Oghuzové: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Odebráno 45 bajtů ,  před 7 lety
m
odstraněn tag small (data z WP:WCW, chyba 42), odstranění nadbytečného odřádkování
m (+ {{Interwiki konflikt}}; kosmetické úpravy)
m (odstraněn tag small (data z WP:WCW, chyba 42), odstranění nadbytečného odřádkování)
{{Různé významy|tento=historickém etniku Uzů a jejich chanátu v Asií|stránka=Uzové|druhý=totožném etniku Uzů v Evropě}}
{{Infobox etnické skupiny
| image = <div style="margin-top:1px; margin-bottom:1px;">[[Soubor:Oghuzspicture.png|300px]]<div style="background-color:#fee8ab"><small> 1. řádek: [[Abdülhamid II.]] • [[Parvíz Davudi]] • [[Mustafa Kemal Atatürk|Atatürk]]
2. řádek: [[Gurbanguli Berdymuhamedov|Berdymuhamedov]] • [[Recep Tayyip Erdoğan|Erdoan]] • [[Sajjid Alí Chameneí|Chameneí]]
| popis_obrázku=
| skupina = Oguzští Turci<br />Oguzové
| populace = [[Sia|Sia-číňané]], [[Ting-lingové]], [[Siung-nuové]] → Oguzové
| popplace = • [[Čína]] • [[Mongolsko]] • [[Rusko]] • [[Džungárie]] • [[Ťan-šan]] •<br />
• [[Střední Asie]] • [[Ukrajina]] • [[Balkán]] • [[Írán|Persie]] • [[Anatolie]] •<br /><ref group="pozn.">datumy jsou uvedené podle doložených zdrojů, ačkoli bychom se mohly taky domnívat že ve skutečnosti svazy Oguzů byly dotvořeny dříve</ref>
| genealogy =
| region1 = 1.Mongolsko<br />2.Rusko<br />3.Čína
| ref1 = '''220 př.n.l.-7. století'''<br />500-1210<br />500-848<br />552-840<br />744-???<br />582-699/750
| region2 = Džungárie
| pop2 = '''Oguzové''' → <br />[[Tokuz Oghuzové|9 Oguz]] → <br />[[Basmalové|5 Oguz]] → <br />[[Alty Oghuzové|6 Oguz]] → <br />[[Karlukové|3 Oguz]] →
| ref2 = '''718-758'''<br />500-848<br />552-840<br />744-???<br />644-???
| region3 = Ťan-šan
| ref10 =
| jazyky = • staročínština • prototurkičtina • oghuzština • oghurština • <br /> • starotatařština • staroturečtina • staroperština • staroruština •
| nabozenstvi = • [[teismus]] • [[tengrismus]] • [[nestoriánství]] • [[manicheismus]] • <br /> • [[buddhismus]] • [[ortodoxní křesťanství]] • <br /> • [[islám]] - • [[sunnitský islám]] • [[ší'itský islám]] • [[súfismus]] •
| pribuzni =
| poznamky =
 
