Bedřichovice (Šlapanice): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m doplnění informaci o telefonním napojení obce
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m dočasná úprava pro převod na Wikidata
Řádek 90: Řádek 90:


== Odkazy ==
== Odkazy ==
{{Commonscat|Bedřichovice (Šlapanice)}}
{{commonscat}}
=== Reference ===
=== Reference ===
<references />
<references />

Verze z 29. 7. 2013, 12:08

Šablona:Infobox sídlo Bedřichovice (německy Bellowitz)[1] je vesnice, část města Šlapanice v okrese Brno-venkov. Nachází se v Dyjsko-svrateckém úvalu, asi 1,5 km na sever od Šlapanic. Je zde evidováno 122 adres.[2] Trvale zde žije 308 obyvatel.[3]

Bedřichovice je také název katastrálního území o rozloze 1,75 km2.[4]

Historie

O vzniku Bedřichovic existuje pověst o třech dobrých bratrech, kteří založili tři vesnice: Bedřich – Bedřichovice, Jiří – Jiříkovice, Blažej – Blažovice. Všechny tři se nacházejí blízko sebe na východ od Brna.

Zahájení systematického osídlení vesnice se odhaduje do doby 8. nebo 9. století n. l. Nejstarší historické prameny se vztahují k roku 1310. Část vesnice tehdy spadala pod brněnskou kapitulu sv. Petra a sv. Pavla. Podle tehdejších údajů bylo v Bedřichovicích 5 statků a 1 mlýn.

  • 15. století – za husitských bouří byla vesnice několikrát vypleněná (vesnice se nikdy nepřidala k protestantům, v budoucnosti byla vždy katolická, dnes vesměs ateistická).
  • 16. století – mezi Bedřichovicemi a Podolím vznikly rybníky Radvan a Pindulka. Jednak na zajištění provozu mlýna, jednak na chov ryb. Ryba se tak dostala na pečeť Bedřichovic.
  • 1645 – při obléhání Brna Švédy byly Bedřichovice úplně vypáleny
  • 1694 – založena první obecní hospoda
  • 1. 12. 1805 – před bitvou u Slavkova možná na katastru Bedřichovic přespal ve voze císař Napoleon
  • 1906 – založena obecní knihovna (první nákup 32 knih)
  • 1913 – elektrifikace obce
  • 1914–1918 – během první světové války padlo na frontách 6 mužů z Bedřichovic
  • 1921 – na návsi zasazena "lípa svobody" (dnes prostor sevřený ulicemi Hlavní, Lípová, Krátká)
  • 1926 – první autobusové spojení Bedřichovic s Brnem (jedna jízda stála 5 Kč, později 3 Kč)
  • 1930 – založení Sboru dobrovolných hasičů v Bedřichovicích
  • 1931 – stavba obecního domu s knihovnou a hasičskou zbrojnicí
  • 1933 – regulace potoka (Říčka)
  • 1934–1935 – stavba nové kaple podle projektu arch. Františka Ryšánka ze Šlapanic, pro hlavní oltář vytvořil sochař František Prosecký sochu Panny Marie Lourdské. Kaple byla uprostřed návsi, kvůli její stavbě byla přesazená lípa svobody na místo po bývalé zvonici (dnes křižovatka ulic Lípová a Studýky).
  • 1939–1945 – během druhé světové války bylo několik lidí odvlečeno na nucené práce nebo do koncentračního tábora.
  • 25. 4. 1945 – osvobození Bedřichovic
  • 14. 6. 1945 – slavnostní jízda prezidenta Edvarda Beneše
  • 1947 – Bedřichovice získaly vlastního kněze (roku 1950 emigroval do Rakouska, pak působil 7 let v Brazílii, pak se vrátil do Rakouska)
  • 1957 – z důvodu malého nadšení bedřichovických sedláků pro kolektivizaci bylo založeno JZD (Jednotné zemědělské družstvo)
  • 1958 – slavnostně otevřena budova Kulturního domu postaveného v rámci "Akce Z".
  • 1972 – JZD sloučeno se šlapanickým JZD Pokrok[5]
  • 1974 – postavena budova prodejny smíšeného zboží – Jednota
  • 1983 - stavba telefonní budky - do té doby bylo možné vyřizovat telefonické hovory pouze na požádání z přístroje v kulturním domě nebo z přístroje v JZD
  • 80. léta 20. století radikální pokles počtu obyvatel (z 402 na 298)
  • 2000 – postupná obnova společenského života v Bedřichovicích
  • 3. 9. 2011 – Od nevidím do nevidím, 80 obyvatel Bedřichovic bylo aktéry projektu Kateřiny Šedé v Tate Modern v Londýně
  • 3. 9. 2012 – „Dej mi svátek“, Kateřina Šedá zaměstnala obyvatele Bedřichovic na jeden den
  • 12. 1. 2012 – obecní ples, tradice obnovena po 30 letech, pořadatelé Sbor dobrovolných hasičů Bedřichovic
  • 13. 1. 2013 – Nová náves – představení projektu rekonstrukce prostoru před kulturním domem – Kateřina Šedá, spolupráce radnice Šlapanic, architekti Jitka Ressová a kol.
  • únor 2013 - odstraněna telefonní budka

