Březník (Modrava): Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 9. 6. 2013, 16:13

Šablona:Infobox sídlo Březník (německy Pürstling) je samota, která se nachází v širokém údolí Luzenského potoka, 7,5 km jihovýchodně od Modravy v katastrálním území Filipova Huť obce Modrava.

Historie

Luzenským údolím ve středověku vedla Zlatá stezka. Tato cesta spojovala Čechy s Pasovem. První písemná zmínka o Březníku pochází z roku 1787^[1]. Do hájovny Pürstlink zasadil Karel Klostermann děj románu Ze světa lesních samot, který se odehrává ve druhé polovině 19. století. Bývalá Schwarzenberská hájovna byla v letech 1998-2002 opravena a přeměněna na informační středisko Národního parku Šumava.

Přírodní podmínky

Březník se nachází na severním okraji Luzenského údolí v Kvildských pláních, nad soutokem Luzenského a Březnického potoka, čímž vzniká Modravský potok, který je hlavním pramenným tokem Vydry. Celá lokalita je jedním z nejdeštivějších (dlouhodobý průměr 1522 mm, v roce 1922 dokonce 2132 mm^[2]) a nejstudenějších míst v Česku. Nachází se v přísně chráněné zóně parku, okolní les je však v současnosti silně napadený kůrovcem.

Turistické trasy

Z Březníku vede lesem naučná cesta „Proměna horské smrčiny“. Z údolí se nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů na Luzný, který leží v 300 m za česko-německou hranicí v Bavorsku.

Po trase bývalé Zlaté stezky vedla do druhé světové války turistická stezka. Po vysídlení Němců již nebývala používána. Krátce byla tato cesta přístupná po pádu komunistického režimu, ale s vyhlášením národního parku se stala turistům z české strany opět nepřístupná kvůli výskytu tetřeva hlušce. Hraničního přechodu Modrý sloup tedy bylo až do roku 2009 možné dosáhnout pouze z německé strany, i zde se však jedná o přísně chráněnou lokalitu a neznačenou stezku. Od roku 2009 vede z Březníku turistický chodník ke státní hranici, kde se napojuje na přechod Modrý sloup a pokračuje na vrchol Luzný. Trasa nekopíruje původní Zlatou stezku, vedoucí Luzenským údolím, ale obchází chráněnou lokalitu po úbočí Špičníku.

Reference

↑ ŘEZNÍČKOVÁ, Zdeňka; ŘEZNÍČEK, Přemysl. Šumava: příroda, historie, život. Praha: Baset, 2003. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Místopis, s. 48.
↑ STRNAD, Emanuel. Šumava: příroda, historie, život. Praha: Baset, 2003. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Podnebí Šumavy, s. 39.

Externí odkazy

Galerie Březník na Wikimedia Commons

Březník na webu zaniklé obce

[1] ŘEZNÍČKOVÁ, Zdeňka; ŘEZNÍČEK, Přemysl. Šumava: příroda, historie, život. Praha: Baset, 2003. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Místopis, s. 48.

[2] STRNAD, Emanuel. Šumava: příroda, historie, život. Praha: Baset, 2003. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Podnebí Šumavy, s. 39.

[1]

[2]

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
  | mapa =
 }}
-'''Březník''' ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Pürstling''}}) je [[Samota (místo)|samota]], která se nachází v širokém údolí [[Modravský potok|Luzenského potoka]], 7,5 km jihovýchodně od [[Modrava|Modravy]], v katastrálním území [[Filipova Huť]] obce Modrava.
+'''Březník''' ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Pürstling''}}) je [[Samota (místo)|samota]], která se nachází v širokém údolí [[Luzenský potok|Luzenského potoka]], 7,5 km jihovýchodně od [[Modrava|Modravy]] v katastrálním území [[Filipova Huť]] obce Modrava.
 == Historie ==
+Luzenským údolím ve středověku vedla [[Zlatá stezka]]. Tato cesta spojovala Čechy s [[Pasov]]em. [[První písemná zmínka]] o Březníku pochází z roku [[1787]]<ref>{{Citace monografie
-=== Zlatá stezka ===
-Luzenským údolím kdysi vedla [[Zlatá stezka]], respektive její pašerácká část, která se v náročném terénu vyhýbala [[mýtné|mýtu]] a [[clo|clu]]. Tato cesta spojovala [[Čechy]] s německým městem [[Pasov]].
-=== Vznik samoty ===
-[[První písemná zmínka]] o Březníku pochází z roku [[1787]]<ref>{{Citace monografie
  | příjmení = Řezníčková
  | jméno = Zdeňka
@@ Řádek 40: / Řádek 36: @@
  | strany = 48
  | jazyk =
-}}</ref>. Do hájovny ''Pürstlink'' zasadil [[Karel Klostermann]] děj románu [[Ze světa lesních samot]], který se odehrává ve druhé polovině [[19. století]]. Bývalá [[Schwarzenbergové|Schwarzenberská]] hájovna byla v letech [[1998]] - [[2002]] opravena a přeměněna na informační středisko [[Národní park Šumava|Národního parku Šumava]].
+}}</ref>. Do hájovny ''Pürstlink'' zasadil [[Karel Klostermann]] děj románu [[Ze světa lesních samot]], který se odehrává ve druhé polovině [[19. století]]. Bývalá [[Schwarzenbergové|Schwarzenberská]] hájovna byla v letech [[1998]]-[[2002]] opravena a přeměněna na informační středisko [[Národní park Šumava|Národního parku Šumava]].
 == Přírodní podmínky ==
-Březník se nachází na severním okraji [[Luzenské údolí|Luzenského údolí]] v [[Kvildské pláně|Kvildských pláních]], nad soutokem [[Luzenský potok|Luzenského]] a [[Březnický potok|Březnického potoka]], čímž vzniká [[Modravský potok]], který je hlavním [[pramen]]ným [[Vodní tok|tokem]] [[Šumava|šumavské]] [[řeka|řeky]] [[Vydra (řeka)|Vydry]]. Celá lokalita je jedním z nejdeštivějších (dlouhodobý průměr 1522 mm, v roce [[1922]] dokonce 2132 mm<ref>{{Citace monografie
+Březník se nachází na severním okraji [[Luzenské údolí|Luzenského údolí]] v [[Kvildské pláně|Kvildských pláních]], nad soutokem [[Luzenský potok|Luzenského]] a [[Březnický potok|Březnického potoka]], čímž vzniká [[Modravský potok]], který je hlavním pramenným tokem [[Vydra (řeka)|Vydry]]. Celá lokalita je jedním z nejdeštivějších (dlouhodobý průměr 1522 mm, v roce [[1922]] dokonce 2132 mm<ref>{{Citace monografie
  | příjmení = Strnad
  | jméno = Emanuel
@@ Řádek 55: / Řádek 51: @@
  | strany = 39
  | jazyk =
-}}</ref>) a nejstudenějších míst v [[Česko|České republice]]. Nachází se v přísně chráněné zóně parku, okolní [[les]] je však v současnosti silně napadený [[kůrovci|kůrovcem]].
+}}</ref>) a nejstudenějších míst v Česku. Nachází se v přísně chráněné zóně parku, okolní les je však v současnosti silně napadený [[kůrovci|kůrovcem]].
 == Turistické trasy ==
-Z Březníku vede [[les]]em zážitková cesta „Proměna horské smrčiny“. Z údolí se nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů na horu [[Luzný]], která leží v [[Německo|Německu]] 300 m od [[státní hranice]].
+Z Březníku vede lesem naučná cesta „Proměna horské smrčiny“. Z údolí se nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů na [[Luzný]], který leží v 300 m za česko-německou hranicí v Bavorsku.
 Po trase bývalé Zlaté stezky vedla do [[Druhá světová válka|druhé světové války]] turistická stezka. Po [[vysídlení Němců z Československa|vysídlení Němců]] již nebývala používána. Krátce byla tato cesta přístupná po pádu [[komunistický režim v Československu|komunistického režimu]], ale s vyhlášením národního parku se stala turistům z české strany opět nepřístupná kvůli výskytu [[tetřev hlušec|tetřeva hlušce]]. Hraničního přechodu [[Modrý sloup]] tedy bylo až do roku [[2009]] možné dosáhnout pouze z německé strany, i zde se však jedná o přísně chráněnou lokalitu a neznačenou stezku. Od roku 2009 vede z Březníku turistický chodník ke státní hranici, kde se napojuje na přechod Modrý sloup a pokračuje na vrchol [[Luzný]]. Trasa nekopíruje původní Zlatou stezku, vedoucí Luzenským údolím, ale obchází chráněnou lokalitu po úbočí [[Špičník]]u.