Dusičnan sodný: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m WPCleaner v1.27 - Obrázky bez popisu (Opraveno pomocí WP:WCW)
předělání odkazu
Řádek 15: Řádek 15:
|Číslo RTECS= WC5600000
|Číslo RTECS= WC5600000


|Molární hmotnost= 84,995 g/mol
|Molární hmotnost= 84,995 g/mol
|Molární koncentrace= 6,199 mol/dm<sup>3</sup> (''20&nbsp;°C, 40% roztok'')
|Molární koncentrace= 6,199&nbsp;mol/dm<sup>3</sup> (''20&nbsp;°C, 40% roztok'')
|Teplota tání= 306,8&nbsp;°C
|Teplota tání= 306,8&nbsp;°C
|Teplota rozkladu= 380&nbsp;°C
|Teplota rozkladu= 380&nbsp;°C
|Hustota= 2,260&nbsp;87&nbsp;g/cm³ (''18&nbsp;°C'')<br /> 1,317&nbsp;5&nbsp;g/cm³ (''20&nbsp;°C, 40% roztok'')
|Hustota= 2,260&nbsp;87&nbsp;g/cm<sup>3</sup> (''18&nbsp;°C'')<br /> 1,317&nbsp;5&nbsp;g/cm<sup>3</sup> (''20&nbsp;°C, 40% roztok'')
|Dynamický viskozitní koeficient= 2,86&nbsp;cP (''317&nbsp;°C'')<br />2,01&nbsp;cP (''387&nbsp;°C'')<br />1,52&nbsp;cP (''457&nbsp;°C'')<br /> 2,227&nbsp;cP (''20&nbsp;°C, 40% roztok'')
|Dynamický viskozitní koeficient= 2,86&nbsp;cP (''317&nbsp;°C'')<br />2,01&nbsp;cP (''387&nbsp;°C'')<br />1,52&nbsp;cP (''457&nbsp;°C'')<br /> 2,227&nbsp;cP (''20&nbsp;°C, 40% roztok'')
|Kinematický viskozitní koeficient= 1,690&nbsp;cS (''20&nbsp;°C, 40% roztok'')
|Kinematický viskozitní koeficient= 1,690&nbsp;cS (''20&nbsp;°C, 40% roztok'')
|Index lomu= ''n''<sub>Dř</sub>= 1,336&nbsp;0 <br />''n''<sub>Dm</sub>= 1,584&nbsp;8 <br /> ''n''<sub>D</sub>= 1,380&nbsp;2 (''20&nbsp;°C, 40% roztok'')
|Index lomu= ''n''<sub>Dř</sub>= 1,336&nbsp;0 <br />''n''<sub>Dm</sub>= 1,584&nbsp;8 <br /> ''n''<sub>D</sub>= 1,380&nbsp;2 (''20&nbsp;°C, 40% roztok'')
|Rozpustnost= 73,08&nbsp;g/100&nbsp;ml (''0&nbsp;°C'')<br />79,9&nbsp;g/100&nbsp;ml (''10&nbsp;°C'')<br />87,22&nbsp;g/100&nbsp;ml (''20&nbsp;°C'')<br />91,6&nbsp;g/100&nbsp;ml (''25&nbsp;°C'')<br />96,1&nbsp;g/100&nbsp;ml (''30&nbsp;°C'')<br />104,9&nbsp;g/100&nbsp;ml (''40&nbsp;°C'')<br />113,45&nbsp;g/100&nbsp;ml (''50&nbsp;°C'')<br />124,7&nbsp;g/100&nbsp;ml (''60&nbsp;°C'')<br />147,50&nbsp;g/100&nbsp;ml (''80&nbsp;°C'')<br />175,91&nbsp;g/100&nbsp;ml (''100&nbsp;°C'')
|Rozpustnost= 73,08&nbsp;g/100&nbsp;ml (''0&nbsp;°C'')<br />79,9&nbsp;g/100&nbsp;ml (''10&nbsp;°C'')<br />87,22&nbsp;g/100&nbsp;ml (''20&nbsp;°C'')<br />91,6&nbsp;g/100&nbsp;ml (''25&nbsp;°C'')<br />96,1&nbsp;g/100&nbsp;ml (''30&nbsp;°C'')<br />104,9&nbsp;g/100&nbsp;ml (''40&nbsp;°C'')<br />113,45&nbsp;g/100&nbsp;ml (''50&nbsp;°C'')<br />124,7&nbsp;g/100&nbsp;ml (''60&nbsp;°C'')<br />147,50&nbsp;g/100&nbsp;ml (''80&nbsp;°C'')<br />175,91&nbsp;g/100&nbsp;ml (''100&nbsp;°C'')
|Rozpustnost polární= [[methanol]]<br /> [[ethanol]]<br /> kapalný [[Amoniak|čpavek]]
|Rozpustnost polární= [[methanol]]<br /> [[ethanol]]<br /> kapalný [[amoniak|čpavek]]
|Relativní permitivita= 5,2 (''20&nbsp;°C'')
|Relativní permitivita= 5,2 (''20&nbsp;°C'')
|Povrchové napětí= 119&nbsp;mN/m (''320&nbsp;°C'')<br />117&nbsp;mN/m (''350&nbsp;°C'')<br />114 mN/m (''400&nbsp;°C'')
|Povrchové napětí= 119&nbsp;mN/m (''320&nbsp;°C'')<br />117&nbsp;mN/m (''350&nbsp;°C'')<br />114 mN/m (''400&nbsp;°C'')
Řádek 51: Řádek 51:
}}
}}