'''Oghuzští Turci''' nebo '''Oghuzové''', '''Oguzové''' ({{vjazyce|tr}} a {{vjazyce|az}} ''Oğuzlar'', {{vjazyce|uz}} ''Oʻgʻuzlar'', {{vjazyce|kk}} ''Оғыздар, Oğyzdar'', {{Vjazyce|el}} ''Ονξοι'' → ''Oufi'', {{vjazyce|fa}} ''اغوز'' → ''Oghūz'', {{vjazyce|ar}} ''أوغوز'' → ''Ūghūz'' a vatianty: ''Ghuzz'', ''Guozz'', ''Kuz'', ''Oğuz'', ''Okuz'', ''Ouz'', ''Ouzoi'', ''Uğuz'' a '''''Uz''''') byli raně-[[středověk]]ou historickou kmenovou konfederaci [[turkické jazyky|turkiců]] ve [[Střední Asie|Střední Asii]]. Je třeba poznamenat, že řecké zdroje používaly jméno ''Oufi'' (nebo '''''Ouvvi''''') označujíc Oguzské Turky, jménem, které také používaly k označení Asijských Hunů čili [[Siung-nuové|Siung-nuů]]. Oguzové migrovali na západ z&nbsp;oblasti [[Sedmiříčí|Žety-su]] ({{vjazyce|cs}} Sedmiříčí) po střetu s&nbsp;[[Karlukové|karluckou]] (3-Oguzové) větví [[Ujgurové|Ujgurů]]. Západní hranicí jejich území se pak na čas stalo [[Kaspické moře]]. Potomky Oguzů byli i pozdější zakladatelé několika různých států, jako třeba: [[Ghaznovská říše]], [[Seldžucká říše]], [[Rúmský sultanát]], [[Chórezmská říše]], [[Osmanská říše]], a taky několika dynastií: [[Safíovci|Safíovská dynastie]], [[Afšárovci|Afšárovská dynastie]], [[Kádžárovci|Kádžárovská dynastie]] a další, a termín ''og-uz'' dnes přetrvává v&nbsp;označení pro jihozápadní skupinu turkických [[oghuzské jazyky|oguzských jazyků]].
 
 
== Původ ==
| last = Mehmedali
| first = Emsal-i
| coauthors = Rıza Nur
| title = Oguzname:Emsal-i Mehmedali:XVI.yy.da yazlms Turk atasozleri kitab
| location = Kairo
=== Oguzské kmeny podle Oguz-kaganova eposu ===
{{Oghuzští Turci}}
 
 
=== Oguzské kmeny podle eposu Mahmúda Kašgarského ===
| year = 1982
}}</ref>napsaného v 11. století se uvádí: {{Citát|…slovo Tore se vysvětluje jako hlavní místo v domě, toto slovo v základním smyslu se používá jako zvyk, tradice…|Mahmud al-Kāshgharī „Divân-ı Lügati't-Türk“|350|}}
 
 
Podle [[Zija Gökalp|Ziju Gökalpa]], slova Tore a Türk můžou mít jeden kořen. [[Azgar Muchamadiev]] to potvrzuje nalezenými numismatickými mincemi: první Turanské mince používají "'''trgi'''" k označení "'''státu'''" → "'''zákona'''"<ref>{{Cite book
| po 3 vlajka =
| po 4 =
| po 4 vlajka =
| po 5 =
| po 5 vlajka =
| vlajka =
| mapa = AD 750OguzYabgu.png
=== Karlukové ===
V roce 758 Karlukové stanovili nadvládu v západní oblasti Talasu za pouhých sedm až osm let s hlavním městem [[Balasagun]]. Název „''Turkmen''“ začal být používán jako politický. Pokračovaly v uznání nadřazenosti [[Ötüken]]u ([[Ujgurský kaganát|Druhého Ujgurského kaganátu]]). Karlukští cháni přiřadili svůj rodokmen vládnoucí dynastii Turkutského kaganátu, [[Ašina (klan)|Ašinovské dynastie]]. Do té doby většina z Üč-Karlukské (Üč-Oguzové, Tři Karlukové) konfederace opustila Altaj a prvenství v Žety-su přešlo na Karlukské kmeny. V roce 766, potom co Karlukské kmeny obsadili [[Türgešský kaganát]] v [[Sedmiříčí|Žety-su]], vytvořily Chanát soustředěný pod vládou Jabguho, obsadili [[Sujab]] a přenesli tam svoje centrum. V té době žila Oguzská konfederace v údolí řeky [[Ču (řeka)|Ču]], kde ležela jejich rezidence '''''Stará Guzie'''''. Poté co prohrála boj s Karluky o vedoucí pozice v Türgešském kaganátě, významná část Žety-suštích Oguzů zůstává na úpatí pohoří [[Karatau]] a údolí řeky Ču v [[Issyk-kul|Issyk Kulské]] kotlině. V roce 770 jejich větší část odešla k západu do [[Transoxanie|Máveraünnehiru]] (Transoxanie).
 
