. Dříve převažovaly buky a jedle, avšak vlivem lesního hospodářství převládá smrk ztepilý. Na východním okraji katastru se rozkládá Zelený les, jižně Špitálský les a severní Panský les. Potenciálně přirozenou vegetací je biková bučina.[23] Krajinu tvoří pole a louky s trvalým travním porostem. Podél vodních toků rostou olšiny (Alnus) s bledulemi jarními (Leucojum vernum). V lesích se vyskytují borůvky (Vaccinium myrtillus), violky lesní (Viola reichenbachiana) či kapraď samec (Dryopteris filix-mas).[24] Jeden kilometr jihozápadně od obce v nivních loukách Měšínského potoka rostou vrba pětimužná (Salix pentandra), mochna bahenní (Potentilla palustris) a suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium).[25]

V okolních lesích žijí srnci obecní (Capreolus capreolus) či divočáci (Sus scrofa), z šelem pak kuny lesní (Martes martes) a lišky obecné (Vulpes vulpes). V lesích hnízdí datli černí (Dryocopus martius), žluny šedé (Picus canus), sýkory (Parus), pěnice (Sylvia) či drozdi zpěvní (Turdus philomelos), z dravých ptáků se objevují káně lesní (Buteo buteo). Na vlhkých loukách jsou zastoupeny běžné druhy plazů a obojživelníků, např. zmije obecné (Vipera berus), ještěrky živorodé (Zootoca vivipara), skokani (Rana), ropuchy obecné (Bufo bufo) či čolci (Triturus). U vodních toků žijí typické druhy ryb a rovněž skokani hnědí (Rana temporaria) a mloci skvrnití (Salamandra salamandra). Na rybnících sídlí kachny divoké (Anas platyrhynchos) či lysky černé (Fulica atra).[24] V rybníce U Stěny se vyskytuje čolek velký (Triturus cristatus) a čolek horský (Triturus alpestris).[26] Na katastrálním území Měšína se nenachází žádné zvláště chráněné území ani památný strom.

Demografie

Složení obyvatel

Dle sčítání lidu v roce 2011 žilo v Měšíně trvale 229 osob, z toho 118 žen. Celkem 148 občanů se hlásilo k české národnosti, 80 obyvatel národnost neuvedlo.[27] V minulosti v Měšíně převažovalo obyvatelstvo hlásící se k německé národnosti. Roku 1880 zde žilo 212 Němců oproti 59 Čechům,[1] v roce 1900 šlo o 265 obyvatel, z nichž se 224 hlásilo k německé národnosti, a v roce 1930 tu bydlelo celkem 246 osob, z nichž bylo 218 Němců a 28 Čechů.[2] Původní němečtí obyvatelé a jejich potomci se do obce vracejí, místní je zprvu přijímali s nedůvěrou. Společně uspořádali mši před návesní kaplí, organizují výměnné pobyty mládeže a přispěli například na opravu kaple.[28]

Vývoj počtu obyvatel a domů[29][5][2]
Počet 1794 1842 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
obyvatel 178 216 295 247 271 272 265 243 263 246 184 160 156 152 167 187 229
domů 23 30 31 31 32 32 33 33 36 39 41 36 38 39 43 53 58
Kaple sv. Cyrila a Metoděje

Náboženský život

Obec spadá pod římskokatolickou farnost Ždírec, která náleží do děkanství polenského a královéhradecké diecéze. Farnost nemá kněze. Farním kostelem je kostel svatého Václava ve Ždírci.[30] Podle cenzu z roku 2011 se k víře hlásí 34 z 229 osob, z toho se 29 lidí hlásilo k římskokatolické církvi. Čtyři věřící své vyznání neuvedli, 51 osob bylo bez náboženské víry.[27] V roce 1930 zde žilo 244 katolíků a dva evangelíci.[1]

Školství, kultura a sport

První německá škola zde vznikla v roce 1772, zpočátku se učilo tzv. pořídkou. Od roku 1793 k výuce sloužil dům čp. 20. V roce 1823 byla postavena budova pro německou školu.[6] Roku 1900 do jednotřídní německé školy docházelo 47 žáků. Od začátku 20. století tu fungovala i česká škola.[31] Od 70. let 20. století děti dojíždějí do základních škol v Dobroníně a Jihlavě. Budova bývalé školy stojí v centru obce a slouží jako obecní úřad, veřejná knihovna a sál místního hostince, v horním patře se nachází byty. U autobusové zastávky stávala hasičská zbrojnice místního hasičského sboru, v roce 2012 byla zbořena. V západní části obce stojí fotbalové hřiště, kde místní SK Měšín hraje skupinu B III. třídy mužů v okrese Jihlava.[32] Dále zde funguje spolek rybářů a místní sdružení myslivců.