'''Dusičnan sodný''' ('''NaNO<sub>3</sub>''') je chemická sloučenina, vyskytující se v přírodě v podobě [[Minerál|nerostu]] '''[[nitronatrit]]u''', je znám též pod označením '''chilský ledek'''. Dalším synonymem je '''nitratin'''.
'''Dusičnan sodný''' ('''NaNO<sub>3</sub>''') je chemická sloučenina, vyskytující se v přírodě v podobě [[minerál|nerostu]] '''[[nitronatrit]]u''', je znám též pod označením '''chilský ledek'''. Dalším synonymem je '''nitratin'''.


Je bezbarvý, bílý, šedý nebo lehce zbarvený do žluta nebo hněda, průhledný, [[sklo|skelně]] lesklý, štěpný podle [[romboedr]]u. [[Mohsova stupnice tvrdosti|Tvrdost]] 1,5–2, [[hustota]] 2,26 g.cm–3. Tvoří celistvé agregáty, kůry, vyskytuje se i v [[krystal]]ech [[krystalografická soustava|romboedrického typu]]. Je snadno rozpustný ve [[voda|vodě]], proto se vyskytuje především v aridních oblastech. Významná jsou kvartérní sedimentární ložiska nejasné geneze v poušti [[Atacama]] v [[Chile]]. Nitronatrit slouží od začátku [[18. století]] jako jediné přírodní dusíkaté [[hnojivo]] (dnes z více než 90 % nahrazen syntetickým ledkem a dalšími dusíkatými hnojivy). Sloučeniny dusíku slouží dále při výrobě [[buničina|buničiny]], [[plast]]ů, [[umělé vlákno|umělých vláken]] apod. Dusičnan sodný se pod označením '''E&nbsp;251''' hojně užívá také v potravinářství jako [[Konzervace (potraviny)|konzervační]] přísada u masných výrobků. V [[pyrotechnika|pyrotechnice]] se používá jako [[okysličovadlo]].
Je bezbarvý, bílý, šedý nebo lehce zbarvený do žluta nebo hněda, průhledný, [[sklo|skelně]] lesklý, štěpný podle [[klenec|romboedr]]u. [[Mohsova stupnice tvrdosti|tvrdost]] je 1,5–2, [[hustota]] 2,26&nbsp;g/cm<sup>3</sup>. Tvoří celistvé agregáty, kůry, vyskytuje se i v [[krystal]]ech [[Krystalografická soustava#Kosočtverečná (romboedrická)|romboedrického]] typu. Je snadno rozpustný ve [[voda|vodě]], proto se vyskytuje především v aridních oblastech. Významná jsou kvartérní sedimentární ložiska nejasné geneze v poušti [[Atacama]] v [[Chile]]. Nitronatrit slouží od začátku [[18. století]] jako jediné přírodní dusíkaté [[hnojivo]] (dnes z více než 90&nbsp;% nahrazen syntetickým ledkem a dalšími dusíkatými hnojivy). Sloučeniny dusíku slouží dále při výrobě [[buničina|buničiny]], [[plast]]ů, [[umělé vlákno|umělých vláken]] apod. Dusičnan sodný se pod označením '''E&nbsp;251''' hojně užívá také v potravinářství jako [[Konzervace (potraviny)|konzervační]] přísada u masných výrobků. V [[pyrotechnika|pyrotechnice]] se používá jako [[okysličovadlo]].


