Uhličitan sodný: Porovnání verzí
odkaz |
|||
Řádek 23: | Řádek 23: | ||
| Rozpustnost = 7 g/100 ml (''0 °C'')<br /> 12,2 g/100 ml (''10 °C'')<br /> 21,8 g/100 ml (''20 °C'')<br /> 29,4 g/100 ml (''25 °C'')<br /> 39,7 g/100 ml (''30 °C'')<br /> 48,8 g/100 ml (''40 °C'')<br /> 47,3 g/100 ml (''50 °C'')<br /> 46,4 g/100 ml (''60 °C'')<br /> 45,1 g/100 ml (''80 °C'')<br /> 44,7 g/100 ml (''100 °C'')<br /> 42,7 g/100 ml (''120 °C'')<br /> 39,3 g/100 ml (''140 °C'')<br /> '''monohydrát'''<br /> 8,2 g/100 ml (''0 °C'') <br /> 26,1 g/100 ml (''20 °C'') <br /> 58,89 g/100 ml (''60 °C'') <br /> 56,53 g/100 ml (''100 °C'') <br /> '''heptahydrát'''<br /> 16,90 g/100 ml (''0 °C'')<br /> 38,9 g/100 ml (''25 °C'') <br /> '''dekahydrát''' <br /> 21,06 g/100 ml (''0 °C'') <br /> 93,67 g/100 ml (''20 °C'') <br /> 593 g/100 ml (''60 °C'') <br /> 542 g/100 ml (''100 °C'') |
| Rozpustnost = 7 g/100 ml (''0 °C'')<br /> 12,2 g/100 ml (''10 °C'')<br /> 21,8 g/100 ml (''20 °C'')<br /> 29,4 g/100 ml (''25 °C'')<br /> 39,7 g/100 ml (''30 °C'')<br /> 48,8 g/100 ml (''40 °C'')<br /> 47,3 g/100 ml (''50 °C'')<br /> 46,4 g/100 ml (''60 °C'')<br /> 45,1 g/100 ml (''80 °C'')<br /> 44,7 g/100 ml (''100 °C'')<br /> 42,7 g/100 ml (''120 °C'')<br /> 39,3 g/100 ml (''140 °C'')<br /> '''monohydrát'''<br /> 8,2 g/100 ml (''0 °C'') <br /> 26,1 g/100 ml (''20 °C'') <br /> 58,89 g/100 ml (''60 °C'') <br /> 56,53 g/100 ml (''100 °C'') <br /> '''heptahydrát'''<br /> 16,90 g/100 ml (''0 °C'')<br /> 38,9 g/100 ml (''25 °C'') <br /> '''dekahydrát''' <br /> 21,06 g/100 ml (''0 °C'') <br /> 93,67 g/100 ml (''20 °C'') <br /> 593 g/100 ml (''60 °C'') <br /> 542 g/100 ml (''100 °C'') |
||
| Rozpustnost nepolární = [[methanol]] (''málo'')<br /> [[ethanol]] (''ne'')<br /> [[glycerol]] |
| Rozpustnost nepolární = [[methanol]] (''málo'')<br /> [[ethanol]] (''ne'')<br /> [[glycerol]] |
||
| Měrná magnetická susceptibilita = -5,177 |
| Měrná magnetická susceptibilita = -5,177·10<sup>-6</sup> cm<sup>3</sup>g<sup>-1</sup> |
||
| Povrchové napětí = 211 mN/m (''870 °C'')<br />209,1 mN/m (''900 °C'')<br />207,1 mN/m (''950 °C'')<br />204,6 mN/m (''1 000 °C'') |
| Povrchové napětí = 211 mN/m (''870 °C'')<br />209,1 mN/m (''900 °C'')<br />207,1 mN/m (''950 °C'')<br />204,6 mN/m (''1 000 °C'') |
||
| Index lomu = ''n''<sub>D''a''</sub>= 1,415<br /> ''n''<sub>D''b''</sub>= 1,535<br />''n''<sub>D''c''</sub>= 1,546<br /> '''monohydrát''' <br /> ''n''<sub>D''a''</sub>= 1,420<br /> ''n''<sub>D''b''</sub>= 1,506<br />''n''<sub>D''c''</sub>= 1,524 <br /> '''dekahydrát''' <br /> ''n''<sub>D''a''</sub>= 1,405<br /> ''n''<sub>D''b''</sub>= 1,425<br />''n''<sub>D''c''</sub>= 1,440 |
| Index lomu = ''n''<sub>D''a''</sub>= 1,415<br /> ''n''<sub>D''b''</sub>= 1,535<br />''n''<sub>D''c''</sub>= 1,546<br /> '''monohydrát''' <br /> ''n''<sub>D''a''</sub>= 1,420<br /> ''n''<sub>D''b''</sub>= 1,506<br />''n''<sub>D''c''</sub>= 1,524 <br /> '''dekahydrát''' <br /> ''n''<sub>D''a''</sub>= 1,405<br /> ''n''<sub>D''b''</sub>= 1,425<br />''n''<sub>D''c''</sub>= 1,440 |
Verze z 21. 8. 2013, 19:40
Šablona:Infobox Chemická sloučenina
Uhličitan sodný (Na2CO3), též soda nebo soda na praní, je anorganická sloučenina. Je to sodná sůl kyseliny uhličité. V bezvodém stavu jde o bílý prášek tající při 851 °C. Ve vodě se snadno rozpouští za uvolnění hydratačního tepla. Krystalizací za laboratorní teploty lze získat nejdůležitější hydrát, tzv. krystalovou sodu (Na2CO3·10H2O). Vodné roztoky sody jsou silně zásadité z důvodu hydrolytického štěpení (je to sůl silné zásady a slabé kyseliny). Soda se synteticky vyrábí ve velkém množství z chloridu sodného Solvayovým procesem.