Hospodářství a doprava

Protihluková stěna u D1, v pozadí budovy bývalého JZD

Hospodářství

V Měšíně působí několik obchodních společností a drobných podnikatelů. K roku 2011 zde mělo sídlo 61 podnikatelských subjektů.[33] V obci se nachází pohostinství a do dubna 2013 tu fungoval obchod se smíšeným zbožím, který nahradila pojízdná prodejna. Během let 1945–1989 zde sídlila provozovna jihlavského semenářského statku Oseva.[34] Po roce 1989 byla půda navrácena původním vlastníkům. Působí zde firma zabývající se chovem hospodářských zvířat PROFIT, s. r. o. a továrna na výrobu obalů JN-PACK s.r.o.[35] Soukromí zemědělci se zaměřují především na chov vepř a rostlinnou výrobu. V obci má sídlo také několik živnostníků, malíř, stavebníci a autoopravář. Sídlil tu pionýrský tábor, ten však musel být zrušen kvůli stavbě dálnice D1.[5]

Doprava

Obcí prochází silnice druhé třídy č. 352 z Polné do Jihlavy. Jižní částí katastru prochází dálnice D1, okolo níž je zde vybudována protihluková stěna. Půl kilometru za obcí směrem na Jihlavu se nachází mimoúrovňová křižovatka přes dálnici D1 na jejím 114. kilometru. Dopravní obslužnost obce je zajišťována silniční autobusovou dopravou dvou dopravců, ICOM Transport Jihlava a ZDAR. Autobusy jezdí ve směrech na Jihlavu, Polnou a Žďár nad Sázavou. Nejbližší železniční stanice se nachází v Jihlavě či šest kilometrů vzdálené Stříteži. Obcí prochází cyklistická trasa č. 16 ze Slavonic do Přibyslavi,[36] jižní částí katastru podél Špitálského lesa vede modře značená turistická trasa a stojí tu 44. zastávka turistické trasy Stříbrné pomezí.[37]

Výklenková kaplička s krucifixem u silnice na Ždírec

Památky

  • Kaple svatého Cyrila a Metoděje stojí na návsi pod starým kaštanem. Jednoduchá obdélníková stavba s bílošedou omítkou a hnědou oplechovanou střechou, v jejímž středu je zasazena cibulovitá věž se zvonem, pochází z roku 1770.[4] V kapli stála soška světce, která byla kvůli bezpečnosti přemístěna na obecní úřad. V kapli je vystavována pouze při slavnostních příležitostech.[38] V kapličce stojí barokní socha Ježíše Krista.[28]
  • Výklenková kaplička stojí v zahradě u plotu na soukromém pozemku u silnice směrem na Ždírec. Obdélníková poklona o výšce 2,5 metru má bílou omítku a sedlovou oplechovanou stříšku. Před kapličkou stojí kamenný kříž s krucifixem. Datum výstavby není znám. Pravděpodobně se jedná o kapli, kterou podle farní kroniky v roce 1795 nechal postavit místní sedlák Johann Böhm na místě původní kaple. Památka je ve špatném technickém stavu.[39] Kulturní památkou se stala před rokem 1988.
  • Krucifix s nápisem Pochválen buď Ježíš Kristus stojí pod stromy u silnice směrem na Jihlavu. Kulturní památkou se stal před rokem 1988.
  • Kříž z roku 1887 stojí na návsi u domu čp. 8.

Odkazy

Poznámky

  1. Název láník označoval držitele zemědělské půdy o ploše jednoho lánu (cca 18 ha). Podle velikosti polí se sedláci dělili na celoláníky, půlláníky a čtvrtláníky.

