Arpádovci: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidány 3 bajty ,  před 7 lety
m
Přebírání commonscat z Wikidat dle výpisů od Dannyho B. a Byriala; kosmetické úpravy
(→‎11. století: zmodrání wikiodkazu)
m (Přebírání commonscat z Wikidat dle výpisů od Dannyho B. a Byriala; kosmetické úpravy)
[[Soubor:Nte-kir-arpad.jpg|right|thumb|Náčelník [[Arpád]]]]
 
'''Arpádovci''' byli původní [[Uhersko|uherskou]] [[Panovnický rod|panovnickou]] [[Dynastie|dynastií]], která vládla od počátků uherského státu ([[9. století]]) až do roku [[1301]], kdy zemřel její poslední příslušník [[Ondřej III.]]
 
== Původ rodu ==
 
== Dějiny rodu 9.-10. století ==
Při cestě do Karpat [[Almoš]] zemřel a vládu převzal jeho syn [[Arpád]]. Poté co se na novém území dostatečně usadil, začal podnikat mnoho válečných nájezdů na ostatní státy. Jeho výboje vedly přes [[Itálie|Itálii]] do [[Německo|Německa]], [[Francie]] a [[Španělsko|Španělska]]. Od roku [[917]] začali [[Maďaři]] podnikat výboje do několika zemí současně, což zapříčinilo její rozpad. V zemi tak existovalo tři až pět kmenových svazů a pouze jedním z nich byl náčelníkem [[Arpád]].
 
Po smrti Arpáda stanul v čele maďarských kmenů jeho syn [[Zoltán (náčelník)|Zoltán]], který vládl v letech 907 až 948. Snažil se pokračovat v otcových nájezdech. Za vlády Zoltánova synovce [[Fajsz|Fajsze]]e (948–955) byl maďarský postup zastaven římských králem [[Ota I. Veliký|Ottou I.]] v [[Bitva na Lechu|bitvě u Lechu]] (955). Po něm vládl jeho syn [[Takšoň|Taksony]] (955–972), který se snažil spíše o celkovou izolaci země od ostatních.
 
Jeho syn [[Gejza]] (972–997) se naopak snažil o obnovení vztahu s ostatními zeměmi. Poslal vyslance k římskému císaři Ottovi I. (973). Také se nechal i s celou jeho rodinou pokřtít a stal se tak prvním křesťanem v rodě. [[Křesťanství]] se pak začalo pozvolna šířit i do dalších koutů země. Rozšířil své panství o malá území na dnešním [[Slovensko|Slovensku]].
Když Štěpánův jediný syn [[Svatý Emerich|Emeric]] zemřel (2. září 1031), panovník ustanovil svým zástupcem svého synovce [[Petr Orseolo|Petra Orseola]]. To vyvolalo hněv u jeho bratrance [[Vazul]]a, který byl ovšem v té době zavřený ve vězení v [[Nitra|Nitře]].
 
Po smrti [[Štěpán I. Svatý|Štěpána I.]] (15. srpna 1938) se o nástupnicví strhl boj mezi Petrem, synem jeho sestry Marie a [[Seznam benátských dóžat|benátského dožete]] z rodu Orseolo, a mezi stařešinou [[Samuel Aba|Samuelem]] z rodu Aba. Vlády se chopil Petr, ovšem v roce 1046 byl na jeho území veden silný rebelský výpad a Petr byl zajat povstalci. Vlady ujal Vazulův syn [[Ondřej I.]], který do té doby žil ve vyhnanství v [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]]. Podařilo se mu zpacifikovat rebely a obnovil dobrý stav křesťanství v zemi. V roce 1048 pozval svého mladšího bratra [[Béla I. Uherský|Bélu]] a uložil mu třetinu svých zemí do jeho správy, což mělo za následek rozdělení celé země.
 
Ještě za svého života přenechal Ondřej I. korunu svému synovi [[Šalamoun I. Uherský|Šalamounovi I]]. To se ale neslučovalo s tehdejší tradicí seniorátního práva a vévoda [[Gejza I. Uherský|Gejza I.]] (syn Bély I. a bratranec Šalamouna I.) se snažil Šalamouna svrhnout. Po několika potyčkách se mu to v roce 1074 podařilo. Zemřel 25. května 1077.
Jeho vláda bylo poznamenaná mnoha vnitrostátními konflikty. Vší silou se snažil zajistit následnictví pro své syny. Za jeho vlády byla jeho dcera [[Alžběta Durynská]] kanonizována. Po jeho smrti na jeho místo nastoupil jeho syn [[Béla IV.]] ([[1235]])
 
Tomu se podařilo dát království dohromady, ale vzápětí bylo zdevastováno nájezdy Tatarů (1241-42). Postupně Tatarů ubývalo a tak postavil či opravil některé pevnosti na hranicích a sjednotil obranu. Také udělil [[městská práva]] několika vesnicím. Na krátkou dobu obsadil [[Štýrské vévodství]]. Dvě z jeho dcer byly kanonizovány ([[Markéta Uherská]] a [[Kinga Polská]]).
 
Dalším nástupcem byl jeho syn [[Štěpán V. Uherský|Štěpán V.]] Za jeho vlády mnoho lidí odešlo do Čech, ovšem vrátili se za vlády jeho syna [[Ladislav IV. Kumán|Ladislava IV.]] Za své vlády musel řešit vnitrostátní spory, které postupně rozkládaly království. Mnoho rodů se na sklonku královy vlády nakradlo ze státní kasy do svých vlastních kapes. Ladislav IV. byl nakonec roku [[1272]] zavražděn svými odpůrci.
 
Po jeho smrti se myslelo, že rod Arpádovců skončil, jelikož jediným následníkem byl [[Ondřej III.]], vnuk krále [[Ondřej II. Uherský|Ondřeje II.]], který byl ovšem svými bratry popřen. Přesto však byl zvolen králem většinou maďarských baronů. Za své vlády se ovšem musel potýkat se svými odpůrci nesouhlasícími s jeho vládou. Když 14. ledna [[1301]] zemřel, vymřel rod Arpádovců [[po meči]]. Jeho dcera [[Alžběta Arpádovna]], poslední člen rodu, zemřela sedm let poté.
 
== Externí odkazy ==
{{Commonscat}}
* [http://www.moraviamagna.cz/rodokmeny/r_8arpad.htm Rodokmen]
* [http://www.e-stredovek.cz/view.php?nazevclanku=arpadovci-sv%E4ti-krali&cisloclanku=2009020002 Árpádovci - svätí králi ]
1 118 200

editací

Navigační menu