Leo Marian Vodička: Porovnání verzí
-obr. |
Bez shrnutí editace značka: možné problémové formulace |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
Vystudoval [[Janáčkova akademie múzických umění|Janáčkovu akademii múzických umění]] v Brně ([[1968]] – [[1972]]), obor sólový zpěv, ve třídě doc. Josefa Války. |
Vystudoval [[Janáčkova akademie múzických umění|Janáčkovu akademii múzických umění]] v Brně ([[1968]] – [[1972]]), obor sólový zpěv, ve třídě doc. Josefa Války. |
||
Tenorista s tmavou barvou hlasu s širokým repertoirem lyrických i dramatických rolí. |
|||
První angažmá měl v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]] ([[1970]] – [[1972]]), následovala angažmá v Divadle O. Stibora v [[Olomouc]]i ([[1972]] – [[1979]]), ve Státním divadle v Brně ([[1979]] – [[1982]]) a od června [[1982]] se stal sólistou opery v [[Národní divadlo|Národním divadle]] Praha <ref> Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str. 562</ref>, kde ale již od roku [[1973]] působil jako stálý host. Hostoval i na dalších operních scénách v Česku. |
|||
Pro tmavou barvu hlasu a bezproblémovou nejvyšší tenorovou polohu, dramatické herectví a impozantní jevištní zjev je na domácích i světových scénách hojně obsazován do rolí romantického repertoiru |
|||
| ⚫ | |||
Zahájil svoji operní karieru v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]] ([[1970]] – [[1972]]) kde nastudoval Prince-Rusalka,Alfreda-Traviata a SouChonga-Země úsměvů. Následovalo angažmá v Divadle O. Stibora v [[Olomouc]]i ([[1972]] – [[1979]]) kde nastudoval základní role českého i světového repertoiru (Dalibor,Jeník-Prodaná nevěsta,Lukáš-Hubička,Laca-Jenůfa,Boris-Káťa Kabanová,Heřman-Piková dáma,vévoda mantovský-Rigoletto,Radames-Aida a další). |
|||
| ⚫ | Má na svém kontě rozsáhlou diskografii především kompletů českých oper a oratorií z nichž na prvním místě jmenujme titulní roli Dalibora (Supraphon, BBC–Londýn, BBC–Glasgow), Glagolskou mši, Amara, Zápisník zmizelého (Panton, BBC–Londýn, NBC–Sydney, Editio Radio Clasic–Paříž), Věčné evangelium a další. |
||
Po krátkém působení v Janáčkově opeře Brno, kde zaujal především jako Walther Stolzing-Mistři pěvci,Dalibor,Dimitrij) jej v roce 1980 angažoval Zdeněk Košler do opery Národního divadla Praha (<ref> Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str. 562</ref>). Zde ale již od roku [[1973]] působil jako stálý host. |
|||
Během svého pětiletého angažmá v Národním divadle utkvěl v povědomí diváků zejména jako Dalibor, jehož je za poslední tři desetiletí u nás vlastně jediným skutečným a navíc ideálním představitelem,ale rovněž jako Lukáš-Hubička,Princ-Rusalka,Rinaldo-Armida,Dimitrij,Rudolf-Bohema,Pinkerton-Madamma Butterfly,Cavaradossi-Tosca,Manrico-Il Trovatore,Canio-Pagliacci,Turidu-Cavalleria Rusticana,Otello a v mnohých dalších rolích. |
|||
Od roku 1991 opustil trvalé angažmá a působí doma i v zahraničí výhradně pohostinsky. |
|||
Doménou pěvce,který je za poslední čtyři desetiletí naší nejvýraznější osobností dramatického tenorového oboru,je především operní tvorba Verdiho,Pucciniho a Janáčka,jejichž díla dávají jeho temně zabarvenému hlasu,ovládanému bezpečnou pěveckou technikou,nejlépe vyniknout v celé jeho bohaté výrazové škále od bel-cantového lyrismu rolí typu Rudolf v Bohemě po dramatrickou výbušnost,vrcholící ve Verdiho Otellovi. |
|||
