Jan Berzin: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 9 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q609509)
m napřímení odkazu
Řádek 13: Řádek 13:
Během [[bolševická revoluce|bolševického povstání]] byl členem Petrohradského [[sovět]]u. Koncem roku [[1917]] vstoupil do řad [[Čeka|Čeky]].
Během [[bolševická revoluce|bolševického povstání]] byl členem Petrohradského [[sovět]]u. Koncem roku [[1917]] vstoupil do řad [[Čeka|Čeky]].


Roku [[1921]] se stal velvyslancem ve [[Finsko|Finsku]] a následovně zůstal v diplomatických službách jako zástupce velvyslance v [[Londýn]]ě a jako sovětský velvyslanec v [[Rakousko|Rakousku]] v letech [[1925]] – [[1927]]. Po uchopení moci [[Stalin]]em ztratil Berzin místo na zastupitelských sborech a stal se vedoucím vládních archivů a šéfredaktorem časopisu ''Červený archiv''.
Roku [[1921]] se stal velvyslancem ve [[Finsko|Finsku]] a následovně zůstal v diplomatických službách jako zástupce velvyslance v [[Londýn]]ě a jako sovětský velvyslanec v [[Rakousko|Rakousku]] v letech [[1925]] – [[1927]]. Po uchopení moci [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]]em ztratil Berzin místo na zastupitelských sborech a stal se vedoucím vládních archivů a šéfredaktorem časopisu ''Červený archiv''.


V letech [[1936]] - [[1937]] byl hlavním vojenským poradcem v Rudé armádě během [[španělská občanská válka|španělské občanské války]].
V letech [[1936]] - [[1937]] byl hlavním vojenským poradcem v Rudé armádě během [[španělská občanská válka|španělské občanské války]].

Verze z 11. 5. 2013, 20:45

Soubor:Yan karlovich berzin.jpg
Jan Berzin

Jan Karlovič Berzin (lotyšsky Jānis Bērziņš, rusky Ян Карлович Берзин, 13. listopadu 1889 - 29. července 1938) byl sovětský vojenský i politický činitel, vrah a vojenský zběh, v letech 1924 - 1935 šéf sovětské vojenské rozvědky (GRU).

Životopis

Narodil se jako Pēteris Ķuzis v rodině nádeníka. Roku 1905 vstoupil do Ruské sociálně demokratické dělnické strany. Byl aktivním účastníkem revoluce roku 1905.

V roce 1907 byl za vraždu policisty odsouzen k 8 rokům těžkých prací, trest mu však byl zmírněn na 2 roky. V roce 1911 byl znovu zatčen za revolucionářskou činnost a poslán do Irkutska, odkud roku 1914 utekl.

Během první světové války působil v armádě, brzy však dezertoval. Pracoval v Petrohradských závodech. Aktivně působil při únorové revoluci.

Berzinova známka z roku 1989

Během bolševického povstání byl členem Petrohradského sovětu. Koncem roku 1917 vstoupil do řad Čeky.

Roku 1921 se stal velvyslancem ve Finsku a následovně zůstal v diplomatických službách jako zástupce velvyslance v Londýně a jako sovětský velvyslanec v Rakousku v letech 19251927. Po uchopení moci Stalinem ztratil Berzin místo na zastupitelských sborech a stal se vedoucím vládních archivů a šéfredaktorem časopisu Červený archiv.

V letech 1936 - 1937 byl hlavním vojenským poradcem v Rudé armádě během španělské občanské války.

Roku 1937 byl zatčen z důvodu údajného protisovětského spiknutí. Dne 29. července 1938 byl popraven. Rehabilitován byl v roce 1956.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Jānis K. Bērziņš na anglické Wikipedii a Берзин, Ян Карлович na ruské Wikipedii.