Za tepla se rozkládá na dusitan sodný a kyslík podle rovnice: 2NaNO<sub>3</sub> → 2NaNO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub>
Za tepla se rozkládá na dusitan sodný a kyslík podle rovnice: 2NaNO<sub>3</sub> → 2NaNO<sub>2</sub> + O<sub>2</sub>
Řádek 59: Řádek 59:
Se sírou hoří podle rovnice: 4S + 2NaNO<sub>3</sub> → Na<sub>2</sub>S + N<sub>2</sub> + 3SO<sub>2</sub>
Se sírou hoří podle rovnice: 4S + 2NaNO<sub>3</sub> → Na<sub>2</sub>S + N<sub>2</sub> + 3SO<sub>2</sub>


Chilský ledek se zapsal do historie [[Vodní doprava|lodní dopravy]]. Původně byl v lodních dokladech uváděn pod všeobecným názvem „hnojivo“, ale několik katastrof parníků, které ho převážely, vedlo k tomu, že byl přesunut do kolonky „vysoce nebezpečný náklad“, neboť se ukázalo, že hořící chilský ledek hašený směsí horké vody a páry (běžná praxe na parnících v případě požáru) má tendenci [[Výbuch|explodovat]]. Došlo dokonce k případům, že explodující [[parník]] zničil celé přístavní město a potopil několik okolo kotvících lodí.{{Doplňte zdroj}}
Chilský ledek se zapsal do historie [[vodní doprava|lodní dopravy]]. Původně byl v lodních dokladech uváděn pod všeobecným názvem „hnojivo“, ale několik katastrof parníků, které ho převážely, vedlo k tomu, že byl přesunut do kolonky „vysoce nebezpečný náklad“, neboť se ukázalo, že hořící chilský ledek hašený směsí horké vody a páry (běžná praxe na parnících v případě požáru) má tendenci [[výbuch|explodovat]]. Došlo dokonce k případům, že explodující [[parník]] zničil celé přístavní město a potopil několik okolo kotvících lodí.{{Doplňte zdroj}}


== Literatura ==
== Literatura ==

Verze z 8. 8. 2013, 07:51

Šablona:Infobox Chemická sloučenina

Dusičnan sodný (NaNO3) je chemická sloučenina, vyskytující se v přírodě v podobě nerostu nitronatritu, je znám též pod označením chilský ledek. Dalším synonymem je nitratin.

Je bezbarvý, bílý, šedý nebo lehce zbarvený do žluta nebo hněda, průhledný, skelně lesklý, štěpný podle romboedru. tvrdost je 1,5–2, hustota 2,26 g/cm3. Tvoří celistvé agregáty, kůry, vyskytuje se i v krystalech romboedrického typu. Je snadno rozpustný ve vodě, proto se vyskytuje především v aridních oblastech. Významná jsou kvartérní sedimentární ložiska nejasné geneze v poušti Atacama v Chile. Nitronatrit slouží od začátku 18. století jako jediné přírodní dusíkaté hnojivo (dnes z více než 90 % nahrazen syntetickým ledkem a dalšími dusíkatými hnojivy). Sloučeniny dusíku slouží dále při výrobě buničiny, plastů, umělých vláken apod. Dusičnan sodný se pod označením E 251 hojně užívá také v potravinářství jako konzervační přísada u masných výrobků. V pyrotechnice se používá jako okysličovadlo.

Za tepla se rozkládá na dusitan sodný a kyslík podle rovnice: 2NaNO3 → 2NaNO2 + O2

Se sírou hoří podle rovnice: 4S + 2NaNO3 → Na2S + N2 + 3SO2

Chilský ledek se zapsal do historie lodní dopravy. Původně byl v lodních dokladech uváděn pod všeobecným názvem „hnojivo“, ale několik katastrof parníků, které ho převážely, vedlo k tomu, že byl přesunut do kolonky „vysoce nebezpečný náklad“, neboť se ukázalo, že hořící chilský ledek hašený směsí horké vody a páry (běžná praxe na parnících v případě požáru) má tendenci explodovat. Došlo dokonce k případům, že explodující parník zničil celé přístavní město a potopil několik okolo kotvících lodí.[zdroj?]

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Dusičnan sodný na Wikimedia Commons