Zářivé a zcela bezpečné nejvyšší tenorové tóny,barytonově znějící střední a hluboká poloha,schopnost mimořádně oduševnělým,vřelým pěveckým a absolutně přirozeným hereckým projevem vyjádřit i ta nejniternější hnutí lidské duše jeho postav (Zápisník zmizelého) z něj činí umělce ve svém oboru ojedinělého. |
|||
Hostoval i na dalších operních scénách v Československu/Česku (Ostrava,Bratislava,Plzeň,Opava). |
|||
Výrazné pěvecké a herecké umění L.M.Vodičky evokovalo jeho četná zahraniční angažmá. |
|||
Významné je jeho tříleté působení ve Státní opeře ve [[Vídeň|Vídni]] 1990-1992,kde ztvárnil roli Prince v [[Antonín Dvořák|Dvořákově]] ''Rusalce'' a v Zurichu 1991-1995 kde ztvárnil role Prince-Rusalka a Borise-Káťa Kabanová. |
|||
| ⚫ | Hostoval v mnoha světových metropolích (namátkou [[Řím]], [[Londýn]], [[Glasgow]], Sevilla, Edinburgh, [[Tokio]], Taipei, [[Sydney]], [[Berlín]], Zurich, [[Paříž]], Göteborg, Sofia, Budapest, [[Moskva]] a další) v hlavních rolích převážně slovanského repertoiru (Lukáš, Jeník, Dalibor, Princ, Dimitrij, Laca, Boris, pan Brouček, Živný a další),ale i světového repertoiru (Rudolf,Cavaradossi,Canio,Manrico,Radames,don Alvaro,Otello,don José,Eleazar). |
||
| ⚫ | Má na svém kontě rozsáhlou diskografii především kompletů českých oper a oratorií z nichž na prvním místě jmenujme titulní roli Dalibora (Supraphon, BBC–Londýn, BBC–Glasgow), Glagolskou mši (Supraphon,BBC), Amara, Zápisník zmizelého (Panton, BBC–Londýn, NBC–Sydney, Editio Radio Clasic–Paříž), Věčné evangelium a další. |
||
11.září 2004 jej Nadace Leoše Janáčka dekorovala Pamětní medailí Leoše Janáčka za interpretaci a šíření Mistrova díla v zahraničí. |
|||
Objevil se i v několika filmech (www.hollywood.com) a v TV inscenacích oper a operet. |
Objevil se i v několika filmech (www.hollywood.com) a v TV inscenacích oper a operet. |
||
Od roku 1997 působí též jako úspěšný pěvecký pedagog. |
|||
Tenorista s tmavou barvou hlasu s širokým repertoirem lyrických i dramatických rolí. Pro tmavou barvu hlasu a bezproblémovou nejvyšší tenorovou polohu, dramatické herectví a impozantní jevištní zjev je na domácích i světových scénách hojně obsazován do rolí romantického repertoiru (Rudolf, Cavaradossi, Calaf, Dick Johnson-Ramerrez, Canio, Turridu, vévoda mantovský, Manrico, Radames, don Carlos, Otello, don José, Eleazar, Walter Stolzing a další) ale i do hlavních rolí českého repertoiru (Lukáš, Jeník, Dalibor, Princ, Dimitrij, Laca, Boris, pan Brouček, Živný a další). |
|||
www.youtube.com - nahrávky - úspěchy pedagogické práce |
|||
Verze z 1. 8. 2013, 20:54
Leo Marian Vodička (* 8. dubna 1950, Brno) je český operní pěvec – tenorista, vystupující na operních scénách a koncertních pódiích v Česku i zahraničí.
Život
Vystudoval Janáčkovu akademii múzických umění v Brně (1968 – 1972), obor sólový zpěv, ve třídě doc. Josefa Války.
Tenorista s tmavou barvou hlasu s širokým repertoirem lyrických i dramatických rolí.
Pro tmavou barvu hlasu a bezproblémovou nejvyšší tenorovou polohu, dramatické herectví a impozantní jevištní zjev je na domácích i světových scénách hojně obsazován do rolí romantického repertoiru
Zahájil svoji operní karieru v Českých Budějovicích (1970 – 1972) kde nastudoval Prince-Rusalka,Alfreda-Traviata a SouChonga-Země úsměvů. Následovalo angažmá v Divadle O. Stibora v Olomouci (1972 – 1979) kde nastudoval základní role českého i světového repertoiru (Dalibor,Jeník-Prodaná nevěsta,Lukáš-Hubička,Laca-Jenůfa,Boris-Káťa Kabanová,Heřman-Piková dáma,vévoda mantovský-Rigoletto,Radames-Aida a další).