Kultura

Dne 3. září 2011 byl v galerii Tate Modern v Londýně realizován projekt Kateřiny Šedé "Od nevidím do nevidím / From Morning till Night" (přestěhování Bedřichovic do Londýna). Cílem performance byla konfrontace života malé středoevropské vesnice s jednou z největších světových metropolí Londýnem. Akce se konala v prostoru velikosti katastrálního území Bedřichovic „promítnutého“ do prostoru Londýna v měřítku 1:1 mezi budovu galerie Tate Modern a katedrálu Sv. Pavla. Kromě britských profesionálních i amatérských umělců se do akce zapojilo 80 obyvatel Bedřichovic, kteří měli ve vymezeném prostoru dělat činnosti běžného dne – zametat, pracovat na zahradě, jezdit na kole, opalovat se, hrát si, zorganizovat hasičské cvičení, hrát nohejbal, umývat auto apod. Součástí programu byla také návštěva kostela, hodina českého jazyka a prohlídka imaginárních Bedřichovic v prostoru Londýna.[6] Pro Tate Modern se jednalo o největší performance roku.[zdroj?]

Žuráň

Podrobnější informace naleznete v článku Žuráň.

Nad vesnicí se vypíná kopec Žuráň, který sice spadá do katastru vedlejší vesnice Podolí, ale pro Bedřichovice je nejvýznamnější dominantou. Žuráň patří mezi významné archeologické a historické lokality. Roku 1853 zde byla objevena mohyla připisovaná langobardskému králi Wachovi, který zde měl být pohřben roku 539. Podrobný výzkum proběhl v letech 1948–1950 pod vedením Josefa Poulíka.[7]

2. prosince 1805 zahájil z kopce Žuráň francouzský císař Napoleon bitvu u Slavkova, ve které porazil spojenecká vojska rakouského císaře Františka II./I. a ruského cara Alexandra I. Na Žuráni měl Napoleon svůj stan a řídil odsud bitvu. Odtud dal v půl deváté rozkaz k útoku na Pracké výšiny. Zde spatřil legendární vycházející vítězné rudé le soleil d'Austerlitz (slavkovské krvavé slunce). 5. července 1930 byl na vrcholu Žuráně odhalen památník v podobě leštěného žulového kvádru s bronzovou plastickou mapou bojiště. Autorem návrhu památníku byl pražský architekt Vojtěch Kerhart.

Na západní straně kopce Žuráň se nachází přírodní památka Horka, bývalý štěrkový lom, ve kterém se vyskytují teplomilné rostliny.

Odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Bedřichovice na Wikimedia Commons

Reference

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 201. 
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2005-04-11 [cit. 2005-04-11]. Dostupné online. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  5. Historie: 20. století 1945-1989 [online]. Město Šlapanice [cit. 2013-03-27]. Dostupné online. 
  6. Katerina Šedá: From Morning Till Night, Tate Modern
  7. Zdeněk Beneš: Žuráň – Moravská archeologie

Externí odkazy