 
 
Počátkem 9. století konfederace Oguzů, v spojenectví s Karluky a Kimaky, dobytím dolního toku Syrdarje a aralských stepí dobyli Kangaře a Pečeněhy, a tím zničily Kangarskou unii. Tyto kočovné kmeny Syrdarštích Kangarů byly nucené se připojit k Oguzům. Oguzové z aralských stepí vytlačili [[Pečeněhové|Pečeněhy]] z oblasti řek [[Emba (řeka)|Emba]] a [[Ural (řeka)|Ural]] dále na západ.<br />
 
=== Karachánové a islám ===
Někdy v tomto období přijali Oguzové islám a stali se spojenci středoasijské muslimské dynastie Sámánovců ze Sogdiany. Oguzové společně s [[Ismáíl Sámání|Emírem Ismáílem Sámáním]] (892-907) bojují proti [[Karlukové|Karlukům]] ([[Karachánové]] 840/940-1212) {{#tag:ref|s kolapsem Ujgurského kaganátu v roce 840, se Karlukský chán prohlásil "právním panovníkem stepních zemí" jako "Legitimní nástupce" tureckých vládců, oprávněn na titul Kara-chán s hlavním centrem Kara-ordu (nebo Kuz-Ordu) poblíž Balasagunu, bývalého Türgešského hlavního centra. Karlukové položili základ pro vznik Kara-chánského státu (932-1212)|group=pozn.}} v [[Sedmiříčí|Žety-su]] a u [[Talas]]u {{#tag:ref|roku 893 [[Ismáíl Sámání]] dobyl hlavní město Karlukských Turků, Talas a přestavěl Nestoriánský kostel na mešitu. <ref>Renee Grousset, ''The Empire of the Steppes:A History of Central Asia'', Transl. Naomi Walford, (Rutgers University Press, 1991), 142. ISBN 0-8135-1304-9, ISBN 978-0-8135-1304-1</ref><ref>''Samanids'', C.E.Bosworth, '''The Encyclopedia of Islam''', Vol. VIII, Ed. C.E.Bosworth, E.van Donzel, W.P.Heinrichs and G.Lecomte, (E.J.Brill, 1995), 1026.</ref> Ismailův syn Ahmad, vyslal dvě vojenské výpravy (911 a 912 - 913) do [[Sístán a Balúčistán|Sistánu]] ke znovu zavedení Sámánídské kontroly nad provinciemi u Kaspiku. <ref>''Samanids'', C.E.Bosworth, 1027.</ref>|group=pozn.}}. Další tažení v roce 903 dále zabezpečilo Sámánídské hranice vůči karlukským nájezdům, a dovolilo muslimštím misionárům rozšířit své aktivity v regionu. Ve stejné době, [[Ahmad Sámání|Ahmadův]] (907-914, Ismailův syn) oguzský generál [[Simdžúr al-Dawati|Simdžúr]] přijal v [[Zaranž|Zarangu]] kapitulaci [[Al-Mu'addal]]a {{#tag:ref|Al-Mu'addala byl Saffaridským vládcem Zarangu v roce 911.|group=pozn.}}. Simdžúr byl pak dosazen jako guvernér Sístánu. [[Chórezm]] na severu byl rozdělen, jižní část zůstala pod autonomií [[Afrigidi|Afrigidštích]] vládců {{#tag:ref|Afrigidi (305-995) byla domorodá Chórezmská, Íránská <ref>C.E. Bosworth, “The Ghaznavids” in History of Civilization: Central Asia in History of Civilizations of Central Asia, Volume IV: The Age of Achievement : A.D. 750 to the End of the Fifteenth Century : Part One : The Historical Social and Economic Setting/edited by M.S. Asimov and C.E. Bosworth. Delhi, Motilal Banarsidass, 1999, 485 pages. (Vol. IV, Pt. I). ISBN 81-208-1595-5. Excerpt from page 101: “The ancient Iranian kingdom of Khwarazm had been ruled until 995 by the old established line of Afrighids of Kath, but control subsequently passed to the new line of Khwarazm Shahs, the [[Ma'munids]] of Gurganj”</ref><ref name="BosworthIranica">[http://www.iranicaonline.org/articles/al-e-afrig-afrighid-dynasty-the-name-given-by-the-khwarazmian-scholar-abu-rayhan-biruni-to-the-dynasty-of-rulers-in ” ĀL-E AFRĪḠ” IN Encyclopedia Iranica by C.E.Bosworth]</ref><ref name="MuslimDynasties">Clifford Edmund Bosworth, The New Islamic Dynasties: A Chronological and Genealogical Manual, Columbia University, 1996.</ref> dynastie která vládla nad starověkým Královstvím Chórezm až do roku 995.|group=pozn.}}, zatímco severní část byla řízena Sámánidským úředníkem. Rok 940 je považován za konec kaganátu Karluků a jeho přímým pokračováním byla nasledná říše Karachánů.
 