Po krátkém působení v Janáčkově opeře Brno, kde zaujal především jako Walther Stolzing-Mistři pěvci,Dalibor,Dimitrij) jej v roce 1980 angažoval Zdeněk Košler do opery Národního divadla Praha ([1]). Zde ale již od roku 1973 působil jako stálý host. Během svého pětiletého angažmá v Národním divadle utkvěl v povědomí diváků zejména jako Dalibor, jehož je za poslední tři desetiletí u nás vlastně jediným skutečným a navíc ideálním představitelem,ale rovněž jako Lukáš-Hubička,Princ-Rusalka,Rinaldo-Armida,Dimitrij,Rudolf-Bohema,Pinkerton-Madamma Butterfly,Cavaradossi-Tosca,Manrico-Il Trovatore,Canio-Pagliacci,Turidu-Cavalleria Rusticana,Otello a v mnohých dalších rolích.
Od roku 1991 opustil trvalé angažmá a působí doma i v zahraničí výhradně pohostinsky.
Doménou pěvce,který je za poslední čtyři desetiletí naší nejvýraznější osobností dramatického tenorového oboru,je především operní tvorba Verdiho,Pucciniho a Janáčka,jejichž díla dávají jeho temně zabarvenému hlasu,ovládanému bezpečnou pěveckou technikou,nejlépe vyniknout v celé jeho bohaté výrazové škále od bel-cantového lyrismu rolí typu Rudolf v Bohemě po dramatrickou výbušnost,vrcholící ve Verdiho Otellovi.
Zářivé a zcela bezpečné nejvyšší tenorové tóny,barytonově znějící střední a hluboká poloha,schopnost mimořádně oduševnělým,vřelým pěveckým a absolutně přirozeným hereckým projevem vyjádřit i ta nejniternější hnutí lidské duše jeho postav (Zápisník zmizelého) z něj činí umělce ve svém oboru ojedinělého.
Hostoval i na dalších operních scénách v Československu/Česku (Ostrava,Bratislava,Plzeň,Opava).
Výrazné pěvecké a herecké umění L.M.Vodičky evokovalo jeho četná zahraniční angažmá. Významné je jeho tříleté působení ve Státní opeře ve Vídni 1990-1992,kde ztvárnil roli Prince v Dvořákově Rusalce a v Zurichu 1991-1995 kde ztvárnil role Prince-Rusalka a Borise-Káťa Kabanová.
Hostoval v mnoha světových metropolích (namátkou Řím, Londýn, Glasgow, Sevilla, Edinburgh, Tokio, Taipei, Sydney, Berlín, Zurich, Paříž, Göteborg, Sofia, Budapest, Moskva a další) v hlavních rolích převážně slovanského repertoiru (Lukáš, Jeník, Dalibor, Princ, Dimitrij, Laca, Boris, pan Brouček, Živný a další),ale i světového repertoiru (Rudolf,Cavaradossi,Canio,Manrico,Radames,don Alvaro,Otello,don José,Eleazar).
Má na svém kontě rozsáhlou diskografii především kompletů českých oper a oratorií z nichž na prvním místě jmenujme titulní roli Dalibora (Supraphon, BBC–Londýn, BBC–Glasgow), Glagolskou mši (Supraphon,BBC), Amara, Zápisník zmizelého (Panton, BBC–Londýn, NBC–Sydney, Editio Radio Clasic–Paříž), Věčné evangelium a další.
11.září 2004 jej Nadace Leoše Janáčka dekorovala Pamětní medailí Leoše Janáčka za interpretaci a šíření Mistrova díla v zahraničí.
Objevil se i v několika filmech (www.hollywood.com) a v TV inscenacích oper a operet.
Od roku 1997 působí též jako úspěšný pěvecký pedagog.
www.youtube.com - nahrávky - úspěchy pedagogické práce
Odkazy
Reference
Literatura
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 562
Externí odkazy
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Leo Marian Vodička