Elektronické zdravotnictví: Porovnání verzí
terminologické nuance eHealth |
m tzpo |
||
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
* mezi [[zdravotnické zařízení|zdravotnickými zařízeními]] (např. předávání údajů), |
* mezi [[zdravotnické zařízení|zdravotnickými zařízeními]] (např. předávání údajů), |
||
* mezi [[pacient]]y vzájemně, |
* mezi [[pacient]]y vzájemně, |
||
* mezi zdravotnickými |
* mezi zdravotnickými odborníky. |
||
== Náplň oboru == |
== Náplň oboru == |
||
eHealth má široký obsah, |
eHealth má široký obsah, jehož spektrum zahrnuje zejména správu a využití zdravotních informací propojených v síti. Součástí jsou i např. elektronické zdravotní záznamy, elektronické předepisování léků, elektronické poskytování zdravotních informací apod. Specifickou náplní jsou služby [[telemedicína|telemedicíny]], které umožňují pacientů dálkovou komunikaci s lékařem. To zahrnuje možnosti monitoringu pacientů pomocí internetu nebo mobilních komunikačních systémů. Umožňuje to včasné získání informací pro záchranu života, ale i dálkové vyhodnocení sledovaných parametrů u chronicky nemocných pacientů (např. hodnoty krevního cukru u diabetiků, naměřené při domácím self-monitoringu). Rozvoj eHealth vyžaduje spolupráci jednotlivých občanů, zdravotnických zařízení, zdravotních pojišťoven a orgánů veřejné správy společně s obchodními společnostmi a nevládními organizacemi při tvorbě standardů a metodik. Tato spolupráce je zastřešena mezirezortním koordinačním výborem pro zavedení eHealth v ČR, které zřídil ministr zdravotnictví v roce 2007 |
||
== Situace v ČR a v Evropě == |
== Situace v ČR a v Evropě == |
Verze z 23. 7. 2013, 10:23
eHealth, někdy též e-health nebo e-Health [1] je termín označující elektronické zdravotnictví. Využívá informačních a komunikačních technologií (ICT), které ovlivňují zdraví a zdravotnictví a zahrnuje v sobě řadu služeb a systémů pro podporu léčebně preventivní péče, diagnostiku, zdravotnickou správu. Kromě medicíny je systém eHealth uplatněn všeobecně i v oblasti zdravého životního stylu[2].
Zaměření oboru
Nástroje elektronického zdravotnictví jsou zaměřeny na interakci v několika úrovních:
- mezi pacientem a lékařem, resp. poskytovatelem zdravotní péče,
- mezi zdravotnickými zařízeními (např. předávání údajů),
- mezi pacienty vzájemně,
- mezi zdravotnickými odborníky.
Náplň oboru
eHealth má široký obsah, jehož spektrum zahrnuje zejména správu a využití zdravotních informací propojených v síti. Součástí jsou i např. elektronické zdravotní záznamy, elektronické předepisování léků, elektronické poskytování zdravotních informací apod. Specifickou náplní jsou služby telemedicíny, které umožňují pacientů dálkovou komunikaci s lékařem. To zahrnuje možnosti monitoringu pacientů pomocí internetu nebo mobilních komunikačních systémů. Umožňuje to včasné získání informací pro záchranu života, ale i dálkové vyhodnocení sledovaných parametrů u chronicky nemocných pacientů (např. hodnoty krevního cukru u diabetiků, naměřené při domácím self-monitoringu). Rozvoj eHealth vyžaduje spolupráci jednotlivých občanů, zdravotnických zařízení, zdravotních pojišťoven a orgánů veřejné správy společně s obchodními společnostmi a nevládními organizacemi při tvorbě standardů a metodik. Tato spolupráce je zastřešena mezirezortním koordinačním výborem pro zavedení eHealth v ČR, které zřídil ministr zdravotnictví v roce 2007
Situace v ČR a v Evropě
Cílem Evropské unie je propojit jednotlivé národní projekty eHealth a koordinovat je. Tato snaha je součástí akčního plánu eEurope, schváleného v roce 2000. Členské země zastupují národní operátoři eHealth[3]. Koordinace zahrnuje rychlý přístup ke sdíleným a vzdáleným lékařským odborným posudkům prostřednictvím telekomunikačních a informačních technologií bez ohledu na to, kde se pacient nebo příslušná informace nachází.
Literatura
- Středa, L., Panýrek, P.: eHealth a telemedicína. Praha, 2011 (databáze NKC Národní knihovny ČR).