Použití
Soda se používá při výrobě skla, papíru a detergentů. Časté je i použití jako prostředku pro vytvoření zásaditého prostředí.
V domácnosti je soda používána jako změkčovadlo vody. Váže ionty hořčíku a vápníku za vzniku patřičných nerozpustných uhličitanů. Bez jejího použití by bylo nutné použít nadbytečné množství pracího prostředku.
Soda je často používána ve fotografických procesech jako pH regulátor k zajištění stabilního zásaditého prostředí nutného pro správnou funkci vývojek.
Zajímavostí je, že se během historie používal jako přísada do nejrůznějších antikoncepčních směsí. Ve starém Egyptě (zmínka z písemnosti z období XII. dynastie) se používala pasta z včelího medu a uhličitanu sodného. V Římě za císařů Traiana a Hadriana se zase míchal s dření fíků. Tyto směsi měly po natření pochvy zabránit otěhotnění.
Výskyt
Soda je rozpustná ve vodě, ale může se přirozeně vyskytovat ve vyprahlých oblastech, obzvláště na místech vyschlých jezer. Soda z těchto zdrojů byla již v pradávných dobách používána v Egyptě k mumifikaci a k výrobě skla. Uhličitan sodný se vyskytuje ve formě tří hydrátů: Dekahydrátu, heptahydrátu a monohydrátu.
Výroba
Existují dva základní výrobní postupy pro výrobu sody - Solvayův a Leblancův proces.
Solvayův proces
V roce 1861 belgický chemik Ernest Solvay objevil metodu na přeměnu chloridu sodného na uhličitan sodný za použití amoniaku. Postup spočívá v tvorbě poměrně málo rozpustného hydrogenuhličitanu sodného (NaHCO3) reakcí hydrogenuhličitanu amonného a chloridu sodného ve vodném roztoku:
- NaCl + NH4HCO3 → NaHCO3 + NH4Cl
Technicky se postupuje tak, že se do téměř nasyceného roztoku NaCl zavádí nejprve amoniak a poté oxid uhličitý. Vzniklý hydrogenuhličitan sodný se odfiltruje a zahříváním (kalcinací) převede na uhličitan sodný (kalcinovanou sodu):
- 2NaHCO3 → Na2CO3 + H2O + CO2
Takto získaný oxid uhličitý se znovu odvádí zpět do výroby. Vzniklý chlorid amonný je podroben reakci s hydroxidem vápenatým za vzniku odpadního chloridu vápenatého a uvolnění amoniaku který je znovu použit ve výrobě.
- Ca(OH)2 + 2 NH4Cl → CaCl2 + 2 NH3 + 2 H2O
Leblancův proces
Tento způsob výroby byl vypracován r. 1791 Leblancem na základě ceny vypsané francouzskou Akademií.
Na chlorid sodný se působí koncentrovanou kyselinou sírovou za vzniku síranu sodného a kyseliny chlorovodíkové.
Síran sodný se poté smísí s uhličitanem vápenatým (vápencem) a uhlím a taví se v peci. Během pálení probíhá tato reakce:
Z vychladlé taveniny je poté uhličitan sodný vyloužen vodou.
Reference
Obrázky, zvuky či videa k tématu uhličitan sodný na Wikimedia Commons Technické informace o výrobách jsou čerpány z Anorganické chemie I., Heinricha Remyho, rok vydání 1961
Literatura
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.