Jan Škoda: Porovnání verzí
rozcestník |
→Literatura: Doplněn jeden lit.odkaz |
||
Řádek 98: | Řádek 98: | ||
* [[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]] – [[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str. 20, 33, 36–7, 66, 93, 129, 130, 148, 175, 219, 220, 246–8, 250, 256, 271, 275, 289, 301, 304, 306–7, 310, 340, 349, 372, 387, 411, 419, 426, 433, 445, ISBN 978-80-200-1502-0 |
* [[Jindřich Černý (1930)|Jindřich Černý]]: ''Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost [[1945]] – [[1955]]'', Academia, Praha, [[2007]], str. 20, 33, 36–7, 66, 93, 129, 130, 148, 175, 219, 220, 246–8, 250, 256, 271, 275, 289, 301, 304, 306–7, 310, 340, 349, 372, 387, 411, 419, 426, 433, 445, ISBN 978-80-200-1502-0 |
||
* [[Vlasta Fabianová]]: ''Jsem to já?,'' Odeon, Praha, [[1993]], str. 73, 102–3, 107–9, 222–3, 307, 313, ISBN 80-207-0419-1 |
* [[Vlasta Fabianová]]: ''Jsem to já?,'' Odeon, Praha, [[1993]], str. 73, 102–3, 107–9, 222–3, 307, 313, ISBN 80-207-0419-1 |
||
*Zdeněk Hedbávný: ''Divadlo [[Větrník (divadlo)|Větrník]]'', Panorama, Praha, [[1988]], str. 144 |
|||
* Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str. 82, 176, 181, 245, 262, 265–6, 382, 385, 395–6, 399, 402, 486–8, 492–3, 515–6, 518, 521, 537, 553, 588, 597–8, 612, 620, 626–7, 635, 652, 660, 661, 665 |
* Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha, [[1983]], str. 82, 176, 181, 245, 262, 265–6, 382, 385, 395–6, 399, 402, 486–8, 492–3, 515–6, 518, 521, 537, 553, 588, 597–8, 612, 620, 626–7, 635, 652, 660, 661, 665 |
||
* Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str. 490 |
* Kolektiv autorů: ''[[Národní divadlo]] a jeho předchůdci'', Academia, Praha, [[1988]], str. 490 |
Verze z 12. 4. 2013, 18:26
manželka | Soňa Neumannová |
---|---|
tchán | Stanislav Kostka Neumann |
švagr | Stanislav Neumann |
Jan Škoda (2. května 1896, Praha – 17. listopadu 1981, Praha) byl český divadelní režisér a herec.
Po maturitě v roce 1914 na reálném gymnáziu v Praze pokračoval po první světové válce v dalším studiu na Českém vysokém učení technickém a současně na Konzervatoři v Praze (1920 – 1923).
Na Konzervatoři byl žákem profesora Jaroslava Hurta. Ve dvacátých letech spolu s dalšími mladými posluchači a absolventy třídy J. Hurta hrál v holešovické Legii malých v mimoškolních veřejných představeních. Práce v tomto studiu se zúčastnili rovněž např. Jiřina Šejbalová, František Salzer, Jiří Frejka, Erik A.Saudek, Bohuš Záhorský, František Muzika, František Zelenka, Jaroslav Ježek, Saša Machov a další [1].
Jako student Konzervatoře se stal v roce 1921 elévem činohry Národního divadla a vystupoval zde v menších rolích až do roku 1924.
Následně působil jako režisér v divadle v Košicích (1924 – 1926), ve Východočeském divadle (šéf činohry 1926 – 1928), v Českých Budějovicích (1928/1929) a od roku 1929 do roku 1937 jako šéf činohry ve Státním divadle v Ostravě (s výjimkou sezóny 1931/1932 strávené ve Slovenském národním divadle v Bratislavě).
V letech 1938/1939 byl šéfem činohry Státního divadla v Brně a od konce roku 1939 se vrátil do Státního divadla v Ostravě jako šéf činohry, v roce 1940 se stal ředitelem.
Za okupace byl v roce 1942 zatčen [2], avšak následně propuštěn a zbaven funkce ředitele.
