Slezština (lechický jazyk): Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 9. 6. 2013, 18:10

Šablona:Infobox jazyk Slezština je návrh spisovného západoslovanského jazyka^[1]^[2]^[3]^[4], přibuzného polštině, češtině, slovenštině nebo lužické srbštině, tedy [slovanské jazyky|slovanského]] a [indoevropské jazyky|indoevropského]]. Dle polského sčítání lidu v roce 2011 se 509 000 lidí hlásilo ke slezštině jako rodnému jazyku.^[5]

Za jazyk ji pokládá Knihovna Kongresu Spojených států, která slezštině přiřadila mezinárodní kód „szl“.

Nářečí

Nářečí jsou nebo byly slovanské dialekty na území Slezska. Dosud se jimi mluví v polském Horním Slezsku na celém Těšínsku, Ostravsku a v části Opavska, viz slezská nářečí).

Abeceda

Neexistuje jedna slezská abeceda. Autorem jedné z kodifikací je Feliks Steuer, slezský básník a vědec. Jeho způsob psaní se používá ve Slezské Wikipedii. Slezská abeceda Steuera má 30 písmen:

A	B	C	Ć	D	E	F	G	H	I	J	K	L	Ł	M	N	Ń	O	P	R	S	Ś	T	U	Ů	W	Y	Z	Ź	Ż
a	b	c	ć	d	e	f	g	h	i	j	k	l	ł	m	n	ń	o	p	r	s	ś	t	u	ů	w	y	z	ź	ż

Používá 11 spřežek:

Au	Ch	Cz	Dz	Dź	Dż	Ou	Rz	Sz	Uo	Uů
au	ch	cz	dz	dź	dż	ou	rz	sz	uo	uů

Od 26. února 2010 lze do slezské Wikipedie psát i tzv. slabikářovou abecedou.^[6]

Vzorový text

Otče náš

Slezsky	Slezsky (těšínské nářečí)	Polsky	Česky	Slovensky
Uojcze nasz, keryś je we ńebje, bydź pośwjyncůne mjano Twoje. Przińdź krůlestwo Twoje, bydź wola Twoja, jako we ńebje, tak tyż na źymji. Chlyb nasz kożdodźynny dej nům dźiśo. A uodpuść nům nasze winy, jako a my uodpuszczůmy naszym wińńikům. A ńy wůdź nos na pokuszyńy, nale zbow nos uode złygo. Hamynt.	Ojcze nasz, kjery jeżeś w niebje, bóndź pośwjyncone mjano Twoji. Przyńdź królevstwo Twoje, bóndź wola Twoja, jak w niebje, tak też na źymji. Chłyb nasz każdodźienny daj nóm dźiśej. A odpuść nóm nasze winy, jak my odpuszczómy naszym winńikum. A nie wodź nas na pokuszeni, ale zbow nas od złego. Amen.	Ojcze nasz, który jesteś w niebie, święć się imię Twoje, przyjdź królestwo Twoje, bądź wola Twoja jako w niebie tak i na ziemi. Chleba naszego powszedniego daj nam dzisiaj. I odpuść nam nasze winy, jak i my odpuszczamy naszym winowajcom. I nie wódź nas na pokuszenie, ale nas zbaw ode Złego. Amen.	Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé Přijď království Tvé. Buď vůle Tvá, jako v nebi, tak i na zemi. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme naším viníkům a neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Amen.	Otče náš, ktorý si na nebesiach, posväť sa meno Tvoje. Príď kráľovstvo Tvoje. Buď vôľa Tvoja, ako v nebi, tak i na zemi. Chlieb náš každodenný daj nám dnes. A odpusť nám naše viny, ako i my odpúšťame svojim vinníkom a neuveď nás do pokušenia, ale zbav nás zlého. Amen.

Odkazy

Reference

↑ Gerd Hentschel: Das Schlesische – eine neue (oder auch nicht neue) slavische Sprache? (sk: Sliezština - nový (alebo nie tak nový) slovanský jazyk "?), Mitteleuropa – Osteuropa. Oldenburger Beiträge zur Kultur und Geschichte Ostmitteleuropas. Band 2, 2001 ISBN 3-631-37648-0
↑ Reinhold Olesch, 1910-1990 Śląsk bogaty różnorodnością – kultur, narodów i wyznań. Historia lokalna na przykładzie wybranych powiatów, miast i gmin (red. Krzysztof Kluczniok, Tomasz Zając), Urząd Gm. i M. Czerwionka-Leszczyny, Dom Współpracy Pol.-Niem., Czerwionka-Leszczyny 2004, ISBN 83-920458-5-8
↑ Norman Davies, Europe: A History, Oxford 1996 s. 1233
↑ Joseph S. Roucek (Editor) – Slavonic Encyclopedia, New York 1949, s. 1149-1151
↑ Narodowy Spis Powszechny Ludności i Mieszkań 2011. Raport z wyników - Central Statistical Office of Poland
↑ Pokyny jak psát ve slabikářové abecedě na slezské Wikipedii, 27. únor 2010

