Uhličitan sodný: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
odkaz
G3robot (diskuse | příspěvky)
m WPCleaner v1.29b - Opraveno za pomoci WP:WCW - HTML entity
Řádek 23: Řádek 23:
| Rozpustnost = 7&nbsp;g/100&nbsp;ml (''0&nbsp;°C'')<br /> 12,2&nbsp;g/100&nbsp;ml (''10&nbsp;°C'')<br /> 21,8&nbsp;g/100&nbsp;ml (''20&nbsp;°C'')<br /> 29,4&nbsp;g/100&nbsp;ml (''25&nbsp;°C'')<br /> 39,7&nbsp;g/100&nbsp;ml (''30&nbsp;°C'')<br /> 48,8&nbsp;g/100&nbsp;ml (''40&nbsp;°C'')<br /> 47,3&nbsp;g/100&nbsp;ml (''50&nbsp;°C'')<br /> 46,4&nbsp;g/100&nbsp;ml (''60&nbsp;°C'')<br /> 45,1&nbsp;g/100&nbsp;ml (''80&nbsp;°C'')<br /> 44,7&nbsp;g/100&nbsp;ml (''100&nbsp;°C'')<br /> 42,7&nbsp;g/100&nbsp;ml (''120&nbsp;°C'')<br /> 39,3&nbsp;g/100&nbsp;ml (''140&nbsp;°C'')<br /> '''monohydrát'''<br /> 8,2&nbsp;g/100&nbsp;ml (''0&nbsp;°C'') <br /> 26,1&nbsp;g/100&nbsp;ml (''20&nbsp;°C'') <br /> 58,89&nbsp;g/100&nbsp;ml (''60&nbsp;°C'') <br /> 56,53&nbsp;g/100&nbsp;ml (''100&nbsp;°C'') <br /> '''heptahydrát'''<br /> 16,90&nbsp;g/100&nbsp;ml (''0&nbsp;°C'')<br /> 38,9&nbsp;g/100&nbsp;ml (''25&nbsp;°C'') <br /> '''dekahydrát''' <br /> 21,06&nbsp;g/100&nbsp;ml (''0&nbsp;°C'') <br /> 93,67&nbsp;g/100&nbsp;ml (''20&nbsp;°C'') <br /> 593&nbsp;g/100&nbsp;ml (''60&nbsp;°C'') <br /> 542&nbsp;g/100&nbsp;ml (''100&nbsp;°C'')
| Rozpustnost = 7&nbsp;g/100&nbsp;ml (''0&nbsp;°C'')<br /> 12,2&nbsp;g/100&nbsp;ml (''10&nbsp;°C'')<br /> 21,8&nbsp;g/100&nbsp;ml (''20&nbsp;°C'')<br /> 29,4&nbsp;g/100&nbsp;ml (''25&nbsp;°C'')<br /> 39,7&nbsp;g/100&nbsp;ml (''30&nbsp;°C'')<br /> 48,8&nbsp;g/100&nbsp;ml (''40&nbsp;°C'')<br /> 47,3&nbsp;g/100&nbsp;ml (''50&nbsp;°C'')<br /> 46,4&nbsp;g/100&nbsp;ml (''60&nbsp;°C'')<br /> 45,1&nbsp;g/100&nbsp;ml (''80&nbsp;°C'')<br /> 44,7&nbsp;g/100&nbsp;ml (''100&nbsp;°C'')<br /> 42,7&nbsp;g/100&nbsp;ml (''120&nbsp;°C'')<br /> 39,3&nbsp;g/100&nbsp;ml (''140&nbsp;°C'')<br /> '''monohydrát'''<br /> 8,2&nbsp;g/100&nbsp;ml (''0&nbsp;°C'') <br /> 26,1&nbsp;g/100&nbsp;ml (''20&nbsp;°C'') <br /> 58,89&nbsp;g/100&nbsp;ml (''60&nbsp;°C'') <br /> 56,53&nbsp;g/100&nbsp;ml (''100&nbsp;°C'') <br /> '''heptahydrát'''<br /> 16,90&nbsp;g/100&nbsp;ml (''0&nbsp;°C'')<br /> 38,9&nbsp;g/100&nbsp;ml (''25&nbsp;°C'') <br /> '''dekahydrát''' <br /> 21,06&nbsp;g/100&nbsp;ml (''0&nbsp;°C'') <br /> 93,67&nbsp;g/100&nbsp;ml (''20&nbsp;°C'') <br /> 593&nbsp;g/100&nbsp;ml (''60&nbsp;°C'') <br /> 542&nbsp;g/100&nbsp;ml (''100&nbsp;°C'')
| Rozpustnost nepolární = [[methanol]] (''málo'')<br /> [[ethanol]] (''ne'')<br /> [[glycerol]]
| Rozpustnost nepolární = [[methanol]] (''málo'')<br /> [[ethanol]] (''ne'')<br /> [[glycerol]]
| Měrná magnetická susceptibilita = -5,177&middot;10<sup>-6</sup>&nbsp;cm<sup>3</sup>g<sup>-1</sup>
| Měrná magnetická susceptibilita = -5,177·10<sup>-6</sup>&nbsp;cm<sup>3</sup>g<sup>-1</sup>
| Povrchové napětí = 211&nbsp;mN/m (''870&nbsp;°C'')<br />209,1&nbsp;mN/m (''900&nbsp;°C'')<br />207,1&nbsp;mN/m (''950&nbsp;°C'')<br />204,6&nbsp;mN/m (''1&nbsp;000&nbsp;°C'')
| Povrchové napětí = 211&nbsp;mN/m (''870&nbsp;°C'')<br />209,1&nbsp;mN/m (''900&nbsp;°C'')<br />207,1&nbsp;mN/m (''950&nbsp;°C'')<br />204,6&nbsp;mN/m (''1&nbsp;000&nbsp;°C'')
| Index lomu = ''n''<sub>D''a''</sub>= 1,415<br /> ''n''<sub>D''b''</sub>= 1,535<br />''n''<sub>D''c''</sub>= 1,546<br /> '''monohydrát''' <br /> ''n''<sub>D''a''</sub>= 1,420<br /> ''n''<sub>D''b''</sub>= 1,506<br />''n''<sub>D''c''</sub>= 1,524 <br /> '''dekahydrát''' <br /> ''n''<sub>D''a''</sub>= 1,405<br /> ''n''<sub>D''b''</sub>= 1,425<br />''n''<sub>D''c''</sub>= 1,440
| Index lomu = ''n''<sub>D''a''</sub>= 1,415<br /> ''n''<sub>D''b''</sub>= 1,535<br />''n''<sub>D''c''</sub>= 1,546<br /> '''monohydrát''' <br /> ''n''<sub>D''a''</sub>= 1,420<br /> ''n''<sub>D''b''</sub>= 1,506<br />''n''<sub>D''c''</sub>= 1,524 <br /> '''dekahydrát''' <br /> ''n''<sub>D''a''</sub>= 1,405<br /> ''n''<sub>D''b''</sub>= 1,425<br />''n''<sub>D''c''</sub>= 1,440