V roce 950 zavedli „[[Oguzský jabguluk]]“ čili '''''„Oguzské knížectví“''''' {{#tag:ref|[[Staroturečtina|staroturecky]]: Devet Oguz , {{vjazyce|tr}}: Oguz Devleti čili ''„Oguzský stát“'', nebo „[[Oguzský jabguluk|Oguz Il]] “ čili '''''„Země Oguzů“'''''|group=pozn.}}, jež vytrvalo do roku 1040. Zakladatelem byl [[Kül Erkin|Kül Erkin-chán]] (950 - ????). Tvořily ho kmeny kočovné, polokočovné i částečně usedlé. Celkově se jednalo o 24 kmenů, rozdělených na dvě uskupení po 12 - Üčoky a váženější Bozoky.<ref name="Oguz"/> Rozhodující vliv měla kočovnická šlechta, vlastnící velká stáda. V čele byl [[jabgu]] ([[jabgu|džabgu]], možná obojí výslovnost), což ovšem v hierarchii kočovnických vládců není titul úplného suveréna. Trůn byl dědičný, přesto byl ale vládce volen celonárodním shromážděním. Jeho zástupcem byl [[kül-erkin]], následník měl titul [[inal]], armádě velel [[sübaši]]. Centrem říše byl [[Jangikent]] na dolním toku [[Syrdarja|Syr-darje]].
 
V roce 960 Oguzové a Sámánové porazili Karluky čili Karachány a také je přiměli přestoupit k islámu. Oguzové v té době obývali step v&nbsp;oblasti řek [[Sarysu]], [[Torgaj]] a Emba, na východě až k&nbsp;severním břehům jezera [[Balchaš]]. Zřejmě až v této době dochází k plné konsolidaci a dotvoření svazu.
 
Jedna část Oguzů, jenž do té doby byla pod nadvládou [[Sámánovci|sámánovců]] v pozici otroka '''''(mamlúk)''''', převzala nad svými pány vládu a založila [[Ghaznovská říše|Gaznovskou říši]] (963-1187).<ref group="pozn.">Tato rodina byla časem persianizována.</ref> Za zakladatele dynastie Gaznovců se považuje [[Alp Tegin]], který byl také velitelem samánovské armády.<ref group="pozn.">Některé Turko-perské státy byly založené ve "Velkém Íránu“.</ref>
 
 
V roce 965 se Oguzové stali spojenci kyjevského knížete [[Svjatoslav I. Igorevič|Svjatoslava]] v boji proti [[Chazarská říše|Chazarům]] v Povolží. V roce 985 opět ve spojenectví s kyjevským knížetem Svjatoslavem porazili [[Volžské Bulharsko|Povolžské Bulhary]], což zvýšilo politickou moc [[Oguzský jabguluk|Oguzského státu]].<br />
138 738

editací

Navigační menu