Související články

Externí odkazy

[Hentschel-1] Gerd Hentschel: Das Schlesische – eine neue (oder auch nicht neue) slavische Sprache? (sk: Sliezština - nový (alebo nie tak nový) slovanský jazyk "?), Mitteleuropa – Osteuropa. Oldenburger Beiträge zur Kultur und Geschichte Ostmitteleuropas. Band 2, 2001 ISBN 3-631-37648-0

[2] Reinhold Olesch, 1910-1990 Śląsk bogaty różnorodnością – kultur, narodów i wyznań. Historia lokalna na przykładzie wybranych powiatów, miast i gmin (red. Krzysztof Kluczniok, Tomasz Zając), Urząd Gm. i M. Czerwionka-Leszczyny, Dom Współpracy Pol.-Niem., Czerwionka-Leszczyny 2004, ISBN 83-920458-5-8

[3] Norman Davies, Europe: A History, Oxford 1996 s. 1233

[4] Joseph S. Roucek (Editor) – Slavonic Encyclopedia, New York 1949, s. 1149-1151

[5] Narodowy Spis Powszechny Ludności i Mieszkań 2011. Raport z wyników - Central Statistical Office of Poland

[6] Pokyny jak psát ve slabikářové abecedě na slezské Wikipedii, 27. únor 2010

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

@@ Řádek 30: / Řádek 30: @@
    |wiki=[[:szl:|szl.wikipedia.org]]
  }}
-'''Slezština''' je [[západoslovanské jazyky|západoslovanský]] [[dialekt]] nebo samostatný jazyk<ref name=Hentschel>Gerd Hentschel: Das Schlesische – eine neue (oder auch nicht neue) slavische Sprache? (sk: ''Sliezština - nový (alebo nie tak nový) slovanský jazyk "?''), Mitteleuropa – Osteuropa. Oldenburger Beiträge zur Kultur und Geschichte Ostmitteleuropas. Band 2, 2001 ISBN 3-631-37648-0</ref><ref>Reinhold Olesch, 1910-1990  Śląsk bogaty różnorodnością – kultur, narodów i wyznań. Historia lokalna na przykładzie wybranych powiatów, miast i gmin (red. Krzysztof Kluczniok, Tomasz Zając), Urząd Gm. i M. Czerwionka-Leszczyny, Dom Współpracy Pol.-Niem., Czerwionka-Leszczyny 2004, ISBN 83-920458-5-8</ref><ref>Norman Davies, Europe: A History, Oxford 1996 s. 1233</ref><ref>Joseph S. Roucek (Editor) – Slavonic Encyclopedia, New York 1949, s. 1149-1151</ref>, ve spojení s&nbsp;[[polština|polštinou]], [[čeština|češtinou]], [[slovenština|slovenštinou]] nebo [[lužická srbština|lužickou srbštinou]]. Náleží tedy mezi [[slovanské jazyky]], do rodiny [[indoevropské jazyky|jazyků indoevropských]]. Dle polského [[sčítání lidu]] v&nbsp;roce [[2011]] se 509&nbsp;000 lidí hlásilo ke slezštině jako rodnému jazyku.<ref>[http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/LUD_raport_z_wynikow_NSP2011.pdf Narodowy Spis Powszechny Ludności i Mieszkań 2011. Raport z wyników] - Central Statistical Office of Poland</ref>
+'''Slezština''' je návrh spisovného [[západoslovanské jazyky|západoslovanského jazyka]]<ref name=Hentschel>Gerd Hentschel: Das Schlesische – eine neue (oder auch nicht neue) slavische Sprache? (sk: ''Sliezština - nový (alebo nie tak nový) slovanský jazyk "?''), Mitteleuropa – Osteuropa. Oldenburger Beiträge zur Kultur und Geschichte Ostmitteleuropas. Band 2, 2001 ISBN 3-631-37648-0</ref><ref>Reinhold Olesch, 1910-1990  Śląsk bogaty różnorodnością – kultur, narodów i wyznań. Historia lokalna na przykładzie wybranych powiatów, miast i gmin (red. Krzysztof Kluczniok, Tomasz Zając), Urząd Gm. i M. Czerwionka-Leszczyny, Dom Współpracy Pol.