Reference

  1. a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jindřich Schulz, Miloš Trapl; Recenze: B. Čerešňák, J. Petrlík, K. Křesadlo, H. Příleská, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XI. Ostrava: Profil, 1988. 385 s., 9 map. Kapitola Politický okres Jihlava, s. 68-69. 
  2. a b c d e f g VILÍMEK, Ladislav. Pohled do historie obce věnovaný setkání rodáků z Měšína v neděli 10. září 2000 [online]. Regionalist, 2000 [cit. 2013-08-17]. Dostupné online. 
  3. PRCHAL, Jan. Polná. Historické město roku 2006. Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2007. Kapitola Měšín, s. 49-50. 
  4. a b c PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl I.). Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2009. Kapitola Měšín, s. 5. 
  5. a b c PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In: Mikroregion Polensko. Polná: Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Měšín, s. 19-20.
  6. a b PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl II.). Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2010. Kapitola Měšín, s. 37. 
  7. DAVID, Petr. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha: Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. Kapitola Měšín, s. 164. 
  8. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 314. 
  9. a b KRATOCHVÍL, David. Starosti a radosti vašeho starosty / 66. Jihlavské listy. 2012-05-04, roč. 23, čís. 35, s. 23. 
  10. Volby do zastupitelstev obcí 20. 10. – 21. 10. 2006 [online]. Volby.cz [cit. 2013-06-29]. Dostupné online. 
  11. Volby do zastupitelstev obcí 15. 10. – 16. 10. 2010 [online]. Volby.cz [cit. 2013-06-29]. Dostupné online. 
  12. Mikroregion Polensko [online]. [cit. 2013-08-06]. Dostupné online. 
  13. Členská města, městyse a obce [online]. MAS Českomoravské pomezí, 2013 [cit. 2013-08-06]. Dostupné online. 
  14. Veřejná databáze ČSÚ, obec Měšín [online]. Český statistický úřad [cit. 2013-06-29]. Dostupné online. 
  15. BORK, Pavel. Zjednodušená geologická mapa 1:50 000 [online]. České geologické služby [cit. 2013-06-29]. Dostupné online. 
  16. DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s. S. 43. 
  17. Katastrální území Měšín [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, 2004 - 2013 [cit. 2013-06-29]. Dostupné online. 
  18. Základní charakteristiky BPEJ. Půdní typy [online]. SOWAC GIS, 2008, rev. 2011-02-20 [cit. 2013-06-29]. Dostupné online. 
  19. TOLASZ, Radim. Atlas podnebí Česka. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 2007. 255 s. ISBN 978-80-86690-26-1. 
  20. CHALUPSKÝ, Antonín. Meteorologická stanice Přibyslav [online]. Český hydrometeorologický ústav, rev. leden 1996 [cit. 2013-04-24]. Dostupné online. 
  21. II.5 biogeografické členění, územní systém ekologické stability [PDF]. Kraj Vysočina [cit. 2013-06-29]. Dostupné online. 
  22. DIVÍŠEK, Jan; CULEK, Martin; JIROUŠEK, Martin. 5.3 Fytogeografické členění České republiky [online]. Brno: Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, 2010 [cit. 2013-06-29]. Dostupné online. 
  23. Potenciálně přirozená vegetace [online]. Česká geologická služba [cit. 2013-06-29]. Dostupné online. 
  24. a b DAVID, Petr. Jihlavsko a Třebíčsko. Praha: Soukup & David, 2006. 161 s. ISBN 80-86899-99-3. Kapitola Vymezení a charakteristika, s. 9-11. 
  25. Průzkumy lokalit čolka velkého [pdf]. Mokřady - ochrana a management, listopad 2012 [cit. 2013-08-20]. Dostupné online. 
  26. Měšín [online]. Mokřady. Ochrana a management, rev. 2013-08-19 [cit. 2013-08-20]. Dostupné online. 
  27. a b Sčítání lidu 2011 Měšín [online]. Český statistický úřad, 2011 [cit. 2013-06-29]. Dostupné online. 
  28. a b JIRKŮ, František. O víkendu se setkají čeští a němečtí rodáci v Měšíně [online]. Měšín: Jihlavský deník, 2009-08-21 [cit. 2013-09-01]. Dostupné online. 
  29. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-06-29]. S. 566, 567, záznam 54. Dostupné online. 
  30. Římskokatolická farnost Ždírec [online]. Královéhradecká diecéze, 2009, 2010 [cit. 2013-06-29]. Dostupné online. 
  31. PÁTEK, Alois Josef. Vlastivěda moravská. II., Místopis Moravy Díl IV. místopisu, Jihlavský kraj. Čís. 28, Jihlavský okres. Brno: GARN, 2008. 248 s. ISBN 978-80-86347-38-7. Kapitola Měšín, s. 198. 
  32. Fotbalový klub SK Měšín [online]. 2013 [cit. 2013-06-29]. Dostupné online. 
  33. Měšín [online]. Regionální informační servis, 2010 [cit. 2013-06-29]. Dostupné online. 
  34. Kamenná historie. Čtyřicet let socialistického zemědělství na Jihlavsku. [s.l.]: Okresní výbor KSČ, 1989. 89 s. Kapitola Oseva, koncernový ověřovací semenářský statek Jihlava, s. 71. 
  35. Seznam podnikatelů a služeb [online]. Obec Měšín, 2013 [cit. 2013-06-29]. Dostupné online. 
  36. Měšín [online]. Rev. 2003-01-12 [cit. 2013-06-29]. Dostupné online. 
  37. Mapa Stříbrné pomezí [online]. 2012 [cit. 2013-06-29]. Dostupné online. 
  38. ZBELA, Martin. Měšínské děti se vrací domů až po klekání. Jihlavské listy. 2005-12-30, s. 3. 
  39. KLIMENTOVÁ-REPASKÁ, Eva. Církevní stavební památky pod správou děkanství Polná. Brno, 2012 [cit. 2013-08-10]. 222 s. Magisterská diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Ing. arch. Lea Vojtová, Ph.D.. s. 106. Dostupné online.

Literatura

  • PRCHAL, Jan. Vítejte u nás. In: Mikroregion Polensko. Polná: Obce sdružené v Mikroregionu Polensko, 2003. ISBN 80-239-0141-9. Kapitola Ždírec, s. 19–20.

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Měšín na Wikimedia Commons