Hnojivo: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
MerlIwBot (diskuse | příspěvky)
značka: lokální interwiki
m Editace uživatele MerlIwBot (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JAnDbot
Řádek 61: Řádek 61:
[[Kategorie:Chemické látky]]
[[Kategorie:Chemické látky]]
[[Kategorie:Zahradnictví]]
[[Kategorie:Zahradnictví]]

[[be:Угнаенні]]
[[kk:Тыңайтқыштар]]

Verze z 9. 8. 2013, 11:51

Chilský ledek (dusičnan sodný)

Hnojiva jsou směsi, používané pro zlepšení růstu rostlin. Obvykle jsou aplikována přes půdu (pro příjem kořeny) nebo hnojením listů (pro příjem listy).

Hnojiva obvykle poskytují v různých poměrech tři hlavní biogenní prvky (dusík, fosfor, draslík), sekundární biogenní prvky (vápník, síra, hořčík) a někdy také stopové prvky, které jsou užitečné pro hnojení: bór, chlór, mangan, železo, zinek, měď a molybden.

Rozdělení zemědělských hnojiv

  • podle původu
    • statková neboli organická (hnůj, kompost, močůvka, hnojůvka)
    • průmyslová neboli minerální
      • podle složení
        • jednosložková (močovina)
        • vícesložková neboli kombinovaná
          • dvojitá (ledek draselný)
          • trojitá neboli plná (NPK)
      • podle vlivu na půdní reakci
        • kyselá (chlorid draselný)
        • neutrální (ledek amonný s vápencem)
        • zásaditá (dusíkaté vápno)
  • podle skupenství
    • tuhá (hnůj, kompost, superfosfát)
    • kapalná (močůvka, kejda)
  • podle účinnosti
    • hnojiva přímá
    • hnojiva nepřímá

Hnojiva podle účinnosti

Přímá hnojiva obsahují přinejmenším jednu ze základních rostlinných živit buďto v organické nebo minerální formě. Dodávají rostlinám makro- nebo mikroprvky a patří mezi ně hnojiva průmyslová i statková.

Nepřímá hnojiva neobsahují základní živiny v zásadním množství, ale vlivem na životní prostředí rostlin a metabolismus umožňují zvýšený příjem základních živin (což vede k vyšším výnosům). Patří k nim půdní kondicionéry, regulátory růstu (stimulátory i inhibitory), bakteriální hnojiva, inhibitory mikrobiotických procesů a podobně.

Hnojiva podle původu

Hnojiva statková

Neboli organická. Krom výkalů chovných zvířat (tzv. hnojiva stájová) do této skupiny patří i rostlinné zbytky jako komposty, sláma, natě a zelené hnojení.

Hnojiva průmyslová

Neboli minerální. Do této skupiny spadají všechny látky využívané ke hnojení, které byly vyrobené mimo zemědělský závod. Nejčastěji jde o produkty chemického, těžebního a stavebního průmyslu. U průmyslových hnojiv se krom skupenského dělení na pevná a kapalná dělí ještě dále:

  • podle skupenství
    • plynná
    • kapalná
    • pevná
      • prášková (částice v průměru do 1 mm)
      • zrnitá (částice 1-4 mm)
        • krystalická
        • granulovaná

Podle složení

Hnojiva se stěžejním obsahem jedné živiny se nazývají jednosložková. Ta se dělí na dusíkatá, fosforečná, draselná, hořečnatá a vápenatá. Mohou obsahovat i mikroprvky a doprovodné ionty (Ca2+, Mg2+, Na+, SO42-, Cl-)

Pokud je obsaženo živin více, používá se označení vícesložková neboli kombinovaná. Ta mohou být dvojitá (obsahují dvě živiny) nebo trojitá čili plná (obsahují všechny tři základní živiny N, P a K). Někdy se vyčleňují ještě mikrohnojiva, která obsahují převážně stopové prvky.

CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.