-Niem., Czerwionka-Leszczyny 2004, ISBN 83-920458-5-8</ref><ref>Norman Davies, Europe: A History, Oxford 1996 s. 1233</ref><ref>Joseph S. Roucek (Editor) – Slavonic Encyclopedia, New York 1949, s. 1149-1151</ref>, přibuzného&nbsp;[[polština|polštině]], [[čeština|češtině]], [[slovenština|slovenštině]] nebo [[lužická srbština|lužické srbštině]], tedy [slovanské jazyky|slovanského]] a [indoevropské jazyky|indoevropského]]. Dle polského [[sčítání lidu]] v&nbsp;roce [[2011]] se 509&nbsp;000 lidí hlásilo ke slezštině jako rodnému jazyku.<ref>[http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/LUD_raport_z_wynikow_NSP2011.pdf Narodowy Spis Powszechny Ludności i Mieszkań 2011. Raport z wyników] - Central Statistical Office of Poland</ref>
 Za jazyk ji pokládá Knihovna Kongresu Spojených států, která slezštině přiřadila mezinárodní kód „szl“.
@@ Řádek 36: / Řádek 36: @@
 == Nářečí ==
 [[Soubor:Silesian language - kwiaciarnia Blumy i Geszynki.JPG|thumb|left|Ukázka slezského nářečí v&nbsp;Katovicích s germanismy (Blumy – Blumen, Geszynki – Geschenke)]]
-Nářečí jsou nebo byly slovanské dialekty na území [[Slezsko|Slezska]]. Dosud se jimi mluví v&nbsp;[[Horní Slezsko|Horním Slezsku]] (okolí [[Katovice|Katovic]], [[Ratiboř (Polsko)|Ratiboře]], [[Hlubčice|Hlubčic]] a&nbsp;na [[Těšínsko|Těšínsku]], kde existuje vlastní [[těšínské nářečí]]). V&nbsp;[[Dolní Slezsko|Dolním Slezsku]] slovanské dialekty vymřely koncem 19. století. V&nbsp;širším smyslu se ke slezštině počítají také nářečí lašská.
+Nářečí jsou nebo byly slovanské dialekty na území [[Slezsko|Slezska]]. Dosud se jimi mluví v polském&nbsp;[[Horní Slezsko|Horním Slezsku]] na celém [[Těšínsko|Těšínsku]], Ostravsku a v části Opavska, viz [[slezská nářečí]]).
-Slezská nářečí se od sebe navzájem dost liší. Část jich je mazuřících, na západě se blíží lužické srbštině, na jihovýchodě přechází do moravských nářečí češtiny a goralštiny. Mají mnoho vlastností typických pro lechickou skupinu západoslovanských jazyků, jsou ovšem značně ovlivněny češtinou a&nbsp;němčinou.
-[[Soubor:Lach Silesian dialect and Cieszyn Silesian dialect.png|thumb|300px|Hranice mezi Lašskými nářečími a Těšínskou verzi Slezštiny]]
-Vymřelé dialekty Dolního Slezska se vyznačovaly např. [[mazuření]]m (''vjecořo'' večeře) či přehláskou '' 'e > 'o'' po ''š, č, ř, ž, ň, ľ, ť, ď'' (podobně jako dolnolužičtina a část nářečí severoopavských).
-V&nbsp;[[Horní Slezsko|Horním Slezsku]] nazývali Němci místní slovanské dialekty pohrdavě ''Wasserpolnisch''.
 == Abeceda ==
-Neexistuje pouze jedna slezská abeceda. Autorem jedné z kodifikací je [[Feliks Steuer]], slezský básník a vědec. Jeho způsob psaní se používá ve [[Slezská Wikipedie|Slezské Wikipedii]].
+Neexistuje jedna slezská abeceda. Autorem jedné z kodifikací je [[Feliks Steuer]], slezský básník a vědec. Jeho způsob psaní se používá ve [[Slezská Wikipedie|Slezské Wikipedii]].
 [[Slezská abeceda Steuera]] má 30 [[písmeno|písmen]]: