Národní divadlo: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 4 596 bajtů ,  před 6 lety
m (Editace uživatele 88.103.114.75 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Gumruch)
 
== Historická budova ==
NO tady nic není !
=== Stavba a výzdoba ===
Stavba Národního divadla trvala úměrně dlouho k monumentálnosti budovy i k obtížím, jež způsobovaly zvýšené náklady na ni v průběhu stavby. Projekt Zítkův prováděl stavitel [[František Havel (stavitel)|František Havel]], od roku 1874. Sochaři Uzel a Wildt. Budování bylo z domácích materiálů a domácími silami. Postup stavby měl hlavní etapy: 16. května 1868 byl položen za velikých slavností základní kámen, 1869 byla zřízena stavební kancelář (budovnice) u Žofína, 1870 byla stavba v úrovni Ferdinandovy třídy.
 
Roku [[1865]] skupina kolem [[Karel Sladkovský|Sladkovského]], [[Miroslav Tyrš|Tyrše]], [[Jan Neruda|Nerudy]] a [[Vítězslav Hálek|Hálka]] vyzvala třiatřicetiletého profesora [[pozemní stavitelství|pozemního stavitelství]] na [[České vysoké učení technické v Praze|pražské technice]], architekta [[Josef Zítek|Josefa Zítka]], aby vypracoval návrh Národního divadla. Ten pak zvítězil v dodatečném konkurzu a roku [[1867]] začaly práce na staveništi.
 
[[Josef Schulz|Josefem Schulzem]], Zítkovým následovníkem, upravená budova Prozatímního divadla tvoří zadní trakt ([[jeviště]]) Národního divadla. Na jeho iniciativu byl do stavby zahrnut také nájemný dům dr. Poláka (za řádné odškodnění). Tyto tři objekty jsou jasně „čitelné“ v [[silueta|siluetě]] komplexu.
 
Národní divadlo mělo být postaveno proti Pražskému hradu.
[[Soubor:Zakladni kamen Narodniho divadla.JPG|thumb|Slavnostní položení základního kamene Národního divadla, 16. května 1868]]
[[16. květen|16. května]] [[1868]] byl v Prozatímním divadle slavnostně položen [[základní kámen]], [[premiéra|premiérou]] [[Bedřich Smetana|Smetanova]] ''[[Dalibor (opera)|Dalibora]]''.
 
Do konce roku [[1868]] byly vystavěny [[základy]] a roku [[1877]] byla postavena [[střecha]]. V roce [[1873]] současně probíhaly soutěže na výzdobu budovy, jejichž scénář vypracovala zvláštní komise pod vedením Sladkovského: témata byla jednak v duchu [[novorenesance|novorenesanční]] koncepce budovy klasická, jednak se inspirovala dobovým nadšením pro [[slovanská mytologie|slovanskou mytologii]] a pro děje [[Královédvorské a Zelenohorské rukopisy|Rukopisů]] – obě tyto koncepce, vycházející z mánesovské malby a spojené se soudobou romantickou krajinomalbou (také navazující tematicky na české dějiny), daly ideový základ výtvarnému projevu, který se dnes označuje jako umění generace Národního divadla. Na výtvarné výzdobě divadla se podíleli zejména [[Bohuslav Schnirch]], [[Mikoláš Aleš]], [[František Ženíšek]], [[Josef Václav Myslbek]], [[Václav Brožík]] a [[Julius Mařák]].
 
Národní divadlo bylo poprvé otevřeno [[11. červen|11. června]] [[1881]] na počest návštěvy [[Korunní princ Rudolf|korunního prince Rudolfa]] premiérou [[Bedřich Smetana|Smetanovy]] ''[[Libuše (opera)|Libuše]]'', komponované začátkem sedmdesátých let pro tuto příležitost. Prvním ředitelem divadla byl jmenován operní zpěvák a pedagog [[Jan Nepomuk Maýr]]. Odehrálo se v něm ještě jejích dalších jedenáct představení, než byla budova uzavřena pro dokončovací práce. Uprostřed nich, [[12. srpen|12. srpna]] [[1881]], došlo k požáru, který zničil měděnou [[kupole|kupoli]], [[hlediště]], oponu od [[František Ženíšek|Františka Ženíška]] i [[jeviště]] divadla.
 
Požár byl pochopen jako „celonárodní katastrofa“ a vyvolal obrovské odhodlání pro nové sbírky: za 47 dní byl vybrán milion [[zlatý]]ch. Na sbírku přispělo celkem 45% lidí z Prahy. Budovu po požáru dokončil prof. arch. [[Josef Schulz]]. Obnovené divadlo bylo otevřeno [[18. listopad]]u [[1883]] opět představením Smetanovy ''Libuše''. Nyní mělo divadlo i nového ředitele, spisovatele [[František Adolf Šubert|Františka Adolfa Šuberta]].
[[Soubor:Praha, Nové město, Laterna magika v noci III.JPG|thumb|[[Nová scéna (Praha)|Nová scéna]]]]
[[Soubor:Praha, Nové město, Laterna magika v noci II.JPG|thumb|Nová scéna]]
 
{{Citát|Dvanáctý srpen roku jedenaosmdesátého – požár Národního divadla! Bylo to v pátek, v nejčernější pátek našeho novodobého života národního. K nám na venkov došla zpráva o tom teprve v sobotu o polednách, a podnes vidím svého otce, jak hlavu ve dlaních seděl zdrcen u stolu, a maminka jak v koutku plakala. |[[Jaroslav Kvapil]] <ref> [[Jaroslav Kvapil]]: ''O čem vím'', Orbis, Praha, [[1932]], str.&nbsp;30 </ref>}}
 
=== Základní kámen ===
Anonymní uživatel

Navigační menu