Lignin: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 39 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q184817)
odkazy
Řádek 1: Řádek 1:
'''Lignin''' je důležitou stavební složkou [[dřevo|dřeva]] zabezpečující dřevnatění jeho buněčných stěn. Obsah ligninu tvoří zhruba 26 - 35 procent hmotnosti dřeva a je vyšší u jehličnanů než u listnáčů. Lignin je po [[Celulóza|celulóze]] druhou nejčastější organickou sloučeninou na Zemi, tvoří 25 % rostlinné [[biomasa|biomasy]]. V největším množství se objevuje v buněčných stěnách sekundárních buněk, které tvoří xylémové cévy a tracheidy. Vyskytuje se také v obilovinách, otruby obsahují kolem 8 % ligninu.
'''Lignin''' je důležitou stavební složkou [[dřevo|dřeva]] zabezpečující [[dřevnatění]] jeho [[buněčná stěna|buněčných stěn]]. Obsah ligninu tvoří zhruba 26 až 35 procent hmotnosti dřeva a je vyšší u [[jehličnany|jehličnanů]] než u [[listnatý strom|listnáč]]ů. Lignin je po [[celulóza|celulóze]] druhou nejčastější organickou sloučeninou na Zemi, tvoří 25 % rostlinné [[biomasa|biomasy]]. V největším množství se objevuje v buněčných stěnách sekundárních buněk, které tvoří [[xylém]]ové cévy a tracheidy. Vyskytuje se také v obilovinách, otruby obsahují kolem 8 % ligninu.


[[Soubor:Monolignols general.svg|thumb|upright=1.4|Prekurzory ligninu]]
[[Soubor:Monolignols general.svg|thumb|upright=1.4|Prekurzory ligninu]]
Řádek 9: Řádek 9:
== Chemické složení ligninu ==
== Chemické složení ligninu ==


Lignin je vysokomolekulární [[polyfenoly|polyfenolická]] [[amorfní látka]]. Základní stavební jednotkou jsou deriváty [[fenylpropan]]u, které označujeme jako prekurzory ligninu. Jsou to [[p-kumaryl alkohol]], [[koniferyl alkohol]] a [[sinapyl alkohol]]. Tyto prekurzory jsou vázány do trojrozměrných struktur [[etherová vazba|etherovými vazbami]] nebo vazbami mezi dvěma uhlíky. Je kovalentně vázán na [[polysacharidy]].
Lignin je vysokomolekulární [[polyfenoly|polyfenolická]] [[amorfní látka]]. Základní stavební jednotkou jsou deriváty [[fenylpropan]]u ([[fenylpropanoidy]]), které označujeme jako prekurzory ligninu. Jsou to [[p-kumarylalkohol]], [[koniferylalkohol]] a [[sinapylalkohol]]. Tyto prekurzory jsou vázány do trojrozměrných struktur [[etherová vazba|etherovými vazbami]] nebo vazbami mezi dvěma uhlíky. Je kovalentně vázán na [[polysacharidy]].


Lignin postrádá pravidelnou strukturu a opakující se jednotky, které nacházíme u jiných přírodních polymerů jako je např. [[celulóza]]. Z tohoto důvodu se na lignin pohlíží nikoliv jako na samostatnou sloučeninu, ale jako na směs fyzikálně a chemicky heterogenních látek, jejichž strukturu lze interpretovat modely. Takový model pak ilustruje typy jednotlivých složek a možné vazby mezi nimi.
Lignin postrádá pravidelnou strukturu a opakující se jednotky, které nacházíme u jiných přírodních polymerů jako je například [[celulóza]]. Z tohoto důvodu se na lignin pohlíží nikoliv jako na samostatnou sloučeninu, ale jako na směs fyzikálně a chemicky heterogenních látek, jejichž strukturu lze interpretovat modely. Takový model pak ilustruje typy jednotlivých složek a možné vazby mezi nimi.


* Ligniny ve dřevě jehličnatých dřevin
* Ligniny ve dřevě jehličnatých dřevin
: Označovány jako ''guajacyl ligniny''
: Označovány jako ''guajacyl ligniny''
: — [[koniferyl alkohol]] (až 95 %) + [[p-kumaryl alkohol]] (do 5 %)
: — [[koniferyl alkohol]] (až 95 %) + [[p-kumaryl alkohol]] (do 5 %)


* Ligniny ve dřevě listnatých dřevin
* Ligniny ve dřevě listnatých dřevin

Verze z 30. 6. 2013, 17:20

Lignin je důležitou stavební složkou dřeva zabezpečující dřevnatění jeho buněčných stěn. Obsah ligninu tvoří zhruba 26 až 35 procent hmotnosti dřeva a je vyšší u jehličnanů než u listnáčů. Lignin je po celulóze druhou nejčastější organickou sloučeninou na Zemi, tvoří 25 % rostlinné biomasy. V největším množství se objevuje v buněčných stěnách sekundárních buněk, které tvoří xylémové cévy a tracheidy. Vyskytuje se také v obilovinách, otruby obsahují kolem 8 % ligninu.

Prekurzory ligninu

Funkce ligninu v organismu dřeviny

Lignin plní hydrofobní funkci. Jeho hlavním úkolem je spojování mezibuněčných vláken a zpevnění celulózových molekul v rámci buněčných stěn. Dřevu dodává pevnost především v tlaku.

Chemické složení ligninu

Lignin je vysokomolekulární polyfenolická amorfní látka. Základní stavební jednotkou jsou deriváty fenylpropanu (fenylpropanoidy), které označujeme jako prekurzory ligninu. Jsou to p-kumarylalkohol, koniferylalkohol a sinapylalkohol. Tyto prekurzory jsou vázány do trojrozměrných struktur etherovými vazbami nebo vazbami mezi dvěma uhlíky. Je kovalentně vázán na polysacharidy.

Lignin postrádá pravidelnou strukturu a opakující se jednotky, které nacházíme u jiných přírodních polymerů jako je například celulóza. Z tohoto důvodu se na lignin pohlíží nikoliv jako na samostatnou sloučeninu, ale jako na směs fyzikálně a chemicky heterogenních látek, jejichž strukturu lze interpretovat modely. Takový model pak ilustruje typy jednotlivých složek a možné vazby mezi nimi.

  • Ligniny ve dřevě jehličnatých dřevin
Označovány jako guajacyl ligniny
koniferyl alkohol (až 95 %) + p-kumaryl alkohol (do 5 %)
  • Ligniny ve dřevě listnatých dřevin
Označován jako guajacyl-syringylové ligniny
koniferyl alkohol + synapil alkohol — vysoká variabilita v jejich zastoupení v závislosti na konkrétním druhu dřeviny

Syntéza ligninu

Syntéza ligninu probíhá extracelulárně, tedy přímo v buněčné stěně. Jednotlivé prekurzory ligninu jsou vytvářeny v Golgiho aparátu a přenášeny ven z protoplastu, kde jsou aktivovány peroxidem vodíku a v následné radikálové reakci vytváří vazby nejen mezi sebou, ale i se všemi ostatními složkami buněčné stěny.[1]

Vliv tepla na lignin

Lignin je tepelně málo stálý, jeho rozklad začíná už při cca. 140 °C. Důsledkem je hnědnutí dřeva. Je termoplastický a vyznačuje se absorpcí světla.

Reference

  1. Votrubová, O.: Anatomie rostlin, skriptum, Karolinum, Praha 1996

Šablona:Link GA