Od roku 1943 pracoval v Nezávislém divadle, Intimním divadle a režíroval pohostinsky v divadle Uranie. V květnu 1945 založil spolu s dalšími ostravskými divadelníky [3] Karlem Paloušem a scénografem Janem Sládkem v Praze „Malé realistické divadlo“ a stal se jeho ředitelem. Divadlo sídlilo v sále v malostranské Umělecké besedě.
Jan Škoda chtěl připojit k divadlu jako pobočnou scénu i Divadlo satiry a toto se stalo v sezóně 1945/1946 jeho formální součástí. V září 1945 přestěhoval své divadlo do bývalého Švandova divadla a nové divadlo působilo pod jménem "Realistické divadlo" [4]. Do souboru byli angažováni například Jiří Dohnal, Bohuš Záhorský a Jiřina Petrovická. Dramaturgem divadla se stal E. A. Saudek, známý překladatel děl W. Shakespeara.
V letech 1950 – 1951 byl režisérem činohry v Národním divadle v Praze. V Národním divadle spolupracoval výhradně s divadelním scénografem Františkem Tröstrem, kterého často zval i později ke spolupráci na svých inscenacích do Vinohradského divadla.
Od roku 1951 působil jako umělecký šéf a režisér v Divadle na Vinohradech, resp. ve zde působícím Divadle čs.armády (od sezóny 1955/1956 jako Ústřední divadlo čs. armády) a to až do roku 1960.
Ještě před druhou světovou válkou se stal členem KSČ [5].
Byl manželem herečky Soni Neumannové, švagrem herce ND Stanislava Neumanna, zetěm básníka S. K. Neumanna.
Citát
„ | Velkou událostí začátku padesátých let byla inscenace Othella v režii Jana Škody a ve výpravě Františka Tröstra. | “ |
— Vlasta Fabianová [6] |
Ocenění
- 1948, 1951 Státní cena
- 1949 Řád 25. února 1948
- 1954 titul národní umělec
- 1961 Řád republiky
Vybrané divadelní režie
- 1944 E. Hardt: Blázen Tantris, Vinohradské divadlo – na scéně Divadla J. K. Tyla (pohostinská režie Jana Škody)
- 1945 A. N. Ostrovskij: I chytrák se spálí, Realistické divadlo
- 1945 F. V. Jeřábek: Služebník svého pána, Realistické divadlo
- 1945 L. Holberg: Bez bázně a hany, Realistické divadlo
- 1945 Moliere: Don Juan, Realistické divadlo
- 1946 Jiří Mahen: Mezi dvěma bouřkami, Realistické divadlo
- 1946 W. Shakespeare: Veselé paničky windsdorské, Realistické divadlo
- 1946 Henrik Ibsen: Opory společnosti, Realistické divadlo
- 1946 W.Shakespeare: Večer tříkrálový, Realistické divadlo
- 1947 Sean O´Casey: Juno a páv, Realistické divadlo
- 1947 Moliere: Škola manželů, Realistické divadlo
- 1947 P.Merimée: Kočár nejsvětější svátosti, Realistické divadlo
- 1947 G. B. Shaw: Muž budoucnosti, Realistické divadlo
- 1948 Arthur Miller: Všichni moji synové, Realistické divadlo
- 1949 P. A. Pavlenko: Štěstí, Realistické divadlo
- 1950 A.Jirásek/Vostřák: Filosofská historie (balet), Divadlo v Plzni
- 1950 A. P. Štejn: Čestný soud, Tylovo divadlo, 50 repríz
- 1950 A. N. Ostrovskij: Výnosné místo , Tylovo divadlo, 79 repríz
- 1951 J. A. Burjakovskij: Lidé, bděte!, Národní divadlo (ND), 100 repríz
- 1951 W.Shakespeare: Othello , Tylovo divadlo, 80 repríz
- 1952 S. Vurgun: Východ slunce, Divadlo čs. armády
- 1952 Alois Jirásek: Jan Roháč, Divadlo čs. armády
- 1952 Alois Jirásek: Jan Žižka, Divadlo čs. armády
- 1953 W.Shakespeare: Mnoho povyku pro nic, Divadlo čs. armády
- 1954 Nazim Hikmet: Legenda o lásce, Divadlo čs. armády
- 1955 J. Procházka: Ohně na horách, Divadlo čs. armády
- 1955 Friedrich Schiller: Don Carlos, Divadlo čs. armády
- 1955 Milan Jariš: Inteligenti, Ústřední divadlo čs. armády
- 1956 K. Korcelli: Dům na Tvrdé, Ústřední divadlo čs. armády
