Zwitterion: Porovnání verzí
založení |
m napřímení odkazu |
||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
Zwitterionty vznikají z [[amfolyt]]ů, molekul, které ve své molekule obsahují [[kyselina|kyselé]] i [[hydroxid|zásadité]] funkční skupiny, v prostředí s [[pH]] blízkým jejich [[izoelektrický bod|izoelektrického bodu]]. |
Zwitterionty vznikají z [[amfolyt]]ů, molekul, které ve své molekule obsahují [[kyselina|kyselé]] i [[hydroxid|zásadité]] funkční skupiny, v prostředí s [[pH]] blízkým jejich [[izoelektrický bod|izoelektrického bodu]]. |
||
Typickým příkladem zwitteriontů jsou [[aminokyselina|aminokyseliny]] a [[peptid]]y, nesoucí kyselé ([[karboxylová skupina]]) a bazické centrum ([[Aminy|aminová skupina]]. Některé aminokyseliny mají ovšem další nabité funkční skupiny, jedná se o záporně nabitou kyselinu [[Kyselina glutamová|glutamovou]] a [[Kyselina asparagová|asparagovou]] a kladně nabitý [[arginin]], [[lyzin]] a v některých podmínkách i [[histidin]]. Typické [[protein]]y tedy zwitterionty netvoří a jejich náboj závisí na zastoupení kyselých a bazických aminokyselin. |
Typickým příkladem zwitteriontů jsou [[aminokyselina|aminokyseliny]] a [[peptid]]y, nesoucí kyselé ([[karboxylová skupina]]) a bazické centrum ([[Aminy|aminová skupina]]. Některé aminokyseliny mají ovšem další nabité funkční skupiny, jedná se o záporně nabitou kyselinu [[Kyselina glutamová|glutamovou]] a [[Kyselina asparagová|asparagovou]] a kladně nabitý [[arginin]], [[lyzin]] a v některých podmínkách i [[histidin]]. Typické [[Bílkovina|protein]]y tedy zwitterionty netvoří a jejich náboj závisí na zastoupení kyselých a bazických aminokyselin. |
||
Přechodu [[glycin]]u nebo [[tricin]]u (aminokyselina netvořící [[protein]]y) mezi záporně nabitou formou a zwitteriontem se využívá při "zaostřovacím kroku" při rozdělování proteinů metodou [[SDS-PAGE]]. |
Přechodu [[glycin]]u nebo [[tricin]]u (aminokyselina netvořící [[Bílkovina|protein]]y) mezi záporně nabitou formou a zwitteriontem se využívá při "zaostřovacím kroku" při rozdělování proteinů metodou [[SDS-PAGE]]. |
||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
Verze z 6. 5. 2013, 15:32
Zwitterion (také "vnitřní sůl", obojetný nebo amfoterní ion, amfion nebo nepřesně dipolární ion) jsou ionty, které ve své molekule obsahují pozitivní i negativní náboj v různé části molekuly, jejichž celkový náboj je ale neutrální.
Zwitterionty vznikají z amfolytů, molekul, které ve své molekule obsahují kyselé i zásadité funkční skupiny, v prostředí s pH blízkým jejich izoelektrického bodu.
Typickým příkladem zwitteriontů jsou aminokyseliny a peptidy, nesoucí kyselé (karboxylová skupina) a bazické centrum (aminová skupina. Některé aminokyseliny mají ovšem další nabité funkční skupiny, jedná se o záporně nabitou kyselinu glutamovou a asparagovou a kladně nabitý arginin, lyzin a v některých podmínkách i histidin. Typické proteiny tedy zwitterionty netvoří a jejich náboj závisí na zastoupení kyselých a bazických aminokyselin.
Přechodu glycinu nebo tricinu (aminokyselina netvořící proteiny) mezi záporně nabitou formou a zwitteriontem se využívá při "zaostřovacím kroku" při rozdělování proteinů metodou SDS-PAGE.