Fosfodiesterová vazba: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 486 bajtů ,  před 9 lety
m
ještě o náboji; drobnosti
(zamodření RNA, přilepil jsem tady i cukr-fosfátovou kostru, pokud se o to nezajímáte do hloubky, tak jenom vzácně se s fosfodiesterovou vazbou setkáte v jiném významu)
 
m (ještě o náboji; drobnosti)
[[Soubor:Phosphodiester Bond Diagram.svg|thumb|200px|Fosfodiesterová vazba propojující nukleotidy [[thymin]] (T) s [[adenin]]em (A), a následně s dalším adeninem skrze fosfátové skupiny(PO<sub>4</sub><sup>3-</sup>).]]
'''Fosfodiesterová vazba''' je [[kovalentní vazba|kovalentní]] propojení, ve kterém dvě [[hydroxylová skupina|hydroxilové skupiny]] tvoří [[ester]]ové vazby na jednu [[fosfát]]ovou skupinu. Fosfodiestorová vazba je známá především v nukleových kyselinách, ale vyskytuje se například i v [[cyklický nukleotid|cyklických nukleotidech]] nebo v [[glycerolfosfolipid]]ech.<br/>'''Cukr-fosfátová kostra''' v [[DNA]] a [[RNA]] vzniká propojením 5' uhlíku na jednom cukerném zbytku s 3' uhlíkem následujícího cukerného zbytku fosfodiesterovou vazbou. Takto vazba taktedy určuje [[direkcionalita|direkcionalitu]] [[nukleová kyselina|nukleové kyseliny]].
 
Vznik fosfodiesterových vazeb zajišťují [[DNA polymeráza|DNA]] a [[RNA polymeráza|RNA polymerázy]], ale také další enzymy, například [[ligáza|ligázy]] nebo [[nukleotidyltransferáza|nukleotidyltransferázy]], případně [[cykláza|cyklázy]] vvytvářející případěz nukleotidů [[cyklický nukleotid|cyklickýchcyklické nukleotidůnukleotidy]].
 
Rozpad fosfodiesterových vazeb v nukleových kyselinách zajišťují [[DNáza|DNázy]] a [[RNázy]], [[fosfodiesteráza|fosfodiesterázy]] (ukončeníukončují signalizacesignalizaci [[cyklický nukleotid|cyklických nukleotidů]] působících jako [[druhý posel|druzí poslové]]), fosfolipázy [[Fosfolipáza C|C]] a [[Fosfolipáza D|D]] (vytváří [[druhý posel|druhé posly]] štěpením [[fosfatidylinositol-4,5-bisfosfát]]u).
 
V případě nukleových kyselin je fosfát ve fosfodiesterové vazbě zodpovědný za záporný náboj nesený molekulou, který je přímo úměrný jejich délce, což umožňuje jejich jednoduchou analýzu pomocí [[Gelová elektroforéza|gelové elektroforézy]]. V buňkách tento záporný náboj ovšem musí být odstíněn, k čemuž slouží především bazické proteiny [[histon]]y a bivalentní ionty kovů, především [[hořčík]]u.
 
{{Pahýl}}
1 850

editací

Navigační menu