Verze z 21. 8. 2013, 19:40

Šablona:Infobox Chemická sloučenina

Uhličitan sodný (Na2CO3), též soda nebo soda na praní, je anorganická sloučenina. Je to sodná sůl kyseliny uhličité. V bezvodém stavu jde o bílý prášek tající při 851 °C. Ve vodě se snadno rozpouští za uvolnění hydratačního tepla. Krystalizací za laboratorní teploty lze získat nejdůležitější hydrát, tzv. krystalovou sodu (Na2CO3·10H2O). Vodné roztoky sody jsou silně zásadité z důvodu hydrolytického štěpení (je to sůl silné zásady a slabé kyseliny). Soda se synteticky vyrábí ve velkém množství z chloridu sodného Solvayovým procesem.

Použití

Soda se používá při výrobě skla, papíru a detergentů. Časté je i použití jako prostředku pro vytvoření zásaditého prostředí.

V domácnosti je soda používána jako změkčovadlo vody. Váže ionty hořčíku a vápníku za vzniku patřičných nerozpustných uhličitanů. Bez jejího použití by bylo nutné použít nadbytečné množství pracího prostředku.

Soda je často používána ve fotografických procesech jako pH regulátor k zajištění stabilního zásaditého prostředí nutného pro správnou funkci vývojek.

Zajímavostí je, že se během historie používal jako přísada do nejrůznějších antikoncepčních směsí. Ve starém Egyptě (zmínka z písemnosti z období XII. dynastie) se používala pasta z včelího medu a uhličitanu sodného. V Římě za císařů Traiana a Hadriana se zase míchal s dření fíků. Tyto směsi měly po natření pochvy zabránit otěhotnění.

Výskyt

Soda je rozpustná ve vodě, ale může se přirozeně vyskytovat ve vyprahlých oblastech, obzvláště na místech vyschlých jezer. Soda z těchto zdrojů byla již v pradávných dobách používána v Egyptě k mumifikaci a k výrobě skla. Uhličitan sodný se vyskytuje ve formě tří hydrátů: Dekahydrátu, heptahydrátu a monohydrátu.

Výroba

Existují dva základní výrobní postupy pro výrobu sody - Solvayův a Leblancův proces.

Solvayův proces

V roce 1861 belgický chemik Ernest Solvay objevil metodu na přeměnu chloridu sodného na uhličitan sodný za použití amoniaku. Postup spočívá v tvorbě poměrně málo rozpustného hydrogenuhličitanu sodného (NaHCO3) reakcí hydrogenuhličitanu amonného a chloridu sodného ve vodném roztoku:

NaCl + NH4HCO3 → NaHCO3 + NH4Cl

Technicky se postupuje tak, že se do téměř nasyceného roztoku NaCl zavádí nejprve amoniak a poté oxid uhličitý. Vzniklý hydrogenuhličitan sodný se odfiltruje a zahříváním (kalcinací) převede na uhličitan sodný (kalcinovanou sodu):

2NaHCO3 → Na2CO3 + H2O + CO2

Takto získaný oxid uhličitý se znovu odvádí zpět do výroby. Vzniklý chlorid amonný je podroben reakci s hydroxidem vápenatým za vzniku odpadního chloridu vápenatého a uvolnění amoniaku který je znovu použit ve výrobě.

Ca(OH)2 + 2 NH4Cl → CaCl2 + 2 NH3 + 2 H2O

Leblancův proces

Tento způsob výroby byl vypracován r. 1791 Leblancem na základě ceny vypsané francouzskou Akademií.

Na chlorid sodný se působí koncentrovanou kyselinou sírovou za vzniku síranu sodného a kyseliny chlorovodíkové.

2 NaCl + H2SO4Na2SO4 + 2 HCl

Síran sodný se poté smísí s uhličitanem vápenatým (vápencem) a uhlím a taví se v peci. Během pálení probíhá tato reakce:

Na2SO4 + CaCO3 + 2 C → Na2CO3 + 2 CO2 + CaS

Z vychladlé taveniny je poté uhličitan sodný vyloužen vodou.

Reference

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu uhličitan sodný na Wikimedia Commons Technické informace o výrobách jsou čerpány z Anorganické chemie I., Heinricha Remyho, rok vydání 1961

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.