- 1956 M. Gorkij: Barbaři, Ústřední divadlo čs. armády
- 1958 L. I. Slavin: Intervence, Ústřední divadlo čs. armády
- 1958 Arnošt Dvořák: Král Václav IV, Ústřední divadlo čs. armády
- 1959 W. Shakespeare: Koriolanus, Ústřední divadlo čs. armády
- 1960 Ilja Prachař: Svět, kde se nežebrá, Ústřední divadlo čs. armády
Vybrané divadelní role
- 1923 A.Jirásek: Jan Hus, Stašek, Smolař, Národní divadlo, režie Karel Želenský
- 1923 V. Sardou: Cyprienna, První detektiv, Stavovské divadlo, režie Miloš Nový
- 1923 Johann Wolfgang Goethe: Faust, Pátý tovaryš, ND, režie Vojta Novák
- 1923 B. Björson: Král, Maskovaný pán, Stavovské divadlo, režie Vojta Novák
- 1923 Moliere: Misantrop, Posel maršálského úřadu Francie, ND, režie Karel Dostal
- 1924 D. N. Fonvizin: Mazánek, Lokaj, Národní divadlo, režie Václav Vydra st.
- 1924 A. Jirásek: Jan Žižka, Hartneid z Lichtenštejna, ND, režie Vojta Novák
- 1924 L. N. Andrejev: Rozum, Třetí lékař, ND, režie Jaroslav Hurt
Odkazy
Reference
- ↑ Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 31, 86
- ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 490
- ↑ Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 36, ISBN 978-80-200-1502-0
- ↑ Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 33–34, 36–37, ISBN 978-80-200-1502-0
- ↑ Z.Sílová, R.Hrdinová, A.Kožíková, V.Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 83, ISBN 978-80-239-9604-3
- ↑ Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 223, ISBN 80-207-0419-1
Literatura
- Josef Balvín: Martin Růžek, Orbis, Praha, 1964, str. 33, 50, 51, 105–6
- Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 31, 86, 103, 213–4
- František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 329
- Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, Academia, Praha, 2007, str. 20, 33, 36–7, 66, 93, 129, 130, 148, 175, 219, 220, 246–8, 250, 256, 271, 275, 289, 301, 304, 306–7, 310, 340, 349, 372, 387, 411, 419, 426, 433, 445, ISBN 978-80-200-1502-0
- Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 73, 102–3, 107–9, 222–3, 307, 313, ISBN 80-207-0419-1
- Zdeněk Hedbávný: Divadlo Větrník, Panorama, Praha, 1988, str. 144
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 82, 176, 181, 245, 262, 265–6, 382, 385, 395–6, 399, 402, 486–8, 492–3, 515–6, 518, 521, 537, 553, 588, 597–8, 612, 620, 626–7, 635, 652, 660, 661, 665
- Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 490
- František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 258, 261, 263, 279, 280, 282
- Ladislav Pešek: Tvář bez masky, Odeon, Praha, 1977, str. 223
- Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, 1975, vyd. Divadelní ústav, Praha, str. 166, 261
- Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 68, 83, 85–7, 89, 91, 95, 103, 107, 115, 180–3, 194, ISBN 978-80-239-9604-3
- Alena Urbanová: Vítězslav Vejražka, Orbis, Praha, 1963, str. 48, 70, 96–8, 100
- Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 182, ISBN 80-207-0485-X
- Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 9, 51, 75, 81–2, ISBN 80-7243-121-8
- Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 90, 157, 210–212, 214–5, 219, 221–5, 239, 302–3, ISBN 80-85625-19-9
- Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 134, 136, 158–9, 189, ISBN 978-80-239-9603-6
Externí odkazy
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Škoda
- Jan Škoda v databázi Archivu Národního divadla
- Jan Škoda ve Filmové databázi